╚ßst 11 - CW 20/97

Ostatnφ prßvnφ prost°edky ochrany dat

V p°edchozφch Φßstech jsme se zab²vali v²luΦn∞ ochranou osobnφch dat, tj. informacφ jakkoliv se vß₧φcφch k osobnosti Φlov∞ka. Tentokrßt se zkusφme na cel² problΘm podφvat z pon∞kud ÜirÜφho ·hlu.

Unikßtnφ charakter informace

Informacφ, na jejich₧ ochran∞ majφ r∙znΘ subjekty zßjem, je pochopiteln∞ celß Ükßla, a i jejich ochrana se sv²m zp∙sobem liÜφ, a¥ ji₧ podle typu informace, nebo podle subjektu, kter² mß b²t chrßn∞n.

ZjednoduÜen∞ by se snad dalo °φci, ₧e informace je urΦit²m druhem majetku nebo (chcete-li) zbo₧φ, zpravidla mß svΘho vlastnφka, a tak by se nßm cel² problΘm mohl z·₧it Φist∞ na ochranu takovΘho vlastnickΘho vztahu. Jenom₧e tak jednoduchΘ to nenφ. Ta slo₧itost spoΦφvß v naprosto unikßtnφm charakteru informace jako pojmu, proto₧e:

-- nic jinΘho ne₧ informace se nedß nekoneΦn∞ rozmno₧ovat,

-- informaci m∙₧ete v²luΦn∞ vlastnit jen tak dlouho, dokud o tom nikdo jin² nevφ,

-- kdy₧ vßm informaci n∞kdo ukradne, zpravidla to poznßte a₧ v okam₧iku, kdy ji sami zφskßte znovu, podruhΘ a odjinud atd.

To vÜe signalizuje, ₧e s ochranou informacφ se musφ zachßzet pon∞kud jinak, ne₧ jsme zvyklφ nap°. u osobnφch v∞cφ, za°φzenφ bytu, automobilu apod. Je z°ejmΘ, ₧e budou existovat informace, kterΘ se budou Üφ°it zcela nekontrolovan∞ a bez mo₧nosti ochrany (t∞ch b²vß v∞tÜina), a pak informace, kterΘ za jist²ch podmφnek a jist²mi zp∙soby chrßnit lze.

Abychom mohli posoudit mo₧nosti ochrany, je t°eba definovat, jakΘ informace majφ po₧φvat ochrany a v jakΘm re₧imu, a dßle stanovit, co se stane, kdy₧ tuto ochranu n∞kdo poruÜφ.

K nejproblematiΦt∞jÜφm informacφm pat°φ osobnφ ·daje, o kter²ch jsme pojednali ji₧ v minul²ch dφlech. Tentokrßt se ve struΦnosti dotkneme jin²ch zajφmav²ch typ∙ informacφ.

Obchodnφ tajemstvφ

K nejdra₧Üφm informacφm pat°φ obchodnφ tajemstvφ. To je upraveno Obchodnφm zßkonφkem a t²kß se v²hradn∞ podnikatelsk²ch subjekt∙. Samo o sob∞ je p°edm∞tem prßv p°φmo nßle₧ejφcφch k podniku. Podle definice je tvo°φ veÜkerΘ skuteΦnosti obchodnφ, v²robnφ Φi technickΘ povahy souvisejφcφ s podnikem, kterΘ majφ skuteΦnou nebo alespo≥ potencißlnφ materißlnφ Φi nematerißlnφ hodnotu, nejsou v p°φsluÜn²ch obchodnφch kruzφch b∞₧n∞ dostupnΘ, majφ b²t podle v∙le podnikatele utajeny a podnikatel odpovφdajφcφm zp∙sobem jejich utajenφ zajiÜ¥uje (ta poslednφ podmφnka je velice podstatnß a Φasto se m∙₧e stßt p°edm∞tem zßsadnφch spor∙). Podnikatel provozujφcφ podnik, na kter² se obchodnφ tajemstvφ vztahuje, mß v²luΦnΘ prßvo tφmto tajemstvφm naklßdat, zejmΘna ud∞lit svolenφ k jeho u₧itφ a stanovit podmφnky takovΘho u₧itφ.

