Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 13/96)
Struktura, zejmΘna jak se jevφ zvenku, je velmi podobnß klasickΘ telefonnφ sφti. Ka₧dß stanice mß svΘ telefonnφ Φφslo, kter²m je jednoznaΦn∞ urΦena. Pokud se chce jeden ·Φastnφk spojit s jin²m, potom vytoΦφ jeho Φφslo a pokud je to mo₧nΘ, jsou spojeni. Data, nebo chcete-li hlas, nenφ vÜak p°enßÜen analogov∞, ale v digitßlnφ form∞ velmi vysokou rychlostφ. ISDN linka m∙₧e obsahovat n∞koli kanßl∙ (pipes), kterΘ jsou schopnΘ samostatnΘ komunikace s r∙zn²mi typy dat. Tyto kanßly lze spojovat a tak dosßhnout vyÜÜφ p°enosovΘ rychlosti.
P°eneseme cokoliv
JakΘ typy dat je mo₧nΘ p°enßÜet, zßle₧φ pouze na tom, zda je schopen p°ijφmaΦ a vysφlaΦ tato data zpracovat. Obecn∞ lze p°enΘst cokoliv, co lze p°evΘst do digitßlnφ formy a zp∞t. To znamenß, ₧e po ISDN mohou proudit klasickß data, zvuk, video apod.
Typy spojenφ
Existujφ dva r∙znΘ typy ISDN propojenφ, Basic Rate (BRA) a Primary Rate (PRA). U spojenφ Basic Rate jsou k dispozici dva B kanßly a u Primary Rate 30 B kanßl∙ (v USA 23 B kanßl∙). Po jednom B kanßlu je mo₧nΘ p°enßÜet data rychlostφ a₧ 64 kb/s (56 kb/s v USA). Oba typy spojenφ majφ jeÜt∞ D kanßl, kter² se pou₧φvß pro signßlnφ (16 kb/s) a °φdφcφ (64 kb/s) ·Φely. U n∞kter²ch implementacφ je mo₧nΘ pou₧φt D kanßl pro p°enos dat pomocφ protokolu X.25. Tento zp∙sob komunikace se pou₧φvß nap°. pro bezpeΦn² p°enos dat p°i kreditnφch transakcφch.
P°i spojenφ jednotliv²ch kanßl∙ dohromady je mo₧nΘ dosßhnout rychlosti a₧ 1 920 Kb/s, pokud se pou₧ije 30 B kanßl∙ Primary Rate.
ProΦ ISDN ?
Rychlosti dosa₧itelnΘ pomocφ ISDN nejsou sice zßvratnΘ a nemohou konkurovat n∞kter²m druh∙m pronajat²ch linek. Ale hlavnφ v²hoda spoΦφvß v celkovΘ konstrukci poplatk∙ za pou₧φvßnφ, kterß je velmi blφzkß systΘmu placenφ klasick²ch telefonnφch linek. A proti klasick²m modem∙m je rychlost n∞kolikanßsobn∞ vyÜÜφ.
Slu₧by, kterΘ ISDN umo₧≥uje, jsou na podstatn∞ vyÜÜφ ·rovni ne₧ u klasickΘ telefonnφ sφt∞. Dφky digitßlnφ technologii je spolehlivost spojenφ velmi vysokß a podobnΘ jevy jako p°eslechy nebo v²padky linek jsou tΘm∞° nemo₧nΘ. Navφc po vytoΦenφ Φφsla je dosa₧eno spojenφ ve 2 sekundßch. ISDN je velmi v²hodn²m datov²m nosiΦem pro neperiodick² p°enos dat, pokud celkovß doba spojenφ nep°esßhne urΦitΘ hodnoty. Pro ΦastejÜφ p°enos nebo dokonce pro neustßlΘ propojenφ je ISDN naprosto nev²hodnΘ, proto₧e komunikaΦnφ poplatky by pop°ely vÜechny v²hody.
Jak se ISDN vede ?
V souΦasnΘ dob∞ je ISDN p°ekvapiv∞ nejvφce rozÜφ°eno po Evrop∞. V USA dφky bojkotu n∞kter²ch p°enosov²ch spoleΦnostφ je zφskanφ ISDN p°ipojenφ v n∞kter²ch oblastech problematickΘ.
Proto₧e implementacφ ISDN je n∞kolik, spojilo se n∞kolik evropsk²ch telekomunikaΦnφch spoleΦnostφ a dohodlo se na n∞kolika spoleΦn²ch standardech. V²sledkem t∞chto dohod je tzv. "Euro-ISDN". V souΦasnΘ dob∞ podporuje tuto ideu 21 telekom∙ stejnΘho poΦtu stßt∙. Tato dohoda je samoz°ejm∞ velk²m ·sp∞chem. Ale masovΘho rozÜφ°enφ dosßhlo ISDN p°edevÜφm v N∞mecku, kterΘ mß poloviΦnφ poΦet vÜech instalovan²ch ISDN linek v Evrop∞. TechnickΘ velmoce USA i Japonsko majφ ka₧dß p°ibli₧n∞ po 20% podφlu instalovan²ch linek.
Aplikace ISDN
Mo₧nΘ oblasti pou₧itφ ISDN, jak ji₧ je napsßno v²Üe, jsou velmi ÜirokΘ. Krom∞ klasickΘho hlasovΘho spojenφ jsou typickΘ linky ISDN vyu₧φvßny v t∞chto oblastech.
- P°enosy soubor∙
Prvnφm vyu₧itφm ISDN bylo rychlΘ p°enßÜenφ soubor∙. I pom∞rn∞ velkΘ soubory (°ßdov∞ jednotky MB) jsou p°eneseny ve velmi krßtkΘ dob∞. Dokonce existuje tzv. Euro File Transfer, co₧ je protokol, kter² by m∞l umo₧nit p°enos soubor∙ mezi za°φzenφmi r∙zn²ch typ∙ v²robc∙.
- P°ipojenφ poboΦek nebo propojenφ segment∙ sφtφ
V souΦasnΘ dob∞ se velkΘ mno₧stvφ firem rozr∙stß a buduje svΘ poboΦky, kterΘ jsou rozmφst∞nΘ nejen v rßmci stßtu, ale i mimo jeho hranice. Proto₧e informaΦnφ systΘmy tΘm∞° ka₧dΘ firmy pot°ebujφ neustßlou (nebo alespo≥ periodickou) v²m∞nu dat, je nutnΘ fyzickΘ propojenφ vÜech informaΦnφch segment∙. Pokud nemß b²t poboΦka od°φznutß od informacφ zbytku firmy potom i ona musφ b²t na centrßlnφ servery p°ipojena. Pomocφ telefonnφ linky lze dosßhnout pouze velmi malΘ p°enosovΘ rychlosti a nedokonalΘho spojenφ. Pronajatß linka je v mnoha p°φpadech zase p°edimenzovanß a drahß.
Pokud nenφ nutnΘ p°enßÜet opravdu velmi velkΘ mno₧stvφ dat nebo zajistit neustßlΘ p°ipojenφ, potom je ISDN ideßlnφm mΘdiem pro spojenφ. Stejn∞ je tomu i u propojenφ jednotliv²ch segment∙ sφtφ u rozd∞len²ch firem nebo ve°ejn²ch informaΦnφch systΘm∙.
- Zßlo₧nφ propojenφ
U kritick²ch sφ¥ov²ch aplikacφ je nutnΘ zajistit naprostou spolehlivost a robustnost propojenφ. Proto je nutnΘ rychlou hlavnφ linku pojistit dodateΦn²m spojenφm, kterΘ m∙₧e b²t pomalejÜφ. ISDN je pro tyto aplikace velice v²hodnΘ, proto₧e p°i nepou₧φvßnφ (co₧ je velmi ΦastΘ, proto₧e data jsou tΘm∞° po°ßd p°enßÜena po hlavnφ lince) neplatφ firma za ISDN tΘm∞° nic. A pokud dojde k v²padku hlavnφ linky, potom je spojenφ pomocφ ISDN rychle navßzßno a data mohou b²t p°enßÜena standardnφmi sφ¥ov²mi protokoly.
- Vzdßlen² p°φstup
Pot°eba p°ipojenφ na r∙znΘ on-line slu₧by, zahrnujφcφ Internet je obrovskß. Rychlost klasickΘho spojenφ p°estßvß p°i pot°eb∞ p°enosu multimedißlnφch dat staΦit. A prßv∞ ISDN nabφzφ tΘm∞° ideßlnφ systΘm pro p°ipojovßnφ na tyto slu₧by. Stejn∞ tak videokonferenΦnφ systΘmy vy₧adujφ velkou porci p°enosovΘho pßsma a i relativn∞ ·zkΘ hrdlo ISDN ve v∞tÜin∞ aplikacφ staΦφ.
Poplatky
V²Üe i struktura poplatk∙ se v jednotliv²ch zemφch mφrn∞ liÜφ. TΘm∞° v₧dy se vÜak sklßdß ze t°φ prvk∙ : z poplatku za p°ipojenφ, m∞sφΦnφho pauÜßlu a tarifu za pou₧φvßnφ. Jak je vid∞t, struktura je velmi obdobnß jako p°i placenφ klasickΘ telefonnφ linky. Dokonce i v²Üe t∞chto poplatk∙ u BRA (zejmΘna u Φasov²ch tarif∙) se blφ₧φ poplatk∙m za telefonnφ linky.
Implementace ISDN
Pro ·sp∞ÜnΘ pou₧φvßnφ je nutnΘ nejen v∞d∞t na co ISDN pou₧φt, ale i jak. V nßsledujφcφm p°ehledu je popis n∞kolika typ∙ za°φzenφ pro ISDN pou₧φvan²ch.
- iSPBXs -
- Terminßlov² adaptΘr
Prvnφm za°φzenφm pro vyu₧itφ ISDN byl terminßlov² adaptΘr, kter² umo₧nuje p°ipojenφ za°φzenφ pomocφ protokol∙ jako jsou X.21, V.35, V.24 apod. Pomocφ adaptΘr∙ mohou b²t p°ipojena takΘ analogovß za°φzenφ jako faxy a telefony.
- PC karta
Po masivnφm nßstupu PC techniky do obchodnφch aplikacφ se objevila nutnost jednoduchΘho p°ipojenφ na ISDN. Pomocφ ISDN karty a odpovφdajφcφho softwaru je mo₧nΘ PC propojit na Internet, r∙znΘ on-line slu₧by a pou₧φvat i fax a telefon. S touto kartou lze provozovat i r∙znΘ specißlnφ zßkaznickΘ slu₧by.
- Multiplexery a Agregßtory
Pomocφ t∞chto za°φzenφ lze kombinovat datovΘ B kanßly dohromady a dosßhnout tak n∞kolikanßsobnΘ rychlosti. Na tato za°φzenφ jsou pak p°ipojeny dalÜφ za°φzenφ, jako nap°. PC karta.
- LAN most
Pomocφ most∙ na obou stranßch ISDN sφt∞ lze propojejit dv∞ nezßvislΘ LAN sφt∞. Pro u₧ivatele je toto spojenφ neviditelnΘ a sφ¥ se m∙₧e tvß°it jako homogennφ. P°i po₧adavku na p°enesenφ dat na jin² segment dojde k automatickΘmu vytoΦenφ a po p°enesenφ po₧adovanΘ informace je spojenφ zase ukonΦeno.
- Videokonference
V²voj t∞chto za°φzenφ je teprve na zaΦßtku, ale p°esto jsou n∞kterΘ typy ji₧ k dispozici. Dφky zabudovanΘ kame°e a obrazovky se souΦasn∞ p°enßÜejφ data i zvuk. Je mo₧nΘ takto propojit n∞kolik ·Φastnφk∙ dohromady a pracovnφ porady odb²t i na velkΘ vzdßlenosti.
- Telefonnφ p°φstroje
Velkß v∞tÜina p°ipojen²ch telefon∙ k ISDN je stßle analogovß. Jejich digitßlnφ brat°i jsou toti₧ mnohem dra₧Üφ a pro mnoho u₧ivatel∙ nenabφzejφ dostateΦnΘ p°ednosti.
- Fax skupiny 4
Tento typ fax∙ (Group 4 Fax) umo₧≥uje Φist² a rychl² p°enos papφrov²ch informacφ. Jsou vÜak v menÜin∞ ze stejn²ch d∙vod∙ jako digitßlnφ telefony.
