╚ßst 4 - CW 13/97

Etika a poΦφtaΦe

Motto:

V∞da bez lidskosti je marnß a nebezpeΦnß.
V²chova bez charakteru je marnß a nebezpeΦnß.
Ekonomie bez morßlky je marnß a nebezpeΦnß.

Saji Baba

Jsou-li mravy a spoleΦenskΘ normy neadekvßtnφ, nelze zßkony vynutit.

Jsou-li mravy adekvßtnφ, zßkony nejsou nutnΘ.

Co je to vlastn∞ etika a je mo₧nΘ se ji nauΦit?

Etika je dle definice systΘm morßlnφch princip∙, pravidel chovßnφ. PoΦφtaΦovß etika je aplikace systΘm∙ morßlnφch hodnot a pravidel chovßnφ na prßci s poΦφtaΦi. Zßkladem jsou tedy principy morßlky. Don Parker, znßm² americk² expert na poΦφtaΦov² zloΦin a poΦφtaΦovou bezpeΦnost vidφ etiku ve t°ech r∙zn²ch ·rovnφch motivace nebo chovßnφ:

-- prvnφ ·rove≥ je ·rove≥ zßkona -- je t°eba mφt dobrΘ zßkony (mladφ hacke°i, s kter²mi diskutoval, si myslφ, ₧e nestojφ za to pokraΦovat v hackersk²ch aktivitßch, proto₧e pokuty jsou p°φliÜ vysokΘ),

-- druhß ·rove≥ je ·rove≥ konvence. Jde o ustßlenΘ k≤dy chovßnφ, tak, jak je v Üedesßt²ch letech navrhovala ACM a IEEE,

-- t°etφ ·rove≥ je morßlnφ ·rove≥, to je to, co jsme se nauΦili od naÜich matek a otc∙, v mezilidsk²ch vztazφch, na hodinßch nßbo₧enstvφ (jestli₧e jsme ovÜem na n∞jakΘ chodili).

Morßlku samotnou se lze t∞₧ko nauΦit. M∙₧eme se uΦit aplikovat etickΘ hodnoty, kterΘ mßme, na nov∞ nebo rychle se m∞nφcφ technologickΘ prost°edφ, do prost°edφ kybernetickΘho prostoru. Pravidlo hry je jednoduchΘ: jestli₧e n∞co ud∞lßm jß, co by se stalo, kdyby to ud∞lal ka₧d²? Nebo: mßÜ-li pochybnosti, zeptej se t∞ch, kterΘ to m∙₧e ovlivnit, na jejich nßzor.

Jakß dalÜφ pravidla p∙sobφ ve vztahu k etice?

Mezi dalÜφ jednoduchß pravidla m∙₧eme °adit pravidla vlastnφka a u₧ivatele. Pravidlo vlastnφka °φkß: p°edstav si, ₧e by ostatnφ cht∞li zachßzet s tv²m produktem nebo slu₧bami, kterΘ nabφzφÜ, jako s vlastnφmi, jako by byly ve°ejn∞ p°φstupnΘ -- chceÜ je mφt v takovΘm p°φpad∞ soukromΘ nebo ve°ejnΘ? Proti tomu stojφ pravidlo u₧ivatele: p°edpoklßdej, ₧e vÜechno, co pou₧φvßÜ, jako je poΦφtaΦ, program, apod., pat°φ n∞komu jinΘmu -- pokud to nenφ explicitn∞ nebo v souladu s urΦitou konvencφ urΦeno k ve°ejnΘmu pou₧itφ.

Zjevn∞ v rozporu s t∞mito pravidly je tzv. etika hackera, kterß mß jednoduchou logiku: informace pat°φ vÜem, proto musφ b²t i poΦφtaΦovΘ systΘmy vÜem k dispozici.

PoruÜovßnφ pravidel poΦφtaΦovΘ etiky

V atmosfΘ°e univerzitnφho nebo vzd∞lßvacφho prost°edφ je mezi studenty poΦφtaΦov²ch v∞d b∞₧nΘ, ₧e n∞kterΘ jejich Φiny nejsou vnφmßny jako deviantnφ. Jednß se zde pouze o urΦitΘ aspekty povahy technologie jako takovΘ, tj. o anonymitu, schopnost toulat se prost°ednictvφm poΦφtaΦe kybernetick²m prostorem, nevid∞t p°itom lidi, s kter²mi jste ve spojenφ, nevid∞t ani nßsledky p°φpadn²ch neetick²ch Φin∙, nebo se zde jednß o daleko vφce, o vÜeobecnou krizi morßlky?

Matoucφ je takΘ povaha informace jako nehmotnΘho vlastnictvφ: od n∞koho si vezmete soubor, ale on mß soubor i nadßle k dispozici. Nezbavili jste ho tedy jeho pou₧φvßnφ.

P°φpad internetovΘho Φerva

P°φpad Roberta Morrise Jr., jednΘ z prvnφch osob, stφhanΘ podle americk²ch zßkon∙ za poΦφtaΦov² zloΦin, ukazuje, jakΘ potφ₧e mohou nastat p°i implementaci zßkona v podmφnkßch internetovΘho zloΦinu. Koncem roku 1988 napsal tento vynikajφcφ student a syn jednoho z nejznßm∞jÜφch expert∙ v oblasti poΦφtaΦovΘ bezpeΦnosti sebereplikujφcφ program a ten poslΘze aktivoval v sφti ARPANet. Nßsledn∞ doÜlo v USA ke zhroucenφ vφce ne₧ 6 000 unixov²ch poΦφtaΦ∙. Obvin∞n byl podle paragrafu 18 U.S.C. 1030, kter² zakazuje neautorizovan² p°φstup k "poΦφtaΦ∙m federßlnφho zßjmu". Ty jsou definovßny jako poΦφtaΦe, kterΘ

-- jsou vlastn∞ny americkou vlßdou nebo vlßdnφm smluvnφm partnerem,

-- jsou pou₧φvßny ke zpracovßnφ finanΦnφch transakcφ (bankovnφ sektor), nebo

-- jsou pou₧φvßny k mezistßtnφ komunikaci.

Morris se hßjil tφm, ₧e mu byly p°id∞leny legitimnφ ·Φty na hostujφcφch poΦφtaΦφch ARPANetu a ₧e byl tedy na tΘto sφti autorizovan² u₧ivatel. Napsat program, kter² pou₧φval sendmail k dosa₧enφ jin²ch poΦφtaΦ∙ na sφti, bylo dle jeho nßzoru jeho prßvem, stejn∞ jako je prßvem u₧ivatele posφlat jin²m u₧ivatel∙m zprßvy elektronickou poÜtou. Morrisova obhajoba se tφmto zp∙sobem pokouÜela vyu₧φt dvojznaΦnost termφnu "neautorizovan² p°φstup".

Ob₧aloba p°esv∞dΦila porotu, ₧e Morrisovo vyu₧itφ bezpeΦnostnφch zranitelnostφ k tomu, aby zφskal p°φstup k systΘm∙m, bylo zßkladem pro neautorizovan² p°φstup a Morris byl z tohoto Φinu usv∞dΦen.

Pomluva a poÜkozenφ pov∞sti

Nedostatek etiky je v pozadφ Φetn²ch prßvnφch kauz, uplat≥ujφcφch nßroky na odÜkodn∞nφ pro pomluvu nebo poÜkozovßnφ pov∞sti. P°φkladem m∙₧e b²t p°φpad Stratton versus Prodigy z roku 1994. Firma Prodigy, provozovatel Internetu, poskytuje u₧ivatel∙m takΘ slu₧bu BBS. Jeden u₧ivatel umφstil na tuto "nßst∞nku" velmi negativnφ zprßvu, t²kajφcφ se produktu, s kter²m nebyl spokojen. V²robce produktu za₧aloval firmu Prodigy pro pomluvu. I kdy₧ firma Prodigy uvßd∞la, ₧e je pouze vydavatelem informace, nikoliv autorem, byla shledßna vinnou, proto₧e monitorovala obsah BBS a pomlouvaΦnou zprßvu neodstranila. Monitorovßnφ je p°itom z hlediska prßva dvojseΦnß zbra≥ -- m∙₧ete b²t odsouzeni za naruÜenφ soukromφ, nebo v jin²ch p°φpadech pro nedbalost -- to v p°φpad∞, ₧e jste dostateΦn∞ nemonitorovali.

NezajiÜt∞nφ ochrany ze strany provozovatele systΘmu

U₧ivatelΘ Internetu obvykle oΦekßvajφ zachovßnφ soukromφ. Pravd∞podobnost, ₧e nezaÜifrovan² text bude nelegßln∞ zachycen a v urΦitΘm mφst∞ p°enosu p°eΦten, je vÜak znepokojiv∞ vysokß. Nabφdka objednßnφ zbo₧φ, poskytnutφ p∙jΦek, p°evod finanΦnφch prost°edk∙ provozovateli komerΦnφch slu₧eb zaslßnφm Φφsel kreditnφch karet nebo osobnφch identifikaΦnφch Φφsel p°es Internet s sebou nese nebezpeΦφ zachycenφ p°enßÜen²ch dat. Nßsledn∞ m∙₧e dojφt k podvodn²m aktivitßm, t²kajφcφm se nap°. v²b∞ru pen∞z nebo podvodnΘho objednßnφ zbo₧φ. Povinnostφ provozovatel∙ je zajistit, aby jakΘkoliv citlivΘ informace posφlanΘ p°es Internet byly Üifrovßny siln²m Üifrovacφm mechanismem.

A co pornografie?

Internet je v poslednφ dob∞ pou₧φvßn stßle Φast∞ji k Üφ°enφ pornografie. I kdy₧ se definice pornografie v jednotliv²ch stßtech r∙znφ, skuteΦnost, ₧e mohou b²t pornografickΘ obrßzky prohlφ₧eny ze vzdßlen²ch mφst a stahovßny z mnoha BBS a WWW strßnek, je zßva₧nß a m∙₧e zp∙sobit organizacφm vß₧nΘ potφ₧e. V USA ji₧ n∞kolik spoleΦnostφ (vΦetn∞ jednoho ministerstva) utrp∞lo na ztrßt∞ pov∞sti potΘ, co byly na jejich systΘmech pornografickΘ obrßzky objeveny. Obavy u₧ivatel∙, ₧e by mohli b²t p°i uklßdßnφ a p°enßÜenφ takov²chto zprßv p°isti₧eni, vedou Φasto k tomu, ₧e se sna₧φ zφskat neautorizovan² p°φstup k systΘm∙m n∞koho jinΘho a na t∞chto systΘmech obrßzky uklßdajφ.

JakΘ jsou cesty ke zlepÜenφ etiky?

PoΦφtaΦovφ profesionßlovΘ se shodujφ v tom, ₧e jsou dv∞ mo₧nΘ cesty nßpravy: p°φklad a v²chova.

Mladφ lidΘ jsou v rodinßch Φasto sv∞dky toho, jak rodiΦe kopφrujφ videokazety. Nenφ divu, ₧e si potom bez jak²chkoliv zßbran kopφrujφ software na sv∙j poΦφtaΦ. RodiΦe Φasto s tφmto nelegßlnφm zp∙sobem souhlasφ, proto₧e v tom vidφ vyu₧itφ pro studijnφ ·Φely. Na druhΘ stran∞ hacke°i poklßdajφ tyto nelegßlnφ postupy za zajφmav∞jÜφ a vφce vzruÜujφcφ, ne₧ je poΦφtaΦovß v²uka.

┌rove≥ morßlky celΘ spoleΦnosti

V²chova k osvojenφ si pravidel poΦφtaΦovΘ etiky by m∞la probφhat ji₧ od mlßdφ. Ve Ükole i na univerzitßch se mladφ lidΘ uΦφ, jak provozovat poΦφtaΦ, jak ho pou₧φvat, studujφ manußly, ale nic se nedozv∞dφ o tom, jak pou₧φvat poΦφtaΦ "eticky a zodpov∞dn∞".

Na univerzit∞ se studenti uΦφ prolomit Üifrovacφ systΘmy. V praxi pak zφskan²ch znalostφ vyu₧ijφ k naruÜenφ poΦφtaΦov²ch systΘm∙, nebo k jejich ochran∞. Zda p°evß₧φ druh² zp∙sob vyu₧itφ znalostφ, je v∞cφ nejen rodiΦ∙, Ükoly a poΦφtaΦov²ch profesionßl∙, ale celΘ spoleΦnosti, ·rovn∞ jejφ morßlky.