Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 6/97)

---

"Bude pokraΦovat to, co vidφme u₧ dnes."

Pavel Houser

V "hlavnφm stanu" ΦeskΘho Eunetu jsme zastihli obchodnφho °editele firmy ing. Michaela Hartmana, kter² byl tak laskav, ₧e se ujal pon∞kud nevd∞ΦnΘ role odpov∞d∞t na otßzky ne zrovna na t∞lo, ale naopak velice obecnΘ. Prognostika je toti₧ v∞c velice oÜemetnß, pokud mß z∙stat v seri≤znφ rovin∞ a vyhnout se lacinΘ honb∞ za senzacemi.

ZaΦneme trochu zeÜiroka. Co si myslφte, ₧e p°inese rok 1997 pro Φesk² Internet?

P°edevÜφm dojde, s velmi vysokou pravd∞podobnostφ, ke zdvojnßsobenφ stßvajφcφho poΦtu u₧ivatel∙ Internetu u nßs. NaÜe zkuÜenosti z ΦeskΘho trhu ukazujφ, ₧e Internet roste geometrickou °adou, charakterizovanou 100% nßr∙stu ka₧d²ch zhruba 12 m∞sφc∙.

Vyu₧itφ Internetu roste pak za stejn² Φasov² ·sek dokonce Φty°nßsobn∞. V tomto ohledu m∙₧eme oΦekßvat siln² rozvoj informaΦnφch zdroj∙, objevφ se °ada nov²ch technologiφ od nejr∙zn∞jÜφch v²robc∙ vyu₧φvajφcφch Internetu jako univerzßlnφho p°enosovΘho media. Pro tento rok jsou ji₧ ohlßÜeny stovky nov²ch produkt∙ pro Internet. Ruku v ruce s tφm p∙jde takΘ v²znamnΘ posilovßnφ infrastruktury Internetu.

Pokud byste m∞l trochu konkretizovat Φφsla o r∙stu: kolik vlastn∞ bude u₧ivatel∙?

P°esn² poΦet u₧ivatel∙ vßm nesd∞lφm a pochybuji, ₧e ho n∞kdo znß alespo≥ p°ibli₧n∞. MasovΘ nasazenφ Internetu p°ineslo °adu trend∙ a technologiφ, kterΘ s cφlem uÜet°it adresnφ prostor nebo zv²Üit bezpeΦnost p°ipojen²ch sφtφ principißln∞ znemo₧nily zjiÜt∞nφ skuteΦnΘho poΦtu p°ipojen²ch poΦφtaΦ∙ k Internetu na zßklad∞ prostΘho souΦtu t∞ch registrovan²ch. Budeme si muset postupn∞ zvykat na odhady nejr∙zn∞jÜφch organizacφ, zab²vajφcφch se pr∙zkumy trhu. U nßs zatφm reprezentativnφ pr∙zkumy chybφ. Pokud vÜak vyjdeme ze zkuÜenostφ v USA, kde takovΘ pr∙zkumy existujφ a podobn²m zp∙sobem budeme interpretovat Φeskß data, m∙₧eme koncem roku 1997 oΦekßvat 350 a₧ 700 tisφc u₧ivatel∙ Internetu. PoΦet technicky registrovan²ch poΦφtaΦ∙ by se mohl pohybovat n∞kde nad hranicφ 100 tisφc.

Ukßzalo se, ₧e u₧ te∩ v∞tÜina Φesk²ch u₧ivatel∙ Internetu nejsou studenti, ale p°istupujφcφ na sφ¥ v zam∞stnßnφ. Kterß odv∞tvφ Internet zasßhne v p°φÜtφm roce?

To je t∞₧kΘ °φci p°edem. JasnΘ je, ₧e nejrychleji se sna₧φ vyu₧φt informaΦnφ technologii Internetu prßv∞ spoleΦnosti, jejich₧ jßdrem podnikßnφ jsou informace. Je to v∞tÜina SW i HW poΦφtaΦov²ch firem, konzultaΦnφ firmy, tiskovΘ a informaΦnφ agentury nebo velkß vydavatelstvφ. LetoÜnφ rok bude, myslφm, provßzen postupn²m startem ostatnφch odv∞tvφ, od cestovnφch kancelß°φ a obchodnφch organizacφ a₧ po v²robnφ podniky, u nich₧ nejsou informace hlavnφm artiklem a Internet pro n∞ bude pomocnou technologiφ pro zv²Üenφ konkurenceschopnosti. P°ibude takΘ stßtnφ sprßva a stßtnφ instituce. T∞sn∞ p°ed koncem lo≥skΘho roku byl nap°φklad spuÜt∞n oficißlnφ ve°ejn∞ p°istupn² server stßtnφ sprßvy.

