COMPUTERWORLD
Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 6/97)

Legenda jmΘnem Mosaic konΦφ

Pavel Houser

AmerickΘ univerzitnφ centrum NCSA (National Center for Supercomputing Applications) je organizace znßmß p°edevÜφm browserem Mosaic. AΦkoliv byla jeho slßva v poslednφ dob∞ pon∞kud zastφn∞na soupe°enφm Netscape Navigatoru a Microsoft Internet Exploreru, browser p°esto z∙stal legendou. Nynφ vÜak bylo oficißln∞ oznßmeno, ₧e po Φty°ech letech v²voje byla vÜechna prßce na n∞m ukonΦena. Poslednφ verze prohlφ₧eΦe je tedy doslova a do pφsmene poslednφ, ₧ßdnΘho updatu se ji₧ nedoΦkßme.

"Sna₧ili jsme se lΘta dosßhnout stavu, kdy budeme moci °φci: 'Te∩ je to ono, konΦφme,'" °φkß Jae Allen, kter² do NCSA p°iÜel v lednu roku 1993; tehdy sv∞tlo sv∞ta spat°ila prvnφ verze Mosaicu. Prßce na browseru se zastavila v okam₧iku, kdy prohlφ₧eΦ je k dispozici pro t°i hlavnφ platformy, Windows, Macintosh i Unix (vÜe ke sta₧enφ na ftp.ncsa.uiuc.edu).

"P°iÜel Φas, abychom se v∞novali dalÜφm oblastem naÜeho zßjmu," pφÜe se v dopise "drah²m u₧ivatel∙m", kter² se objevil na WWW strßnce NCSA. Jde p°edevÜφm o nßstroje pro Javu, diagnostickΘ nßstroje a vyhledßvacφ technologie. Podpora poskytovanß u₧ivatel∙m browseru je od tΘto chvφle omezena, telefonickß nebo on-line pomoc je zcela zruÜena.

Browser byl p∙vodn∞ vyvinut pro v∞deckou komunitu. Znamenal vÜak revoluΦnφ technologii, kterß umo₧nila prudkΘ rozr∙stßnφ Internetu do celΘho sv∞ta prost°ednictvφm sφt∞ WWW, je₧ v pr∙b∞hu roku 1995 zastφnila ostatnφ slu₧by Sφt∞. Technologie Mosaicu se stala zßkladem pro dalÜφ browsery od spoleΦnostφ Netscape a Microsoft (respektive Spyglass).

Kolem NCSA probφhala °ada spor∙, veden²ch v otßzce autorstvφ browseru. Populßrnφ tisk "vynßlez" p°ipisoval Marcu Andersenovi, souΦasnΘmu vφceprezidentovi Netscapu a d°φve studentu na NCSA. Sßm Andersen se nikterak nezdrßhal, pokud byl oznaΦovßn za tv∙rce zßklad∙ celΘ architektury. ╚asopis GQ vÜak zve°ejnil informaci, podle kterΘ Anderesen ukradl celou ideu Thompsonovi, dnes v²vojß°i WWW produkt∙ u spoleΦnosti Spyglass, jen₧ se roku 1992 rovn∞₧ podφlel na prßci v NCSA.

Samotn² Thompson je v celΘ zßle₧itosti smφ°liv²: "LidΘ trßvφ mnoho Φasu tφm, aby mohli ukßzat na jedinΘho Φlov∞ka. Ve skuteΦnosti je vÜak dnes vÜe zßle₧itostφ t²movΘ prßce. Marc Andersen vlo₧il do v²voje spoustu ·silφ; ani jednoho z nßs nelze pominout."

Spolu s Allenem vÜak Thompson dodßvß, ₧e pokud by m∞li oznaΦit autora ideje, pak jφm je Tim Berners-Lee, nynφ °editel konsorcia W3C.

Berners-Lee napsal software pro prvnφ browser u₧ roku 1990, v dob∞, kdy pracoval v ₧enevskΘm CERNu. KlφΦovΘ prvky jeho °eÜenφ pak byly pou₧ity i p°i tvorb∞ prvnφ verze Mosaicu. Berners-Lee mß navφc nespornΘ zßsluhy i o samotnΘ rozÜφ°enφ sφt∞ World Wide Web.

| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |