Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 22/97)
Bude nßs na ΦeskΘm Internetu milion?
(1. Φßst)
Vladimφr Vrabec
V b°eznu tohoto roku asociace Commercenet spolu s firmou Nielsen Media Research ohlßsily novΘ demografickΘ Üet°enφ Internetu zalo₧enΘ na datech sebran²ch v obdobφ prosince 1996 a ledna 1997. Zve°ejn∞nΘ zßkladnφ v²sledky konstatovaly, ₧e poΦet u₧ivatel∙ Internetu v USA a Kanad∞ starÜφch 16 let stoupl od poloviny roku 1995, kdy byla ob∞ma firmami sebrßna data pro p∙vodnφ Üet°enφ, na dvojnßsobek a dosßhl tak nap°. v USA poΦtu 51 milion∙, co₧ je vφce jak 20 % obyvatelstva. Vezmeme-li v ·vahu, ₧e ke konci letoÜnφho ledna bylo v DNS (Domain Name System) registrovßno cca 9,3 milionu severoamerick²ch poΦφtaΦ∙, znamenß to, ₧e v USA dle tohoto Üet°enφ p°ipadß na jeden poΦφtaΦ v Internetu 5 a₧ 6 u₧ivatel∙. Jinß soudobß Üet°enφ Φi odhady ukazujφ na podstatn∞ ni₧Üφ nebo i o n∞co vyÜÜφ hodnoty poΦtu u₧ivatel∙ na jeden poΦφtaΦ p°ipojen² do Internetu. Nap°. vyjdeme-li z celosv∞tovΘho odhadu firmy Nua pro konec roku 1996, p°iblφ₧φme se k pom∞ru 2,8. Vezmeme-li v ·vahu ·daje Internet Bussines Center odhadujφcφ celosv∞tov∞ poΦet u₧ivatel∙ Internetu v polovin∞ ledna 1997 na cca 102 milion∙, dojdeme p°i poΦtu 16,1 milionu poΦφtaΦ∙ registrovan²ch v DNS ke konci ledna 1997 k pom∞ru 6,3. Vidφme, ₧e doposud globßln∞ pou₧φvanΘ krajnφ pom∞ry 3,5--7, odvozenΘ z v²sledk∙ d°φve provßd∞n²ch Üet°enφ Φi odhad∙, bude t°eba snφ₧it na hodnoty 2,8--6,3.
V naÜφ republice bylo ke konci ledna tohoto roku registrovßno cca 42 tisφc internetov²ch poΦφtaΦ∙. Tomu by m∞l dle nov²ch krajnφch hodnot pom∞r∙ odpovφdat poΦet cca 118 tisφci a₧ 265 tisφci Φesk²ch u₧ivatel∙ Internetu, tj. asi mezi 1 a₧ 2,5 % obyvatelstva. Tyto ·daje se nedajφ podep°φt zßv∞ry n∞jakΘho internetovΘho demografickΘho v²zkumu soust°ed∞nΘho na ╚eskou republiku. K dispozici jsou pouze v²sledky Üet°enφ, kterß byla provedena dotaznφkov²mi akcemi na serverech http;//www.seznam.cz a http://vip.fce.vutbr.cz. Proto₧e vÜak nejde o v²b∞rovß Üet°enφ, z jejich v²sledk∙ nelze vychßzet pro celorepublikovΘ odhady. Polo₧φme-li si tedy otßzku "Bude nßs milion?", rozum∞j "Bude v dohlednΘ dob∞ milion u₧ivatel∙ Internetu v ╚eskΘ republice?" -- tak na ni lze odpov∞d∞t nynφ pouze odhadem zalo₧en²m na ·dajφch z DNS a z analogie soudob²ch zahraniΦnφch demografick²ch Üet°enφ Φi odhad∙ zam∞°en²ch na severoamerick² nebo globßlnφ Internet. Je tedy namφst∞ pouva₧ovat, zda takovou otßzku mß smysl v uvedenΘ situaci v∙bec klßst a sna₧it se na ni odpov∞d∞t.
V prvΘ °ad∞ je t°eba si uv∞domit, ₧e i nejp°esn∞jÜφ ·daje n∞jakΘho pr∙zkumu jsou po krßtkΘ dob∞ z hlediska v²pov∞di o zachycenΘm stavu zastaralΘ. Internetov² v²voj probφhß tempem, p°i kterΘm platφ "Co dnes je pravda, zφtra je ji₧ nepravda". Tak nap°. poΦet registrovan²ch poΦφtaΦ∙ v naÜφ domΘn∞ vzrostl od konce ledna 1997 ke konci b°ezna 1997 cca ze 42 tisφc poΦφtaΦ∙ na 47 tisφc, tedy o 12 %. Pro praktickΘ zßv∞ry majφ proto v²znam p°edevÜφm zjiÜ¥ovanΘ v²vojovΘ trendy, kterΘ ale musφ b²t periodicky prov∞°ovßny. Tedy otßzka "Bude nßs milion?" se ptß, zda m∙₧eme v ΦeskΘm Internetu p°edpoklßdat v²vojov² trend, kter² by b∞hem n∞kolika mßlo let za°adil mezi u₧ivatele Internetu cca 10 % obyvatelstva.
