Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 34/96)
Internet je termφn, kter² se do slovnφku mnoha lidφ dostal teprve nedßvno. OvÜem Intranet je rozhodn∞ termφn, kter² se objevil p°ed rokem a p∙l. OznaΦuje vyu₧itφ internetovsk²ch technologiφ pro internφ informaΦnφ systΘmy podnik∙. Jestli₧e Internet zφskßvß hodn∞ p°φznivc∙, potom Intranet nynφ roztoΦil kola skuteΦnΘho Üφlenstvφ. Podle vÜeho se do konce tisφciletφ stane nejd∙le₧it∞jÜφm souborem technologiφ pro vytvß°enφ podnikov²ch informaΦnφch systΘm∙. Co vlastn∞, tak obrovsk² zßjem vzbuzuje?
PodnikovΘ informaΦnφ systΘmy jsou si v zßsad∞ velmi podobnΘ. Proto je jejich vytvß°enφ v∞tÜinou zalo₧eno na odvozovßnφ od urΦitΘ spoleΦnΘ platformy. V p°φpad∞ pou₧itφ proprietßrnφch °eÜenφ musφ firma Φasto zaplatit velmi vysokΘ prost°edky a navφc se vystavuje nebezpeΦφ, ₧e firma, kterß tento systΘm vytvo°ila, nebude schopna ho odpovφdajφcφm zp∙sobem dßle zabezpeΦit. Tyto proprietßrnφ systΘmy se mohou takΘ dostat do slepΘ koleje, kdy u₧ nestaΦφ nßrok∙m podnikov²ch mana₧er∙, a je nutnΘ p°ejφt na naprosto novΘ technologie. Co₧ stojφ mnoho prost°edk∙ a m∙₧e to znaΦn∞ ochromit chod firmy.
Intranet naproti tomu u₧φvß obecn∞ uznan²ch standard∙ a nenφ zalo₧en na °eÜenφ jedinΘho v²robce. Naopak, dφky vstupu desφtek firem na internetovΘ trhy, je k dispozici Üirokß paleta nßstroj∙ pro vytvß°enφ vlastnφch °eÜenφ v rßmci podniku. Navφc, tφmto je tΘm∞° zaruΦen dalÜφ v²voj, kter² se ₧ene neuv∞°iteln²m zp∙sobem kup°edu. Produkty jednotliv²ch firem je Φasto mo₧nΘ kombinovat navzßjem a vytvß°et si tak softwarovΘ balφky, kterΘ vyhovujφ pot°ebßm firmy. Proto₧e v²robci se nynφ soust°edφ na dodßvßnφ kompletnφch °eÜenφ, je takovΘ kombinovßnφ pom∞rn∞ z°φdkavΘ.
DalÜφ p°ednostφ Intranetu je, ₧e technologie, kterΘ jsou ji₧ nynφ k dispozici, znaΦn∞ p°edstihujφ v∞tÜinu proprietßrnφch °eÜenφ, kterß dnes existujφ. Ostatn∞ tv∙rci t∞chto aplikacφ Φasto sami ·pln∞ nebo ΦßsteΦn∞ p°echßzejφ k pou₧φvßnφ internetovsk²ch technologiφ. Mana₧er podnikovΘho IS si m∙₧e vybrat nejen z klasick²ch kolaboraΦnφch prost°edk∙, jako je sdφlenφ dokument∙, elektronickß poÜta apod. Mß k dispozici i takovΘ prost°edky, jako je videokonferenΦnφ software, komunikace v reßlnΘm Φase, internetov² telefon atd.
Intranet toti₧ netrpφ podobn²mi neduhy jako Internet. Aplikace jsou provozovßny na lokßlnφch sφtφch, kde jsou k dispozici Üirokß p°enosovß pßsma a nenφ tedy nemo₧nΘ vyu₧φt software opravdu do d∙sledk∙.
V neposlednφ °ad∞ se podstatn∞ takΘ zjednoduÜil v²voj nadstaveb a specißlnφch aplikacφ. Dφky mo₧nosti pom∞rn∞ jednoduchΘho propojenφ webovsk²ch strßnek s databßzemi, majφ v²vojß°i k dispozici rychl² nßstroj pro p°echod od starÜφch systΘm∙ na novΘ internetovskΘ technologie. Java si jeÜt∞ k srdci podnikov²ch in₧en²r∙ hledß cestu, podobn∞ jako ActiveX.
Ne nev²znamn²m faktem je takΘ skuteΦnost, ₧e souΦasn² firemnφ ₧ivot se zdaleka neodehrßvß jen v jednΘ budov∞, m∞st∞ a stßtu. Pracovnφci musφ Φasto cestovat a p°itom b²t stßle pupeΦnφ Ü≥∙rou p°ipojeni na informace z podnikov²ch server∙. P°i pou₧itφ Internetu a Intranetu je to velmi jednoduchΘ a nenφ zapot°ebφ dokonce ani pou₧φvat vlastnφ poΦφtaΦ. Jedin² problΘm v souΦasnΘ dob∞ p°edstavuje nep°φliÜ vysokß bezpeΦnost.
Nenφ mo₧nΘ tvrdit, ₧e Intranet p°inßÜφ jen samΘ klady, ale v ka₧dΘm p°φpad∞ se postupn∞ stßvß p°edm∞tem zßjmu v∞tÜiny sprßvc∙ informaΦnφch systΘm∙.
Toho si jsou v∞domy i firmy, kterΘ vyvφjejφ technologie a produkty pro Intranet a investujφ do marketingu i samotnΘho v²voje znaΦnΘ prost°edky. InternetovskΘ technologie toti₧ znaΦn∞ ₧ene kup°edu prßv∞ jejich pou₧φvßnφ v podnicφch. A₧ 80 % prost°edk∙, kterΘ zφskßvajφ tyto firmy z prodeje sv²ch produkt∙, pochßzφ od firem, kterΘ se rozhodly pou₧φt internetovskΘ techniky na sv²ch internφch sφtφch. Hlavnφ zßjem o Intranet se zatφm vytvß°φ na americkΘm kontinentu a jen pomalu pronikß do Evropy a k nßm.
╚erven 1995 11 %
Leden 1996 34 %
╚erven 1996 55 %
Leden 1997 (odhad) 70 %
Zdroj: Bussines Research Group