Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 17/97)
Vytvß°φme si domovskou strßnku
Seznamy & spol.
Ji°φ Kosek ml.
V p°edchozφch dφlech serißlu jsme se nauΦili vytvß°et jednoduchΘ HTML-dokumenty. Ve slo₧it∞jÜφch dokumentech m∙₧eme pou₧φt i dalÜφ tagy, kterΘ nßm umo₧nφ vytvß°et r∙znΘ seznamy, p°edformßtovanΘ ·seky textu a citace.
V HTML m∙₧eme vytvß°et t°i zßkladnφ druhy seznam∙: neΦφslovanΘ, ΦφslovanΘ a definiΦnφ.
Pro vytvo°enφ neΦφslovanΘho seznamu je zapot°ebφ:
1. napsat tag, kter² zahßjφ seznam -- <UL>;
2. napsat pat°iΦn² poΦet polo₧ek seznamu; ka₧dΘ polo₧ce musφ p°edchßzet tag <LI>;
3. ukonΦit seznam tagem </UL>.
Jednoduch² seznam m∙₧eme zapsat tedy takto:
<UL>
<LI>Jablka
<LI>HruÜky
<LI>èvestky
<LI>Banßny
</UL>
V jednΘ polo₧ce seznamu m∙₧e b²t i text, kter² obsahuje vφce odstavc∙ -- odstavce staΦφ odd∞lit tagem <P>.
U Φφslovan²ch seznam∙ je p°ed jednotlivΘ polo₧ky mφsto znaΦky odrß₧ky umφs¥ovßno po°adovΘ Φφslo polo₧ky v seznamu. Definice seznamu je stejnß jako u neΦφslovan²ch seznam∙, pouze mφsto tag∙ <UL> a </UL> je nutnΘ pou₧φt <OL> a </OL>. Pro v∞tÜφ nßzornost si p°edvedeme malou ukßzku:
<OL>
<LI>Jablka
<LI>HruÜky
<LI>èvestky
<LI>Banßny
</OL>
DefiniΦnφ seznam se od p°edchozφch dvou pon∞kud odliÜuje. Jeho uplatn∞nφ je v p°φpadech, kdy chceme do dokumentu za°adit nap°. slovnφΦek, kter² obsahuje termφny a jejich vysv∞tlenφ. Postup p°i vytvß°enφ definiΦnφho seznamu je nßsledujφcφ:
1. zaΦßtek seznamu oznaΦφme tagem <DL>;
2. p°ed termφn, jen₧ definujeme, napφÜeme tag <DT>;
3. mezi termφn a jeho definici umφstφme tag <DD>;
4. opakujeme bod 2. a 3. pro vÜechny termφny v seznamu;
5. seznam ukonΦφme tagem </DL>.
Definice jednoduchΘho seznamu m∙₧e b²t tedy nßsledujφcφ:
<DL>
<DT>HTTP
<DD>Transportnφ protokol vyu₧φvan² k p°enosu soubor∙ obsahujφcφch popis WWW-strßnek v jazyce HTML.
<DT>FTP
<DD>Transportnφ protokol pou₧φvan² k p°enosu soubor∙.
<DT>NNTP
<DD>Transportnφ protokol pou₧φvan² k p°enosu news.
</DL>
Seznamy mohou b²t do sebe libovoln∞ vno°ovßny, tj. polo₧ka jednoho seznamu m∙₧e b²t tvo°ena cel²m jin²m seznamem. HTML-dokument obsahujφcφ:
<UL>
<LI>Evropa
<UL>
<LI>N∞mecko
<LI>Francie
<LI>Velkß Britßnie
<LI>╚eskß republika
</UL>
<LI>Asie
<UL>
<LI>Korea
<LI>Japonsko
<LI>Indie
</UL>
</UL>
P°edformßtovan² text
Pokud chceme do dokumentu za°adit nap°φklad zdrojov² text programu nebo tabulku vytvo°enou z textov²ch rßmeΦk∙, je v²hodnΘ potlaΦit automatickΘ zarovnßvßnφ textu podle velikosti okna a p°epnout do neproporcionßlnφho pφsma. Tento re₧im interpretace textu je v HTML pou₧φvßn mezi tagy <PRE> a </PRE>. Pro zahrnutφ v²pisu jednoduchΘho programu do dokumentu m∙₧eme pou₧φt nßsledujφcφ postup:
<PRE>
#include <stdio.h>
long f (long n) {
return( n==0 ? 1 : n * f(n-1) );
}
main() {
printf("%ld\n", f(10));
}
</PRE>
Pozorn² Φtenß° si jist∞ povÜiml drobnΘ odliÜnosti. Znaky `<' a `>' jsou v dokumentu nahrazeny v²razy (tzv. znakov²mi entitami) < a >. Je to z toho d∙vodu, ₧e v²Üe zmφn∞nΘ znaky majφ v HTML specißlnφ v²znam a nemohou proto b²t pou₧ity ve svΘm p∙vodnφm v²znamu. Podobn∞ se musφ zapisovat i znak `&', pro kter² existuje entita &. Pokud pot°ebujeme do hodnoty n∞jakΘho atributu (nap°. URL) vlo₧it uvozovky, musφme pou₧φt jejich nßhradu ".
V p°edformßtovanΘm textu je omezena nabφdka element∙, kterΘ m∙₧eme pou₧φvat. Bez obav vÜak m∙₧eme pou₧φvat hypertextovΘ odkazy (<A ...>).
ZaΦle≥ovßnφ citßt∙
DalÜφm elementem, o kterΘm jsme se doposud nezmφnili, je <BLOCKQUOTE>. Obvykle se vyu₧φvß, pokud do dokumentu zahrnujeme delÜφ citaci n∞jakΘho dφla. Text umφst∞n² mezi <BLOCKQUOTE> a </BLOCKQUOTE> je od ostatnφho textu odd∞len malou vertikßlnφ mezerou a je obvykle zleva (Φi z obou stran) odsazen:
Dφlo B. Henryho je mnohdy velmi kontroverznφ, jako nap°φklad
<CITE>Zenonova aporie Achilles a ₧elva</CITE>:
<BLOCKQUOTE>
Zenon ukazoval, ₧e Achilles nedostihne ₧elvu, i kdy₧ b∞₧φ
rychleji ne₧ ona.
<P>
Celß tisφciletφ bylo toto zjiÜt∞nφ chßpßno jako paradox neboli
aporie. Nikdo si vÜak neuv∞domil skuteΦn² paradox odtud
vypl²vajφcφ: Achilles nedostihne ₧elvu, kterß b∞₧φ daleko
pomaleji ne₧ on, tak₧e ₧elva b∞₧φcφ p°ed nφm dob∞hne jeho.
<P>
PS. Zlφ jazykovΘ vÜak tvrdφ, ₧e Achilles nedostihne ₧elvu proto,
₧e nemß v po°ßdku achilovky.
</BLOCKQUOTE>
Podpisy strßnek
Element <ADDRESS> je obvykle pou₧φvßn pro specifikovßnφ e-mailovΘ adresy autora dokumentu. V∞tÜinou se uvßdφ na konci dokumentu a b²vß zobrazovßna kurzφvou. Pokud bychom cht∞li uvΘst ·plnou adresu (tj. n∞kolik °ßdk∙ s ulicφ, m∞stem atd.), je zapot°ebφ explicitn∞ urΦit konce °ßdk∙ pomocφ tagu <BR>. Ukßzka t∞chto dvou mo₧nostφ zßpisu adresy nßsleduje:
<ADDRESS>Ji°φ Kosek -- xkosj06@vse.cz</ADDRESS>
<ADDRESS>
V²zkumn² ·stav nesmysl∙<BR>
Jana H∙rky 7<BR>
Dolnφ Lhota<BR>
321 98<BR>
e-mail: info@vun.cz
</ADDRESS>
Poslednφ p°φklad p°ibli₧ujφcφ zßpis adres v HTML je sprßvn², ale ve skuteΦnosti by vypadal spφÜe nßsledovn∞:
<ADDRESS>
<A HREF="mailto:xkosj06@vse.cz">Ji°φ Kosek</A></ADDRESS>
<ADDRESS>
V²zkumn² ·stav nesmysl∙<BR>
Jana H∙rky 7<BR>
Dolnφ Lhota<BR>
321 98<BR>
e-mail: <A HREF="mailto:info@vun.cz">info@vun.cz</A>
</ADDRESS>
Pou₧itφ odkaz∙ zv²raznφ slova Ji°φ Kosek a info@vun.cz. Pokud na n∞ klikneme myÜφ, otev°e se okno poÜtovnφho programu, kde m∙₧eme napsat zprßvu, kterou chceme poslat na adresu specifikovanou atributem HREF.
TIP: Pokud chceme, aby odkaz neodkazoval na jin² dokument, ale umo₧nil zaslßnφ elektronickΘho dopisu, pou₧ijeme u atributu HREF mφsto b∞₧nΘho URL konstrukci mailto:e-mailovß adresa.
|