Domnφvßte se tudφ₧, ₧e od Internetu, jako zßbavy domßcφho surfa°e, povede v²voj sm∞rem k firmßm?

Rßd bych up°esnil, ₧e Φesk² trh Internetu za poslednφ t°i roky, kdy naÜe firma nabφzφ u₧ivatel∙m p°ipojenφ, domΘnou surfa°ovy zßbavy nikdy nebyl. Ani sv∞tov² Internet, vznikl² z nekomerΦnφch v∞deck²ch a v²zkumn²ch sφtφ, nebyl ve svΘm zßklad∞ "surfa°e rßj".

Teprve v poslednφm obdobφ doÜlo na americkΘm trhu k v²raznΘ orientaci na trh domßcφho vzd∞lßvßnφ a zßbavy. Ceny p°ipojenφ jedinΘho poΦφtaΦe po komutovanΘ lince jsou vÜak konkurencφ stlaΦeny na takovou ·rove≥, ₧e je ji₧ nelze pova₧ovat za profitabilnφ a mnozφ ameriΦtφ poskytovatelΘ tento trh op∞t opouÜt∞jφ. U nßs bude, alespo≥ se domnφvßm, stßle v²razn∞ p°eva₧ovat pojetφ Internetu jako v²znamnΘho pracovnφho komunikaΦnφho nßstroje.

Pokud by zßkaznφk ₧ßdal °eÜenφ na klφΦ, a byl ochoten za n∞j zaplatit, p°ineslo by to jist∞ v²hodu Eunetu...

S tφm samoz°ejm∞ rßd souhlasφm. Je to oblast, na kterou se naÜe spoleΦnost dlouhodob∞ soust°e∩uje.

╪eÜenφ na klφΦ je v oblasti Internetu asi nejlepÜφm zp∙sobem, jak zabezpeΦit nejr∙zn∞jÜφ funkce systΘmu vΦetn∞ zp∞tnΘ kompatibility, stejn∞ jako mo₧nost budoucφho plynulΘho rozvoje s ochranou vlo₧en²ch investic. D∙le₧itß je takΘ otßzka bezpeΦnosti nebo spolehlivost. A proto₧e Internet nenφ nic statickΘho, ale je mo₧nΘ mu zcela rozum∞t jen v jeho v²voji, majφ tady v²hodu firmy s v∞tÜφ zkuÜenostφ.

Kdy₧ je °eΦ o bezpeΦnosti, zpravidla se v zßp∞tφ dojde na transakΦnφ aplikace...

TransakΦnφmi aplikacemi myslφte obchodovßnφ na Internetu?

Ano.

Samoz°ejm∞, zde je stßle °ada "d∞r". K nejpodstatn∞jÜφm problΘm∙m ovÜem pat°φ spφÜe neexistence standard∙ -- nebo, p°esn∞ °eΦeno, standard∙, kterΘ by byly obecn∞ rozÜφ°eny tak, aby bylo mo₧nΘ spolehliv∞ provßd∞t podobnΘ obchodnφ ·kony jako v dnes b∞₧nΘm obchodnφm styku.

Kdy₧ slyÜφm o bezpeΦnosti obchodovßnφ na Internetu, mßm v poslednφ dob∞ tak trochu pocit, ₧e se jednß o velk² humbuk. LidΘ se nebojφ sd∞lovat d∙v∞rnΘ ·daje telefonem, ale k Internetu panuje stßle urΦitß ned∙v∞ra.

Mßte i nemßte pravdu. Na jednΘ stran∞ je bezpeΦnost opravdu problΘmem a v∞tÜina WWW server∙ nenφ dostateΦn∞ chrßn∞na. Mo₧nß jste slyÜel o testech, kterΘ provedl AmeriΦan Dan Farmer sv²m programem, na vyhledßvßnφ bezpeΦnostnφch d∞r. Ukßzalo se, ₧e vφce ne₧ polovinu server∙, a to i t∞ch nejv²znamn∞jÜφch spoleΦnostφ, by nebylo problΘmem prolomit nebo dokonce zniΦit. P°iΦinou byla ve vetÜin∞ p°φpad∙ usp∞chanß a neprofesionßlnφ nasazenφ serveru. Pou₧itφ kreditnφch karet na Internetu je podle tΘho₧ odbornφka po°ßd mΘn∞ rizikovΘ ne₧ jimi platit t°eba v n∞kter²ch obchodech a restauracφch.

