Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 6/97)

---

DalÜφ v²voj: OptimistickΘ a pesimistickΘ progn≤zy existujφ vedle sebe

╚eskß republika pat°φ p°irozen∞ k zemφm, v nich₧ se problΘmy urΦitΘ p°esycenosti Internetem zatφm neprojevily. Mφt vlastnφ WWW strßnku nebo p°inejmenÜφm e-mailovou adresu je m≤dou, na vizitce se to tak krßsn∞ vyjφmß...

PoΦet poΦφtaΦ∙ p°ipojen²ch k Sφti se pova₧uje mßlem za rozhodujφcφ kritΘrium vysp∞losti zem∞ a jejφ infrastruktury. Vytvß°φ se jakßsi stφnovß, "virtußlnφ" existence. Kdo neexistuje virtußln∞, jako by neexistoval v∙bec.

Razantnφ nßstup Internetu po objevenφ WWW podle mnoh²ch ukazatel∙ stßle nabφrß na dynamice. K°ivky r∙stu v nejr∙zn∞jÜφch grafech majφ sm∞rnici v∞tÜφ ne₧ jedna a exponencißlnφ vzestup mß podle vÜeho jeÜt∞ pokraΦovat. I to p∙sobφ hezky, kdy₧ u₧ se jinΘ ukazatele (ekonomickΘ) nevyvφjejφ tak docela podle naÜich p°edstav, je tady alespo≥ jedna k°ivka zachra≥ujφcφ reputaci. V₧dycky najdeme data, kterß nßm nakonec ud∞lajφ radost. Pravdou je, ₧e p°inejmenÜφm v²chodnφ Evropa a v²chodnφ Asie jeÜt∞ stßle nedosßhly ani zdaleka nasycenosti a dφky nim klφΦovΘ "internetovΘ" funkce jeÜt∞ n∞jak² Φas porostou, i kdyby ve zbylΘm sv∞t∞ doÜlo ke stagnaci.

JinΘ statistiky vÜak ukazujφ i Φφsla pon∞kud odliÜnß. Tak t°eba Finsko, pova₧ovanΘ za jakΘhosi internetovΘho krßle Evropy, u₧ podle poslednφch ukazatel∙ jevφ spφÜe p°esycenost a poΦet stanic p°ipojen²ch na Internet se sni₧uje (viz nßsledujφcφ Φlßnek, t°eba₧e celß zßle₧itost je pom∞rn∞ komplikovan∞jÜφ).

ElektronickΘmu obchodu se p°ipisuje velkß budoucnost, ale mnohΘ firmy se jφ brßnφ. Nejde p°itom zdaleka jenom o tolik diskutovanΘ otßzky bezpeΦnosti p°enßÜen²ch dat a autorizace. Existuje i °ada dalÜφch d∙vod∙, z nich₧ nikoliv zanedbatelnou roli hraje odpor klient∙ v∙Φi tomuto zp∙sobu transakcφ.

Ladislav ZajφΦek se loni v dennφch zprßvßch z Internetu nap∙l ₧ertem zam²Ülel nad skuteΦnostφ, ₧e stßvajφcφ prohledßvacφ stroje ji₧ zdaleka nezvlßdnou zmapovat cel² Internet, proto₧e poΦet WWW strßnek p°esßhl ·nosnou mφru. Nadhodil (by¥ ksichtφkem doplnil) mo₧nost, ₧e neschopnost zmapovßnφ Internetu je projevem problΘmu ve skuteΦnosti hlubÜφho, t²kajφcφho se celΘho sv∞ta.

LeΦ i kdy₧ z∙staneme pon∞kud vφce p°i zemi, stejn∞ se nabφzφ analogie: kdy₧ systΘm dosßhne urΦitΘ mφry slo₧itosti, nenφ u₧ popsateln² a zaΦφnß se chovat nep°edvφdateln∞. Zatφm jeÜt∞ nevznikajφ WWW strßnky samovoln∞ -- i kdy₧, kdo vφ, kdy₧ u₧ to ani ty prohlφ₧eΦe nezvlßdnou (op∞t si dopl≥te ksichtφk).

Dovolte mi zajφt si pro dva literßrnφ p°φpady. Jeden je z Asimovova cyklu o Nadaci. Cel² p°φb∞h se rozvφjφ na pozadφ otßzky, kterΘ systΘmy lze redukovat na jednoduÜÜφ, ani₧ se tφm dopustφme zßsadnφho omylu.

V²sledek je trochu paradoxnφ: slo₧it² systΘm dßle zjednoduÜit nelze, jednoduÜÜφ obvykle ano. Vzhledem k tomu, ₧e testem ka₧dΘho modelu je experiment, dospφvßme tφm k ji₧ notoricky znßmΘ skuteΦnosti, ₧e slo₧itΘ systΘmy nejsou deterministickΘ. Asimov∙v cyklus je ovÜem konec konc∙ p°edevÜφm o v∞d∞ zvanΘ psychohistorie, kterß se zab²vß p°edpov∞dφ v²voje lidskΘ spoleΦnosti -- a jde o to, ₧e lidskß spoleΦnost podle autora jeÜt∞ kritickΘ mφry slo₧itosti nedosahuje.

Druh²m literßrnφm p°φm∞rem je povφdka ze sbφrky T∞₧kß planeta. Po zapojenφ dalÜφ linky lond²nskΘho metra zφskal systΘm takovou mφru slo₧itosti, ₧e se zcela vymkl nejen kontrole, ale dokonce v n∞m p°estaly platit i obvyklΘ fyzikßlnφ zßkonitosti a zaΦal se chovat trochu podobn∞ BermudskΘmu troj·hlenφku.

Mßm toti₧ pocit, ₧e poΦφtaΦe, p°ese vÜechnu matematiku, jedniΦky, nuly, k°emφk a germanium, majφ v sob∞ n∞co bytostn∞ iracionßlnφho, a₧ tΘm∞° magickΘho. Vizionß°i ze sv∞ta kyberkultury by k tomu jist∞ m∞li co °φci a takΘ ve sv²ch dφlech °ekli. P°edstava, ₧e by kancelß°sk² softwarov² balφk mohl mφt vlastnφ inteligenci je samoz°ejm∞ scestnß, spφÜe mi Ülo o stupe≥ nep°edvφdatelnosti.

Ostatn∞, podφvejme se, jakΘ pojmy se ve sv∞t∞ IT Üφ°φ: wizard, daemon, guru... Nenφ snad skuteΦnost, jak snadno tyto termφny zdomßcn∞ly, vyjßd°enφm jistΘ a₧ tΘm∞° magickΘ aury, kterß se kolem poΦφtaΦ∙ vznßÜφ?

Jestli₧e podle druhΘ v∞ty termodynamickΘ mß entropie jakΘhokoliv systΘmu tendenci vzr∙stat a jestli₧e entropii ztoto₧≥ujeme s mφrou neuspo°ßdanosti systΘmu, je ve sv∞t∞ informaΦnφch technologiφ jeÜt∞ co dohßn∞t. Dovolφm si jeÜt∞ trochu teorie, tentokrßt z oblasti termodynamiky.

Minimßlnφ hladinu entropie (nulovou) mß podle definiΦnφch v∞t ideßlnφ krystal p°i teplot∞ absolutnφ nuly.

Maximßlnφ mφra pak nenφ urΦena, ale m∙₧eme si p°edstavit, ₧e jφ odpovφdß oblak horkΘho plynu nebo plazmy -- molekuly se pohybujφ zcela nahodile a navzßjem na sebe nijak nep∙sobφ.

Jak vidno, mßme i v p°φpad∞ Internetu stßle jeÜt∞ mnohem blφ₧e k tomu prvnφmu. P°inejmenÜφm proto, ₧e maÜinka na naÜem stole je spφÜ krystalem ne₧ d²majφcφ plazmou.

SkuteΦnost, ₧e se Internet stßvß nep°ehledn²m i pro mapovacφ stroje, nßs proto nemusφ nijak p°ekvapovat a m∙₧eme ho pova₧ovat za krok na cest∞ k n∞Φemu jeÜt∞ mnohem nepochopiteln∞jÜφmu, ne₧ si dokßzala p°edstavit sebebujn∞jÜφ sci-fi.

Je vÜak pravda, ₧e vysv∞tlenφ m∙₧e b²t mnohem prozaiΦt∞jÜφ -- a takΘ s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ skuteΦn∞ je, jen₧e jsem si protentokrßt neodpustil trochu vizionß°skΘho nadÜenφ (a sem si dopl≥te poslednφ ksichtφk). Odbornφci se tΘm∞° bezezbytku domnφvajφ, ₧e nynφ je na °ad∞ pokrok v rovin∞ hardwaru a jinak je cesta vp°ed nemo₧nß. AltaVista by mohla zmapovat cel² Internet, kdyby m∞la stonßsobn∞ v∞tÜφ pam∞¥ (400 TB), co₧ se ovÜem na souΦasnΘ ·rovni technologie jevφ nemo₧nΘ.

Jesli₧e ovÜem dalÜφ v²voj "visφ" na pokroku v jedinΘ v∞ci, lze p°edpoklßdat, ₧e °eÜenφ se najde a Sφ¥ se op∞t stane mφstem v zßsad∞ p°ehledn²m. P°ijmeme na zßv∞r toto vysv∞tlenφ, ale p°ece jen -- urΦit² pocit nejistoty a tuÜenφ n∞Φeho tajemnΘho z∙stßvß. T°eba jen proto, ₧e to tak sami chceme (A proto jsme opomn∞li i skuteΦnost, ₧e problΘmy AltaVisty souvisejφ jenom ΦßsteΦn∞ s rozlehlostφ Internetu. "Na vin∞" je rovn∞₧ vzr∙stajφcφ mno₧stvφ dynamick²ch WWW strßnek, aktualizovan²ch v minutov²ch a₧ hodinov²ch intervalech a generovan²ch p°φmo z databßzφ, kterΘ se jaksi "od podstaty" fulltextovΘmu prohledßvßnφ "brßnφ"). Divit se je zvlßÜ¥ za dlouh²ch zimnφch veΦer∙ velice p°φjemnΘ.

A pak, je t°eba alespo≥ n∞jak² ·div zachrßnit, proto₧e jinak by se ztratilo vÜechno kouzlo. P°iÜlo by mi Ükoda, kdyby se jednou o Internetu uΦilo pouze jako o dalÜφm stupni v²voje v °ad∞ dßlnopisu a faxu a cel² Web splynul v jednu obrovskou prezentaci p°ipomφnajφcφ kino.

(pah)