PoruÜovßnφ obchodnφho tajemstvφ je pak jednßnφ, jφm₧ jednajφcφ jinΘ osob∞ neoprßvn∞n∞ sd∞lφ, zp°φstupnφ, pro sebe nebo pro jinΘho vyu₧ije obchodnφ tajemstvφ, kterΘ m∙₧e b²t vyu₧ito v hospodß°skΘ sout∞₧i a o n∞m₧ se dov∞d∞l:

-- tφm, ₧e mu tajemstvφ bylo sv∞°eno nebo jinak se stalo p°φstupn²m na zßklad∞ jeho pracovnφho vztahu k sout∞₧iteli nebo na zßklad∞ jinΘho vztahu k n∞mu, pop°φpad∞ v rßmci v²konu funkce, k nφ₧ byl soudem nebo jin²m orgßnem povolßn;
-- vlastnφm nebo cizφm jednßnφm p°φΦφcφm se zßkonu.

Proti poruÜenφ nebo ohro₧enφ prßva na obchodnφ tajemstvφ p°φsluÜφ podnikateli prßvnφ ochrana ve smyslu:

-- zdr₧enφ se takovΘho jednßnφ;
-- odstran∞nφ zßvadnΘho stavu;
-- p°im∞°enΘho zadostiuΦin∞nφ, kterΘ m∙₧e b²t poskytnuto i v pen∞zφch;
-- nßhrady Ükody;
-- vydßnφ bezd∙vodnΘho obohacenφ.

Celß v∞c je propracovßna a₧ do tΘ ·rovn∞, ₧e je stanoveno, aby p°i ·stnφch jednßnφch ve sporech o poruÜenφ obchodnφho tajemstvφ mohl soud rozhodnout na nßvrh nebo z ·°ednφ moci o vylouΦenφ ve°ejnosti, jestli₧e by ve°ejn²m projednßvßnφm doÜlo k ohro₧enφ obchodnφho tajemstvφ nebo ve°ejnΘho zßjmu.

St°et zßjm∙

Zatφmco obchodnφ tajemstvφ se t²kß jen podnikatelsk²ch subjekt∙, uve∩me nynφ p°φklad ochrany informacφ zcela jinΘho typu. Podle Zßkonφku prßce jsou zam∞stnanci orgßn∙ stßtnφ sprßvy, soud∙, stßtnφch zastupitelstvφ, Policie ╚R, BezpeΦnostnφ informaΦnφ slu₧by (BIS), V∞ze≥skΘ slu₧by, Kancelß°e prezidenta republiky, kancelß°e Parlamentu, ┌°adu vlßdy, NejvyÜÜφho kontrolnφho ·°adu, ┌°adu pro legislativu a ve°ejnou sprßvu, ╚eskΘ nßrodnφ banky a stßtnφch fond∙ i zam∞stnanci chrßn∞n²ch krajinn²ch oblastφ a nßrodnφch park∙ povinni zdr₧et se jednßnφ, kterΘ by mohlo vΘst ke st°etu ve°ejnΘho zßjmu se zßjmy osobnφmi, zejmΘna nezneu₧φvat informacφ, nabyt²ch v souvislosti s v²konem zam∞stnßnφ ve prosp∞ch vlastnφ nebo n∞koho jinΘho.

V p°φpad∞ poruÜenφ tΘto povinnosti p°ipadß v ·vahu (mimo jinΘ) v²pov∞∩ pro poruÜenφ pracovnφ kßzn∞ Φi okam₧itΘ zruÜenφ pracovnφho pom∞ru na stran∞ jednΘ, na stran∞ druhΘ pak nßhrada Ükody zp∙sobenΘ zam∞stnancem zam∞stnavateli.

Stßtnφ a slu₧ebnφ tajemstvφ

Nejzßva₧n∞jÜφ kategoriφ informacφ z hlediska mo₧nΘho zneu₧itφ jsou pak stßtnφ a slu₧ebnφ tajemstvφ. Podmφnkou je zde ovÜem zpravidla individußlnφ zavßzßnφ konkrΘtnφ osoby k jeho dodr₧ovßnφ s tφm, ₧e nßsledky poruÜenφ povinnostφ v tΘto oblasti a¥ ji₧ ·myslnΘho nebo "pouze" z nedbalosti mφvajφ trestn∞prßvnφ charakter.

