Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 37/96)

---

Internet je stßle p°evß₧n∞ anglickou zßle₧itostφ

Petr Strßnsk²

D∙vod, proΦ je Internet zajφmav² p°edevÜφm pro AmeriΦany, je takΘ v tom, ₧e velkΘ mno₧stvφ softwaru nenφ k dispozici v jin²ch jazykov²ch mutacφch. U₧ivatelΘ tedy musφ bu∩ angliΦtinu zvlßdat, nebo na Internet zapomenout. Podobn∞ je tomu u on-line slu₧eb, kterΘ jsou orientovßny do americkΘho teritoria s Φist∞ anglick²m obsahem. Dokonce ani hrdφ Francouzi si nevedou p°φliÜ dob°e, podobn∞ jako N∞mci nebo dalÜφ nßrodnosti. ╚eÜtφ u₧ivatelΘ se skr²vajφ, podobn∞ jako èpan∞lΘ v polo₧ce ostatnφ.

Hlavnφm zßv∞rem z tΘto neradostnΘ bilance je nutnost, aby provozovatelΘ Φesk²ch slu₧eb nabφzeli sv∙j obsah i v angliΦtin∞. Jen tak si mohou zajistit dostateΦnou odezvu a zφskat prost°edky na dalÜφ rozvoj.

VelkΘ zm∞ny ve prosp∞ch neanglicky mluvφcφch nßrod∙ nelze rozhodn∞ v p°φÜtφch n∞kolika letech oΦekßvat. UrΦit∞ dojde k urΦitΘmu vylepÜenφ pom∞r∙ pro N∞mecko a Francii, ostatnφ stßty na tom budou ji₧ z°ejm∞ h∙°e. Na druhou stranu se pom∞rn∞ rychle v n∞kter²ch oblastech vytvß°φ nßrodnφ infrastruktury a slu₧by, kdy u₧ivatelΘ u₧ nemajφ pot°ebu brousit po cizojazyΦn²ch (anglick²ch) serverech. Prßv∞ rozvoj domßcφch slu₧eb je zßkladnφ podmφnkou pro zv²Üovßnφ poΦtu u₧ivatel∙ v ne-anglicky mluvφcφch zemφch. AngliΦtina je sice sv∞tov²m jazykem Φφslo jedna, v∞tÜina domßcφch u₧ivatel∙ dßvß p°ednost svΘmu jazyku, zvlßÜt∞ pokud se cht∞jφ na Internetu bavit nebo zφskßvat informace.

A nejen jazyk je d∙le₧it², informace musφ b²t zam∞°eny na domßcφ teritorium, nebo¥ prohlΘdnout si americkΘ slu₧by, je sice zajφmavΘ a inspirativnφ, ale to je takΘ asi tak vÜechno. Pro u₧ivatele majφ on-line slu₧by smysl teprve ve chvφli, kdy je m∙₧e skuteΦn∞ zaΦφt pou₧φvat.

VφcejazyΦnost je nutnostφ

SvΘho Φasu jsem zaslechl nßzor, ₧e uve°ejnit na ΦeskΘm serveru jen anglickΘ strßnky, je nekorektnφ a hrubΘ v∙Φi naÜim u₧ivatel∙m. S tφm rozhodn∞ souhlasφm, ovÜem druh²m dechem dodßvßm, ₧e je zapot°ebφ na naÜe servery p°itßhnout zahraniΦnφ u₧ivatele.

Jedna z krßs Internetu tkvφ v naprostΘm smazßnφ existujφcφch hranic, kdy vzdßlenost, vφzovΘ povinnosti a podobnß restriktivnφ opat°enφ nehrajφ ₧ßdnou roli. Vytvo°enφ zajφmav²ch slu₧eb nejen pro ΦeskΘ u₧ivatele m∙₧e p°inΘst i k²₧enou prosperitu, nebo¥ stßle platφ, ₧e zahraniΦnφ nßvÜt∞vnφci jsou o poznßnφ movit∞jÜφ a lehΦeji utrßcejφ penφze.

Podobn∞ se budou muset ovÜem orientovat i tv∙rci obsahu v dalÜφch zemφch, nebo¥ je jistΘ, ₧e v souΦasnΘ dob∞ nenφ s to existujφcφ poΦet nßrodnφch u₧ivatel∙ zaplatit jedin² komerΦnφ server. A tento fakt se bude m∞nit jen velice pomalu.

Evropa je mnohonßrodnφ

Informace, kterΘ vidφte v grafu, platφ pro cel² sv∞t. V Evrop∞ je situace diametrßln∞ odliÜnß. AngliΦtinu pou₧φvß jako sv∙j mate°sk² jazyk asi 40 % u₧ivatel∙ a tΘm∞° 50 % u₧ivatel∙ udala jin² jazyk. Z rozpoznan²ch jazyk∙ vede s 5 % n∞mΦina, kdy francouzÜtina zφskala 2 %. Z toho vypl²vß nutnost vytvß°et nejen anglickΘ mutace obsahu, ale i dalÜφ jazyky podle zam∞°enφ. Proto₧e poΦet u₧ivatel∙ stoupß v jednotliv²ch zemφch znaΦn∞ nerovnom∞rn∞, nelze °φci, kter² nßrod (zda n∞jak²) se v evropskΘm Internetu prosadφ. Nejv∞tÜφ Üanci majφ op∞t AngliΦanΘ, nebo¥ majφ nejlΘpe vyvinutou infrastrukturu. VÜe se mo₧nß zm∞nφ po uvoln∞nφ telekomunikaΦnφho trhu v EvropskΘ Unii v roce 1998.

AngliΦtina 88,56 %

╚φnÜtina 0,73 %

Francou₧Ütina 0,88 %

N∞mΦina 0,83 %

Ostatnφ 9 %

Zdroj: GNU