Je vÜak pochopitelnΘ, ₧e i v USA mß zßkaznφk k Internetu jako k relativn∞ novΘmu mΘdiu jeÜt∞ trochu ned∙v∞ru a ₧ßdß v∞tÜφ zßruku ochrany.

U nßs ovÜem p°inejmenÜφm chybφ ony kreditnφ karty...

Jist∞, a prßv∞ proto v ╚echßch v p°φÜtφm roce po Internetu jeÜt∞ penφze nepoteΦou. Navφc obchodovßnφ na Internetu je i zßle₧itost odpovφdajφcφ legislativy. A ta zatφm chybφ. Start komerce na Internetu je u nßs v∙bec pomal². A ne jen u nßs. Nedßvno v tΘto souvislosti oznaΦil Microsoft ·sty Bernarda Vergnese, prezidenta pro Evropu, celou Evropu jako zaostßvajφcφ. Neschopnost rychle vyu₧φt potencißlu, kter² p°inßÜφ Internet, pr² podle Microsoftu m∙₧e vΘst i k podlomenφ konkurenceschopnosti Evropy na celosv∞tovΘm trhu.

Mßm dojem, ₧e existujφcφ ΦeskΘ virtußlnφ obchodnφ domy fungujφ spφÜe jako mφsta slou₧φcφ k navßzßnφ kontaktu ne₧ k uskuteΦn∞nφ vlastnφho obchodu. Je to tak?

Dochßzφ zde k jakΘmusi rozd∞lenφ obchodu na fßzi dohody a vlastnφ realizaci. Zbo₧φ si vyberete a objednßte po Internetu, nap°φklad e-mailem. I objednßvky e-mailem nebo z WWW strßnky jsou pak n∞kdy dodateΦn∞ potvrzovßny faxem, proto₧e jinak vyvstßvß otßzka prßvnφ zßvaznosti a prokazatelnosti provedenΘho ·konu. V²znam zßvaznosti a prokazatelnosti samoz°ejm∞ roste s finanΦnφm objemem obchodu. U nßs zatφm platφ jako doklad pouze papφr. Tak₧e nad urΦitΘ Φßstky se zpravidla ani neobchoduje. Nejb∞₧n∞jÜφm obchodnφm artiklem Internetu jsou v∞ci relativn∞ levnΘ, jako t°eba knihy nebo cΘdΘΦka. TakΘ placenφ stßle funguje zcela klasick²m zp∙sobem, doruΦenφm zbo₧φ na dobφrku, fakturou nebo n∞kdy i slo₧enkou.

Pokud tedy nep°edpoklßdßte transakΦnφ aplikace, jak²ch nov²ch slu₧eb se Φesk² u₧ivatel doΦkß?

Ony u₧ i ty stßvajφcφ by v zßsad∞ postaΦovaly, kdyby se zvedla kvalita a objem jejich informacφ. V tomto duchu se domnφvßm, ₧e p∙jde zejmΘna o zuÜlechtovßnφ slu₧eb WWW, objevφ se spolehlivΘ informaΦnφ servery, oficißlnφ servery institucφ, plßnujφ se systΘmy pro rezervace jφzdenek nebo zßjezd∙ do zahraniΦφ. Co se t∞ch zbrusu nov²ch slu₧eb t²Φe: dßme k dispozici slu₧bu EUnet FAX, kterß zßkaznφk∙m uÜet°φ prost°edky p°i posφlßnφ fax∙ do zahraniΦφ. Krom∞ toho takΘ usnadnφ prßci p°i odesφlßnφ, proto₧e budete moci faxovat p°φmo z poΦφtaΦe p°ipojenΘho do Internetu stejn∞ snadno, jako tisknete na tiskßrn∞. Sprßvce fax∙ v centru sφt∞ EUnet pak rozhodne o nejvhodn∞jÜφ trase -- i s p°ihlΘdnutφm k cen∞ komunikaΦnφch poplatk∙ a okam₧itΘ pr∙chodnosti jednotliv²ch faxov²ch uzl∙. Sprßvce p°edß vßÜ fax n∞kterΘmu z uzl∙ na celΘm sv∞t∞ a odtud bude b∞₧n²m zp∙sobem odfaxovßn na mφsto urΦenφ, ovÜem za mφstnφ telefonnφ poplatek.

Kdy₧ slyÜφm o podobn²ch kombinacφch, musφm se zeptat na vßÜ nßzor na v poslednφ dob∞ se objevujφcφ krabiΦky, jako je nap°. WebTV. Uplatnφ se n∞jak v²znamn∞ji i u nßs?

Kdybych m∞l odpov∞d∞t co nejstruΦn∞ji, °ekl bych: Ano, ale ne nynφ. Nedovedu si p°edstavit, ₧e by u nßs m∞li o n∞co podobnΘho zßjem u₧ivatelΘ, kte°φ doma nemajφ ani PCΘΦko. JistΘ vÜak je, ₧e specifick² charakter jednotliv²ch druh∙ komunikace se stφrß a nenφ u₧ jednoznaΦnΘ co je fax, co je zobrazovacφ za°φzenφ, co poΦφtaΦ a co telefon. Trendem jsou hybridnφ produkty, multimedißlnφ PC. PoΦφtajφ, a kdy₧ vÜechno funguje, n∞kdy i telefonujφ, faxujφ, komunikujφ po Internetu a jeÜt∞ vßm k tomu p°ehrßvajφ vaÜe oblφbenΘ CD. Podφvejte se t°eba i na to, co nabφzφ dnes firma Nokia. Je to mobilnφ telefon GSM a kdy₧ ho "otev°ete", najdete v n∞m poΦφtaΦ, kter² umφ Φφst a posφlat e-mail a takΘ grafickΘ surfovßnφ na Webu.

Vφte, p°esto si stßle myslφm, ₧e Internet mß dnes v sob∞ n∞co jinΘho. Kdy₧ to °eknu trochu nadnesen∞, stßvß se symbolem ₧ivotnφho stylu. Myslφte si, ₧e to tak vydr₧φ, anebo se po Φase prom∞nφ v niΦφm nezajφmav² zp∙sob p°enosu dat?

To, co jste nastφnil, mß n∞kolik rovin. P°edn∞, kdy₧ jste °ekl, ₧e Internet se prom∞nφ ve zp∙sob p°enosu dat, opomn∞l jste, ₧e takov² u₧ n∞kolik let byl. A po tu dobu z∙stal omezen² na akademickou p∙du a ÜirÜφ ve°ejnost p°φliÜ nezaujal. Teprve po objevenφ Webu v jeho souΦasnΘ podob∞ zaΦal jeho boom. Tak₧e, jak vidφte, Internet nenφ jen datov² kanßl a p°φmo ₧ivotn∞ zßvisφ na poskytovßnφ urΦit²ch "nadstandardnφch" slu₧eb.

To, co k Internetu lßkß intelektußly, je p°φchu¥ svobody bez omezenφ, kterou p°inßÜφ. Zase jsou tu "post°i₧iny", jestli znßte ten film, doba, kdy se zkracujφ vzdßlenosti, bo°φ hranice... Ti, kdo Internet u₧ zkusili, v∞dφ o Φem mluvφm. TakΘ o obchodu se mnozφ domnφvajφ, ₧e dφky Internetu se v jistΘm smyslu znovu rozdßvajφ karty.

Co se pak t²Φe m≤dnosti, m∙₧e b²t zajφmavΘ srovnßnφ s faxem. Po poΦßteΦnφ ned∙v∞°e zaΦφnß, podobn∞ jako d°φve fax, pat°it e-mailovß adresa na vizitce jaksi k dobrΘmu t≤nu presti₧nφ firmy. Bylo by hrub²m zjednoduÜenφm vid∞t to tak, ₧e firmy z oblasti IT vyvolaly hlad po Internetu, nebo jak °φkßte m≤du, dφky obratnΘmu marketingu. Ona tahle "m≤da" mß p°ece jenom racionßlnφ zßklad. A z toho bych vychßzel i p°i p°edpov∞di na p°φÜtφ rok: bude p°ib²vat lidφ, kte°φ Internet pou₧φvajφ proto, ₧e ho ke svΘ prßci opravdu pot°ebujφ.

Projekt Internet II? Myslφte si, ₧e opravdovß informaΦnφ dßlnice vznikne a₧ na troskßch souΦasnΘho Internetu?

V ₧ßdnΘm p°φpad∞ nemyslφm, ₧e by situace byla tak dramatickß, aby m∞lo smysl hovo°it o "budovßnφ na troskßch". Internet II je spφÜe zßjmem spoleΦnostφ vyrßb∞jφcφch hardware. Mßm velmi intenzivnφ pocit, ₧e zatφm jsme jeÜt∞ nedoÜli ani na dohled vrcholu a ₧e to nejzajφmav∞jÜφ nßs i s Internetem I teprve Φekß.

Vra¥me se na chvφli k v∞cem p°ece jen konkrΘtn∞jÜφm. N∞kterß tΘmata se v tisku neustßle opakujφ, p°esto si neodpustφm zeptat se na n∞. Prvnφ v∞cφ je peering. Majφ v∞tÜφ poskytovatelΘ na n∞m zßjem, kdy₧ tφm vlastn∞ pomßhajφ svΘ konkurenci?

Je pravda, ₧e poskytovatelΘ s velk²m podφlem na trhu majφ obecn∞ mnohem vφce vnit°nφch zdroj∙ ne₧ jejich partne°i. Zßkaznφci menÜφch poskytovatel∙ musejφ naopak k velkΘ Φßsti Internetu p°es zatφ₧enΘ zahraniΦnφ linky. Motivace mal²ch poskytovatel∙ o z°φzenφ p°φmΘho lokßlnφho p°φstupu, odborn∞ peeringu, k server∙m v∞tÜφch poskytovatel∙ je tedy bezesporu mnohem vyÜÜφ ne₧ naopak. Trvajφ takΘ obavy ze zneu₧itφ infrastruktury v∞tÜφho providera, p°φpadn∞ destabilizujφcφho vlivu technick²ch problΘm∙ u mΘn∞ zkuÜenΘho poskytovatele sm∞rem do sφt∞ peerujφcφho poskytovatele. V USA existujφ po minul²ch zkuÜenostech p°φsnΘ po₧adavky na provoz peeringov²ch center. Nejd∙le₧it∞Üφ celosv∞tovΘ uzly, nap°φklad MAE-EAST, MAE-WEST a NewYork NAP, jsou zalo₧eny na minimßlnφ kapacit∞ 45 MB pro p°ipojenφ k uzlu.

P°es vÜechny negativnφ argumenty je vÜak peering i pro velkΘho poskytovatele, slu₧bou pro vlastnφho zßkaznφka. Ten, pokud dnes p°istupuje k urΦit²m Φesk²m server∙m, musφ se p°ipojovat p°es zahraniΦnφ linky. V²sledkem jsou dlouhΘ ΦasovΘ odezvy. Na n∞kterΘ servery se pro nedostateΦnou mezinßrodnφ kapacitudruhΘho poskytovatele prakticky sm∞rem ze sv∞ta nedß dostat. DlouhΘ odezvy samoz°ejm∞ v t∞chto okrajov²ch p°φpadech zhorÜujφ zkuÜenost zßkaznφka s kvalitou naÜich slu₧eb, proto₧e ho prost∞ nezajφmß, kdo danΘ zpo₧d∞nφ zp∙sobil.

Mßme ji₧ delÜφ dobu peering s Cesnetem, kter² pova₧ujeme za velmi v²znamn². NaÜi "propeeringovou" politiku budu demonstrovat takΘ tφm, ₧e EUnet mß dnes lokßlnφ peering s celkem 67 sφt∞mi v nejr∙zn∞jÜφch zemφch sv∞ta.

Kdy₧ je °eΦ o providerech, co oΦekßvßte od roku 1997 v tomto ohledu? Jak² bude dalÜφ v²voj cen?

Rßd bych oΦekßval zkvalitn∞nφ hospodß°skΘ sout∞₧e. SouΦasnß situace u nßs je bohu₧el charakteristickß n∞kter²mi praktikami, kterΘ ve vysp∞l²ch zemφch sv∞ta vyvolßvajφ ₧iv² zßjem ·°ad∙ pro hospodß°skou sout∞₧. P°esto se mi zdß, ₧e situace se postupn∞ zlepÜuje. OΦekßvßm samoz°ejm∞ zahßjenφ provozu vßmi zmi≥ovanΘho ΦeskΘho peeringovΘho centra. O cenßch jen krßtce: vzhledem k tomu, ₧e mnozφ poskytovatelΘ majφ ceny vlastn∞ na ·rovni nßklad∙, t∞₧ko lze Φekat dalÜφ snφ₧enφ, leda₧e by se rozpoutala n∞jakß sebevra₧ednß cenovß vßlka. Proto₧e se s inflacφ celkov∞ zv²Üφ nßklady poskytovatel∙, oΦekßval bych podobn² trend i v oblasti cen. Zvedat cenu vÜak v kraji neb²vß zvykem, proto sßzφm spφÜe na stagnaci.

V USA se ceny, zdß se, pohnou dokonce nahoru. Nejv²znamn∞jÜφ poskytovatelΘ oznamujφ, ₧e upouÜt∞jφ od poslednφ dosa₧enΘ hranice 19,95 dolar∙ za neomezen² p°φstup po telefonu, co₧ je v p°epoΦtu zhruba 600 KΦ, proto₧e tato cena se nachßzφ pod ·rovnφ nßklad∙. Je zajφmavΘ sledovat, jak blφzko tΘto hranici jsou n∞kte°φ ΦeÜtφ poskytovatelΘ, kdy₧ uvß₧φme, kolikrßt jsou nßklady na telekomunikaΦnφ infrastrukturu v monopolizovanΘ Evrop∞ vyÜÜφ ne₧ v USA. Situce je dnes podle m∞ takovß, ₧e Φasto staΦφ jedinß chyba v obchodnφ politice, aby menÜφ provider skonΦil nebo se kvalita jeho slu₧eb p°inejmenÜφm v²razn∞ rozkolφsala. K takov²m omyl∙m m∙₧e t°eba pat°it i zφskßnφ nevhodn∞ velkΘho poΦtu nov²ch zßkaznφk∙.

M∙₧ete se zmφnit o n∞jak²ch novinkßch z oblasti Internetu, kterΘ vßs v nedßvnΘ dob∞ zaujaly a jeÜt∞ na n∞ nep°iÜla °eΦ?

Jako takovou perliΦku o pror∙stßnφ Internetu do b∞₧nΘho ₧ivota bych uvedl oznßmenφ, ₧e e-mailovou slu₧bu hodlß nabφzet i americkß stßtnφ poÜta. Ne snad ₧e by se z vlastnφ v∙le cht∞la stßt velk²m providerem, ale cφtφ pot°ebu reagovat na situaci, kdy za poslednφch n∞kolik let p°iÜla dφky faxu a Internetu o 35 % p°epravovan²ch zßsilek obchodnφ korespondence a tento trend stßle trvß. PoÜta pr² p°idß ke klasickΘmu e-mail navφc systΘm potvrzenφ o p°ijetφ, garanci p°enosu a systΘm doruΦenek a zajistφ, aby takto zpracovanß poÜta m∞la stejnou prßvnφ vßhu jako papφrov² dopis. Americkß stßtnφ poÜta oΦekßvß, ₧e tato novß slu₧ba bude za t°i roky tvo°it 20 % jejφho obratu.

Co Internet CZ v souΦasnΘ dob∞ trßpφ?

Jednotlivosti samoz°ejm∞ jsou. Trßpφ nßs vysokΘ poplatky za telekomunikace na monopolizovan²ch trzφch v Evrop∞, kterΘ jsou hlavnφm d∙vodem pro vysokΘ ceny Internetu. V n∞kter²ch p°φpadech jsou telekomunikaΦnφ poplatky a₧ desetinßsobnΘ ve srovnßnφ nap°φklad s USA. A p°itom skuteΦnß kvalita telekomunikacφ nenφ mnohde zdaleka tak vysokß.

A jak² je klφΦov² okam₧ik, na n∞j₧ vaÜe firma s nap∞tφm Φekß?

EUnet se letos, jako jeden z Üesti nejv²znamn∞jÜφch celosv∞tov²ch poskytovatel∙, stane ve°ejn∞ obchodovatelnou spoleΦnostφ na americkΘ burze NASDAQ. Takovß v²znamnß v∞c nßm samoz°ejm∞ nenφ lhostejnß.

D∞kuji za rozhovor.