Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 21/97)

---

Internet na politickΘ scΘn∞

Pavel Houser

On-line demokracie

Internetu p°iklßdajφ n∞kte°φ vizionß°i moc odstranit zastupitelsk² politick² systΘm a umo₧nit p°φmou demokracii, kdy by se o vÜech d∙le₧it²ch otßzkßch hlasovalo on-line (v "m∞stech", podobn²ch nap°. http://www.geocities.com). Nebudeme analyzovat tuto dnes jeÜt∞ pom∞rn∞ nereßln∞ vyhlφ₧ejφcφ mo₧nost. Nedomnφvßm se ani, ₧e "Sφ¥ zabrßnφ, aby kdekoliv znovu spadla informaΦnφ ₧eleznß opona". P°esto vÜak ·loha Internetu i v politickΘm ₧ivot∞ roste.

Usenet stßle ₧ije

Zajφmav²m projektem je International GovNews Project, kter² by se poslΘze mohl ukßzat jako jeden z krok∙ k p°φmΘ demokracii. Diskusnφ skupiny GovNews jsou souΦßstφ Usenetu a dovolujφ u₧ivatel∙m sledovat a komentovat vlßdnφ aktivity v oboru jejich zßjmu bez toho, aby tyto informace museli zdlouhav∞ zφskßvat brouzdßnφm na WWW. Zßjemci jsou p°itom odkßzßni jednak na oficißlnφ vlßdnφ prohlßÜenφ, jednak na informace zφskanΘ neoficißlnφ cestou. Organizßtorem t∞chto aktivit je ji₧ po dva roky americkß vlßdnφ agentura National Science Foundation (respektive sφ¥ FinanceNet, kterß je jejφ souΦßstφ) a skupiny dobrovolnφk∙. Zrodu akce po₧ehnal tehdejÜφ i souΦasn² americk² viceprezident Al Gore. Dnes je souΦßstφ projektu vφce ne₧ 200 diskusnφch skupin.

PodobnΘ slu₧by ukazujφ podle organizßtor∙ akce sφlu ji₧ tΘm∞° odepisovanΘho Usenetu. Ti uvßd∞jφ, ₧e diskusnφ f≤ra na WWW strßnkßch nep°edstavujφ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ lepÜφ °eÜenφ ("WWW je obrovskou knihovnou, ideßlnφ diskusnφ platformou je ale Usenet."). Slu₧ba je bez v∞tÜφch problΘm∙ dostupnß i t∞m, kdo majφ mΘn∞ kvalitnφ spojenφ do Internetu.

NicmΘn∞, trochu paradoxn∞, mß projekt i vlastnφ WWW strßnku. Je umφst∞na na http://www.govnews.org.

DalÜφ v²voj GovNews teprve ukß₧e, zda Internet mß moc n∞jak zm∞nit stßvajφcφ politickΘ uspo°ßdßnφ.

ZkouÜka v Britßnii

Polo₧me si nynφ otßzku, zda by si obΦan sedφcφ pouze u Internetu mohl ud∞lat dostateΦn² politick² p°ehled p°ed nedßvn²mi volbami ve VelkΘ Britßnii. Odpov∞∩ znφ: ano -- kdy₧ pro nic jinΘho, tak z d∙vodu p°φtomnosti "papφrov²ch" denφk∙ v pavuΦin∞. Nap°. na strßnce The Times (http://www.sunday-times.co.uk) se sice musφte nejprve zaregistrovat, ale tento ·kon je zdarma, tak₧e on-line vydßnφ bude mo₧nß Φasem tomu papφrovΘmu zdatn∞ konkurovat.

Sφ¥ byla plnß p°edvolebnφch projev∙ hlavnφch rival∙ (nap°. Blair∙v na http://www.poptel.org.uk/regeneration/blair.html a oficißlnφch a neoficißlnφch ₧ivotopis∙ stßtnφk∙ (Major∙v na http://www.guardia.co.uk/guardian/leader/cnddts/mjrprof.html).

UrΦit² problΘm Internetu je v tom, ₧e z Webu tak docela neposoudφte v²znam toho kterΘho politickΘho subjektu. Ud∞lat sluÜivou WWW strßnku a nanΘst na ni argumenty m∙₧e ka₧d². V tomto ohledu Internet pon∞kud stφrß rozdφly (i nap°. mezi velk²mi a mal²mi firmami, tak₧e se v souvilosti s nφm n∞kdy p°edpoklßdajφ i revoluΦnφ zm∞ny v tΘto sfΘ°e). Krom∞ t°φ nejv∞tÜφch britsk²ch politick²ch stran (Liberßl∙ na http://www.libdems.org.uk, labourist∙ http://www.labour.org.uk a konzervativc∙ na http://www.conservartive-party.org.uk) jsem v pavuΦin∞ naÜel °adu dalÜφch: ekologicky orientovanΘ, subjekty, vystupujφcφ proti EvropskΘ Unii, komunistΘ, strany skotskΘ (problΘm Skotska se tßhne britskou politickou scΘnou u₧ °adu let) -- viz. nap°. http://www.wp.com/Alba/, strany vystupujφcφ proti trendu, rozmßhajφcφmu se zejmΘna v USA, oznaΦovanΘmu mnohdy jako "rasismus naruby".

V Sφti je samoz°ejm∞ °ada vlßdnφch i nevlßdnφch organizacφ, ministerstva, mφstnφ ·°ady, °ada rozcestnφk∙ (nap°. http://www.keele.ac.uk/depts/po/table/brit/brit.htm, http://www.keele.ac.uk/depts/po/partie.htm, kde jsou uvedenΘ internetovΘ adresy politick²ch subjekt∙ z celΘho sv∞ta a jenom v p°φpad∞ Britßnie jsem napoΦφtal 53 odkaz∙), seznamy spoleΦnostφ poskytujφcφch sponzorskΘ p°φsp∞vky politick²m stranßm, provolßnφ t°φ hlavnφch stran ke vÜem povßleΦn²m volbßm a °ada dalÜφch politick²ch text∙, vΦetn∞ slavnΘ Magny Charty (http://portico.bl.uk/access/treasures/magna-carta.html).

Pokud se nynφ, krßtce po volbßch na adresy podφvßte, m∙₧ete alespo≥ zjistit, jak Φasto se aktualizujφ. Je dokonce mo₧nΘ, ₧e n∞kterΘ z nich po volbßch ·pln∞ zmizely.

Byl by tedy voliΦ z Internetu v∙bec moudr²? V tomto p°φpad∞ se domnφvßm, ₧e dostatek informacφ nenφ jeÜt∞ ₧ßdnß zaruΦenß cesta pro ud∞lßnφ "sprßvnΘho" zßv∞ru. Jednotlivec sßm vÜechno p°eΦφst stejn∞ nem∙₧e, a tak i v p°φpad∞ Internetu vyu₧ije nejspφÜ informacφ, kterΘ mu n∞kdo "p°edp°ipravφ". ╚φm₧ se ovÜem v²hoda Sφt∞ (p°inejmenÜφm v podob∞ zßplavy WWW) oproti ostatnφm informaΦnφm zdroj∙m podle mΘho nßzoru trochu stφrß.

A jak by dopadly volby podle WWW?

Co se t²Φe ·rovn∞ WWW strßnek jednotliv²ch britsk²ch politick²ch stran, labouristΘ nic zvlßÜtnφho nep°edvedli. NejsymaptiΦt∞ji na m∞ p∙sobila strßnka liberßl∙. Doba, kdy design Webu podstatn∞jÜφm zp∙sobem ovlivnφ volebnφ v²sledek, je i na zßpad od naÜich hranic z°ejm∞ a₧ vzdßlen∞jÜφ budoucnostφ.