COMPUTERWORLD
Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 6/97)

Nenφ zbytφ, nejd°φve se musφme p°ipojit

Pavel Houser

Mo₧nost volby je na jednΘ stran∞ nespornou v²hodou, ale na stran∞ druhΘ s sebou nese i nutnost rozva₧ovat vÜemo₧nß pro a proti, vßhat a shßn∞t informace. V∞tÜina u₧ivatel∙ Internetu mß situaci o to jednoduÜÜφ, ₧e povinnost vybrat si providera u₧ za n∞j vy°eÜila Ükola nebo zam∞stnavatel. NicmΘn∞ se stane, ₧e je t°eba ·rove≥ slu₧eb nevyhovujφcφ anebo doÜlo ke zm∞n∞ naÜich po₧adavk∙ (p°echod z komutovanΘ na pevnou linku). A krom∞ toho samoz°ejm∞ p°ib²vß zßjemc∙ o p°ipojenφ dom∙. Ve vÜech t∞chto p°φpadech pak nutnosti vybφrat si neunikneme.

Hodnocenφ jednotliv²ch poskytovatel∙ a testy spojenφ jsou vd∞Φn²m tematem pro vÜechny existujφcφ poΦφtaΦovΘ Φasopisy. Je t°eba ale °φci, ₧e mnohdy nenφ ani ·pln∞ jasnΘ, co se pod pojmem poskytovatel mφnφ. ╚asto se sem za°azujφ i vÜemo₧nΘ on-line slu₧by poskytujφcφ pouze ΦßsteΦn² p°φstup do Sφt∞ -- a krom∞ toho si m≤dnφ nßlepku "Internet service provider" dßvajφ i firmy, zab²vajφcφ se n∞Φφm zcela jin²m -- t°eba pronßjmem mφsta na svΘm serveru, tvorbou WWW na zakßzku, p°ekladatelsk²mi slu₧bami v oblasti WWW atd.

Na druhΘ stran∞ samoz°ejm∞ tyto slu₧by v∞tÜina provider∙ nabφzφ p°inejmenÜφm jako dopln∞k svΘ nabφdky.

Podφvejme se nynφ na situaci trvajφcφ p°ibli₧n∞ od poloviny roku 95 do prvnφho Φtvrtletφ roku 96; dobu bychom klidn∞ mohli p°irovnat k osφdlovßnφ DivokΘho Zßpadu. O p°ipojenφ k Internetu byl velk² zßjem, poptßvka p°evyÜovala nabφdku (nap°. p°edstavitelΘ Datacu, t°etφho providera v ╚R, se podle vlastnφch slov v tΘ dob∞ spφÜe vyh²bali inzerci, proto₧e stejn∞ nebyli schopni uspokojit vÜechny zßkaznφky). P°ilßkßna vidinou snadn²ch zisk∙ se na trhu objevila objevila °ada nov²ch firem.

Je₧to odpov∞dnφ pracovnφci v∞tÜiny podnik∙ m∞li v tΘ dob∞ zdaleka nepostaΦujφcφ v∞domosti (a je otßzkou, nakolik k tomu p°isp∞l i tisk -- mßm na mysli p°edevÜφm Φlßnky, kterΘ se dodnes objevujφ v denφcφch), mohly se na trhu uplatnit i firmy, kterΘ by za "normßlnφch" okolnostφ pro n∞co podobnΘho ani zdaleka nem∞ly p°edpoklady. AΦkoliv jedinΘ spojenφ t∞chto firem se sv∞tem bylo zprost°edkovßno jin²m poskytovatelem, zφskaly °adu zßkaznφk∙, a takovΘmu poΦtu nedokßzaly ani zdaleka zajistit pat°iΦnΘ podmφnky.

A je navφc samoz°ejmΘ, ₧e podobnφ poskytovatelΘ se zdrßhali (a dodnes zdrßhajφ) p°ikroΦit k v∞tÜφm investicφm a kvalita slu₧eb zßkaznφk∙m tomu pochopiteln∞ odpovφdala. Pokud si toti₧ p°edstavφme k°ivku nßklad∙ a v²nos∙, je jasnΘ, ₧e podobnΘ investice se vyplatφ a₧ zase v urΦit² moment -- a z tohoto d∙vodu nemajφ seri≤znφ provide°i zßjem o p°φliÜ rychl² nßr∙st poΦtu sv²ch klient∙.

Seznamy seznam∙ aneb r∙znΘ p°ehledy poskytovatel∙


UrΦit² chaos, panujφcφ v ΦeskΘm Internetu, je patrn² i z toho, ₧e existuje n∞kolik variant seznam∙ poskytovatel∙, kterΘ se od sebe -- pochopiteln∞ -- liÜφ.


ZahraniΦnφ v²Φty Φesk²ch poskytovatel∙ jsou ne·plnΘ, a i ty domßcφ majφ Φasto znaΦnΘ mezery. N∞kte°φ poskytovatelΘ se vyskytujφ p°φmo v nabφdce prohledßvaΦ∙ ΦeskΘho Internetu, kterΘ nadto obsahujφ odkazy na seznamy dalÜφ.

DalÜφmi existujφcφmi seznamy jsou (pokud je mi znßmo) Modr² CZ list, P°ikryl∙v seznam poskytovatel∙ a seznam firmy Profit. N∞kterΘ z nich se sna₧φ uvßd∞t i informace o kapacitßch linek jednotliv²ch provider∙, jinΘ obsahujφ pouze odkazy na jejich nabφdky, cenφky a domovskΘ strßnky.

U₧ zmφn∞n²m problΘmem je skuteΦnost, ₧e se v nich mnohdy objevφ i spoleΦnost, kterß se zab²vß nap°. pouze tvorbou WWW na zakßzku.

Hodnocenφ existujφcφch seznam∙ zßle₧φ na tom, zda je pou₧φvßme v prost°edφ Internetu anebo v podob∞ tiÜt∞nΘ. Pon∞vad₧ se ale jednß o p°ehledy v pavuΦin∞ jsou, myslφm si, jakΘkoliv dalÜφ informace o providerech spφÜe zbyteΦnΘ a staΦφ na n∞ jenom vytvo°it linky. Druhou v∞cφ ovÜem je, ₧e poskytovatel samoz°ejm∞ nemß zßjem na svΘ domovskΘ strßnce inzerovat do sv∞ta vyjßd°enφ nespokojen²ch zßkaznφk∙ typu "proΦ ji₧ nejsem zßkaznφkem firmy XY".

ProblΘmem je, ₧e vÜechny ·daje rychle zastarßvajφ (co₧ ovÜem nenφ zßle₧itost pouze seznam∙, ale i vÜemo₧n²ch test∙ spojenφ) a mnoho firem je souΦasn∞ znßmo pod vφce jmΘny.

A to jeÜt∞ opomφjφm skuteΦnost, ₧e aktualizacφ ·daj∙ se zpravidla rozumφ spφÜe p°idßnφ dalÜφho providera a nikoho nenapadne, ₧e by takΘ n∞kdo s poskytovßnφ mohl skonΦit (p°φklad Infimy).

Pokud chceme n∞jakΘ dalÜφ informace o potencißlnφch poskytovatelφch, je tu samoz°ejm∞ jeÜt∞ Usenet (nap°. cz.net.providers), ovÜem op∞t se spornou v²pov∞dnφ hodnotou.

Kdy₧ v polovin∞ p°edminulΘho roku zaΦal v naÜich zemφch boom Internetu, drtivß v∞tÜina zdroj∙ se nachßzela v zahraniΦφ. Vlastnφ linka, sm∞°ujφcφ mimo naÜi republiku, je proto stßle zßrukou urΦitΘ kvality poskytovatele, t°eba₧e postupn∞ samoz°ejm∞ vzr∙stß zßjem i o zdroje v ╚R.

