Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 27/97)

---

Americk² nejvyÜÜφ soud shledal Communications Decency Act proti·stavnφm

Pavel Houser

NejvyÜÜφ soud Spojen²ch stßt∙ potvrdil dne 26. Φervna rozhodnutφ soudu federßlnφho a prohlßsil v pom∞ru hlas∙ 7 : 2, ₧e zßkon omezujφcφ svobodu vyjad°ovßnφ na Internetu, tzv. Communications Decency Act, odporuje americkΘ ·stav∞, garantujφcφ prßvo na svobou vyjad°ovßnφ.

Zßkon byl p°ijat Kongresem 8. ·nora lo≥skΘho roku a ihned po svΘm schvßlenφ vyvolal °adu protest∙. Na kampani za jeho zruÜenφ se podφlelo n∞kolik organizacφ, zejmΘna American Civil Liberties Union, na jejφ₧ internetovΘ strßnce se takΘ ihned objevilo zd∙vodn∞nφ rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA. Proti zßkonu se vÜak nap°. vyjßd°il i Bill Gates. Rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA proto vyvolalo p°inejmenÜφm v internetovΘ komunit∞ neskr²vanΘ uspokojenφ, spojenΘ s oslavami.

Podle zßkona mohl b²t ka₧d², kdo na Internetu zve°ejnφ "zjevn∞ ofenzivnφ" nebo "nedecentnφ" materißly, potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na dva roky a pokutou do v²Üe 250 000 dolar∙. Prßv∞ jistß vßgnost termφn∙, obsa₧en²ch v zßkon∞, se stala jednou z p°φΦin soudnφho rozhodnutφ.

Vzhledem k tomu, ₧e spor o Communications Decency Act doÜel k poslednφ instanci, rozhodnutφ je ji₧ koneΦnΘ. To ale neznamenß, ₧e by p°φznivci ·silφ o jakousi regulaci Internetu slo₧ili zbran∞. Hodlajφ usilovat o p°ijetφ zßkona podobnΘho, kter² by byl pouze p°esn∞ji formulovßn a nep°ipouÜt∞l tak Üirok² v²klad.

Komentßto°i p°itom upozor≥ujφ na °adu problΘm∙, spojen²ch s celou zßle₧itostφ, jim₧ se budeme jeÜt∞ v∞novat podrobn∞ji v publicistickΘ Φßsti n∞kterΘho z p°φÜtφch vydßnφ Computerworldu. Pat°φ k nim fakt, ₧e spory o zßkon se odehrßly p°edevÜφm ve volebnφm roce 1996 a °ada kandidßt∙ se p°ed sv²mi potencißlnφmi voliΦi prezentovala jako ochrßnci mravnosti. NicmΘn∞ pozadφ boje o cel² zßkon nenφ zdaleka jednoznaΦnΘ, proto₧e souΦasn∞ s "pravicov²m" bojem proti pornografii obsahoval zßkon naopak i "levicov²" trend (tzv. pozitivnφ diskriminaci menÜin a snahu se za ₧ßdnou cenu nedotknout jejich p°esv∞dΦenφ). P°edpoklßdß se vÜak, ₧e a₧ do p°φÜtφch voleb ztratφ zßkonodßrn² sbor o dalÜφ iniciativy v tomto sm∞ru do znaΦnΘ mφry zßjem.

DalÜφ rovinou sporu je otßzka, zda mß b²t Internet regulovßn prßvn∞ a nebo spφÜe prost°ednictvφm technologie (eventußln∞ jakou konkrΘtnφ kombinacφ obou p°φstup∙). ZajφmavΘ takΘ je, ₧e v USA platφ urΦitß omezenφ pro televiznφ vysφlßnφ (pornografie), ale nikoliv pro tiÜt∞nß mΘdia. Internet byl proto rozhodnutφm NejvyÜÜφho soudu USA za°azen (p°es pror∙stßnφ s televizφ) do kategorie druhΘ. A v neposlednφ °ad∞ jde o to, ₧e prßvnφ spory o Internet probφhajφ dnes i na ·rovni jednotliv²ch americk²ch stßt∙ i mimo USA.