K takovΘmu procentu se toti₧ p°iblφ₧ily v²sledky p∙vodnφho Üet°enφ firem Commercenet a Nielsen Media Research z poloviny roku 1995. Jinak °eΦeno, m∙₧eme se b∞hem n∞kolika mßlo let dostat na ·rove≥, na kterΘ byl severoamerick² kontinent v polovin∞ roku 1995? Odpov∞∩, i kdy₧ p°ibli₧nß (t°eba s chybou 100 %), m∙₧e b²t zajφmavß nejen pro Φesk² "business", ale i pro ostatnφ sfΘry, jako je nap°. Ükolstvφ, stßtnφ sprßva apod. Umo₧≥uje p°inejmenÜφm vzφt ji v potaz p°i formulaci a aktualizaci strategick²ch koncepcφ jednotliv²ch firem, organizacφ, odv∞tvφ a sfΘr. Pokusme se proto v dalÜφm zformulovat poΦßteΦnφ odpov∞∩, kterß by ovÜem m∞la b²t v budoucnu prov∞°ovßna a zp°es≥ovßna. Budeme, jak ji₧ jsem naznaΦil, vychßzet z ·daj∙ DNS a v²sledk∙ nejnov∞jÜφch zahraniΦnφch Üet°enφ, kterΘ se pokusφme konfrontovat s n∞kter²mi Φesk²mi specifick²mi podmφnkami.
Pojem u₧ivatel Internetu
┌st°ednφm problΘmem je, jak definovat u₧ivatele Internetu. M∙₧eme ho definovat jako organizaci Φi jednotlivce majφcφho n∞jak² typ p°ipojenφ do Internetu -- a nep°ihlφ₧et k tomu, ₧e jeho internetovß aktivita je t°eba dlouhodob∞ nulovß, ₧e Internet ve skuteΦnosti nevyu₧φvß. Nebo ho m∙₧eme definovat jako organizaci Φi jednotlivce vyu₧φvajφcφ internetovΘ slu₧by n∞jak²m minimßlnφm zp∙sobem. Mnohß zahraniΦnφ Üet°enφ tyto alternativy zohled≥ujφ. Tak nap°. ji₧ citovanß Üet°enφ Commerset/Nielsen se pokouÜejφ mezi jin²m vyΦlenit i kategorii osob starÜφch 16 let, kterß b∞hem urΦitΘho obdobφ p°ed vypl≥ovßnφm dotaznφk∙ vyu₧ila n∞jakou internetovou slu₧bu. P∙vodnφ Üet°enφ z roku 1995 pracovalo s t°φm∞sφΦnφm obdobφm, nejnov∞jÜφ Üet°enφ pak s m∞sφΦnφm obdobφm.
V²znamnou internetovou slu₧bou je elektronickß poÜta. Pokud by nezbytn²m znakem u₧ivatele Internetu byl p°φstup k elektronickΘ poÜt∞, tak urΦenφ poΦtu u₧ivatel∙ Internetu by byl pouze administrativnφ ·kol, kter² by bylo mo₧nΘ splnit v souΦinnosti s p°ipojovateli do Internetu vytvo°enφm a udr₧ovßnφm "bφl²ch strßnek" s adresami elektronickΘ poÜty. Osobnφ autoregistrace Φi autoregistrace prost°ednictvφm poskytovatel∙ Internetu je pou₧φvßna na n∞kter²ch americk²ch serverech, nap°. na FOUR11, kde bylo na poΦßtku roku registrovßno cca 8 milion∙ osob. To ve srovnßnφ s odhadovan²m poΦtem internetov²ch u₧ivatel∙, t°eba v USA, nenφ mnoho. P°esto by analogickΘ °eÜenφ v naÜich podmφnkßch s d∙razem na automatickou registraci prost°ednictvφm poskytovatel∙ m∞lo sv∙j pozitivnφ v²znam, zvlßÜt∞ kdyby "bφlΘ strßnky" Φesk²ch u₧ivatel∙ byly aktußlnφ a relativn∞ ·plnΘ. Snadn∞ji by se toti₧ prosazovaly v²hody elektronickΘ poÜty.
Pokud by p°id∞lenφ elektronickΘ adresy u₧ivateli nebylo podstatnΘ v definici u₧ivatele Internetu, nap°. staΦilo by pouze vyu₧φvßnφ WWW, tak individußlnφ obsahovΘ vymezenφ u₧ivatele by pravd∞podobn∞ zßviselo v demografick²ch Üet°enφch pouze na subjektivnφm nßzoru dotazovanΘho, p°φpadn∞ dotazovatele.
