Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 47/96)

---

BezpeΦnost: Je Internet opravdu t∞₧iÜt∞m problΘmu?

Ka₧doroΦnφ zprßva spoleΦnosti Datapro zab²vajφcφ se bezpeΦnostφ p°inesla n∞kterΘ p°ekvapivΘ v²sledky. Zßv∞ry v²zkumu, v rßmci n∞ho₧ bylo dotazovßno 11 000 respondent∙ z n∞kolika zemφ, nejsou zcela jednoznaΦnΘ a jejich interpretace je pom∞rn∞ obtφ₧nß.

Ne₧ se podφvßme na vlastnφ graf s v²sledky, je t°eba uvΘst n∞kolik poznßmek.

P°edn∞, v∞tÜina firem (zejmΘna v USA), hnan²ch vidinou obrovskΘho prosp∞chu, je₧ by jim Internet mohl p°inΘst, jsou mnohdy v otßzkßch bezpeΦnosti pon∞kud lehkomyslnΘ.

K. E. Harvey, analytik spoleΦnosti Datapro, soudφ, ₧e hacke°i majφ dnes mnohem vφce p°φle₧itostφ ne₧ v dob∞ jeÜt∞ p°ed p∞ti roky. Krom∞ toho, zatφmco tenkrßt byla jeÜt∞ v∞tÜina hacker∙ spφÜe poΦφtaΦov²mi nadÜenci a ·sp∞ch byl v∞cφ osobnφ presti₧e, dnes se ji₧ zpravidla jednß o pouh² byznys.

Ale aΦkoliv hrozba ze strany hacker∙ roste, firmy jsou v otßzkßch prost°edk∙ vynalo₧en²ch na bezpeΦnost stßle skoup∞jÜφ. V∞tÜina spoleΦnostφ v∞nuje na ochranu sφt∞ mΘn∞ ne₧ 5 % svΘho rozpoΦtu; jeÜt∞ v roce 1992 to bylo 15 %. Sotva polovina respondent∙ m∞la jasnou p°edstavu o vlastnφ bezpeΦnostnφ politice, zatφmco p°ed Φty°mi roky to bylo vφce ne₧ 80 %.

P°φliÜ mnoho organizacφ sahß k v²razn∞jÜφm bezpeΦnostnφm opat°enφm a₧ po objevenφ prvnφch obtφ₧φ. Trend p°ehlφ₧ejφcφ v oblasti Internetu v²znam zabezpeΦovacφ politiky se stßle vφce Üφ°φ i mezi p°edstaviteli managementu spoleΦnostφ, zab²vajφcφch se informaΦnφmi technologiemi. Zatφmco p°ibli₧n∞ dv∞ t°etiny dotazovan²ch m∞ly z rizik vypl²vajφcφch z p°ipojenφ na Internet obavy, jen 15 % z nich u₧φvalo Üifrovßnφ a 28 % firewally.

Na druhΘ stran∞ je ovÜem tento trend sv²m zp∙sobem pochopiteln². Provedenß anal²za p°eva₧ujφcφch rizik toti₧ poskytla v²sledky, kterΘ nßs upozor≥ujφ, ₧e nelze klßst rovnφtko mezi pojmy "bezpeΦnost" a "bezpeΦnost na sφti".

Vyjma USA a Kanady spat°uje v∞tÜina respondent∙ hlavnφ hrozbu v poΦφtaΦov²ch virech, rizika Internetu jsou a₧ na druhΘm mφst∞. Lze namφtnout, ₧e prvnφ dva sloupce v grafu vyjad°ujφ pouze osobnφ postoje respondent∙ a nadto zavirovan² shareware a freeware m∙₧e pochßzet prßv∞ z prost°edφ Internetu. NicmΘn∞ ·Φastnφci pr∙zkumu to tak v∞tÜinou nevnφmali.

Sloupec t°etφ a Φtvrt² udßvajφ objektivn∞ zjiÜt∞nΘ ·daje.

NeoΦekßvanΘ v²sledky ukazuje zejmΘna t°etφ sloupec. 52 % v Evrop∞ ohlßÜen²ch p°φpad∙ za poslednφ rok nep°ipadlo v∙bec na hackery ani viry, n²br₧ na "obyΦejnΘ" krßde₧e. Zatφmco organizßto°i pr∙zkumu oΦekßvali, ₧e krßde₧e se budou t²kat zejmΘna laptop∙ a dalÜφch poΦφtaΦ∙ p°enßÜen²ch z mφsta na mφsto, Üokovalo je zjiÜt∞nφ, ₧e je to stejn∞ tak problΘm krßde₧φ p°φmo v budovßch ·°ad∙. JeÜt∞ v∞tÜφ podφl ovÜem majφ krßde₧e domßcφch poΦφtaΦ∙ spojenΘ s vloupßnφm a aktivity d∞lnφk∙ pracujφcφch na v²rob∞ hardwaru.

Poslednφ sloupec grafu pak udßvß, jakΘ procento dotazovan²ch vedoucφch pracovnφk∙ m∞lo p°ipravenΘ podrobnΘ krizovΘ scΘnß°e.

Z tohoto hlediska se nask²tß otßzka, zda nov∞ zavßd∞nΘ technologie zv²Üenφ bezpeΦnosti na Internetu, jako jsou digitßlnφ znßmky, autorizace a zm∞ny v systΘmu p°φstupov²ch prßv a hesel, p°edstavujφ skuteΦn∞ revoluΦnφ °eÜenφ pro zem∞ mimo severoamerick² kontinent.

V USA a Kanad∞ jsou opravdu rizika vypl²vajφcφ z ·niku d∙le₧it²ch informacφ rozhodujφcφ, ovÜem proveden² pr∙zkum ukßzal, ₧e zßpadnφ Evropa, Asie i Latinskß Amerika stojφ v oblasti poΦφtaΦovΘ bezpeΦnosti p°ed podstatn∞ odliÜn²mi problΘmy. "Byta°" by se mohl snadno stßt noΦnφ m∙rou, i kdy₧ hacke°i jsou z hlediska ve°ejnosti i ₧urnalist∙ tΘmatem mnohem vd∞Φn∞jÜφm.

(pah)