Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 51-52/96)

---

Internet II -- dalÜφ krok k informaΦnφ dßlnici

Vladimφr Vrabec

ZaΦßtek letoÜnφho °φjna bude asi v²znamn²m meznφkem nejen pro severoamerick² Internet, ale pravd∞podobn∞ i pro vizi celosv∞tovΘ informaΦnφ dßlnice. Po udßlostech minulΘho roku, kdy byla doposud americkou vlßdou sponzorovanß internetovß infrastruktura NSFNET p°evedena do soukrom²ch rukou a zahßjen provoz sφt∞ vBNS (Very high-speed Backbone Network Service), podepsalo 1. °φjna skoro Φty°icet severoamerick²ch univerzit projekt oznaΦovan² jako Internet II Project. Zanedlouho potΘ, 10. °φjna, vystoupil prezident Clinton v Knoxvillu v Tennessee s projevem, ve kterΘm ohlßsil vlßdnφ spolu·Φast na inovaci a rozÜi°ovßnφ severoamerickΘho Internetu.

Znovu jsme se mohli p°esv∞dΦit, ₧e se na Internetu ₧ßdnß novß nad∞jnß technologie dlouho jako experiment "neoh°eje". Obvykle je ve velmi krßtkΘ dob∞ Üiroce zprovozn∞na, co₧ vyvolßvß posun ke zrodu nov²ch aplikacφ naroΦn²ch na dalÜφ technologickΘ inovace. Tedy jestli₧e rok 1993 zahßjil webovsk²m klientem Mosaic vφt∞znΘ ta₧enφ prezentaΦnφho systΘmu multimedißlnφch hypertextov²ch dokument∙ WWW, tak v nßsledn²ch letech se zaΦala vyhrocovat otßzka kapacitnφch a rychlostnφch mo₧nostφ Internetu.

Ukßzalo se toti₧ mimo jinΘ, ₧e novΘ aplikace po₧adujφcφ nap°. p°enos akustick²ch Φi videov²ch dokument∙ v reßlnΘm Φase, pot°ebujφ relativn∞ vysokΘ p°enosovΘ rychlosti. Tak t°eba jednoduch² audiokanßl v zßvislosti na kompresi je nutnΘ realizovat s p°enosovou rychlostφ °ßdov∞ desφtky Kb/s, jednoduch² videokanßl (1 a₧ 4 snφmky/s) s rychlostφ alespo≥ 128 Kb/s. Pro realizaci videokanßlu s kvalitou televiznφho obrazu je zapot°ebφ kanßl o p°enosovΘ rychlosti alespo≥ kanßlu typu T1 (1,5 Mb/s).

NSFNET

V roce 1992 p°eÜla NSFNET na kanßly typu T3, tj. na p°enosovou rychlost 45 Mb/s. Tudφ₧ p°i privatizaci tΘto sφt∞ v roce 1995 bylo mo₧nΘ s vyu₧itφm technologie multicasting realizovat v nφ soub∞₧n∞ pouze n∞kolik set jednoduch²ch videokanßl∙. A to navφc s omezenφm ostatnφho provozu.

vBNS

Lo≥skΘ otev°enφ americkou vlßdou financovanΘ sφt∞ vBNS (viz obrßzek 1), kterß spojuje p∞t superpoΦφtaΦov²ch center, a to v Cornelu (Cornel Theory Center), v Boulderu (National Center for Atmospheric Research), v Champaign (National Center for Supercomputing Applications), v Pittsburghu (Pittsburgh Supercomputing Center) a v San Diegu (San Diego Supercomputer Center), kombinuje novΘ komunikaΦnφ technologie, jako jsou Asynchronous Transer Mode (ATM) a Synchronous Optical Network (SONET) s nov²mi verzemi internetov²ch protokol∙. Sφ¥ vBNS je postavena na optick²ch kanßlech typu OC-3 (155 Mb/s). V letoÜnφm roce p°echßzφ na kanßly typu OC-12 (622 Mb/s).

Samoz°ejm∞, ₧e vBNS je spojena s Internetem, ale podlΘhß z hlediska komerΦnφho provozu analogick²m pravidl∙m jako d°φve NSFNET, tj. je urΦena pro v∞decko-v²zkumnΘ ·Φely a komerΦnφ provoz je po nφ zakßzßn.

Abychom si uΦinili p°edstavu, na jak²ch rychlostech vBNS pracuje, p°edstavme si, ₧e chceme po kanßle p°enΘst text Bible. Po ·ΦinnΘ kompresi by pot°ebn² p°enos po kanßle typu T1 trval °ßdov∞ n∞kolik desφtek vte°in. Po kanßle typu OC-12 by se za tutΘ₧ dobu p°eneslo cca n∞kolik set kompletnφch text∙ Bible. Jde tedy ve srovnßnφ s vytßΦen²mi telefonnφmi linkami o nep°edstavitelnΘ rychlosti.

Internet II Project

ZkuÜenosti, zφskanΘ s komerΦnφ infrastrukturou nahrazujφcφ d°φv∞jÜφ NSFNET a se sφtφ vBNS, ovlivnily p°φpravu projektu Internet II Project, jeho₧ Φasov² horizont je t°i a₧ p∞t let.

P°φmo v textu projektu se poukazuje na to, ₧e privatizace sφt∞ NSFNET a nßslednΘ ΦastΘ p°etφ₧enφ jejφ komerΦnφ nßhrady se negativn∞ projevily v sφ¥ovΘm servisu, pot°ebnΘm p°i °eÜenφ ÜpiΦkovΘho akademickΘho v²zkumu. Tyto necht∞nΘ a neoΦekßvanΘ d∙sledky m∞ly ne₧ßdoucφ dopad na univerzitnφ komunitu. Projekt si proto klade za ·kol zkvalitnit internetovsk² servis pro Φleny akademickΘ obce.

Dßle mß b²t zam∞°en na tvorbu novΘ generace univerzitnφch sφtφ, sφtφ se Üirok²m p°enosov²m pßsmem, schopn²ch zabezpeΦit °eÜenφ nov²ch aplikacφ, p°edevÜφm z oblasti v²zkumu, distanΦnφ v²uky, celo₧ivotnφho vzd∞lßvßnφ a na to navazujφcφch oblastφ.

Jßdrem vytvß°enΘ infrastruktury majφ b²t sm∞rovacφ a p°epojovacφ uzly GigaPOP (technologie ATM a SONET zabezpeΦujφ v prvΘ fßzi kanßly alespo≥ OC-12 pracujφcφ s p°enosovou rychlostφ 622 Mb/s).

Projekt si klade za cφl vybudovat zpoΦßtku strukturu n∞kolika desφtek uzl∙ GigaPOP, kterß by m∞la mezi jin²m umo₧≥ovat na zßklad∞ technologie multicast poskytovßnφ slu₧eb s garantovan²m maximem odezvy a ztrßty dat. Dßle si klade za cφl rozÜφ°it inovace a zkuÜenosti s nimi mezi americkou i mezinßrodnφ internetovou komunitu.

Projekt je otev°en², p°edpoklßdß spolu·Φast 50 a₧ 100 univerzit, vlßdnφch agentur, poΦφtaΦov²ch a telekomunikaΦnφch spoleΦnostφ. Mezi nimi se uvßd∞jφ firmy IBM, Cisco Systems, AT&T, MCI a Sun.

Vlßdnφ spolu·Φast

Prezident Clinton ve svΘm projevu v Knoxvillu 10. °φjna t. r. ohlßsil vlßdnφ pomoc p°i tvorb∞ Internetu druhΘ generace. Plßny americkΘ vlßdy p°edpoklßdajφ vydat na tyto ·Φely 350 a₧ 650 milon∙ dolar∙, z toho 100 milion∙ ji₧ ve fiskßlnφm roce 1998. Snahou je -- propojit inovovan²m a o n∞kolik °ßd∙ rychlejÜφm Internetem cca 100 lokalit akademickΘ, ÜkolskΘ a zdravotnickΘ sfΘry. V tΘto souvislosti zd∙raznil odhodlßnφ vlßdy umo₧nit vÜem Ükolßm a knihovnßm bezplatn² p°φstup na Internet.

A co u nßs?

Je jistΘ, ₧e americkΘ iniciativy budou mφt ve sv∞tovΘm Internetu pat°iΦnΘ odezvy. Prßv∞ mne napadß, ₧e naÜe ji₧ chronickΘ stφ₧nosti na velmi Üpatnou konektivitu do n∞kter²ch Φßstφ sv∞tovΘho Internetu, zejmΘna do USA, se asi nedajφ zd∙vod≥ovat pouze problΘmy v naÜφ nßrodnφ a evropskΘ infrastruktu°e. Jestli₧e severoamerickΘ univerzity majφ potφ₧e v konektivit∞ mezi sebou, tak je asi logickΘ, ₧e se to musφ projevit i v konektivit∞ ze zahraniΦφ. P°itom samoz°ejm∞ nechci zlehΦovat skuteΦnost, ₧e propojenφ ΦeskΘho Internetu do zahraniΦφ je ve t°φd∞ rychlejÜφch spoj∙ zastoupeno pouze n∞kolika linkami o p°enosovΘ rychlosti mezi 1Mb/s a₧ 2Mb/s (nap°. 2Mb/s do Mnichova -- CESNET, 1Mb/s do Ehningen -- IBM). To je ovÜem na mezinßrodnφ spoluprßci v oblasti Internetu druhΘ generace zoufale mßlo.

Trochu jinΘ jsou ji₧ mo₧nosti vnit°nφ konektivity. Tak nap°. pra₧skß akademickß sφ¥ PASNET, vybudovanß na zßklad∞ technologie ATM, pracuje s p°enosovou rychlostφ 155 Mb/s, co₧ by mohlo b²t v²chozφm zßkladem pro vybudovßnφ MBONE, infrastruktury pracujφcφ na zßklad∞ technologie multicasting.

TEN-34

V souvislosti s evropsk²m projektem TEN-34 (Trans-European Network Interconnect at 34 Mbps) se mluvφ o spou·Φasti ╚R na tΘto aktivit∞. Projekt TEN-34 mß na zßklad∞ soudobΘho harmonogramu vytvo°it v Evrop∞ do b°ezna p°φÜtφho roku sφ¥ovou infrastrukturu s rychlostφ p°enosu 34 Mb/s, tj. zhruba na rychlostnφ ·rovni, kterou m∞la d°φv∞jÜφ NSFNET v roce 1992.

╪eÜenφ se ·Φastnφ vedle organizacφ, kterΘ se tradiΦn∞ anga₧ujφ v sφtφch s IP architekturou, i hlavnφ evropÜtφ telekomunikaΦnφ operßto°i budujφcφ experimentßlnφ sφt∞ na bßzi ATM. Tento pr∙lom v evropskΘm sφ¥ovßnφ mß p°iblφ₧it Evropu ke kapacitßm, kterΘ se nynφ budujφ v USA. P°edpoklßdanou strukturu TEN-34 ukazuje druh² obrßzek. Ob∞ jejφ Φßsti, IP Φßst, obsahujφcφ sφ¥ovΘ struktury ve èvΘdsku, Holandsku, èv²carsku a èpan∞lsku, a ATM Φßst, se slu₧bami ve Francii, N∞mecku, Itßlii, VelkΘ Britßnii, èv²carsku, Rakousku, Ma∩arsku a ╪ecku, budou propojeny uzly v Lond²n∞, Frankfurtu a Äenev∞. Na obrßzku 2 je znßzorn∞na i plßnovanß Φeskß ·Φast TEN-34 CZ.

TEN-34 CZ

I kdy₧ se p°edpoklßdß, ₧e n∞kterΘ nßklady budou agenturou PHARE zp∞tn∞ hrazeny, je financovßnφ TEN-34 CZ vnit°nφm problΘmem ╚R. Je proto namφst∞ zd∙raznit progresivnφ ·lohu Ministerstva Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy ╚R, kterΘ zajistilo na t°φletΘ obdobφ pro tento projekt Φßstku vφce ne₧ 500 milion∙ KΦ a tak umo₧nilo ╚R se k tΘto evropskΘ akci p°ipojit.

Realizßtorem je CESNET,sdru₧enφ vÜech vysok²ch Ükol a Akademie v∞d ╚R, kter² ji₧ s uskuteΦ≥ovßnφm projektu zaΦal. Je t°eba upozornit, ₧e si¥ TEN-34 CZ bude budovßna odd∞len∞ od soudobΘ infrastruktury sφt∞ CESNET a bude urΦena podobn∞ jako d°φv∞jÜφ nekomerΦnφ Internet pro akademickou a vysokoÜkolskou sfΘru, pro v²zkum a v²voj rozpoΦtov²ch a p°φsp∞vkov²ch organizacφ a pro Φinnost organizacφ, jako jsou knihovny a fakultnφ nemocnice.

Jak ji₧ z nßzvu projektu vypl²vß, m∞lo by b²t jeho jßdrem vytvo°enφ infrastruktury, kterß by pracovala na p°enosovΘ ·rovni 34 Mb/s. Ukßzalo se, ₧e tento po₧adavek m∙₧e b²t v souΦasnΘ dob∞ zabezpeΦen pouze rßdiov²mi kanßly. Tedy do konce tohoto roku bude takov²mto zp∙sobem a s takovouto rychlostφ propojena Praha s Brnem. Do konce ·nora 1997 mß nßsledovat dalÜφ skupina sφdel vysok²ch Ükol a zbytek pozd∞ji. ProblΘm je s propojenφm do zahraniΦφ. SPT Telecom zabezpeΦφ prozatφm pouze dv∞ mezinßrodnφ linky o rychlostech 2 Mb/sec. Tam bude z°ejm∞ nejslabÜφ mφsto celΘ infrastruktury TEN-34 CZ.