Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 31/97)

---

Mal² pel-mel z Φφsel, statistik a progn≤z

Pavel Houser

Existuje samoz°ejm∞ °ada pr∙povφdek o v²znamu statistiky a progn≤z, ale p°esto si n∞kolik z nich uve∩me.

Hledßnφ nejperspektivn∞jÜφho sm∞ru

M∙₧eme sice tvrdit, ₧e Internet zm∞nφ spoleΦnost jako celek, p°esto vÜak bezesporu i v rßmci jeho u₧itφ existujφ odv∞tvφ perspektivn∞jÜφ vφce ne₧ jinΘ. To platφ i pro ·rove≥ vyu₧itφ Internetu v podnikovΘ sfΘ°e.

SpoleΦnost ActivMedia (http://www.activmedia.com) zve°ejnila nedßvno progn≤zu, kterß se zab²vß otßzkou, zda Internet bude d∙le₧it∞jÜφ pro komunikaci podniku s partnery nebo zßkaznφky. Na rozdφl od p°edpov∞dφ z ·st Forrester Research a IDC, je₧ p°edpoklßdajφ, ₧e hlavnφ zdroj p°φjm∙ budou na Internetu p°edstavovat business-to-business transakce, ActivMedia p°edpoklßdß rozhodujφcφ podφl z prodeje produkt∙ a slu₧eb koncov²m u₧ivatel∙m (v p°φpad∞ "prodeje" slu₧eb se mnohdy jednß o z hlediska u₧ivatele bezpatnΘ poskytovßnφ slu₧by hrazenΘ z on-line inzerce).

Rychl² nßr∙st by se m∞l t²kat p°edevÜφm strßnek, nabφzejφcφch pr∙myslovΘ zbo₧φ a dßle i t∞ch, kterΘ se zab²vajφ prodejem Φi pronßjmem nemovitostφ (vzestup z 2 % na 6 % vÜech komerΦnφch server∙) a poskytovßnφm hypotΘk.

Mezi mno₧stvφm strßnek, orientovan²ch na oblast cestovnφho ruchu, by se prodej letenek m∞l snφ₧it na ·kor slu₧eb, umo₧≥ujφcφch urΦenφ cφle cesty a poskytovßnφ podobn²ch informacφ maximßln∞ interaktivnφ formou. Tematika cestovßnφ by si m∞la stabiln∞ udr₧et mezi komerΦnφmi servery 6% zastoupenφ.

V²znam slu₧eb, souvisejφcφch s mΘdii, se snφ₧φ z 13 % na zaΦßtku letoÜnΘho roku na 8 % na konci. Strßnky nabφzejφcφ bankovnφ a s kapitßlov²m trhem souvisejφcφ slu₧by, z∙stanou asi na 4 %.

Uvedenß Φφsla se vztahujφ k celkovΘmu mno₧stvφ strßnek (respektive, abychom uΦinili zadost terminologii, virtußlnφch Φi reßln²ch server∙ s koncovkou .com).

Porozum∞t souΦasnΘmu trendu m∙₧eme ve chvφli, kdy si uv∞domφme stß°φ komerΦnφch WWW strßnek. Zatφmco nejstarÜφ jsou obvykle strßnky mΘdiφ (respektive, mezi strßnkami mΘdiφ je nejv∞tÜφ podφl strßnek starÜφch ne₧ 1 rok), nejmladÜφ je nabφdka zbo₧φ od distributor∙ a koneΦn²ch prodejc∙. Z tohoto d∙vodu bude nejrychlejÜφ procentußlnφ nßr∙st mezi slu₧bami, kterΘ zaΦφnajφ Internet vyu₧φvat a₧ v poslednφ dob∞.

Regionßlnφ rozd∞lenφ internetov²ch trh∙

╪ada studiφ se zab²vß regionßlnφm rozd∞lenφm komerΦnφho dopadu aktivit souvisejφcφch s Internetem. Na poΦßtku p°φÜtφho tisφciletφ by jeÜt∞ 78 % z on-line inzerce m∞lo p°ipadnout na USA (r. 2001 46 miliard dolar∙ zde, 59 miliard celosv∞tov∞ jinΘ p°edpov∞di poskytujφ ovÜem ·daje ni₧Üφ, nap°. 704 milion∙ dolar∙ pro on-line inzerci mimo USA roku 2000). O v²znamu americkΘho nßskoku se m∙₧eme nejlΘpe p°esv∞dΦit na zßklad∞ progn≤zy firmy O\Reilly & Associates, kde se p°edpoklßdß, ₧e roku 2001 budou p°φjmy z reklamy na WWW p°edstavovat ji₧ 11 % veÜker²ch z reklamy pochßzejφcφch p°φjm∙. Americk² nßskok je patrn² i z faktu, ₧e ji₧ na ja°e roku 1996 m∞lo p°φstup na Internet 50 % podnik∙ nad 1 000 zam∞stnanc∙, p°iΦem₧ roku 2001 to bude 92 % veÜker²ch americk²ch firem.

