Bob Dylan se stal kulturnφm fenomΘnem druhΘ poloviny dvacßtΘho stoletφ. Ji₧ vφce ne₧ t°i desφtky let ob²vß rockov², folkov² a literßrnφ Olymp. Jeho skladby p°evzali do svΘho repertoßru Jimi Hendrix, Beatles, Byrds, Joan Baezovß, Eric Clapton, Eric Burdon, Bruce Springsteen, Patti Smithovß a mnoho dalÜφch. Dodnes je Dylan jednφm z nejv²razn∞jÜφch symbol∙ spoleΦenskΘho varu Üedesßt²ch let.

      Za p∞tat°icet let svΘ aktivnφ muzikantskΘ kariΘry se stal nezastupiteln²m krßlem populßrnφ hudby, bez n∞j₧ by kultura dvacßtΘho stoletφ nemohla vypadat tak, jak vypadß. Napsal mnoho pφsnφ, je₧ v²razn∞ ovlivnily tvß° povßleΦnΘ modernφ hudby, a nenφ sporu o tom, ₧e to byl on, kdo zavedl literaturu do hßjemstvφ pop music. Vydal knihu na lßkavΘm pomezφ poezie a pr≤zy Tarantule (Φesky Argo, 1997) a jeho ₧ivot a tvorbu zpracovßvß takΘ jeden z dodnes nejvyda°en∞jÜφch hudebnφch CD ROM∙ (Sony, 1995). O Bobu Dylanovi se pφÜφ diplomovΘ prßce na sv∞tov²ch univerzitßch, amatΘrskß dylanologie ka₧doroΦn∞ svßdφ odbornφky z celΘho sv∞ta na setkßnφ do Rakouska a dnes tato tradice ₧ije i v ╚echßch. Ka₧dß Dylanova novß deska vyvolßvß netrp∞livΘ oΦekßvßnφ dlouhΘ m∞sφce dop°edu. Zprßvy z natßΦenφ letoÜnφho Mistrova opusu "Time Out Of Mind" slibovaly mnohΘ. Nakonec se tato deska vÜeobecn∞ poklßdß za nejlepÜφ od LP "Blood On The Tracks" z roku 1975 (!).

      FenomΘn Dylan letem sv∞tem

      Zp∞vßk, pφsniΦkß°, bßsnφk a kytarista Bob Dylan se narodil jako Robert Allen Zimmerman 24. kv∞tna 1941 ve m∞st∞ Duluth v Minnesot∞ do rodiny ₧idovskΘho obchodnφka s nßbytkem a elektrick²mi p°φstroji. Mlad² Robert miloval filmy s Jamesem Deanem, m∞l rßd motorky a poslouchal rythm`n`blues z ji₧ansk²ch radiostanic a hrßl na pißno ve Ükolnφ kapele. V devatenßcti odeÜel do Denveru, objevil folkovΘho barda Woody Guthrieho a rozhodl se pro stylizaci tulßka a ztracence.

      Takov² Dylan dorazil ve dvaceti do newyorskΘ Greenwich Village. V ₧ivΘm prost°edφ folkov²ch klub∙ zaujal lidov²mi baladami, zpφvan²mi "star²m" hlasem, a hrou na harmoniku v dr₧ßku na krku, ji₧ pochytil od ΦernΘho Jesse Fullera. Zßjem novinß°∙ p°ivolalo vydßnφ prvnφ desky. Album "Bob Dylan" vyÜlo v b°eznu 1961.

      Moudrost, citlivost a inteligence sotva dvacetiletΘho Dylana ka₧dΘho ohromovaly. Jeho silnΘ socißlnφ cφt∞nφ jej neodvratn∞ sm∞°ovalo mezi aktivisty hnutφ za lidskß prßva. Nßsledujφcφ LP "The Freewheelin`" Bob Dylan u₧ obsahovalo prvnφ z jeho ·dern²ch politick²ch pφsnφ Masters of War (VlßdcovΘ vßlek) a A Hard Rain`s Gonna Fall (Padß t∞₧k² dΘÜ¥). Dylan∙v mana₧er Albert Grossman vzal ovÜem jinou pφse≥, Blowin` in the Wind (Jen vφtr to vφ), a nechal ji nahrßt v pon∞kud sacharφnovΘ verzi triem Peter, Paul and Mary. Hit byl na sv∞t∞ a Dylanova slßva se zaΦala Üφ°it.

      DalÜφ velkou folkovou hv∞zdou, kterß ze zaΦφnajφcφho Dylana ud∞lala slavnΘho mu₧e, byla zp∞vaΦka a kytaristka Joan Baez. Kdy₧ se z jejich spoluprßce a p°ßtelstvφ nakonec vyvinula lßska, vÜichni v nich vid∞li krßlovsk² pßr folkovΘ hudby. P°i "Pochodu na Washington" pak mlad² bard zpφval v srpnu 1963 p°ed 400 000 posluchaΦi.

      V Dylanov²ch pφsnφch se v tΘ dob∞ zaΦaly objevovat takΘ biblickΘ a dalÜφ literßrnφ nßm∞ty. Nep°φliÜ slo₧itß folkovß kazajka mu byla malß, Φetl Keatse a Rimbauda, a z lidovΘho p∞vce se zrodil bßsnφk. LΘta 1964-66 byla prokazateln∞ Dylanov²m nejsiln∞jÜφm tv∙rΦφm obdobφm. Jeho jarnφ v²let do Lond²na v roce 1965 zmapoval slavn² dokumentßrnφ film D.A. Pennebakera "Don`t Look Back". Snφmek zachycuje zvlßÜtnφ atmosfΘru poloviny Üedesßt²ch let, jakΘsi ticho p°ed bou°φ, a takΘ Dylana -- tajemnΘho, srÜφcφho, atraktivnφho. Tehdy naposledy Dylan hrßl jen s kytarou jako "folka°".

      Dylan elektrofonick²

      V Φervnu 1965 u₧ definitivn∞ zradil city vÜech pravov∞rn²ch na festivalu v Newportu, kdy₧ svΘ pφsn∞ odehrßl za °φznΘho elektrickΘho doprovodu Paul Butterfield Blues Bandu. "Elektrifikace" visela ve vzduchu. Za prvnφ folk-rockovou skladbu b²vß pova₧ovßna House of the Rising Sun od Animals. Sßm Dylan p°iznßvß, ₧e kdy₧ ji poprvΘ slyÜel v autorßdiu, bylo to pro n∞j jako zjevenφ. Jeho Mr. Tambourine Man se stal velk²m hitem folk-rockov²ch Byrds.

      V takovΘ atmosfΘ°e se rodila jedna z nejsiln∞jÜφch pφsnφ 60. let -- Like a Rolling Stone -- pφse≥, jejφ₧ sound byl skuteΦn²m zvukem doby. Dylan zbo°il t°φminutovou hranici u dΘlky singlu a s Üestiminutovou pφsnφ se dostal do Top Ten na obou stranßch Atlantiku. Alba "Highway 61" a "Blonde on Blonde" ob∞ vznikala v nßroΦn²ch podmφnkßch, je₧ se pozd∞ji nejednou opakovaly. Dylan p°ichßzel do studia s nßΦrtem textu, vytvß°el sloky za pochodu, potΘ se najednou chopil kytary, zaΦal hrßt a ostatnφm nezb²valo, ne₧ se p°idat. Ob∞ desky ale pat°φ k tomu nejlepÜφmu, co dosud v populßrnφ hudb∞ vzniklo.

      Nedlouho nato Dylan objevuje kanadskou skupinu Hawks (pozd∞ji Band) a vyrß₧φ s nφ na p∙sobivΘ turnΘ. V tΘ dob∞ nespφ, nejφ, no°φ se do jakΘsi rokenrolovΘ nirvßny. Op∞t filmov∞ dokumentujφcφ Pennebaker to suÜe komentuje: "To, o co tenkrßt Ülo, byly drogy..."

      Havßrie na motorce, nebo v ₧ivot∞?

      Takhle ovÜem nelze ₧φt v∞Φn∞. V Φervenci 1966 Dylan havaroval na svΘm motocyklu poblφ₧ svΘho domu nedaleko Woodstocku a poranil si pßte°. Tak alespo≥ hovo°φ oficißlnφ zprßva. Dylan odchßzφ do ·stranφ, odpoΦφvß a oddßvß se pΘΦi svΘ ΦerstvΘ man₧elky Sßry. Vychovßvß svΘ d∞ti, krmφ koΦky, trochu sßm jφ a nechßvß se ost°φhat.

      O n∞kolik m∞sφc∙ pozd∞ji natßΦφ ve sklep∞ domu sv²ch p°ßtel z Bandu, a spolu s nimi, slavnΘ Basement Tapes -- kolekci originßlnφch, n∞kdy vesel²ch, n∞kdy hluboce sebezpytn²ch pφsnφ o slßv∞, vin∞, odpov∞dnosti a vzpou°e.

      Nßsledujφcφ alba ukazujφ Dylana v novΘ podob∞ -- smφ°liv∞jÜφho, melodiΦt∞jÜφho, s m∞kΦφ barvou hlasu a srozumiteln∞jÜφmi p°φb∞hy v textech. V roce 1973 si zahrßl vrhaΦe no₧∙ Aliase ve westernu Pat Garrett a Billy the Kid, ze kterΘho pochßzφ slavnß pφse≥ Knocking On Heaven`s Door (Klepßnφ na nebeskou brßnu).

      O dva roky pozd∞ji vlekoucφ se rozchod se Sßrou vybiΦoval Dylana k dalÜφmu z vrchol∙ jeho kariΘry: albu "Blood on the Tracks". TakΘ dalÜφ deska "Desire" p°inesla silnΘ a posluchaΦsky vd∞ΦnΘ pφsn∞. Nßsledujφcφ turnΘ Rolling Thunder Revue s mnoha slavn²mi hosty, koΦujφcφ po nevelk²ch sßlech Amerikou, p°edvedlo Dylana s nabφlenou tvß°φ, intenzivnφho, inspirovanΘho, ve velkΘ form∞.

      Koncem 70. let se Dylan stßvß "znovuzrozen²m k°es¥anem". Jeho desky nab²vajφ evangelickΘho, gospelovΘho charakteru. Album "Infidels" ovÜem u₧ s sebou nese takΘ zprßvy o nßvratu k vφ°e ₧idovskΘ. LΘta osmdesßtß p°inesla dalÜφ desky, dalÜφ koncerty, dalÜφ pφsn∞. DylanologovΘ dßl nadÜen∞ pßtrali po jinotajφch, skryt²ch v²znamech a vysv∞tlenφch, ale desky u₧ se tak neprodßvaly. Zßjem ve°ejnosti a konec konc∙ i novΘ hudebnφ trendy jakoby se obracely jin²m sm∞rem.

      V devadesßt²ch letech se Dylan vrßtil zpßtky ke ko°en∙m. NatoΦil dv∞ alba folkov²ch a bluesov²ch tradicionßl∙. NavÜtφvil takΘ Prahu, kde s ·sp∞chem koncertoval ve Sportovnφ hale (1994). Zalφbilo se mu u nßs tak, ₧e p°ijel jeÜt∞ jednou a odehrßl krßsnΘ t°i (!) koncerty v Palßci kultury (1995). Od roku 1990 ale neslo₧il novou pφse≥.

      ╚as trßven² vn∞ vlastnφ mysli

      LetoÜnφ deska "Time Out of Mind" ovÜem p°edvßdφ Dylana v novΘ a neb²valΘ form∞. Textovß hutnost, invenΦnφ melodika,v²razn² p∞veck² projev a konec konc∙ z°ejm∞ i "sedmdesßtoletnφ" zvukovß stylizace neworleßnskΘho producenta Danila Lanoise vyvolala jednotnΘ nadÜenφ americkΘ kritiky. P°itom p°φb∞h, kter² tento pon∞kolikßtΘ nov² Dylan vyprßvφ, nenφ nic veselΘho -- popisuje pocity stßrnoucφho mu₧e, sou₧enΘho nenapln∞nou lßskou a ₧ivotem v modernφ, nepochopitelnΘ a usp∞chan∞ prßzdnΘ dob∞. "Legrace skonΦila," °φkß Dylan a jeho slova dopadajφ s neb²valou p°esv∞dΦivostφ. Za obzorem ale stßle jeÜt∞ Φφhß nad∞je.

SaÜa Neuman

      1) http://www.bobdylan.com/ -- pφsn∞ z novΘho alba v Real Audio

      2) http:// www.bob.nbr.no/ -- obsßhlß strßnka o vÜem kolem B.D.

      3) 3) http://www.fmi-fcia.uchicago.edu/~jrr/tbob/index.html -- tΘm∞° kompletnφ texty pφsnφ

      4) http://www.inmet.com/~mg/h61i/h61i.html -- CD ROM Highway 61