Z uveden²ch t°φ p°φklad∙ je patrnß znaΦnß odliÜnost p°φstupu v podstat∞ ke stejnΘ v∞ci, a to podle typu organizace, kde se takovΘ informace nachßzejφ. Na druhou stranu zvφdav² Φtenß° ji₧ jist∞ poznal, kde obecn∞ nenφ chrßn∞no v∙bec nic (ani₧ by to zjiÜt∞nφ m∞lo slou₧it jako nßvod pro beztrestnΘ Φin∞nφ ve sv∙j prosp∞ch).

P°edchozφ p°φklady ochrany byly provßzeny urΦit²mi sankcemi v p°φpad∞ poruÜenφ p°φsluÜn²ch pravidel. Tyto sankce se t²kajφ vÜech, kdo se t∞chto protiprßvnφch Φin∙ dopouÜt∞jφ bez ohledu na to, o koho se jednß. ZejmΘna jimi m∙₧e b²t posti₧ena jak fyzickß osoba, tak i osoba prßvnickß (nap°. podnik nebo dokonce stßt). PodstatnΘ je ovÜem to, jestli se onΘ sankce poÜkozen² domßhß. Nynφ se dotkneme sankcφ dan²ch trestnφm prßvem, kterΘ se vÜak mohou t²kat pouze fyzick²ch osob a kterΘ jsou ud∞lovßny ji₧ v∞tÜinou bez ohledu na to, zda na tom mß poÜkozen² zßjem Φi ne (d∙le₧itΘ je pouze to,

jestli se o trestnΘm Φinu p°φsluÜn² stßtnφ orgßn dozv∞d∞l).

Trestnφ zßkon

Obecn∞ lze °φci, ₧e trestnost urΦit²ch Φin∙ je dßna tφm, ₧e vykazujφ jistou spoleΦenskou nebezpeΦnost, jsou popsßny v Trestnφm zßkon∞ ve form∞ skutkovΘ podstaty trestnΘho Φinu a zpravidla se u nich p°edpoklßdß ·mysl, resp. zavin∞nφ.

NßÜ Trestnφ zßkon popisuje relativn∞ koÜatou Ükßlu trestn²ch Φin∙, kterΘ bychom do kategorie poruÜovßnφ ochrany informacφ mohli zahrnout. Bez nßroku na po°adφ podle d∙le₧itosti i na ·plnost se jednß o tyto typy trestn²ch Φin∙:

-- obecnΘ ohro₧enφ,
-- ohro₧enφ stßtnφho tajemstvφ,
-- vyzrazenφ stßtnφho tajemstvφ,
-- ohro₧enφ hospodß°skΘho tajemstvφ,
-- zkreslovßnφ ·daj∙ hospodß°skΘ a obchodnφ evidence,
-- poruÜovßnφ pr∙myslov²ch prßv,
-- poruÜenφ autorskΘho prßva,
-- ohro₧enφ slu₧ebnφho tajemstvφ,
-- neoprßvn∞nΘ naklßdßnφ s osobnφmi ·daji,
-- ·myslnΘ ohro₧enφ,
-- ohro₧enφ z nedbalosti,
-- poruÜovßnφ tajemstvφ dopravovan²ch zprßv,
-- krßde₧,
-- neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ cizφ v∞ci,
-- podvod,
-- poÜkozenφ a zneu₧itφ zßznamu na nosiΦi informacφ.

Na prvnφ pohled by se mohlo zdßt, ₧e mo₧nostφ postihu za zneu₧φvßnφ informacφ je a₧ p°φliÜ mnoho. Obecn∞ to jist∞ bude pravda. ProblΘm je vÜak v tom, ₧e pro tyto postihy se v∞tÜinou dost pracn∞ obstarßvajφ d∙kazy a takΘ platφ, "kde nenφ ₧alobce, nenφ ani soudce".