Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 11/96)
Evropa p°eÜlapuje
Po vydßnφ spornΘ knihy Mitterandov²m doktorem doÜlo na ₧ßdost jeho rodiny k jejφmu rychlΘmu sta₧enφ a zakßzu prodeje z d∙vodu poruÜenφ soukromφ. V zßp∞tφ se vÜak tato kniha objevila na serveru jednoho francouzskΘho cyberkafΘ. V tomto p°φpad∞ vÜak soud doÜel k zßv∞ru, ₧e nem∙₧e p°edstavitel∙m tohoto cybercafΘ zve°ejn∞nφ zakßzat z d∙vodu naprostΘ nep°ipravenosti zßkon∙ na takov²to krok.
V Kanad∞, Nizozemφ a mnoha dalÜφch zemφch po celΘm sv∞t∞ neexistuje nikdo, kdo by na obsah Internetu dohlφ₧el a p°φpadn∞ °eÜil mo₧nΘ proh°eÜky. Velk²m problΘm legislativy mnoha zemφ je toti₧ nemo₧nost urΦit, kdo je za zve°ejn∞nφ nebo zp°φstupn∞nφ informacφ odpov∞dn².
V souΦasnΘ dob∞ probφhß v N∞mecku vyÜet°ovßnφ, zda jsou poskytovatelΘ slu₧eb spojen²ch s Internetem zodpov∞dni za strßnky, kterΘ obsahujφ d∞tskou pornografii nebo neonacistickΘ materißly. A aΦkoli v nedßvnΘ dob∞ znep°φstupnila spoleΦnost CompuServe na svΘ on-line slu₧b∞ dizkuznφ skupiny obsahujφcφ sexußlnφ tΘmata, byla v zßp∞tφ sv²mi u₧ivateli donucena k jejich op∞tovnΘmu zp°φstupn∞nφ. Navφc, jak se zdß, CompuServer tak neuΦinil na ₧ßdost ·°ad∙, ale z vlastnφ iniciativy.
USA v Φele
V USA byl, jak jist∞ vφte, p°ijat zßkon, podle kterΘho je mo₧no postihnout u₧ivatele nebo spoleΦnosti, kterΘ uve°ejnily nebo zp°φstupnily "zßvadnß" data. Proti vßgnφ definici zßkona se vÜak krom∞ obΦansk²ch organizacφ, kterΘ bojujφ za nezßvislost slova a tisku, postavily i velkΘ korporace, tak₧e nenφ jistΘ, zda bude n∞kdy v∙bec upla¥n∞n.
V²hodou vlßdy a vlßdnφch organizacφ v USA, je, ₧e na rozdφl od velkΘ v∞tÜiny ostatnφch stßt∙ jsou zßkonodßrci pom∞rn∞ seznßmeni s Internetem, a jako prvnφ se zaΦali legislativnφmi problΘmy s jeho pou₧φvßnφm spojen²mi zab²vat.
╚φna se brßnφ
Naproti tomu nap°. v ╚φn∞ je obsah Internetu velmi hlφdßn a z politick²ch d∙vod∙ doÜlo k uzav°enφ dvou bran, kterΘ propojovaly ΦφnskΘ u₧ivatele se sv∞tem. Na rozdφl od velkΘ v∞tÜiny ostatnφho sv∞ta se tak stalo z politick²ch d∙vod∙, proto₧e komunistickß vlßda se bojφ infikace "imperialistick²mi" zp∙soby. Nedß se Φekat, ₧e by se zde situace zm∞nila, proto₧e voln² tok informacφ je pro pekingskou vlßdu znaΦn∞ ne₧ßdoucφ.
V²chodnφ Evropa - svobodnß z≤na ?
Ve v²chodnφ Evrop∞ panuje k cenzu°e zßsadnφ odpor, a navφc je obeznßmenost vlßd s Internetem velmi nφzkß. Proto se v naÜich zemφch ₧ßdnΘ debaty ani legislativnφ procesy nekonajφ, stejn∞ tak jako v sousednφm Polsku. A nedß se Φekat, ₧e by k tomu v nejbli₧Üφ dob∞ doÜlo.
AΦkoli tzv. KomunikaΦnφ akt, kter² obsahuje nejtvrdÜφ zßkon o informacφch na Internetu, platφ pouze pro USA, urΦit∞ ovlivnφ cel² sv∞t. Jednak tφm, ₧e velkß v∞tÜina u₧ivatel∙ a informacφ ₧ije prßv∞ tam, a jednak tφm, ₧e mnoho krok∙ americkΘ vlßdy se stalo p°φkladem pro vlßdy dalÜφch zemφ.
Zßkladnφm problΘmem veÜker²ch zßkonn²ch norem spojen²ch s Internetem, je jeho definice. Zatφmco v USA p°eva₧uje pohled na Internet jako na masovΘ mΘdium, a tudφ₧ p°eva₧uje i upla¥≥ovßnφ podobn²ch norem jako v ostatnφch mΘdiφch, v ostanφch zemφch (nap°. v Polsku) je Internet pova₧ovßn za prost°edek pro v²m∞nu privßtnφch dat, do kter²ch nem∙₧e stßt zasahovat.