Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 33/96)
Petr Strßnsk²
O Internetu toho bylo na strßnkßch Computerworldu i dalÜφch periodik napsßno neuv∞°iteln∞ mnoho. Technologie, kterΘ tento fenomΘn doprovßzejφ se m∞nφ snad ka₧d²m dnem a nenφ snad v silßch nikoho, dr₧et krok se vÜemi novinkami. Pro vÜechny, kte°φ to s Internetem myslφ trochu vß₧n∞ nebo dokonce cht∞jφ provozovat vlastnφ server je d∙le₧itΘ, aby byli schopni ovlßdnout alespo≥ urΦit² zßkladnφ souhrn nßstroj∙ a technik. Nßsledujφcφ °ßdky tedy slou₧φ dv∞ma zßkladnφm ·Φel∙m: poskytujφ informace "Jak na to" a takΘ zßkladnφ p°ehled nßstroj∙, kterΘ lze pro vytvß°enφ webovskΘho obsahu pou₧φt. Proto₧e se v∞tÜinou jednß o beta-verze, budu p°i jejich hodnocenφ maximßln∞ shovφvav² a soust°edφm se takΘ na vlastnosti, kterΘ majφ b²t v budoucφch verzφch uvedeny.
AΦkoliv nßstroj∙ je k dispozici celß °ada, nenφ od v∞ci n∞co z jazyka HTML znßt. N∞kdy se bez tΘto znalosti dokonce absolutn∞ neobejdete. Proto ke konci p°ehledu najdete i n∞kterΘ zßkladnφ informace o HTML a krßtk² seznam nejpou₧φvan∞jÜφch p°φkaz∙. Na celΘm Internetu najdete tisφce kompletnφch p°φruΦek pro vytvß°enφ HTML dokument∙, je tedy zbyteΦnΘ zab²vat se kompletnφm popisem.
Hurß, pus¥me se do toho
Ne₧ se pustφme do vytvo°enφ prvnφ skuteΦnΘ strßnky, trochu se podφvßme na to, co souΦasn² Internet, respektive WWW nabφzφ. Od svΘ prvnφ verze proÜel jazyk HTML nesΦetn²mi prom∞nami a nynφ se jeho poslednφ verze oznaΦuje jako 3.2. Obsahuje n∞kterΘ velmi zajφmavΘ rysy, kterΘ byly vytvo°eny teprve nedßvno, ale mnohß zlepÜenφ Φekajφ teprve na svΘ uvedenφ do ₧ivota. Ka₧dΘho, kdo vytvß°φ obsah pro WWW, souΦasn² jazyk urΦit²m zp∙sobem svazuje. AvÜak ne zcela, nebo¥ HTML umo₧≥uje pou₧φvat vlastnφ rozÜφ°enφ, vΦetn∞ vklßdßnφ newebov²ch objekt∙. Jist∞ d∙le₧itou souΦßstφ je jazyk Java nebo ActiveX. K t∞m se dostaneme o n∞co pozd∞ji. DalÜφm nutn²m omezenφm jsou mo₧nosti HTTP protokolu, kter² se pro p°enos HTML dokument∙ u₧φvß a p°enosovß kapacita linek, po kterΘ data proudφ. ZejmΘna zmφn∞nß kapacita je velmi d∙le₧it²m bodem, na kter² souΦasnφ tv∙rci strßnek Φasto zapomφnajφ. ZejmΘna pro ╚eskou republiku, kterß je zatφm dosti slab∞ prosφ¥ovanß, je rozumnß velikost obrßzk∙ Φi aplikacφ urΦen²ch pro Internet velmi d∙le₧itß.
Pozor na firemnφ specifikace
DneÜnφ poΦφtaΦov² sv∞t je dφlem n∞kolika desφtek firem. Ostatnφ pouze kopφrujφ svΘ ·sp∞Ün∞jÜφ, p°φpadn∞ nßpadit∞jÜφ konkurenty. Proto v∞tÜina °eÜenφ a specifikacφ pochßzφ od t∞chto firem a to i p°es to, ₧e existujφ oficißlnφ organizace urΦenΘ pro tvorbu standard∙. Ono toti₧ p°ed tφm, ne₧ dojde k uznßnφ mnoha standard∙, tyto definice a technologie se musφ prosadit na reßln²ch trzφch. Teprve potom jsou p°eneseny do strohΘho ·°ednickΘho stylu a zaneseny do anßl∙ zodpov∞dnΘ organizace. Jist∞, Φas od Φasu vzniknou takΘ standardy, kterΘ se nedoΦkajφ v∞tÜφho rozÜφ°enφ, a n∞kdy se dokonce ani v ₧ßdnΘm produktu neobjevφ.
ProΦ tak rozsßhl² ·vod? Internet je nynφ ve stadiu, kdy se zaΦφnajφ postupn∞ jednotlivΘ definice prosazovat. Pozor! ZaΦφnajφ se prosazovat. Znamenß to tedy, ₧e pro °eÜenφ jednoho problΘmu existuje n∞kolik variant a ka₧dß se liÜφ pou₧it²mi prost°edky. A takΘ v²robcem t∞chto prost°edk∙. B∞hem Φasu (asi nep°φliÜ dlouhΘho) zaΦn∞ urΦit² zp∙sob p°eva₧ovat a m∙₧e se tedy stßt, ₧e dalÜφ vφcemΘn∞ zaniknou. Ti, kte°φ se do tΘ doby spolΘhali na ten neprav², mohou nejen p°ijφt o vlo₧enΘ prost°edky, ale takΘ jim m∙₧e dokonale "ujet vlak". Odhadnout, kterΘ technologie jsou ty pravΘ, je dnes tΘm∞° nemo₧nΘ. Proto je nutnΘ sledovat cel² prostor Internetu a alespo≥ ΦßsteΦn∞ se orientovat ve vÜech technologiφch, kterΘ mohou b²t pro vßs pou₧itelnΘ. NaÜt∞stφ jich nenφ a₧ tolik, aby v∞tÜφ t²m nebyl schopen tento nßpor zvlßdnout.
Vytvß°enφ Webu je t²movß prßce
A propos, pokud mluvφm o t²mu, nemohu nep°ipomenout fakt na kter² se Φasto zapomφnß. Vytvß°enφ kvalitnφch webovsk²ch strßnek nenφ bohu₧el u₧ dßvno zßle₧itostφ osam∞l²ch b∞₧c∙. Nenφ sice problΘm vytvo°it n∞kolik strßnek, v∞tÜφ problΘm je v krßtkΘm Φase tyto strßnky obohatit grafikou, jeÜt∞ v∞tÜφ problΘm je p°idat aplikaci propojenou s databßzφ a jednß-li se o slo₧it∞jÜφ strukturu, kterß vy₧aduje neustßl² dohled a ·pravy, je nutnΘ pro podporu z°φdit alespo≥ menÜφ t²m. Tento fakt mnoha tv∙rc∙m a p°edevÜφm podnikov²m mana₧er∙m unikß a zbyteΦn∞ se potΘ divφ, ₧e i vynikajφcφ pracovnφk nenφ schopen takov² nßval prßce zvlßdnout. A jeÜt∞ Φast∞ji zapomφnß, ₧e tvorba ·sp∞ÜnΘho obsahu nenφ jen kreslenφ a tvorba HTML strßnek. Vlastnφ tvorba se sklßdß z celΘ °ady profesφ a teprve propojenφm jednotliv²ch element∙ vznikajφ ·sp∞ÜnΘ strßnky, na kterΘ se u₧ivatelΘ rßdi vracejφ.
Pro ka₧d² trochu v∞tÜφ projekt je tedy nutnΘ vytvo°it alespo≥ zßkladnφ t²m, kter² webovskΘ sφdlo vytvo°φ. Ale stejn∞ tak nutnΘ je vytvo°it t²m (p°i menÜφm poΦtu strßnek postaΦφ i jeden Φlov∞k), kter² se o v²sledek prßce neustßle starß. Nenφ toti₧ nic horÜφho ne₧ statick² stav strßnek. Internet je neuv∞°iteln∞ dynamick² informaΦnφ nßstroj, a pokud pominete tento fakt, ztrßcφ vaÜe snaha nßboj, a n∞kdy dokonce smysl. Velmi Φasto se bohu₧el stßvß, ₧e po slibnΘm rozjezdu nastane ·tlum a strßnky pro u₧ivatele zeÜedivφ a Φasem se dostanou do propadliÜt∞ d∞jin.
Na serveru zßle₧φ
Tvorba webovskΘho sφdla se sklßdß z n∞kolika etap a ty lze rozd∞lit na dv∞ zßkladnφ. Technickou a tvo°ivou. Technickß spoΦφvß ve v²b∞ru a instalaci prost°edk∙, kterΘ budou vyu₧ity pro zp°φstupn∞nφ strßnek ve°ejnosti (nebo jen v rßmci vaÜeho podniku). To znamenß serverovΘ produkty. U₧ zde je ale t°eba zaΦφt i s tvo°ivou etapou, kdy se definuje, jak budou strßnky vypadat. OvÜem jeÜt∞ p°ed tφm je nutnΘ urΦit, k Φemu vlastn∞ firm∞ bude slou₧it p°φtomnost na Internetu, p°φpadn∞ na co pou₧ijete internφ informaΦnφ systΘm. Je toti₧ nesmysl, zaΦφt budovat internetovskou p°φtomnost jen proto, abychom nebyli pozadu. Pokud nebudete schopni na sv²ch strßnkßch nabφdnout u₧iteΦn² a zajφmav² obsah, stejn∞ se na existenci vaÜeho serveru brzo zapomene.
Budi₧, rozhodli jste se, ₧e mß smysl pou₧φt webovskΘ technologie a takΘ jste se rozhodli, jak by m∞lo vaÜe webovskΘ sφdlo vypadat. Nynφ se tedy koneΦn∞ dostßvßte k v²b∞ru serveru, kter² pro realizaci pou₧ijete. Mnoho produkt∙ nabφzφ specißlnφ vlastnosti, jejich₧ vyu₧itφm si m∙₧ete znaΦn∞ zlehΦit ₧ivot. Specißlnφ API a dalÜφ rozÜφ°enφ jsou opravdu silnΘ nßstroje, ale pozor, od chvφle, kdy je zaΦnete pou₧φvat, jste neviditelnou pupeΦnφ Ün∙rou vßzani k tomu produktu, kter² jste si vybrali. T∞₧ko budete ji₧ pozd∞ji m∞nit. Vybφrejte tedy s rozmyslem.
Pokud chystßte internetnφ informaΦnφ server, musφte si takΘ vybφrat podle v²konu, kter² je server schopen poskytnout. Pro vn∞jÜφ pou₧itφ nenφ v∞tÜinou rychlost vlastnφho serveru kritickß, nebo¥ uzk²m hrdlem b²vß vstupnφ linka. Ale na lokßlnφ sφti se Φasto p°φpadn² pomal² webovsk² server projevφ. TakΘ je nutnΘ znaΦn∞ (a to i pro vn∞jÜφ pou₧itφ) peΦliv∞ sledovat stabilitu produktu. Internet mß krom∞ °ady v²hod pro u₧ivatele, velkou nev²hodu pro tv∙rce obsahu: velmi rychle je vid∞t lajdßctvφ a nedokonalost. Na rozdφl od internφch server∙, kde m∙₧ete obecn∞ vyhlßsit chvilkovou indispozici (u kritick²ch aplikacφ si to u₧ dovolit nem∙₧ete), se i minutov² v²padek m∙₧e stßt p°φΦinou urΦitΘ ztrßty jmΘna a zßjmu u₧ivatel∙.
No, a v neposlednφ °ad∞ si musφte zvolit server, kter² lze jednoduÜe °φdit a nejlΘpe p°es Internet. Nikdy toti₧ nevφte, jestli vßÜ webovsk² administrßtor nebude zrovna ve chvφli, kdy ho pot°ebujete, stovky kilometr∙ daleko. Proto dejte p°ednost produktu, kter² lze ovlßdat pomocφ webovsk²ch strßnek.
BezpeΦnost. Pro obchodnφ aplikace se bezpeΦnost stßvß pojmem, kter² odrazuje od pou₧itφ Internet nebo vyzdvihuje produkty, kterΘ se samy za bezpeΦnΘ oznaΦujφ. Dnes je velmi t∞₧kΘ °φci, ₧e n∞kter² produkt je skuteΦn∞ bezpeΦn², proto₧e ₧ßdn² zatφm nebyl vystaven masivnφmu ·toku. A v₧dy existuje skulinka, kterou lze do systΘmu projφt. Komplexnost TCP/IP je natolik velkß, ₧e Φasto ani experti nejsou schopni urΦit, zda je mo₧nΘ do urΦit²ch systΘm∙ projφt, nebo nikoliv. Pro podnikovΘ servery je nejlΘpe pou₧φvat specißlnφ brßny, kterΘ odd∞lujφ vnit°nφ Intranet od zbytku sv∞ta. Pro zmφn∞nΘ obchodnφ aplikace zatφm neexistuje definitivnφ standard, kter² by zaruΦoval vysokou ochranu p°enßÜen²ch dat. Jist∞, SSL (Secure Socket Layer) je pova₧ovßno za pom∞rn∞ dobr² zp∙sob ochrany dat, ale ne dokonal², a navφc ho nelze pou₧φt za hranicemi USA.
Budoucnost tvorby HTML strßnek
Ne₧ se pustφme do vlastnφ tvorby, podφvejme se na to, co nßs z°ejm∞ Φekß v nßsledujφcφch letech.
S velkou pravd∞podobnostφ se prosadφ urΦitΘ produkty a dosud nestandardizovanΘ definice. Mnoho nßstroj∙ takΘ odpadne, proto₧e velmi mnoho z nich vzniklo jako produkt menÜφch firem, kterΘ nejsou schopnΘ udr₧ovat v²voj za nep°φznivΘ finanΦnφ situace nekoneΦn∞ dlouho. A i p°es optimistickΘ p°edpov∞di o masovΘm prodeji t∞chto nßstroj∙ se pro mnoho t∞chto firmiΦek prodlu₧ovat ₧ivot jejich produkt∙m prost∞ nevyplatφ. Je tedy vφce ne₧ pravd∞podobnΘ, ₧e nßstroje, kterΘ najdete v tomto p°ehledu, nebudou za rok ji₧ existovat. TΘm∞° urΦit∞ se prosadφ produkty velk²ch firem, jako je Microsoft, Adobe nebo Corel. Tyto firmy majφ toti₧ schopnost tyto produkty "protlaΦit" do podnikovΘ sfΘry, kde oΦekßvajφ velkΘ zisky.
Udr₧ovanφ a tvorba HTML strßnek se stane p°edevÜφm tv∙rΦφ Φinnostφ, odpadne tΘm∞° ·pln∞ znalost HTML jazyka. NovΘ produkty jsou stßle automatizovan∞jÜφ a dokonalejÜφ, a n∞kterΘ dokonce i pou₧itelnΘ. I kdy₧ dnes jsou v²vojß°skΘ nßstroje a nßstroje pro tvorbu HTML dokument∙ tΘm∞° galvanicky odd∞leny, dojde k ΦßsteΦnΘmu slouΦenφ. Nebo spφÜe budou vytvo°eny nßstroje novΘ, kterΘ budou schopnΘ lehce vklßdat do dokument∙ objekty vytvo°enΘ v Jave nebo i v C++.
Internetovß budoucnost bude zcela jist∞ objektovß. Ostatn∞ p°i urΦitΘm ·hlu pohledu je i HTML soubor objektem.
Prorokovat delÜφ budoucnost je nesmysl, proto₧e p°i souΦasnΘm hektickΘm v²voji je nemo₧nΘ vid∞t do druhΘho dne, nato₧ p°edvφdat stav, kter² bude za rok. Snad se jen dß oΦekßvat, ₧e stßle bude p°ib²vat u₧ivatel∙ a Internet se bude stßvat spot°ebitelskou zßle₧itostφ.
Trochu ·vodu mßme ze sebou a m∙₧eme se rovnou pustit do vlastnφ tvorby strßnek a cel²ch sφdel. V mal²ch tabulkßch vidφte souhrnn² p°ehled, jak p°i vytvß°enφ postupovat, a kterΘ nßstroje lze pro urychlenφ tvorby pou₧φt. Jist∞ lze pou₧φt i odliÜn²ch p°φstup∙ nebo typ∙ nßstroj∙, zßle₧φ jen na vaÜφ preferenci a vaÜich mo₧nostech. Ka₧dΘ sφdlo je zam∞°eno pon∞kud jinak, a proto je i postup p°i jeho tvorb∞ odliÜn². Podnikovß sφdla jsou tΘm∞° v₧dy propojena s informaΦnφmi databßzemi a pro zam∞stnance je daleko d∙le₧it∞jÜφ rychlost a kvalita vyhledßvßnφ v podnikov²ch databßzφch ne₧ krßsa obrßzk∙ umφst∞n²ch na strßnkßch. Naproti tomu nap°. obchodnφ katalog umφst∞n² na Internetu musφ zaujmout nejen mo₧nostφ p°φmΘho objednßnφ, ale i grafikou a zpracovßnφm. Rady ohledn∞ grafickΘho zpracovßnφ jsou v₧dy subjektivnφm pohledem a v²born² grafik (s estetick²m cφt∞nφm) se hledß jen t∞₧ko. Proto₧e Internet stßle jeÜt∞ nenφ pln∞ spot°ebitelskou arΘnou, nenφ dobrΘ pro propagaci firmy volit klasickΘ marketingovΘ p°φstupy.
U₧ivatel Φasto preferuje hutnost informacφ p°ed prolo₧enφm grafikou nebo interaktivnφ slu₧by p°ed statick²mi strßnkami. Obecn∞ platφ, ₧e nejlΘpe je nabφdnout n∞kolik typ∙ p°φstup∙, aby si ka₧d² mohl vybrat.
T°i, dva, jedna, start ....
KoneΦn∞ jste management vaÜφ firmy p°esv∞dΦili (nebo on p°esv∞dΦil vßs), ₧e Internet je mΘdiem, kterΘ si zaslou₧φ vaÜφ p°φtomnosti. Mo₧nß, ₧e mßte zatφm jen vytvo°it internφ informaΦnφ server. V ka₧dΘm p°φpad∞ nenφ dobrΘ se ihned pustit do vlastnφ tvorby strßnek, i kdy₧ mßte pravdu, ₧e ka₧dΘ zbyteΦnΘ otßlenφ vßs p°ipravuje o stovky u₧ivatel∙, kte°φ valφ oΦi na vaÜi nadhernou grafiku.
Nejd°φve (pokud to ji₧ neuΦinil n∞kdo jin²) je nutnΘ projφt plßnovacφ fßzφ. Musφte urΦit, co vßm Internet p°inese. Nemyslete ihned na penφze, proto₧e i ty nej·sp∞Ün∞jÜφ slu₧by zatφm spφÜe prod∞lßvajφ. Odhadnout skuteΦn² ohlas na vaÜe strßnky nenφ jednoduchΘ, ale vychßzejte z obliby ostatnφch sφdel a z vaÜich zkuÜenostφ.
Podle zßm∞ru, kter² pou₧itφm webovsk²ch technologiφ sledujete, urΦete alespo≥ hrubou strukturu budoucφho obsahu. Nejen tedy samotn² obsah, ale i zp∙sob, jak²m bude navzßjem propojen. I kdy₧ se to mo₧nß na prvnφ pohled nezdß, tento bod je zßkladem p°φÜtφho ·sp∞chu nebo naopak propadu. Sprßvnß organizace, tak aby se k hledanΘ informaci ka₧d² dostal co nejrychleji, je slo₧itß v∞dnφ disciplφna. Vyplatφ se najmout osobu, kterß mß zkuÜenosti s tvobou informaΦnφch systΘm∙, WWW nenφ nic jinΘho ne₧ informaΦnφ systΘm p°φstupn² komukoliv a odkudkoliv a u₧φvajφcφ specißlnφch protokol∙.
Nynφ p°echßzφme z plßnovacφ Φßsti k realizaΦnφ. P°ed∞lov²m bodem je urΦenφ prost°edk∙, kterΘ k realizaci pou₧ijete. Krom∞ HTML (musφte urΦit, zda pou₧φt rßmce apod.) jsou k dispozici r∙znß rozÜφ°enφ. Pokud chystßte internφ server, nenφ problΘm vaÜim u₧ivatel∙m p°edepsat, jak² prohlφ₧eΦ s p°φpadn²mi dodatky budou pou₧φvat. Ale pro obecn² Internet je nutnΘ bu∩ vytvo°it n∞kolik r∙zn²ch p°φstup∙, nebo pou₧φvat jen ty prost°edky, kterΘ jsou mezi lidem internetov²m dostateΦn∞ rozÜφ°eny. TakΘ musφte brßt ohled na to, co je ji₧ ve vaÜem podniku nainstalovßno. Nejen operaΦnφ systΘm, ale takΘ p°φpadnΘ databßze, kterΘ majφ b²t se zbytkem sv∞ta propojeny. M∙₧ete se dostat do situace, kdy dφky proprietßrnφmu °eÜenφ vybranΘmu v hlubokΘ minulosti, p°φliÜ na v²b∞r vlastn∞ nemßte.
Vlastφ realizace se sklßdß z vytvß°enφ HTML dokument∙, jejich propojovßnφ a p°idßvßnφ p°φpadn²ch interaktivnφch Φßstφ. SouΦasn∞ je nutnΘ zp∞tn∞ vÜe testovat a ov∞°ovat funkci jednotliv²ch Φßstφ. Po skonΦenφ realizace je vÜe hotovo a sφdlo m∙₧e zaΦφt reßln∞ fungovat.
SouΦasn∞ se startem sφdla je nutnΘ spustit jeho neustßl² dozor a updatovßnφ informacφ. Bohu₧el, automatickΘ nßstroje pro neustßlΘ obnovovßnφ strßnek neexistujφ (nebo jsou ve stadiu vzniku), tak₧e se musφte spolehnout na ruΦnφ opravy nebo si vytvo°it nßstroje vlastnφ.
Nßstroje pro tvorbu
V souΦasnΘ dob∞ existuje n∞kolik druh∙ program∙, kterΘ nßm mohou znaΦn∞ ulehΦit ₧ivot p°i tvorb∞ webovsk²ch sφdel. Lze je rozd∞lit na n∞kolik zßkladnφch skupin, podle funkcφ a oblastφ pou₧itφ. Lze ΦßsteΦn∞ vychßzet z p°edchozφ definice jednotliv²ch krok∙. N∞kterΘ produkty byly specißln∞ vyvinuty pro Internet, jinΘ existujφ ji₧ delÜφ dobu a nemajφ p°φmo s Internetem nic spoleΦnΘho.
Plßnovacφ software - Plßn budoucφho webovskΘho sφdla nemusφte sv∞°it jen Φtvrtce a tu₧ce. M∙₧ete pou₧φt klasickΘ nßstroje pro vytvß°enφ projektovΘ dokumentace, jako je nap°. Visio.
OrganizaΦnφ software - Cel² projekt je nutnΘ mφt neustßle pod kontrolou, nap°. pomocφ produktu Microsoft Project. UrΦitß Φßst v²voje se bude Φasto sklßdat z klasickΘho v²voje aplikacφ. Proto je dobrΘ pou₧φvat pro mana₧ovßnφ jednotliv²ch verzφ program∙ a cel²ch projekt∙ specißlnφ software.
RealizaΦnφ software - Nejd∙le₧it∞jÜφ skupina, kterou se dßle zab²vß tento Φlßnek. Sklßdß se z produkt∙, kter²mi vytvß°φme vlastnφ obsah webovsk²ch strßnek. Tuto skupinu lze rozd∞lit na n∞kolik samostatn²ch druh∙.
WebovskΘ editory - Nov² druh program∙ urΦen² pro automatizovßnφ vytvß°enφ strßnek. Existujφ v podstat∞ dva druhy - WYSIWYG editory, kterΘ stßle jaksi nejsou schopny pracovat, jak majφ. A tzv. tag editory, kterΘ pracujφ sice v ASCII modu, ale dokß₧φ generovat a kontrolovat HTML strßnky (resp. definice jednotliv²ch Φßstφ definic - tag∙). Velmi u₧iteΦnΘ jsou nap°. pro tvorbu tabulek atd. Proti ASCII editoru, kter² se Φasto stßle pro tvorbu HTML dokument∙ pou₧φvß, majφ v²hodu v tom, ₧e dokß₧φ barevn∞ rozliÜit jednotlivΘ typy definic, urΦit, zda jednotlivΘ °ßdky jsou sprßvn∞ definovßny atd.
GrafickΘ nßstroje - Pro tvorbu obrßzk∙ a animacφ pro WWW lze pou₧φt jak²koliv grafick² program, kter² dokß₧e generovat GIF nebo JPG obrßzky. Zßle₧φ tedy jen na vaÜφ preferenci a zvyklostech, jak² produkt pou₧ijete.
OrganizaΦnφ nßstroje - Pro udr₧ovßnφ stromu a propojenφ jednotliv²ch webovsk²ch strßnek je dobrΘ pou₧φvat alespo≥ trochu automatizovan² nßstroj. Pokud toti₧ p°esunete jedinou strßnku, na kterou je odkazovßno na vφce mφstech, musφte tyto definice zm∞nit. P°i Φast∞jÜφch p°esunech se ruΦnφ editace stßvß ne·nosnou.
V²vojovΘ nßstroje - Pro rozÜφ°enφ mo₧nostφ webovsk²ch strßnek je nutnΘ je doplnit o tzv. interaktivitu. N∞kterΘ jazyky (JavaScript) jsou p°φmo vklßdßny do HTML dokument∙ a pro jejich v²voj nenφ zapot°ebφ specißlnφch nßstroj∙. Pro dalÜφ (Java, C++, databßze) je nutnΘ pou₧φt bu∩ klasick² p°ekladaΦ, nebo specißlnφ nßstroj.
Co je k dispozici?
Tento p°ehled se zab²vß zejmΘna vlastnφmi realizaΦnφmi nßstroji a jeÜt∞ p°esn∞ji webovsk²mi editory a ΦßsteΦn∞ dalÜφmi skupinami nßstroj∙. Popisy a p°ehledy ostatnφch program∙ m∙₧ete najφt v jinΘ literatu°e, nebo¥ tyto aplikace zasahujφ i mimo Internet.
V oblasti realizaΦnφch nßstroj∙ p°eva₧ujφ sharewarovΘ produkty r∙znΘ ·rovn∞, kterΘ jsou v nejr∙zn∞jÜφch fßzφch beta-test∙. KomerΦnφ produkty jsou sice takΘ k dispozici, ale nenφ jich p°φliÜ mnoho. Podle zkuÜenostφ profesionßlnφch "tvo°iΦ∙" HTML, ₧ßdn² z t∞chto produkt∙ nenφ samospasiteln², v∞tÜina mß stßle k dokonalosti daleko.
Ka₧d² si musφ vyzkouÜet, kter² mu nejvφce vyhovuje, proto₧e mnoho jich je velmi podobn²ch, a jen v detailech se od sebe liÜφ. P°ehled mß slou₧it p°edevÜφm jako pr∙°ez trhem a ukazuje to nejzajφmav∞jÜφ, co lze zatφm nalΘzt. V∞tÜina z t∞chto produkt∙ je voln∞ k dispozici a m∙₧ete si je tedy alespo≥ krßtce vyzkouÜet.
1. Plßnovßnφ
- P°ed vlastnφ realizacφ je nutnΘ urΦit, k Φemu je webovskΘ sφdlo urΦeno.
- PotΘ musφte urