Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 13/96)
Internet se m∞nφ k nepoznßnφ. Hlavnφm d∙vodem je jednak technickΘ vylepÜovßnφ jeho infrastruktury a raketovΘ p°ib²vßnφ nov²ch technologiφ a produkt∙. ProΦ se tak najednou vÜechno toΦφ kolem Internetu? D∙vod je prost², mnoho firem zde cφtφ penφze. Proto se v poslednφch dvou letech v²voj technologiφ pro Internet dostal do takov²ch obrßtek. To s sebou nese pozitivnφ i negativnφ aspekty. Souboje firem o ovlßdnutφ internetovsk²ch trh∙ jsou pro u₧ivatele v∞tÜinou p°φnosem, proto₧e dostane za Φφm dßl tφm menÜφ cenu Φφm dßl tφm lepÜφ produkty.
Internet postaru
Do doby, ne₧ se na Internet "vet°ely" komerΦnφ firmy, tak byl v podstat∞ jakousi akademickou vlßdnφ strukturou. To se projevilo i na d∞nφ kolem stanovovßnφ standard∙ a v²voji technologiφ pro Internet. V²vojem a ustanovovßnφm standard∙ se tedy zab²valy oficißlnφ organizace jako W3C, IETF apod. Jejich slovo bylo zßkonem a ka₧d², tedy i firmy, kterΘ se n∞jak Internetem zab²valy, ho respektovaly.
╚asy se m∞nφ a tak i kdy₧ IETF a W3C jsou stßle uznßvanΘ a zejmΘna IETF stßle definuje standardy pro internetovskou komunikaci, stßle vφce se do pop°edφ prosazujφ zßjmy jednotliv²ch firem.
RozÜφ°enφ Netscapu
Velmi dobr²m p°φkladem jsou tzv. rozÜφ°enφ HTML jazyka o specißlnφ p°φkazy, kterΘ umφ Φφst pouze produkty firmy Netscape (dne i jinΘ). Netscape definoval z marketingov²ch a technick²ch d∙vod∙ dodateΦnΘ p°φkazy, kter² mi lze dosßhnout dalÜφch efekt∙ p°i zobrazovßnφ WWW strßnek.
Tato rozÜφ°enφ se postupn∞ prosazujφ i do definice HTML. A zde je vid∞t obdobn² proces jako v ostatnφch vysoce komercializovan²ch odv∞tvφch informaΦnφch technologiφ. Existujφ organizace, kterΘ se zab²vajφ ustanovovßnφm standard∙, kter²mi by se m∞li v²robci °φdit. V praxi to vÜak vypadß tak, ₧e v²robce vyjde z ustanovenΘho standardu, p°idß svß vylepÜenφ, a ta se (pokud se prosadφ p°i prodeji v²robk∙) pozd∞ji stanou standardem.
Stejn² proces Φekß i Internet. Nap°. W3C pracuje sice na definici specißlnφho protokolu (RTP) pro p°enos informacφ v reßlnΘm Φase (video, zvuk), ale v souΦasnΘ dob∞ ji₧ existujφ °eÜenφ jin²ch firem, kterß byla ve°ejnostφ p°ijata a pou₧φvajφ se. A nenφ v∙bec jistΘ, zda se standard definovan² W3C prosadφ do skuteΦnΘho ₧ivota.
Hlavnφm d∙vodem, proΦ se tak d∞je, je odta₧enost oficißlnφch organizacφ od reßlnΘho ₧ivota stejn∞ jako d∙kladnost a pomalost, s kterou pracujφ. V²robci nemohou Φekat dlouhΘ m∞sφce na definici novΘho standardu, proto₧e v takovΘm p°φpad∞ by potom, co by se doΦkali, existovalo n∞kolik konkureΦnφch produkt∙.
Netscape v. Microsoft
Boj o Internet, kter² probφhß mezi spoleΦnostmi Netscape a Microsoft se p°enesl i do definice standard∙, a to p°edevÜφm jazyka HTML.
Ob∞ firmy toti₧ p°idßvajφ svΘ dodatky pro podporu sv²ch technologiφ a produkt∙. A samoz°ejm∞ ob∞ cht∞jφ, aby se jejich rozÜφ°enφ stala standardem.
N∞kte°φ odbornφci, kte°φ pracujφ na definici novΘ verze HTML varujφ, ₧e tento boj u₧ v souΦasnΘ dob∞ p°inßÜφ problΘmy. N∞kterΘ strßnky lze toti₧ prohlφ₧et pouze pomocφ jednoho produktu a ostanφmi je informace deformovßna nebo m∙₧e b²t naprosto ztracena.
To je p°esn∞ opaΦn² v²sledek, ne₧ zam²Üleli tv∙rci jazyka HTML. Jejich zßjmem je, aby se HTML strßnky daly prohlφ₧et jak²mkoliv prohlφ₧eΦem bez ohledu na jeho v²robce.
DalÜφ samostatnou kapitolou jsou dalÜφ datovΘ formßty, jako je zmφn∞n² zvuk, video apod. Pro p°enos t∞chto informacφ existuje mnoho technologiφ, kterΘ prßv∞ soupe°φ o co nejv∞tÜφ vliv nad Internetem.
A co zßkaznφk
Pro u₧ivatele majφ souΦasnΘ boje dv∞ strßnky. Jednak je to naprosto nep°edstavitelnß rychlost v²voje aplikacφ a technologiφ pro Internet. Za velmi krßtkou dobu se Internet stal multimedißlnφm informaΦnφm mΘdiem, co₧ by se bez podpory komerΦnφch subjekt∙ nikdy nestalo.
Na druhou stranu musφ u₧ivatel neustßle sledovat d∞nφ na Internetu a stahovat si novΘ verze produkt∙. Ty toti₧ zastarßvajφ naprosto bezkonkurenΦnφ rychlostφ.
Jedno je jistΘ, komerce Internet naprosto zm∞nφ a souΦasn² proces u₧ asi nikdo a nic nezastavφ.