V souΦasnΘ dob∞ podle dostupn²ch informacφ (·daje v Seznamu poskytovatel∙ Profit) existuje v naÜφ zemi 11 poskytovatel∙ s vlastnφ linkou do zahraniΦφ, jak udßvß nßsledujφcφ tabulka:

Datac: 196kbps Karlsruhe
128kbps USA -- satelit

Cesnet: 512 kbps Amsterodam
512 kbps Vφde≥

Eunet: 2 Mbps Mnichov
512 kbs Amsterodam
128 kbps Banskß Bystrica

IBM 2 Mbps Ehringen
256 kbps Vφde≥

MOPOS 128 kbps USA -- satelit

Netforce 64 kbps èvΘdsko

CzechCom 256 kbps USA
64 kbps Budapeܥ

PVT 128 kbps Cambridge
256 kbps USA -- satelit

Telenor 256 kbps Stockholm -- satelit

VOL 512 kbps Milßno

CzechNet 256 kbps USA

256 kbps Stockholm

Z hlediska zßkaznφka je samoz°ejm∞ mnohem podstatn∞jÜφ podφl, kter² z celkovΘ kapacity linky p°ipadne prßv∞ jemu. O tom ovÜem ne ka₧d² poskytovatel sd∞lφ relevantnφ ·daje -- zvlßÜ¥ oblφben²m neÜvarem je chlubit se vysok²mi p°enosov²mi rychlostmi, ale rad∞ji se p°φliÜ nezmi≥ovat o existenci ·zkΘho hrdla. TakΘ nßs p°φliÜ nemusφ zajφmat komu linka do zahraniΦφ vlastn∞ ve skuteΦnosti pat°φ, pokud je mezi poskytovateli uzav°en peering.

MagickΘ slovo peering

Peering je tak oblφbenΘ tΘma, a₧ se z n∞j tΘm∞° stalo magickΘ zaklφnadlo anebo frßze z orwellovskΘho newspeaku. Jde vÜak o to, co komu p°inese. Pokud v∞tÜina poskytovatel∙ nemß dostatek vlastnφch zdroj∙, je podobnß dohoda v²hodnß pouze jednostrann∞ a v∞tÜφ poskytovatelΘ, jako je Cesnet nebo Eunet, potom nemajφ zvlßÜtnφ zßjem pomßhat sv²m konkurent∙m.

Vzhledem k tomu, ₧e reßlnΘ spojenφ mezi dv∞ma od sebe nep°φliÜ vzdßlen²mi body probφhß p°es polovinu zem∞koule, je pak pro mnohΘ u₧ivatele tΘm∞° vylouΦenΘ pou₧φvat domßci zdroje. Existujφcφ propojenφ (z t∞ch v²znamn∞jÜφch Cesnet -- Eunet, Datac -- VOL) se vÜak p°ece jenom rozrostla.

Sdru₧enφ NIX

Pravd∞podobn∞ dost d∙le₧itou udßlostφ byl vznik sdru₧enφ NIX.CZ, v n∞m₧ se sdru₧ilo n∞kolik poskytovatel∙ internetov²ch slu₧eb v ╚R. Pat°φ k nim Cesnet, Czech On Line, Datac, GTS, PVT, IBM a Eunet.

Cφlem nov∞ vzniklΘ organizace je vybudovßnφ a provozovßnφ neutrßlnφho v²m∞nnΘho uzlu Internetu NIX (Neutral Internet eXchange) v ╚R. Tento uzel vytvo°φ podmφnky pro vzßjemnΘ propojenφ internetov²ch sφtφ Φlen∙ sdru₧enφ NIX.CZ. V²sledkem projektu by m∞lo b²t znatelnΘ urychlenφ komunikace mezi internetov²mi sφt∞mi Φlen∙ sdru₧enφ.

Budoucnost celΘho projektu bude samoz°ejm∞ v²znamnou zßle₧itostφ ve v²voji ΦeskΘho Internetu v roce 1997.

╚ernΘ (?) ovce ΦeskΘho Internetu:

┌Φast v tΘto rubrice mß dva aspekty. èpatnou pov∞st m∙₧e mφt bu∩ n∞kdo, kdo je opravdu Üpatn², anebo n∞kdo, kdo je natolik dobr², ₧e mu ostatnφ zßvidφ a nedovedou p°enΘst p°es srdce jeho kvality a ·sp∞ch. Rovn∞₧ m∙₧e mφt takΘ pravdu teze, ₧e na n∞koho se prost∞ v₧dycky nadßvat musφ, a koho si zrovna vyberete, je vφcemΘn∞ otßzkou nßhody.

Telecom

Telecom je vd∞Φn²m terΦem ·tok∙ poΦφtaΦovΘ ₧urnalistiky a domnφvßm se, ₧e situace kolem n∞j je v∞tÜin∞ Φtenß°∙ notoricky znßma. Pokud by firma cht∞la, mohla by zcela ovlßdnout trh p°ipojenφ komutovanou linkou, a i v p°ipojenφ linkou pevnou by z°ejm∞ dokßzal zφskat na trhu dominantnφ postavenφ. Obavy v∞tÜiny poskytovatel∙ tlumφ snad pouze skuteΦnost, ₧e Telecom by p°es veÜkerΘ v²hody nebyl schopen zajistit nabφzenΘ a levnΘ slu₧by v odpovφdajφcφ kvalit∞.

Rovn∞₧ spor Telecomu s Firstnetem byl ji₧ dennφm i odborn²m tiskem ventilovßn a v celku k n∞mu za souΦasnΘ situace nenφ co dodat. Firstnet nabφzel slu₧bu umo₧≥ujφcφ p°φstup k Internetu za jednotnou cenu z jakΘhokoliv mφsta v republice, p°iΦem₧ ze strany Telecomu doÜlo ke zdra₧enφ poplatk∙ a nßsledn∞ ke zprovozn∞nφ slu₧by analogickΘ, by¥ ve zkuÜebnφm provozu. Spory mezi poskytovateli Internetu a telekomunikaΦnφmi spoleΦnostmi probφhajφ i jinde ve sv∞t∞ (èv²carsko, USA) a jednß se o v∞c soudu(∙), co₧ platφ i pro zßle₧itosti okolo naÜeho Telecomu.

Video On Line

Video On Line mß mezi poskytovateli pom∞rn∞ Üpatnou pov∞st. Je ovÜem t∞₧kΘ posoudit, nakolik je tato skuteΦnost oprßvn∞nß. I kdy₧ kvalita poskytovan²ch slu₧eb nenφ urΦit∞ ideßlnφ (a obchodnφ zßstupci firmy majφ jen velmi obecnou p°edstavu o tom, co vlastn∞ nabφzejφ) a rychlost spojenφ po ╚R malß, je t°eba uvß₧it, ₧e rozhodujφcφ nenφ kvalita sama o sob∞, ale spφÜe pom∞r kvality a ceny. Video On Line mß na druhΘ stran∞ tΘ₧ °adu zßkaznφk∙ spokojen²ch -- i takov²ch, kte°φ sem p°eÜli od jin²ch provider∙. Datac si zase pochvaluje bezproblΘmovΘ jednßnφ, kterΘ vedlo mezi nφm a VOL k uzav°enφ peeringu.

Mnozφ lokßlnφ poskytovatelΘ

Tady platφ to, o Φem jsme se zmφnili v²Üe. Mnohdy zaΦφnß internetovΘ slu₧by nabφzet ten, kdo pro to nemß prßv∞ ideßlnφ p°edpoklady (p°ipojen je linkou o nφzkΘ kapacit∞ na Cesnet nebo Eunet) a kvalita tomu potom odpovφdß.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |