Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 11/97)

---

ElektronickΘ fanziny a magazφny s literßrnφm zam∞°enφm

Ji°φ T. Pelech

Demografie

V∞tÜina lidφ (asi 70%) vyskytujφcφch se na Internetu, jsou mu₧i. V sam²ch zaΦßtcφch tΘto sφt∞ to byli p°evß₧n∞ ti, kte°φ m∞li co do Φin∞nφ s poΦφtaΦi. I kdy₧ je dnes Internet komercionalizovßn a zφskßvß p°edmostφ v naÜich domßcnostech, v²Üe zmφn∞nΘ demografickΘ ·daje zatφm platφ. Z vlastnφ zkuÜenosti vφm, ₧e v∞tÜina lidφ kolem poΦφtaΦ∙ mß, co se literßrnφch zßjm∙ t²Φe, blφzk² vztah p°edevÜφm ke sci-fi, kterß tak Internet jaksi provßzφ od jeho zrodu a₧ do souΦasnosti.

Co se jazykovΘ strßnky t²Φe, zcela p°evlßdß angliΦtina (patrn∞ op∞t z historick²ch d∙vod∙) a ostatnφ jazyky se uplat≥ujφ jen lokßln∞. Proto i neanglofonnφ auto°i publikujφ svΘ prßce v angliΦtin∞, proto₧e tak zφskajφ mnohem ÜirÜφ Φtenß°skou obec.

Tolik tedy o zßkladnφch parametrech, jim₧ bude v∞tÜina elektronick²ch publikacφ tak Φi onak odpovφdat.

Papφr versus disk

Nev²hody malonßkladov²ch papφrov²ch publikacφ jednoznaΦn∞ p°eva₧ujφ nad v²hodami. Jen problΘmy s tiskem, kdy se vydavatelΘ uchylujφ a₧ k p°φ₧ivnictvφ na ·kor zam∞stnavatele svΘho nebo zam∞stnavatele Φlena rodiny, d∙kladn∞ vyzkouÜejφ jejich improvizaΦnφ schopnosti. Ceny papφru a tiska°sk²ch (Φi kopφrovacφch) pracφ neustßle rostou a slevy jsou zpravidla vßzßny na v∞tÜφ sΘrie od jednoho kusu. Nap°φklad p°i nßkladu 100 v²tisk∙ (co₧ b²vß nejni₧Üφ mo₧n² nßklad, na kter² se jeÜt∞ vztahujφ mno₧stevnφ slevy) a poΦtu 28 stran formßtu A5, se bude v²robnφ cena za jeden v²tisk pohybovat kolem 12 KΦ. DalÜφm problΘmem je distribuce. Jak²koli jin² zp∙sob ne₧ z ruky do ruky s sebou nese nßklady. Pokud se vydavatel dohodne s n∞jak²m knihkupcem, zpravidla mu nechßvß urΦit² obnos za zprost°edkovßnφ. Pokud se₧ene p°edplatitele, kterΘ bude obesφlat b∞₧n²m dopisem poÜtou, musφ p°ipoΦφst nßklady na znßmky a obßlky. Podtr₧eno a seΦteno -- publikace se ke svΘmu Φtenß°i dostane za cenu kolem 20 KΦ za v²tisk. I kdy₧ to p°i dneÜnφch cenßch knih nenφ a₧ tak moc, spousta potencißlnφch Φtenß°∙ rad∞ji sßhne po profesionßlnφm Φasopisu, kter² zφskß jen nepatrn∞ drß₧ a p°i p°epoΦtu na objem textu tedy jednoznaΦn∞ levn∞ji. P°edposlednφm problΘmem jsou v²robnφ lh∙ty. I p°i sebev∞tÜφ snaze vydavatele se publikace dostane ke Φtenß°i po jednom Φi vφce t²dnech od zßv∞reΦnΘho zalomenφ. A poslednφ potφ₧, kterß m∞ napadß, je velice Üpatnß mo₧nost zp∞tnΘ vazby. Pokud chce Φtenß° reagovat, musφ napsat dopis, opat°it si obßlku, koupit znßmku a dojφt k poÜtovnφ schrßnce. Jeliko₧ Φlov∞k je tvor lφn², p°ipadß mu to jako moc prßce a nikomu ₧ßdn² dopis nepoÜle. Zpravidla se oz²vajφ jen zap°φsßhlφ odp∙rci nebo naopak nßru₧ivφ p°φznivci; v∞tÜina Φtenß°∙ obvykle mlΦφ.

Abych nemluvil jen o nev²hodßch, papφrov² Φasopis mß oproti elektronickΘmu i n∞jakou tu v²hodu. Nap°φklad jej m∙₧ete Φφst prakticky kdekoliv. Tato v²hoda se vÜak stφrß v p°φpad∞, ₧e Φtenß° mß k dispozici tiskßrnu a m∙₧e si elektronickou publikaci p°evΘst na papφr sßm.

U elektronickΘ publikace jsou navφc v²robnφ nßklady velmi nφzkΘ. Pokud pomineme Φas strßven² p°φpravou, nestojφ vydavatele v∙bec nic. Nemusφ se tisknout, poΦet v²tisk∙ je prakticky neomezen². Co se t²Φe distribuce: mß-li n∞kdo z redakce p°φstup na Internet a mo₧nost osobn∞ se v n∞m projevovat, je nap∙l vyhrßno. StaΦφ se dohodnout se sprßvcem systΘmu v p°φsluÜnΘ Ükole a pak oslovit stßle rostoucφ internetovou komunitu. Pokud jde o jinΘ zp∙soby distribuce, nabφzφ se jeÜt∞ disketa (zde jsou ovÜem dost vysokΘ nßklady za po°φzenφ; a disketa coby poÜtovnφ zßsilka ani nemusφ dorazit k adresßtovi v neporuÜenΘm stavu). ObΦas se naskytne p°φle₧itost zdarma se p°ipojit k n∞jakΘmu komerΦn∞ Üφ°enΘmu mediu (poslednφ dobou se docela rozmohly CD-ROM p°φlohy poΦφtaΦov²ch Φasopis∙), zde ovÜem znaΦn∞ zßle₧φ na libov∙li toho kterΘho dobrodince.

DalÜφ cesta m∙₧e vΘst p°es n∞jakou vhodnou nadaci. Nap°φklad v USA existuje spousta vlßdnφch organizacφ, kterΘ je mo₧no po₧ßdat o zve°ej≥ovßnφ vaÜφ publikace v Internetu. Tedy -- pokud spl≥uje vÜechny zßkonnΘ normy vΦetn∞ ochrany autorsk²ch prßv. U nßs se bohu₧el nadace v∞nujφ bu∩ pranφ pen∞z nebo posti₧en²m spoluobΦan∙m, na kulturnφ pov∞domφ nßroda se zatφm trochu zapomφnß.

Z p°edchozφho textu je z°ejmΘ, ₧e za v²hody elektronick²ch publikacφ pova₧uji to, co chybφ jejich tiÜt∞n²m p°φbuzn²m -- zejmΘna ni₧Üφ nßklady, v∞tÜφ pru₧nost a snadn∞jÜφ mo₧nost interakce se Φtenß°em.

Tak₧e jsme se rozhodli zalo₧it elektronick² magazφn (anglicky p°ezdφvan² e-zine, Φesky e-zin). A co dßl?

N∞co mßlo z historie Internetu

Prvnφ elektronickΘ publikace vznikaly na americk²ch univerzitßch. D∙vod je nasnad∞ -- Internet se zrodil propojenφm armßdnφch a univerzitnφch sφtφ. A jeliko₧ vojßci majφ jinΘ starosti ne₧ psßt beletrii, zaΦali s tφm studenti a profeso°i. ElektronickΘ publikovßnφ v podstat∞ kopφruje v²voj Sφt∞ -- nejd°φve byly Φasopisy rozesφlßny elektronickou poÜtou (pon∞kud vyÜÜφ komfort do tΘto oblasti p°inesl vynßlez listserveru).

Prakticky soub∞₧n∞ vznikaly publikace dostupnΘ protokolem telnet, kterΘ ovÜem vy₧adujφ p°φstup do sφt∞ po celou dobu napojenφ, navφc dostateΦnou rychlostφ. Dnes ji₧ telnetovΘ aplikace vyu₧φvajφ pouze knihovny k nahlφ₧enφ do rejst°φk∙.

Texty se vyskytovaly (a dodnes vyskytujφ) i na ftp serverech. V d°φv∞jÜφch dobßch vÜak nebyla prßce s ftp nijak u₧ivatelsky p°φv∞tivß, tak₧e p°φstup touto cestou vy₧adoval od Φtenß°e urΦitou dßvku znalostφ. Dnes u₧ funguje zpravidla jen jako dopl≥kovß slu₧ba k ostatnφm pokroΦilejÜφm aplikacφm.

DalÜφm krokem byl objev NetNews. Pom∞rn∞ propracovanß struktura diskuznφch skupin a promyÜlen² zp∙sob jejich celosv∞tovΘ distribuce umo₧≥uje snadnou orientaci a lehk² pohyb mezi jednotliv²mi tΘmaty. V NetNews najdete oddφl v∞novan² um∞nφ (rec.art), kde je i n∞kolik skupin zam∞°en²ch na literßrnφ tvorbu.

Bl²skßnφm na p°φv∞tivΘ Φasy byl systΘm Gopher. Tento textov∞ orientovan² hierarchick² systΘm umo₧≥uje sestavit r∙znΘ soubory kdekoli v Internetu do struktury obdobnΘ stromu adresß°∙ v osobnφm poΦφtaΦi. Navφc mß vyhledßvacφ nadstavby, kterΘ umo₧≥ujφ snßze najφt n∞jak² soubor, a to nejen podle jeho nßzvu, ale i podle jeho obsahu. Gopher vÜak byl pouze odrazov²m m∙stkem a prubφ°sk²m kamenem pavuΦiny WWW, kterß mß vÜechny jeho v²hody a navφc i mnoho dalÜφch.

E-ziny podle zp∙sobu Üφ°enφ

Specifikem Internetu jsou v²hradn∞ elektronickΘ Φasopisy, kterΘ v n∞m vznikly a nikdy nebyly Üφ°eny jinak ne₧ v elektronickΘ podob∞. Nejdßle z°ejm∞ zaÜel ambicioznφ Microsoft, kter² z°φdil elektronick² Φasopis jmΘnem Slate (b°idlicovß destiΦka) s dennφ periodicitou a rozsahem kolem 50 (!) stran. Jako reakce byl zalo₧en nezßvisl² Φasopis Stale (okoral², nudn²; dobytΦφ moΦ), kter² ovÜem zanikl hned po prvnφm Φφsle. I takov² je osud n∞kter²ch projekt∙.

Druhou t°φdu tvo°φ Φasopisy, Üφ°enΘ jak v papφrovΘ, tak v elektronickΘ form∞. Bu∩ vznikly jako "klasickΘ" a pozd∞ji byly zp°φstupn∞ny i v Internetu, nebo vznikly jako elektronickΘ a zφskaly takovou presti₧, ₧e si mohly dovolit i tiÜt∞nou verzi. Mezi nejznßmn∞jÜφ pat°φ americk² InterText, vÜeobecn∞ literßrnφ dvojm∞sφΦnφk, vychßzejφcφ dφky jednomu velkΘmu nadÜenci, kter² v n∞m p∙sobφ jako ÜΘfredaktor, editor, technick² redaktor, distributor a prßvnφ zßstupce.

Do t°etφ skupiny bych za°adil Φasopisy, kterΘ vychßzejφ v tiÜt∞nΘ form∞ a zßrove≥ je k dispozici jejich elektronickß verze v plnΘm rozsahu. U tohoto druhu periodik je elektronickΘ vydßnφ v∞tÜinou opo₧d∞no od papφrovΘho, a to zejmΘna z d∙vodu mo₧nΘ nekalΘ konkurence z vlastnφch °ad. Elektronickou verzi nabφzejφ zejmΘna vzdßlen∞jÜφm Φtenß°∙m.

P°edposlednφ skupina se tak trochu podobß tΘ p°edchozφ. Rozdφl je v tom, ₧e elektronickß verze je znaΦn∞ zkrßcena a slou₧φ spφÜ jako nßvnada ke koupi papφrovΘ varianty. V tomto p°φpad∞ zpravidla p°edchßzφ elektronickß verze papφrovou. K dispozici jsou v nφ jeden a₧ dva celΘ Φlßnky, anotace n∞kolika dalÜφch a kompletnφ obsah.

A koneΦn∞ jsme doÜli k poslednφmu typu e-zin∙. Jsou to elektronickΘ verze papφrov²ch periodik, kterΘ ovÜem ₧ijφ vlastnφm ₧ivotem a svΘmu mate°skΘho Φasopisu se p°φliÜ nepodobajφ, a¥ u₧ rozlo₧enφm rubrik, obsahem Φi periodicitou. Uvßd∞jφ t°eba jen obsahy papφrovΘho Φφsla a kontakty na redakci. Mφra jejich volnosti zßvisφ na zßm∞rech jejich papφrov²ch rodiΦ∙.

E-ziny podle pou₧itΘho p°enosovΘho protokolu

Historicky nejstarÜφ elektronickß poÜta ji₧ dneÜnφ dob∞ nestaΦφ. I kdy₧ je mo₧no v elektronickΘm dopisu posφlat i jinΘ v∞ci ne₧ jen prost² text, nenφ to p°φliÜ vhodn² zp∙sob Üφ°enφ, proto₧e takov² dopis b²vß dost objemn² a m∙₧e poÜtovnφm server∙m Φinit v∞tÜφ Φi menÜφ potφ₧e. Proto se dnes e-mail (v kombinaci s listserverem) pou₧φvß pouze pro oznamovßnφ, kde m∙₧e Φtenß° nahlΘdnout do nejnov∞jÜφho Φφsla.

Podobn∞ se p°e₧il i systΘm NetNews, a proto je vyu₧φvßn spφÜe k diskuzφm o jednotliv²ch Φasopisech Φi k Üφ°enφ pracφ zaΦφnajφcφch autor∙, kte°φ p°edklßdajφ svß dφla k posouzenφ ÜirokΘ sφ¥ovΘ komunit∞.

Gopher dopadl o n∞co lΘpe. Jeho prost°ednictvφm je stßle jeÜt∞ mo₧no Üφ°it odd∞len∞ textovΘ i netextovΘ soubory. V souΦasnosti je vyu₧φvßn v t∞ch p°φpadech, kdy jsou urΦitß data ulo₧ena na serveru kombinujφcφm mo₧nost p°φstupu z prost°edφ Gopher a WWW. Obecn∞ lze °φci, ₧e Gopher p°e₧il jen dφky tomu, ₧e vÜechny modernφ programy pro p°φstup do WWW majφ i rozhranφ pro Gopher.

Podobn²m zp∙sobem se udr₧el i protokol ftp, jen₧ dφky grafickΘmu rozhranφ prohlφ₧eΦ∙ WWW zφskal koneΦn∞ lidskou tvß°. Dnes se ftp pou₧φvß zejmΘna k udr₧ovßnφ archφv∙ elektronick²ch Φasopis∙ a k uklßdßnφ r∙zn²ch formßt∙ jednoho Φasopisu.

Nejpopulßrn∞jÜφm a nejpropracovan∞jÜφm zp∙sobem Üφ°enφ dokument∙ v Internetu je v souΦasnosti samoz°ejm∞ WWW. Stala se tΘm∞° jedin²m rozhranφm i v p°φpad∞ elektronick²ch magazφn∙. Krom∞ klasick²ch publikacφ se dajφ nalΘzt i publikace interaktivnφ (nap°φklad komiksy), ve kter²ch si Φtenß° m∙₧e vybφrat strßnku podle urΦit²ch kriteriφ, a tak posouvat d∞j p°i ka₧dΘm pr∙chodu jin²m sm∞rem.

E-ziny podle periodicity

NejdelÜφ rozumn² interval mezi dv∞ma vydßnφmi je Φtvrt roku. P°i delÜφch intervalech se ji₧ ztrßcφ kontinuita a z Φasopisu se stßvß menÜφ kniha. A tak se i v Internetu Φetnost vydßvßnφ e-zin∙ pohybuje v rozp∞tφ jednoho dne a₧ Φtvrt roku.

╚tvrtletnφ periodika jsou v∞tÜinou zam∞°enß literßrn∞ a jejich vydavatelΘ si na nich dßvajφ dost zßle₧et. Obvykle svΘ dφlo nabφzejφ v n∞kolika verzφch -- krom∞ klasickΘho formßtu HTML jeÜt∞ v PostScriptu a jeho vylepÜenΘ form∞ jmΘnem PDF (Portable Data Format). Mezi klasickΘ p°edstavitele pat°φ Kudzu, kter² ovÜem poslednφ dobou vychßzφ pon∞kud nepravideln∞.

Podobn∞ orientovanΘ a na podobnΘ profesionßlnφ ·rovni b²vajφ i dvoum∞sφΦnφky. Nejznßm∞jÜφm je bezesporu InterText, kter² vychßzφ ji₧ n∞kolik let a publikujφ v n∞m i zavedenφ auto°i. V souΦastnosti se vÜak rovn∞₧ dostßvß do skluzu, letos pravd∞podobn∞ jeho vÜech Üest Φφsel vyjφt nestihne.

P∞kn²m p°edstavitelem m∞sφΦnφk∙ byl Φasopis Quanta. Ten bohu₧el p°estal bez p°edchozφho varovßnφ vychßzet u₧ v Φervenci 1995, do tΘ doby vÜak stihl obohatit kulturu e-zin∙ o p∞knou °ßdku zajφmav²ch Φlßnk∙ a povφdek.

Mezi pon∞kud kontroverznφ denφky je mo₧no za°adit Slate, za kter²m stojφ penφze firmy Microsoft. Tento Φasopis vychßzφ denn∞ (p°esn∞ji °eΦeno v pracovnφch dnech). Jeho pozice je pon∞kud problematiΦt∞jÜφ, proto₧e k bontonu "klasickΘ" internetovΘ komunity pat°φ i zßporn² postoj k nejv∞tÜφmu sv∞tovΘmu v²robci softwaru.

Jistou zvlßÜtnostφ Internetu jsou jakΘsi pr∙b∞₧nΘ publikace, kterΘ nemajφ pevn∞ stanovenou periodicitu a p°φsp∞vky jsou zve°ej≥ovßny pr∙b∞₧n∞, tak jak je dodßvajφ auto°i a za°azujφ edito°i. Mezi nejznßm∞jÜφ pat°φ eScene.

Obecn∞ lze °φci, ₧e literßrn∞ zam∞°enΘ, profesionßln∞ vedenΘ e-ziny, stojφ a padajφ s nadÜenφm a mφrou volnΘho Φasu jednoho nebo n∞kolika mßlo nadÜenc∙, kte°φ zaΦali s vydßvßnφm v pr∙b∞hu studia na vysokΘ Ükole a bu∩ jeÜt∞ ke konci svΘ dochßzky nebo krßtce po absolvovßnφ zjistili, ₧e nemohou stihnout vÜechno. A jeliko₧ e-zin d∞lajφ zadarmo, je zpravidla prvnφ na °ad∞. Tφmto zp∙sobem zaniklo ji₧ n∞kolik velmi p∞kn²ch elektronick²ch publikacφ.

╚eskß scΘna

I kdy₧ u nßs zaΦal Internet pon∞kud se zpo₧d∞nφm, vlna WWW v polovin∞ devadesßt²ch let probφhala u₧ tΘm∞° soub∞₧n∞, a proto jsme na tomto poli v pozici srovnatelnΘ se zbytkem sv∞ta.

Prvnφm elektronick²m Φasopisem, kter² se u nßs zaΦal Üφ°it, byla pravd∞podobn∞ Carolina, t²denφk vydßvan² studenty ₧urnalistiky Fakulty socißlnφch v∞d UK. V sφti WWW se jako prvnφ objevila Marcova SF&F strßnka, kterß se z p∙vodnφ skromnΘ podoby prom∞nila ve spojit² elektronick² magazφn. Strßnky vÜak zanikly o lo≥sk²ch prßzdninßch, kdy doÜlo k reorganizace hostitelskΘ sφt∞ na ZßpadoΦeskΘ univerzit∞ v Plzni.

E.L.F., neboli Elektronick² literßrnφ fanzin, vydßvali studenti n∞kolika pra₧sk²ch Ükol. Obsahoval zprßvy z akcφ, recenze knih, poΦφtaΦov²ch her a film∙ a polemiky a ohlasy Φtenß°∙. Ke konci ji₧ vychßzel ve specißlnφm formßtu a existoval k n∞mu prohlφ₧ecφ program pro prost°edφ MS-DOS. DoÜlo i na p°evod vÜech Φφsel do hypertextu, loni po prßzdninßch vÜak fanzin p°eÜel do jakΘsi hibernace, tak₧e v souΦasnΘ dob∞ dalÜφ Φφsla nevychßzejφ.

NejstaÜφm e-zinem, kter² se tak od samΘho zaΦßtku sßm naz²val, byl AmberZine. Krom∞ povφdek, obrazovΘ galerie, recenzφ a odkaz∙ do celΘho sv∞ta obsahuje i informaΦnφ p°ehledy a ·vod do WWW.

Prvnφm elektronick²m denφkem u nßs je Neviditeln² pes, jeho₧ duchovnφm otcem a hlavnφm autorem je Ond°ej Neff. O tomto popolßrnφm periodiku bylo napsßno ji₧ tolik, ₧e nemß smysl nosit dalÜφ d°φvφ do lesa. DalÜφm denφkem u nßs jsou ╚eskΘ noviny, kterΘ spravuje ╚TK. Jejich zam∞°enφ je velmi podobnΘ "klasick²m" novinßm a opφrajφ se o informaΦnφ servis naÜφ nev∞tÜφ tiskovΘ agentury.

Dßle tu mßme elektronickou podobu denφk∙ a v∞tÜinou malonßkladovΘ fanziny a magazφny, jako nap°φklad Zßkladna (Brno), Trosky (Mladß Boleslav), Cori Celesti (Praha) Φi Kroniky Questaharu (Teplice). Zde se jednß bu∩ o ukßzky jednotliv²ch papφrov²ch Φφsel Φi v²b∞r n∞kter²ch Φlßnk∙ a obrßzk∙. Do kategorie e-zin∙, nezßvisl²ch na svΘ papφrovΘ p°edloze, je mo₧no za°adit elektronickou Ikarii, kterß se objevila v ΦeskΘ PavuΦin∞ zaΦßtkem tohoto roku.

DalÜφ informace o elektronick²ch publikacφch najdete na adresßch: http://www.etext.org a http://www.electricbook.com.