Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 6/97)

---

Cena p°ipojenφ: vysokß nebo naopak nφzkß?

Zatφmco v USA padla nedßvno magickß hranice 20 dolar∙ za m∞sφc za neomezen² p°φstup po komutovanΘ lince a posunula se sm∞rem nahoru, u nßs je situace odliÜnß. P°edn∞, zpoΦßtku, jeÜt∞ p°ed vznikem skuteΦn∞ konkurenΦφho prost°edφ, existovaly u nßs pouze Cesnet a Eunet. Eunet nabφzel drahß komplexnφ °eÜenφ, Cesnet nesm∞l p°ipojovat komerΦnφ organizace. DalÜφ provide°i si svoji cenovou politiku urΦili tak, ₧e si v₧dy vzali okolo 90 % ceny Cesnetu. DalÜφ pßd cen dol∙ p°iÜel po nßstupu VOL a nakonec zlevnil i Cesnet (jemu₧ se mezitφm zm∞nilo i jeho postavenφ co se t²Φe prßvnφ subjektivity).

V tΘto souvislosti se ne nßhodou zaΦaly objevovat otßzky, jestli se v∙bec vyplatφ b²t providerem. Otßzku nelze stav∞t tak jednoduÜe. MnohΘ firmy toti₧ pova₧ujφ poskytovßnφ slu₧eb Internetu za "pouh²" dopln∞k svΘ nabφdky.

Nap°. Inec je dodavatelem za°φzenφ pro poskytovatele a klienty Internetu (Motorola, US Robotics, Shiva, Cisco).

Internet dle vlastnφch slov neprovozujφ jako v²d∞leΦnou Φinnost, ale spφÜe jako podporu pro zßkaznφky, kte°φ si zakoupφ hardware nebo °eÜenφ n∞jakΘho komunikaΦnφho problΘmu.

I mnohΘ jinΘ firmy nabφzejφ internetovΘ slu₧by pouze jako dopln∞k.

Pokud jsou nφzkΘ ceny, a na trhu je velkß konkurence, jsou mnohΘ spoleΦnosti ochotnΘ prod∞lßvat a Φekat, a₧ se polo₧φ konkurence a teprve potom zvednout ceny. Nezdß se vÜak, ₧e by to byl p°φpad Φesk²ch poskytovatel∙. Jak u₧ bylo °eΦeno, firmy se do podobnΘho podnikßnφ obvykle pouÜt∞ly s vidinou snadn²ch zisk∙ a ne proto, aby penφze vyd∞laly n∞kdy v dalekΘ budoucnosti.

╚asto se rovn∞₧ uvßdφ, ₧e nenφ t°eba mφt zisk p°φmo z poskytovßnφ, nebo¥ ten se bude tvo°it a₧ ve fßzi budovßnφ WWW na zakßzku.

Ka₧dopßdn∞ je vÜak t°eba p°ihlΘdnout k tomu, ₧e pokles cen vyvß₧en nep°φliÜ vysokou kvalitou slu₧eb -- na rozdφl od USA, kde provide°i spolu s pßdem 20 dolarovΘ hranice nabφdli souΦasn∞ slu₧by navφc.

Cenovß politika je u jednotliv²ch provider∙ velmi rozdφlnß. Bu∩ se sklßdß z poplatku fixnφho, nebo z polatku zahrnujφcφho pouze omezen² poΦet hodin. Ve druhΘm p°φpad∞ u₧ivatel platφ Φas strßven² v Sφti nad tento limit (obvykle okolo 1 KΦ za minutu). V n∞kter²ch p°φpadech se platφ pouze Φas skuteΦn∞ strßven² na sφti a fixnφ slo₧ka ceny je nulovß. Cena spoleΦnosti Video On Line -- 500 KΦ -- podle vÜeho neodpovφdß nßklad∙m, kterΘ vydßte v p°φpad∞ poskytovßnφ kvalitnφch slu₧eb. Je ovÜem pravda, ₧e v²hodou Video On Line je skuteΦnost, ₧e jeho italskß linka spadß do kategorie vnitrostßnφch a tudφ₧ se za nφ platφ menÜφ tarif.

N∞kte°φ poskytovatelΘ nabφzejφ slevy pro neziskovΘ organizace, slevy pro p°φstup k Internetu v mßlo atraktivnφm Φase (noc, vφkendy), slevy pro pravidelnΘ zßkaznφky atd.

NaneÜt∞stφ pro zßkaznφka je vÜak Φßstka, kterou si p°eΦte na providerov∞ WWW strßnce Φi reklamnφm letßku, Φasto zv²Üenß o vÜemo₧nΘ poplatky za instalaci, z°izovßnφ IP adresy, mailbox∙, balφky softwaru pro Internet atd. V cen∞ obvykle (ale ne v₧dy) b²vß alespo≥ zßkladnφ Ükolenφ. N∞kdy se takΘ musφ platit za urΦitΘ obdobφ dop°edu, jindy je p°φstup pro prvnφ obdobφ (kdy si zßkaznφk mß mo₧nost vÜe vyzkouÜet a definitivn∞ se rozhodnout) naopak zdarma (anebo "zdarma").

Vzhledem k r∙znΘ kvalit∞ p°ipojenφ nemß p°φliÜ smysl kreslit grafy a poΦφtat p°φklady typu: "Pokud chceme v Sφti strßvit 10 hodin m∞sφΦn∞, dovolat se v 95 % p°φpad∙ a v p°φpad∞ nalΘhavΘ pot°eby platit za 1 min navφc maximßln∞... a te∩ m∙₧eme zaplatit hned... a..." -- aΦkoliv, vzato Φist∞ matematicky, jsou vÜechny tyto ·lohy samoz°ejm∞ °eÜitelnΘ.

P°esto₧e b∞hem roku 1996 ceny Φesk²ch provider∙ klesly, stßle p°etrvßvajφ povzdechy nad tφm, jak je u nßs p°ipojenφ k Internetu relativn∞ drahΘ. Tyto nß°ky jsou vÜak v jistΘm ohledu neopodstatn∞nΘ. Sazby 20 dolar∙ a 500 KΦ jsou v podstat∞ analogickΘ. Pravdou sice je, ₧e u nßs poskytovatelΘ relativn∞ uÜet°φ za platy sv²ch zam∞stnanc∙ a nabφzejφ takΘ mnohdy ni₧Üφ kvalitu -- ovÜem ceny hardwaru jsou sv∞tovΘ a poplatky za p°ipojenφ do zahraniΦφ naÜφm provider∙m takΘ nikdo nedotuje. Jde zkrßtka o rozdφlnou ekonomickou ·rove≥ ╚eskΘ republiky a zßpadnφch zemφ, kterß je realitou, a¥ u₧ se nßm to lφbφ nebo nelφbφ.

Slu₧by zdarma

Ve sv∞t∞ existuje °ada organizacφ nabφzejφcφch bezplatn² e-mail, WWW strßnku zdarma a nov∞ i bezplatnΘ telefonnφ hovory. PodobnΘ slu₧by jsou sazmoz°ejm∞ hrazeny z reklamy a jejich existence je p°φmo zßvislß na mno₧stvφ u₧ivatel∙ -- pokud ten poklesne pod urΦitou hranici, nenφ ji₧ nikdo ochoten zde inzerovat a slu₧ba padne. KonkrΘtnφ podoba zp∙sobu jak uÜet°φte za cenu toho, ₧e vßs bude obt∞₧ovat reklama, se samoz°ejm∞ liÜφ. Bu∩ vßm reklamnφ letßky chodφ p°φmo mailem, anebo si vßs najdou jinak.

PodstanΘ vÜak je, ₧e prost°edφ ΦeskΘho Internetu nenφ z°ejm∞ v souΦasnΘ dob∞ natolik atraktivnφ, aby n∞co podobnΘho mohlo v tuto chvφli vzniknout. NicmΘn∞ budoucnost v tomto ohledu nenφ nijak Üpatnß a z°ejm∞ nßs nemine celosv∞tov² trend. Zatφm u₧ivatelΘ z ╚R mohou pou₧φt n∞kolik slu₧eb zahraniΦnφch (zejmΘna vybudovßnφ osobnφch WWW strßnek zdarma, co₧ je ostatn∞ mo₧nΘ i na serveru Mamedia). Ostatn∞, prohledßvaΦe Internetu fungujφ na ·pln∞ stejnΘm principu, a takΘ dnes nikoho nenapadne, ₧e by za n∞ m∞l platit -- tak₧e v budoucnosti z°ejm∞ dojde i na slu₧by ostatnφ.

(pah)