Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 10/97)

---

Internet podle IDC

Dnes naposledy se budeme v∞novat v²roΦnφ zprßv∞ IDC a progn≤zßm, kterΘ z nφ plynou pro oblast Internetu.

Internet je "ta₧n²m kon∞m" souΦasnΘho r∙stu v oboru informaΦnφch technologiφ. Zatφmco dnes je podφl IT i ve vysp∞l²ch ekonomikßch okolo 2,2 a₧ 2,5 % celkovΘ produkce, za 10 let by to m∞lo b²t u₧ mezi 3 a 4 %. "Od dob pr∙myslovΘ revoluce pr∙mysl nevid∞l to, co se d∞je dnes," °φkß Frank Gens, viceprezident spoleΦnosti International Data Corporation.

D∞nφ v oblasti Internetu je dnes ve fßzi, kdy nejv∞tÜφ zisky jeÜt∞ nep°inßÜejφ vlastnφ elektronickΘ obchodovßnφ ani sofistikovanΘ WWW strßnky lßkajφcφ u₧ivatele. Vyd∞lßvajφ zejmΘna firmy, kterΘ se na ·prav∞ WWW do podoby vhodnΘ pro transakΦnφ aplikace podφlejφ. TotΘ₧ platφ i pro v²robce server∙ a firewall∙.

Nejv∞tÜφ tok pen∞z dnes probφhß na strßnkßch Cisca a Dellu. Odhaduje se, ₧e nap°. v p°φpad∞ Cisca se ji₧ nynφ p°es jeho WWW strßnku uskuteΦ≥uje 10 % veÜkerΘ obchodnφ v²m∞ny spoleΦnosti.

Z°ejm∞ slibnß budoucnost v tomto oboru se p°edpovφdß Microsoftu, Oraclu a IBM -- p°iΦem₧ se jednß zjevn∞ o "koncentraci", tedy vyhlφdky se dßvajφ spφÜe ji₧ dnes znßm²m a ·sp∞Ün²m gigant∙m. AvÜak i v rßmci t∞chto spoleΦnostφ m∙₧e dojφt ke sluΦovßnφ, nebo alespo≥ k uzavφrßnφ krßtkodob²ch aliancφ.

V konkurenΦnφm boji, kter² v souΦasnosti jeÜt∞ nep°inßÜφ bezprost°ednφ zisk (respektive je nutnΘ jej ihned op∞t investovat), budou bodovat firmy s dostatkem zdroj∙. Ty ostatnφ mnohdy p∙jdou z kola ven -- ka₧doroΦn∞ nap°. zanikß okolo 10 % komerΦnφch server∙. Na ni₧Üφch patrech pyramidy je p°itom spojovßnφ firem p°φmo nutnostφ.

V souvislosti s komercφ poroste v²znam demografick²ch v²zkum∙ u₧ivatel∙ WWW. Firmy, zab²vajφcφ se pr∙zkumy trhu a odhady budoucφho v²voje, majφ p°ed sebou rovn∞₧ slibnou budoucnost. Za p°edpokladu, ₧e v∞tÜina WWW server∙ "pob∞₧φ" na srovnateln²ch technologiφch, bude Φφm dßl vφce zßle₧et na layoutu. Nemßm tφm vÜak na mysli ani tak animace Φi grafickΘ °eÜenφ, jako spφÜe vzr∙stajφcφ poptßvku po poΦφtaΦovΘ lingvistice. Nejde toti₧ jenom o to, jakΘ zprßvy dostßvßte, ale i o to, jak je dostßvßte. VÜemo₧nΘ on-line pracujφcφ p°ekladaΦe se uplatnφ i vzhledem k r∙zn²m filtr∙m, kterΘ prosφvajφ obsah zprßv podle p°edem nastaven²ch kritΘriφ.

Elektronick² obchod ji₧ dnes v n∞kter²ch ohledech konkuruje zdatn∞ tomu normßlnφmu. P°φkladem jsou t°eba knihkupectvφ a ·sp∞ch americkΘho Amazon.com Books. Prost°ednictvφm Internetu se zejmΘna lidΘ z menÜφch m∞st mohou snadno dostat ke kni₧nφm titul∙m, kterΘ se vymykajφ hlavnφmu proudu, a proto je knihkupci v menÜφch m∞stech ani neobjednßvajφ.

Elektronick² obchod je dnes odv∞tvφm, kde je p°evaha USA nad zbytkem sv∞ta nejv²razn∞jÜφ. Z lidφ, kte°φ p°istupujφ k Internetu, zde jedna Φtvrtina rovn∞₧ podnikß transakce. Toto procento vzr∙stß celosv∞tov∞ jen mφrn∞ (28 % v roce 2000), v USA vÜak ji₧ dnes Φinφ 30 % a m∞lo by dosßhnout cel²ch 45 % roku 2000. Ve stejnΘ dob∞ by ji₧ v∞tÜina nßkup∙ b∞₧nΘho spot°ebnφho zbo₧φ m∞la b²t v USA °eÜena elektronicky.

Pokud je dnes °eΦ o elektronickΘm obchodu, d∙le₧itou otßzkou je zp∙sob ukonΦenφ transakce zapoΦatΘ na ·rovni WWW strßnek.

Obchody, zapoΦatΘ na WWW strßnce, jsou zde rovn∞₧ ukonΦeny v jednΘ t°etin∞ p°φpad∙. V ostatnφch p°φpadech vstupuje do hry jeÜt∞ fax. Za t°i roky by to m∞lo b²t ji₧ vφce ne₧ dv∞ t°etiny transakcφ.

Zajφmav² je rovn∞₧ dopad Internetu v oblasti trhu prßce. Na jednΘ stran∞ poskytuje Φφm dßl vφce pracovnφch p°φle₧itostφ, na stran∞ druhΘ vede ke vzr∙stajφcφ ·loze commutingu -- tedy pouze virtußlnφ p°φtomnosti na pracoviÜti.

N∞kterΘ statistiky uvßd∞jφ, ₧e u₧ nynφ v d∙sledku IT stoupß v n∞kter²ch, zejmΘna mΘn∞ kvalifikovan²ch oborech, nezam∞stnanost.

(pah)