U nßs se ISDN tak brzo nedoΦkßme
AΦkoli se Evropa pova₧uje za zemi zaslφbenou pro ISDN, tak se tφm bez v²jimky myslφ jejφ zßpadn∞jÜφ Φßst. Proto₧e v ₧ßdnΘ z v²chodnφch zemφ Evropy nenφ zatφm ISDN implementovßna. V naÜich zemφch podle informacφ Telecomu bychom se m∞li setkat s prvnφmi linkami v roce 1997 ve v∞tÜφch m∞stech. OvÜem pokud se tak opravdu stane, nenφ zdaleka jistΘ, proto₧e zatφm chybφ pot°ebnß infrastruktura i zkuÜenosti s touto technologiφ.
Mnoho firem se na oΦekßvan² boom ISDN u nßs sv∞domit∞ p°ipravuje a prezentuje svΘ v²robky pro tuto oblast. Pokud k implementaci dojde a cena bude v oΦekßvan²ch mezφch, potom se mßme urΦit∞ na co t∞Üit.
Soupe°i
ISDN vφcemΘn∞ existuje deset let. Po tuto dobu je komerΦn∞ p°φstupnΘ, ale p°es nespornΘ v²hody, kterΘ poskytuje, nedoÜlo k jeho masivnφmu nasazenφ. Je to jednak dφky jistΘmu opomφjenφ ze strany mnoha telekomunikaΦnφch spoleΦnostφ a na druhΘ stran∞ i u₧ivatel∙. Mezi tφm se objevilo n∞kolik technologiφ, kterΘ ISDN nep°φmo konkurujφ.
ASDL
Jednou z nov∞ se objevivÜφch je ASDL, co₧ je technologie, kterß je v souΦasnΘ dob∞ na zaΦßtku. Slibuje p°i pou₧itφ stßvajφcφch linek a specißlnφch modem∙ rychlosti a₧ kolem 6 Mb/s. Ale proto₧e nenφ tento systΘm zatφm obecn∞ p°φstupn² a cenov∞ nenφ jasnΘ nakolik bude v²hodn², nenφ v²razn²m soupe°em pro ISDN.
KabelovΘ modemy
SpoleΦnosti, kterΘ rozÜi°ujφ televiznφ programy pomocφ kabelov²ch spoleΦnostφ, hledajφ novß p∙sobiÜt∞. Jednφm z nejnov∞jÜφch jsou mo₧nosti p°enosu dat po stßvajφcφch velmi Üiroce dimenzovan²ch spojφch. I tato technologie je v plenkßch, ale doÜlo u₧ k n∞kolika dohodßm mezi v²robci i kabelov²mi spoleΦnostmi,rozbφhß se v²voj hardwaru a brzo zaΦne i p°ebudovßnφ infrastruktury kabelov²ch spoj∙. Zde je toti₧ nejv∞tÜφ zßdrhel. SouΦasnß podoba toti₧ neumo₧≥uje komunikaci mezi jednotliv²mi p°ipojen²mi body, pouze vysφlßnφ z jednoho centrßlnφho mφsta na ostatnφ.
Podle n∞kter²ch odbornφk∙ p°estavba bude natolik drahß a nßroΦnß, ₧e k masovΘmu rozÜφ°enφ jen tak brzy nedojde. Ale zßkladna p°ipojen²ch u₧ivatel∙ a rychlost rozÜi°ovßnφ Internetu m∙₧e zp∙sobit, ₧e vÜe bude jinak. A souΦasnΘ, velmi nφzkΘ poplatky za "kabelovku", se mohou stßt noΦnφ m∙rou telekomunikaΦnφch spoleΦnostφ, kterΘ investovaly do ISDN technologie.
V²hody ISDN :
mo₧nost p°enosu vÜech druh∙ dat
vysokß rychlost oproti analogov²m linkßm
dopl≥ovΘ digitßlnφ slu₧by
spolehlivost
rychlost spojenφ
placenφ pouze za skuteΦnΘ vyu₧itφ
velk² v²b∞r ze za°φzenφ r∙zn²ch v²robc∙
Nev²hody ISDN:
souΦasnß malß rozÜφ°enost
nep°φtomnost v ╚eskΘ republice