Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 44/96)

---

Proxy cache, Φßst 2

Proto₧e podpora projektu Harvest ze strany ARPA zaΦßtkem letoÜnφho skonΦila, rozhodli se jeho auto°i, ₧e se zam∞°φ na nej·sp∞Ün∞jÜφ Φßst -- cached -- kterou upravφ a zaΦnou ji nabφzet za penφze. Aby vÜak nep°iÜli zkrßtka vÜichni u₧ivatelΘ, kte°φ si nemohou dovolit za toto programovΘ vybavenφ platit, ujal se jeden z Φlen∙ p∙vodnφho t²mu ·dr₧by a koordinace dalÜφho rozvoje cached, kter² bude i nadßle poskytovßn vÜem zßjemc∙m bezplatn∞. Jeliko₧ p∙vodnφ nßzev z∙stal komerΦnφ v²vojovΘ v∞tvi, bylo pot°eba vymyslet novΘ jmΘno. A tak vznikl Squid (olihe≥, krakatice). V letoÜnφm roce sφdlφ v jednom ze st°edisek NLANR (Nßrodnφ laborato° pro aplikovan² v²zkum sφtφ) a je finanΦn∞ podporovßn NSF (Nßrodnφ v∞deckß nadace).

... a ti druzφ

Poznatek, ₧e proxy cache mß budoucnost, vedl i dalÜφ t²my a firmy k v²voji tohoto programu. A tak jej nynφ nabφzφ nejen komerΦnφ firmy jako Netscape Communications (Netscape Proxy Server) nebo Microsoft (Catapult), ale stal se i souΦßstφ nejrozÜφ°en∞jÜφho nekomerΦnφho serveru WWW -- Apache.

Vzhledem k vzßjemnΘ nekompatibilit∞ a nejasnosti ve standardech vÜak prozatφm mezi sebou nedokß₧ou konkurenΦnφ servery ·zce spolupracovat. Jedinou v²hodou m∙₧e b²t pou₧itelnost v operaΦnφm systΘmu Windows NT, kterou prozatφm nenabφzφ ani cached, ani Squid. Co se t²Φe Apache, podle mΘho nßzoru m∙₧e dopadnout obdobn∞ jako CERN httpd, proto₧e bude p°φliÜ univerzßlnφ na to, aby mohl b²t nejlepÜφ v obou oblastech zßrove≥.

Hierarchickß struktura

Velkou v²hodou cached i jeho nßsledovnφka Squid je mo₧nost vytvß°et sφ¥ t∞chto server∙ na nejr∙zn∞jÜφ ·rovni. Nejpropracovan∞jÜφ je z°ejm∞ sφ¥ pracoviÜ¥ NLANR ve Spojen²ch stßtech, kde jsou nap°φΦ kontinentem rozmφst∞ny servery, vzßjemn∞ propojenΘ vysokorychlostnφmi linkami a specializovanΘ v₧dy jen na urΦitou oblast.

JednotlivΘ servery zapojenΘ do struktury mohou mezi sebou mφt bu∩ vztah rodiΦ-potomek, nebo soused-soused, p°iΦem₧ je nejvhodn∞jÜφ rozmφstit jednotlivΘ servery v zßvislosti na topologii sφt∞. I zde platφ, ₧e mΘn∞ je n∞kdy vφce. Nenφ vhodnΘ zapojit do hierarchie p°φliÜ mnoho server∙ rozlo₧en²ch po celΘ sφti. NejlΘpe je komunikovat pouze s bezprost°ednφmi sousedy ve vaÜφ topologii.

Rozdφl mezi vztahem potomek-rodiΦ a soused-soused si vysv∞tlφme na nßsledujφcφm p°φkladu. Pokud vßÜ server nemß vßmi po₧adovan² soubor, poptßvß se po n∞m u vÜech soused∙ i rodiΦ∙, kterΘ mß pro danou oblast nastavenΘ (vztah potomek-rodiΦ je tedy pouze jednosm∞rn²). Jakmile dostane od kterΘhokoli prvnφ kladnou odpov∞∩, vy₧ßdß si data od n∞j. U ostatnφch si pouze poznamenß rychlost reakce. Pokud vÜak po₧adovan² soubor nemß k dispozici ₧ßdn² ze server∙ v okolφ, po₧ßdß o jeho obstarßnφ nejrychleji reagujφcφho rodiΦe. Pro r∙znΘ cφlovΘ adresy m∙₧ete mφt nastavenΘ r∙znΘ rodiΦe i sousedy. Zßrove≥ m∙₧ete mφt nastaveno vφce rodiΦ∙ i soused∙ pro jednu oblast.

Jak u₧ jsem se zmi≥oval d°φve, tuto strukturu je mo₧nΘ vytvo°it jen za pomoci server∙ odvozen²ch od cached, p°iΦem₧ plnΘho vyu₧itφ vÜech mo₧nostφ lze dosßhnout jen propojenφm jednoho typu (tedy bu∩ pouze komerΦnφch cached nebo pouze nekomerΦnφch Squid).

Proxy cache u nßs

V∞tÜina poskytovatel∙ Internetu v ╚eskΘ republice nabφzφ sv²m zßkaznφk∙m mo₧nost vyu₧φvat proxy cache, kterou lze nastavit v prohlφ₧eΦi WWW. Informovanost je vÜak prozatφm natolik nφzkß, ₧e se tato v²hodnß pom∙cka u nßs doposud p°φliÜ nepou₧φvß.

S ohledem na skuteΦnost, ₧e nejv∞tÜφ poskytovatelΘ Internetu u nßs (a₧ na malΘ v²jimky) stßle jeÜt∞ nejsou vzßjemn∞ propojeni na naÜem ·zemφ (v n∞kter²ch p°φpadech p°es Φßst Evropy, v t∞ch extremnφch a₧ p°es USA), je prozatφm p°edΦasnΘ navrhovat provßzßnφ server∙ proxy cache do nßrodnφ sφt∞.

Pokud se vßm nßhodou donese adresa n∞jakΘho serveru typu proxy cache, nejprve si rad∞ji zjist∞te, jak daleko od vßs (nikoli geograficky, ale internetov∞) je tento server. Pokud by nebyl p°φmo ve vaÜem p°φpojnΘm bodu, nebude pro vßs asi p°φnosem, ale ztrßtou.