"DΘlka se nem∞°φ vzdßlenostφ. Zφdka u zahrady m∙₧e skr²vat vφc tajemstvφ ne₧ Φφnskß ze∩ a dφvΦφ duÜe je spolehliv∞ji chrßn∞na mlΦenφm ne₧ saharskΘ oßzy pφseΦn²mi nßspy." (Antoine de Saint-ExupΘry)

      Za polednφho ticha se blφ₧φme k malΘ strß₧nφ budce ze d°eva. Äßrem rozpßlen² asfalt se leskne a zdß se, ₧e jsme jedinφ, kte°φ ruÜφ siestu turecko-syrskΘ hranice. Celnφk si spφÜe ze zßjmu ne₧ z povinnosti prohlΘdne naÜe pasy, vesele se zazubφ a na rozlouΦenou nßm vtiskne do rukou neznßmΘ arabskΘ cukrovφ. Z auta u p°φjezdnφ rampy na nßs kdosi mßvß. "Jedete do Aleppa? Tak honem nasedejte!" usmφvß se °idiΦ nap∙l vyklon∞n² z okΘnka. "PoprvΘ v S²rii?" Ano, poprvΘ na prahu Orientu, oblasti naz²vanΘ v nejstarÜφch dobßch podle Aramejc∙ Aram. Teprve v dob∞ helΘnistickΘ se v °eΦtin∞ objevuje i oznaΦenφ S²rie, ale po arabsk²ch vpßdech v 7. stoletφ upadlo op∞t v zapomn∞nφ a trvale se u₧φvß a₧ od konce 19. stoletφ.

      Je pßtek, v muslimsk²ch zemφch den odpoΦinku, a nßÜ nov² syrsk² p°φtel Dya nßs zve na piknik v p°φrod∞. S radostφ p°ijφmßme. ╚φm blφ₧ jsme znßmΘmu v²letnφmu mφstu, tφm provoz kolem houstne a Üφlejφcφ klaksony se marn∞ sna₧φ popohnat lφn² zßstup vozidel. V ·dolφ s klikatφcφ se °φΦkou roztßhly stovky rodin svΘ koberce a pod Üir²m nebem p°ipravujφ svßteΦnφ ob∞d. Vß₧enφ obΦanΘ se prom∞nili v rozpustilΘ d∞ti, kterΘ se radostn∞ vrhajφ do proudu vody na₧loutlΘ barvy a nepopsatelnΘho zßpachu. Mu₧i st°φkajφ po ₧enßch, kterΘ v∞tÜinou bßzliv∞ postßvajφ na b°ehu a pochichtßvajφ se neobratnostem man₧el∙, kdy₧ se po kolena, po pßs Φi dokonce po krk ve vod∞ brodφ nap°φΦ korytem. Pronikavou v∙ni opΘkanΘho masa a sm∞sice exotickΘho ko°enφ doprovßzφ podmaniv² rytmus bubn∙, skupinka mladφk∙ se dßvß do tance. Mßm chu¥ Ütφpnout se do tvß°e, zda to nenφ jen sen, pon∞kud ₧iv∞jÜφ a realistiΦt∞jÜφ. P°ijφ₧d∞jφ dalÜφ a dalÜφ auta, z nich₧ vedle tradiΦnφch muslimek v ΦernΘm vystupujφ mladΘ dφvky obleΦenΘ podle poslednφ evropskΘ m≤dy. VΦerejÜek, dneÜek i zφt°ek zde pulzujφ v nepochopitelnΘ souh°e, zßhadnΘm harmonickΘm akordu.

      Do Halebu, znßm∞jÜφho spφÜe jako Aleppo, p°ijφ₧dφme a₧ za soumraku. "Pa°φ₧? To je nic proti noΦnφmu Aleppu, uvidφte!" prohodφ Dya, zesφlφ rßdio na maximum a stßhne vÜechna okna ve voze, abychom nßhodou nep°ehlΘdli °ady luxusnφch vilek, obklopen²ch udr₧ovan²mi zahradami. Do sv∞tel ne≤nov²ch reklam probleskujφ anglickΘ nßzvy diskotΘk a klub∙, lidΘ korzujφ, tanΦφ, bavφ se. P°esto je Haleb proslulejÜφ jako prastarß k°i₧ovatka obchodnφch cest, kde vedle Arab∙ ₧ilo od pradßvna i hodn∞ Kurd∙ a ArmΘn∙. Obrovitß citadela vΘvodφ historickΘmu centru, kterΘ ve svΘm srdci ukr²vß dvanßct kilometr∙ dlouh² st°edov∞k² bazar a velkou Omayyadovskou meÜitu. VyhlßÜenß je rovn∞₧ mφstnφ kuchyn∞, jmenovit∞ sladkosti. Nikde na sv∞t∞ pr² nenajdete lepÜφ. "Try this, my friend. Very good!" a pouliΦnφ kucha° rozlamuje zlatohn∞dou kuliΦku vyta₧enou p°φmo z rozpßlenΘho oleje. "Co je to?" ptßme se anglicky a poprvΘ ochutnßvßme falßfel, nßrodnφ jφdlo arabskΘho sv∞ta. KuliΦky jsou uvnit° kropenatΘ, zeleno₧lutΘ a spolu s Φerstvou zeleninou se jimi plnφ placky. Jeden takov² sendviΦ stojφ asi Üest korun a zasytφ nejmΘn∞ na p∙l dne.

      Po pßr dnech nßs ruÜnΘ ulice s neutuchajφcφm proudem aut zaΦnou unavovat a tßhne nßs to dßl na jih. Tam Φekß konzervativnφ Hama, pr∙myslov² Homs, nedaleko libanonsk²ch hranic majestßtnφ Crack des Chevaliers, nejv∞tÜφ st°edov∞kß tvrz postavenß k°i₧ßky. Hlavn∞ vÜak Palmyra, n∞kdejÜφ °φmskß metropole, ukrytß uprost°ed pouÜt∞. Za pßsmem pφseΦn²ch hor se nßhle vyno°ujφ kolonßdy sloup∙, zbytky chrßm∙, lßznφ, oblouk∙. Arabsk² nßzev Tadmur oznaΦuje datlovΘ palmy, kterΘ zde vytvo°ily zelen² ostrov nßpadn∞ kontrastujφcφ s okolnφ vyprahlou krajinou. Tudy projφ₧d∞li obchodnφci na cestßch ze St°edomo°φ do Mezopotßmie a PerskΘho zßlivu a m∞sto t∞₧ilo z tΘto v²hodnΘ polohy. Ve 3. stoletφ n. l. ho proslavila odvß₧nß krßlovna Zenobia, kdy₧ povstala proti ╪φman∙m a n∞kolik let jim stateΦn∞ odolßvala. SkonΦila porobena v zajetφ, ale legendy o nφ kolujφ stßle. S n∞kolika mßlo turisty bloudφme za ·svitu labyrintem antick²ch sutin a sna₧φme se domyslet p°φb∞hy, kterΘ otiskly svΘ stopy do kamenφ a pφsku. Ani zdaleka nejde o mrtvou historickou pamßtku, nebo¥ symboly a motivy v nφ obsa₧enΘ ₧ijφ jako souΦßst naÜφ kultury dodnes. O Φty°iadvacet hodin pozd∞ji zahlΘdneme vÜe naposledy z okΘnka sta°iΦkΘho autobusu jedoucφho ve sm∞ru DamaÜek.

      SyrskΘ hlavnφ m∞sto je divokΘ a krßsnΘ. V ohluÜujφcφ v°av∞ klakson∙, za k°iku prodavaΦ∙ a h²kanφ mezk∙, v tΘ nekoneΦnΘ zm∞ti t∞l, pach∙ a zvuk∙ si uv∞domujeme, jak modernφ a bohat² byl Haleb. P°esto nßs DamaÜek okouzluje snad jeÜt∞ vφce. Mß svou Umajjovskou meÜitu, pochßzejφcφ z dob nejv∞tÜφho rozkv∞tu chalφfßtu, stßnky s Φerstvou citronßdou, k²ΦovitΘ taxφky na t°ech kolech, ozdobenΘ vÜφm mo₧n²m, a hlavn∞ nej·₧asn∞jÜφ bazar na BlφzkΘm V²chod∞. S·k-al-Hamφdφja -- p°es den nepr∙chodnß v°ava prodavaΦ∙ a kupujφcφch, v noci avenida ztichlß pod st°edov∞kou klenbou. Chce se nßm bloumat spletφ temn²ch uliΦek, zapomenout na p°φtomnost, na Φas, splynout s prost°edφm a atmosfΘrou. "German? English? French? Come in, come in!" vybφzφ nßs neodbytn² obchodnφk. Jeho hlas nßs probudil ze sn∞nφ, jsme u₧ zase zde, t∞lem i duchem, a uv∞domujeme si, jak dlouhou cestu mßme jeÜt∞ p°ed sebou.

      Sp∞chßme do Jordßnska, ale jeÜt∞ p°edtφm zamφ°φme na sever. Stranou hlavnφ cesty se tßhne nφzk² pßs hor, v jejich₧ nitru je ztracena Maaloula. Podle starΘ legendy v t∞chto mφstech p°isp∞chal Stvo°itel na pomoc svatΘ Tekle a ukryl ji uprost°ed skal p°ed pronßsledovateli. Na pamßtku zde byl postaven klßÜter, kter² dnes pat°φ k nejnavÜt∞vovan∞jÜφm k°es¥ansk²m poutnφm mφst∙m, hned po jeruzalΘmskΘm chrßmu SvatΘho Hrobu. Maaloula je doslova nap∞chovßna mno₧stvφm menÜφch i v∞tÜφch svatostßnk∙. Ve t°φtisφcovΘ vesniΦce, jejφ₧ obyvatelΘ z∙stali v∞rni aramejÜtin∞, prap∙vodnφmu jazyku Je₧φÜe Krista, je dobr²ch Φty°icet kostel∙. A odliÜnΘ vyznßnφ zanechalo stopy rovn∞₧ na mentalit∞ zdejÜφch lidφ. Jsou vst°φcnφ a p°ßtelÜtφ jako ArabovΘ, p°esto vÜak vφce distingvovanφ, respektujφcφ p°ßnφ svΘho hosta.

      ╚as je vÜak ne·prosn² a nßm nezb²vß, ne₧ se rozlouΦit. "M`a salaama, Syrie!" Po dvanßct stoletφ se tvΘ tradice, hodnoty a zp∙sob myÜlenφ vyvφjely na odliÜn²ch zßkladech, za jin²ch podmφnek. Dnes mezi tvΘ lidi p°ichßzejφ tisφce Evropan∙, posuzujφ t∞ podle sv²ch norem a jen proto, ₧e majφ vyÜÜφ v²robu, si Φasto myslφ, ₧e jsou to oni, kdo t°φmß pochode≥ civilizace. Vφme toho o sob∞ navzßjem tak mßlo, zvlßÜt∞ toho, co bychom m∞li v∞d∞t. Snad jednou nalezneme zp∙sob, jak propojit naÜe kulturnφ d∞dictvφ k pochopenφ civilizace lidstva a sv∞ta, jeho₧ jsme vÜichni nedφlnou souΦßstφ.

Eva Danovß

    Adresy:

      http://www.arab.net -- o vÜech arabsk²ch zemφch

      http://menic.utexas.edu/menic/countries/syria.html

      http://www.syriaonline.comhttp://www.syria-net.com -- vÜe o S²rii (business, kultura, historie, cestovßnφ, ubytovßnφ atd.)

      http://www.edit.fr/info/jp/syrie.html - p°eklady ze syrÜtiny

      http://www.bayside.net/users/pascal/Syrie.htm - geografickΘ a demografickΘ ·daje, atlas