Evropa, a to vΦetn∞ tΘ zßpadnφ, bude v²razn∞ zaostßvat a tato skuteΦnost se v dohlednΘ dob∞ m∙₧e t∞₧ko zm∞nit. IDC p°edpoklßdß, ₧e nejv∞tÜφ trh vznikne v N∞mecku, Britßnii a hlavn∞ skandinßvsk²ch zemφch, kde je dnes nasycenφ Internetem v porovnßnφ na jednoho obyvatele srovnatelnΘ s USA. Nejv∞tÜφ mno₧stvφ individußlnφch u₧ivatel∙ bude v N∞mecku. Hlavnφ podφl na tom mß slu₧ba T-Online, kterou zaΦal poskytovat Deutsche Telekom. Perspektivnφ a rychle se rozvφjejφcφ je trh i ve èpan∞lsku. V N∞mecku a èpan∞lsku jsou zatφm podle vÜeho nejlΘpe akceptovßny slu₧by, jako je internetov² obchod a bankovnictvφ.

Naproti tomu s USA bude schopnΘ dr₧et krok Japonsko (kde IDC p°edpoklßdß ka₧doroΦnφ r∙st poΦtu u₧ivatel∙ okolo 100 % a 32 milion∙ u₧ivatel∙ roku 2000), Kanada a Austrßlie. Dokonce, jestli₧e se podφvßme na implementaci internetov²ch bankovnφch transakcφ, podle studiφ spoleΦnostφ Booz-Allen & Hamilton a Ernst & Young je v∙le finanΦnφch dom∙ poskytovat tyto transakce co nejrychleji v Kanad∞, Japonsku a Austrßlii jeÜt∞ v∞tÜφ ne₧ 87 %, odpovφdajφcφch stavu v USA.

Jako jedna z dosud nezmφn∞n²ch prognostick²ch spoleΦnostφ stojφ za zmφnku i Simba. Ta rovn∞₧ p°edpoklßdß, ₧e podφl USA na celosv∞tovΘm on-line trhu bude klesat pouze velmi zvolna (z 85 % roku 1995 na 70 % roku 2000). Pr∙vodnφ jevy dalÜφho rozvoje v Evrop∞

DalÜφ v²voj Internetu v Evrop∞ bude provßzen deregulacφ telekomunikacφ, zv²Üenφm poΦtu PC vybaven²ch modemy a v∞tÜφ ochotou p°ijφmat novΘ slu₧by, jako je nakupovßnφ a bankovnφ transakce v prost°edφ Internetu. Zatφmco v USA mß dnes modem 40 % osobnφch poΦφtaΦ∙ v domßcnostech, v Evrop∞ je toto Φφslo mnohem menÜφ (i V Britßnii, kde je poΦet domßcnostφ s PC nejv∞tÜφ a dosahuje okolo 28 %, mß jen 10 % t∞chto poΦφtaΦ∙ modem nebo ISDN).

V nßsledujφcφch p∞ti letech by proto trh modem∙ m∞l b²t v Evrop∞ jednou z nejv²nosn∞jÜφch oblastφ. Mezi lΘty 1995 a 2000 by r∙st tohoto segmentu v zemφch EU m∞l dosahovat okolo 735 % (kokrΘtn∞ v N∞mecku 472 %, v Britßnii 840 %, ve Francii neuv∞°iteln²ch 2 700 %, v Italii 588 %), alespo≥ to p°edpovφdß analytickß firma Hambrecht & Quist.

Trend, kdy jsou starß PC postupn∞ nahrazovßna PC vybaven²mi modemy, je podobn² tomu, co se v USA d∞lo v poslednφch t°ech letech.

V zemφch EvropskΘ unie by objem trhu s on-line reklamou m∞l vzr∙st z 20 milion∙ dolar∙ na 40 milion∙ dolar∙ roku 1997, co₧ je ovÜem v porovnßnφ s USA sm∞ÜnΘ Φφslo. Prodej p°es Internet by podle Dataminoru m∞l v Evrop∞ roku 2001 dosßhnout 3,2 miliardy dolar∙. Mana₧e°i firem z oboru IT v tΘto souvilosti varujφ, aby se v Evrop∞ Internet nereguloval, co₧ by zaostßvßnφ starΘho kontinentu nepochybn∞ jeÜt∞ prohloubilo.

