Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 25/97)

---

"TrvalΘ spojenφ" v HTTP m∙₧e Internetu odlehΦit

Ji°φ T. Pelech

Jak je to vlastn∞ s dokumenty a s HTTP

Jeden dokument ve WWW zpravidla nesestßvß z jedinΘho souboru.Z V p°φpad∞, ₧e obsahuje krom∞ textu t°eba jeÜt∞ obrßzky, zvukyZ nebo video, znamenß to, ₧e p°i prohlφ₧enφ jednΘ strßnky vlastn∞Z musφ vßÜ prohlφ₧eΦ p°enΘst ze serveru n∞kolik soubor∙.Z A v p°φpad∞ graficky zdobnΘ strßnky mohou b²t t∞chto soubor∙Z i desφtky.

P°edchozφ verze HTTP vy₧adovaly navßzat spojenφ klient-server proZ ka₧d² prvek strßnky zvlßÜ¥. Teprve ve verzi 1.1 se objevilaZ mo₧nost oznaΦovanß jako "keep-alive" nebo "persistentZ connection". Oba v²razy v podstat∞ znamenajφ, ₧e klient se p°iZ naΦφtßnφ novΘ strßnky WWW spojφ se serverem a navrhne mu, ₧eZ vÜechny prvky konkrΘtnφ strßnky dokß₧e p°ijmout narßz. Jestli₧eZ server tuto mo₧nost nabφzφ a mß prßv∞ k dispozici volnou vysφlacφZ kapacitu pro tento druh spojenφ, souhlasφ a postupn∞ p°edßZ klientu vÜechny soubory v pr∙b∞hu tohoto jedinΘho spojenφ. Tak₧eZ jde vlastn∞ o trvalΘ spojenφ pouze pro p°enos jednΘ strßnky.Z Jakmile jsou p°eneseny vÜechny jejφ Φßsti, klient se od serveruZ odpojφ a navazuje dalÜφ trvalΘ spojenφ a₧ p°i po₧adavku na dalÜφZ strßnku WWW.

TrvalΘ spojenφ vs. paralelnφ p°enos

P°i prßci systΘmem klient-server si klient nejprve musφ najφtZ cestu Sφtφ k serveru a potΘ se musφ vzßjemn∞ dohodnout naZ poΦßteΦnφch podmφnkßch p°enosu. Teprve potom jsou data ze serveruZ p°enesena ke klientovi. To znamenß, ₧e p°i ka₧dΘm p°enosu objektuZ WWW je pot°eba n∞jak² Φas na zahßjenφ p°enosu. V p°φpad∞, ₧e seZ jedna strßnka sklßdß nap°φklad z deseti prvk∙, musφ se totoZ spojenφ navazovat desetkrßt. Tφm se samoz°ejm∞ jednak zvyÜujeZ provoz dat v Internetu a zßrove≥ i Φas pot°ebn² k naΦtenφ celΘ strßnky.

V p°φpad∞ trvalΘho spojenφ probφhajφ navazovacφ ritußly pouzeZ jednou. Tφm samoz°ejm∞ znaΦn∞ klesne objem re₧ijnφch dat, a tφmZ pßdem dojde i ke zkrßcenφ Φasu pot°ebnΘho na p°enos jednΘZ strßnky. Podle ·daj∙ odbornφk∙ z W3C (World Wide Web Consortium)Z m∙₧e b²t p°enos s vyu₧itφm trvalΘho spojenφ dvakrßt a₧ osmkrßtZ rychlejÜφ ne₧ bez n∞ho. To zßvisφ na p°enosovΘ kapacit∞Z a vytφ₧enφ linek vyu₧φvan²ch k p°enosu t∞chto dat.

P°i vyu₧itφ jedinΘho, trvalΘho spojenφ nemusφ b²t na prvnφ pohledZ patrn² rychlejÜφ p°enos. N∞kterΘ souΦasnΘ prohlφ₧eΦe toti₧ proZ naΦφtßnφ jednotliv²ch Φßstφ strßnky otevφrajφ n∞kolik spojenφZ narßz. To m∙₧e vypadat lΘpe, proto₧e n∞kolik prvk∙ strßnky seZ objevuje souΦasn∞ a ne jeden po druhΘm.

V p°ihlφ₧ejφcφm toZ navozuje dojem rychlosti. Ve skuteΦnosti ovÜem trvß naΦtenφZ strßnky tφmto zp∙sobem dΘle ne₧ za pomoci trvalΘho spojenφ.Z Proto₧e jste-li nap°φklad p°ipojeni za pomoci modemu, musφ siZ jednotlivΘ p°enßÜenΘ soubory mezi sebou d∞lit vaÜi telefonnφZ linku. Tak₧e -- zjednoduÜen∞ °eΦeno -- p°i paralelnφm p°enos ÜestiZ soubor∙ je doba nutnß k naΦtenφ jednoho souboru Üestkrßt delÜφZ ne₧ v p°φpad∞ p°enosu jedinΘho souboru. A p°ipoΦteme-li k tomuZ nutnou re₧ii pot°ebnou pro navßzßnφ ka₧dΘho spojenφ, je z°ejmΘ,Z ₧e trvalΘ spojenφ je opravdu rychlejÜφ.

Podpora trvalΘho spojenφ

V prvnφ °ad∞ musφ tuto vlastnost nabφzet server. NejrozÜφ°en∞jÜφZ server HTTP v Internetu -- freewarov² Apache -- tuto mo₧nost zaΦalZ nabφzet krßtce po zve°ejn∞nφ koneΦnΘho nßvrhu HTTP 1.1. Po tΘtoZ strßnce tedy m∙₧eme hovo°it o dobr²ch podmφnkßch.

Podobnß situace panuje i v oblasti server∙ proxy cache.Z NejrozÜφ°en∞jÜφ server pro tento protokol -- Squid -- je toutoZ vlastnostφ vybaven takΘ. Tak₧e i v tΘto oblasti m∙₧eme b²t seZ stßvajφcφ situacφ spokojeni.

Druhß strana mince -- klienti -- je na tom znateln∞ h∙°. DvaZ nejv∞tÜφ v²robci prohlφ₧eΦ∙ WWW -- Netscape Communications aniZ Microsoft -- toti₧ svΘ produkty touto vlastnostφ prozatφmZ nevybavujφ. I kdy₧ prohlaÜujφ, ₧e plßnujφ zaΦlenit tuto mo₧nostZ do n∞kterΘ z dalÜφch verzφ sv²ch produkt∙, nezmi≥ujφ se o ₧ßdn²chZ konkrΘtn∞jÜφch ·dajφch. JakΘ k tomu mohou mφt d∙vody?

Kdo za to m∙₧e

ZejmΘna "neviditelnost" takov²ch vylepÜenφ. Kdy₧ v²robce vybavφZ sv∙j prohlφ₧eΦ podobnou vlastnostφ, nenφ to na prvnφ pohled nikdeZ vid∞t. Strßnky se naΦφtajφ zdßnliv∞ stejnou (ne-li dokonce ni₧Üφ)Z rychlostφ. Tato ·prava ovÜem spolykß prost°edky vynalo₧enΘZ p°inejmenÜφm na prßci programßtor∙. Firma by tudφ₧ utratilaZ penφze za n∞co, co se nedß marketingov∞ prodat.

Kde hledat p°φΦiny souΦasnΘho neut∞ÜenΘho stavu? NutnoZ podotknout, ₧e jak Apache, tak Squid jsou nabφzeny vÜem zßjemc∙mZ zcela zdarma a na jejich v²voji se podφlejφ zejmΘna akademickΘZ kruhy, zatφmco klienty naopak nabφzejφ komerΦnφ firmy. M∙₧eme tedy soudit, ₧e zßjmy firem se pohybujφ v pon∞kud jin²ch oblastech ne₧Z zßjmy internetovΘ komunity.

Jako ve v∞tÜin∞ komerΦnφch aktivit souΦasnosti, i v tomto p°φpad∞Z je zßkaznφkovi diktovßno, co vlastn∞ chce. Tak₧e tu₧byZ spot°ebitel∙ se nerodφ v jejich hlavßch, ale v marketingov²chZ odd∞lenφch velk²ch firem, kterΘ ovlßdajφ konkrΘtnφ trh. V p°φpad∞Z tvrdΘho konkurenΦnφho boje se soupe°i musφ soust°edit naZ nejviditeln∞jÜφ prvky sv²ch produkt∙, kterΘ se dajφ dob°eZ a snadno vyzdvihovat. Proto takΘ m∙₧eme v prohlφ₧eΦφch vid∞tZ i slyÜet bubnujφcφho krßlφΦka, ale ne₧ se k nßm tento kouzeln²Z milßΦek p°enese, stihneme si s klidem uva°it a vypφt kßvu.Z O u₧iteΦnosti podobn²ch vlastnostφ se rad∞ji zmi≥ovat nebudu.Z Nenφ toti₧ o Φem mluvit.