Anal²za DNS DalÜφm problΘmem, kter² souvisφ s p°φpravou odpov∞di na polo₧enou otßzku, je stanovenφ poΦtu poΦφtaΦ∙ p°ipojen²ch do Internetu, konkrΘtn∞ na poΦtu poΦφtaΦ∙ p°ipojen²ch do ΦeskΘho Internetu. Dosavadnφ oficißlnφ statistiky pracujφ s IP adresami registrovan²mi v DNS. PoΦφtaΦ je pova₧ovßn za souΦßst Internetu, mß-li IP adresu a je-li zaregistrovßn v DNS. U₧Üφ definice po₧aduje jeÜt∞ navφc, aby byl viditeln² prost°ednictvφm programu PING. To samoz°ejm∞ p°edpoklßdß nejen fyzickou existenci poΦφtaΦe, ale i funkΦnost jeho p°ipojenφ realizovanΘho na bßzi TCP/IP. Podle tΘto u₧Üφ definice konkrΘtnφ poΦφtaΦ podle v²sledku testu programem PING je, nebo nenφ v danΘm okam₧iku souΦßstφ Internetu. P°i urΦenφ v²sledku se v Üet°enφ obvykle pracuje s hodnotou vypl²vajφcφ z pou₧itφ programu PING na p°ibli₧n∞ 1 % vÜech registrovan²ch poΦφtaΦ∙. Ka₧dopßdn∞ jde o atribut, kter² se m∙₧e u danΘho poΦφtaΦe v Φase m∞nit.
V tom je prßv∞ slabina tΘto u₧Üφ definice. Oproti tomu podle ÜirÜφ definice nemusφ registrovan² poΦφtaΦ v∙bec fyzicky existovat nebo jeho p°ipojenφ nemusφ b²t funkΦnφ. Tabulka Φ. 1 podßvß p°ehled poΦtu poΦφtaΦ∙ registrovan²ch v DNS v ΦasovΘm obdobφ leden 1995 a₧ leden 1997. Takovß celointernetovß Üet°enφ se provßd∞jφ pravideln∞ od roku 1981, p°evß₧n∞ alespo≥ dvakrßte roΦn∞. RoΦnφ p°φr∙stek registrovan²ch poΦφtaΦ∙ se pohybuje dlouhodob∞ kolem 100 %. Teprve p°φr∙stek v poslednφm roce klesl na 70 %, pravd∞podobn∞ v d∙sledku rozvoje intranetov²ch sφtφ odd∞len²ch od Internetu firewally.
tabulka 1
Tabulka Φ. 1: PoΦet poΦφtaΦ∙ a domΘn v letech 1995--1997 dle DNS
Datum PoΦφtaΦe P°φr∙stek DomΘny
leden 97 16 146 000 70 % 828 000
leden 96 9 472 000 95 % 240 000
leden 95 4 852 000 119 % 71 000
Graf Φ. 1 ukazuje dle ·daj∙ evropskΘ organizace RIPE (http://www.ripe.net) v²voj ΦeskΘho Internetu po m∞sφcφch od prosince 1995 a₧ do b°ezna 1997. Poznamenejme, ₧e na poΦßtku roku 1995, tj. po zruÜenφ domΘny CS, bylo v novΘ domΘn∞ CZ registrovßno 11 674 poΦφtaΦ∙. Vidφme zde jednak poΦet domΘn, jednak poΦet p°ipojen²ch poΦφtaΦ∙, jejich p°φr∙stky v∙Φi p°edchozφmu m∞cφsi a "klouzavΘ" roΦnφ p°φr∙stky v m∞sφcφch prosinec 1995 a₧ b°ezen 1997. Pohybujφ se kolem 80 %, co₧ je podstatn∞ v∞tÜφ p°φr∙stek ne₧ poslednφ roΦnφ p°φr∙stek globßlnφho Internetu. Pravd∞podobn∞ v²znamn² nßr∙st Intranet∙ odd∞len²ch od ΦeskΘ internetovΘ infrastruktury prost°ednictvφm firewall∙ jeÜt∞ nenastal.
PoΦet poΦφtaΦ∙ a domΘn v domΘn∞ CZ podle RIP
=======================================================
Datum DomΘny PoΦet poΦφtaΦ∙ P°φr∙stek
=======================================================
29. 12. 1995 403 21856 + 1029
31. 1. 1996 442 23362 + 1506
29. 2. 1996 485 24651 + 1289
31. 3. 1996 546 26079 + 1428
30. 4. 1996 632 27384 + 1305
31. 5. 1996 716 30398 + 3014
30. 6. 1996 816 32339 + 1941
31. 7. 1996 929 33359 + 1020
31. 8. 1996 1053 34744 + 1385
30. 9. 1996 1205 36420 + 1676
31. 10. 1996 1370 39015 + 2595
30. 11. 1996 1555 39435 + 420
31. 12. 1996 1794 40846 + 1411
31. 1. 1997 1931 41726 + 880
28. 2. 1997 2195 44389 + 2663
31. 3. 1997 2642 47228 + 2839
30. 4. 1997 3054 49004 + 1776
=======================================================
P°φr∙stek (31. 12. 1996--29. 12. 1995) + 87%
P°φr∙stek (31. 1. 1996--31. 1. 1997) + 79%
P°φr∙stek (29. 2. 1996--28. 2. 1997) + 80%
P°φr∙stek (31. 3. 1996--31. 3. 1997) + 81%
P°φr∙stek (30. 4. 1996--30. 4. 1997) + 79%
=======================================================
(dokonΦenφ p°φÜt∞)
|