Vytvo°enφ globßlnφho trhu

ZejmΘna americk²m spoleΦnostem se dφky zavßd∞nφ Internetu otevφrajφ trhy na celΘm sv∞t∞. America Online zφskala b∞hem 18m∞sφΦnφ expanze do zahraniΦφ ji₧ 750 000 p°edplatitel∙ slu₧by mimo severomamerick² kontinent a v blφzkΘ budoucnosti plßnuje zv²Üit tento poΦet na 1 milion. Se slu₧bami zalo₧en²mi na WWW expandujφ nynφ i spoleΦnosti zab²vajφcφ se televiznφm vysφlßnφm nebo kabelovou televizφ (CNN, NBC, ABC News). Rovn∞₧ presti₧nφ americkΘ denφky nynφ zφskajφ mo₧nost ÜirÜφho zßb∞ru (viz ji₧ existujφcφ lokßlnφ slu₧by vyhledßvacφch stroj∙, kde je obsah zpravodajstvφ vytvß°en pouze ΦßsteΦn∞ z lokßlnφch zdroj∙). Po deregulaci telekomunikacφ v p°φÜtφm roce proniknou na evropsk² trh i americkΘ telekomunikaΦnφ spoleΦnosti.

AmerickΘ firmy mohou vyu₧φt zkuÜenostφ on-line slu₧eb, kterΘ se ji₧ jednou o celosv∞tovou expanzi pokusily. CompuServe zahßjil toku 1987 svΘ slu₧by v Japonsku a roku 1991 vstoupil na evropsk² trh. Slu₧by byly p°itom nabφzeny samoz°ejm∞ v mφstnφch jazycφch. Reakce tehdy stejn∞ jako dnes byly r∙znΘ od p°ijetφ v Japonsku po rezistenci ve Francii. DalÜφ v²hodou AmeriΦan∙ je geografickß rozlehlost USA, tak₧e nap°. Yahoo provedlo prvnφ lokalizaci sv²ch slu₧eb u₧ v USA (v New Yorku, Kalifornii a Texasu). D∙le₧itß je p°itom opravdovß lokalizace, nikoliv pouhΘ zrcadlo, kterΘ pouze urychlφ spojenφ.

Nejv∞tÜφmi konkurenty AmeriΦan∙ budou podle vÜeho domßcφ telekomunikaΦnφ firmy, zvlßÜt∞ v p°φpad∞, kdy ji₧ tradiΦn∞ poskytujφ interaktivnφ slu₧by, jak to Φinφ nap°. francouzsk² Minitel.

Krom∞ ned∙v∞ry k americkΘ kultu°e m∙₧e b²t p°φΦinou problΘm∙ i naprostß jazykovß odliÜnost a z toho vypl²vajφcφ problΘmy. Firma Coca-Cola se nap°. p°i expanzi v ╚φn∞ dopustila tΘ chyby, ₧e nßpoj inzerovala ve zn∞nφ "Kekoukela", co₧ v ΦφnÜtin∞ znamenalo p°ibli₧n∞ "Kousej voskovΘho pulce". Firma poslΘze musela zm∞nit v²slovnost produktu pro Φφnsk² trh na "kokoukole". ╪ada podobn²ch nedopat°enφ se p°itom nikdy nezjistφ a nenapravφ, ale mohou mφt osudnΘ nßsledky.

P°es tyto potφ₧e se vÜak p°edpoklßdß, ₧e Internet p°inese v blφzkΘ budoucnosti z°ejm∞ nejv∞tÜφ prosp∞ch firmßm, kterΘ svΘ zbo₧φ nabφzejφ po celΘm sv∞t∞ (i kdy₧ naopak existuje i progn≤za opaΦnß, podle kterΘ by Internet m∞l umno₧nit i mal²m firmßm konkurovat celosv∞tov²m gigant∙m) analytici zmi≥ujφ zejmΘna firmy Coca-Cola, Nestle, Procter & Gamble, Sony a McDonald.

Zßv∞r: P°ijetφ jasn²ch pravidel Sφ¥ stejn∞ nemine

AΦkoliv souslovφ jako cenzura Internetu Φi jeho regulace nezn∞jφ p∞kn∞ a populßrn∞, p°inejmenÜφm k tomu druhΘmu v²voj nutn∞ sm∞°uje. Je snadnΘ si domyslet stav, kdy budou veÜkerΘ transakce

provßd∞ny nap°. na Bahamßch, vzhledem k tamn∞jÜφmu da≥ovΘmu zatφ₧enφ. P°ijetφ pravidel by ovÜem nem∞lo znamenat ₧ßdnou specißln∞ internetovou da≥ navφc, jak ostatn∞ doporuΦuje i rßmcov² plßn BφlΘho domu k akceleraci elektronickΘ komerce.

Je t°eba si takΘ uv∞domit, ₧e pokud by bankovnφ operace probφhaly prost°ednictvφm toho souΦasnΘho Internetu, bylo by obtφ₧nΘ provßd∞t politiku nßrodnφch bank, jako byla nap°. nedßvnß snaha ╚NB o zßchranu koruny.

Internet bude bezesporu n∞jak regulovßn ve chvφli, kdy objem prost°edk∙ jφm tekoucφch nabude takovΘho rozsahu, ₧e by svojφ nestabilitou dokßzal podstatn∞ rozkolφsat mezinßrodnφ finanΦnφ trhy.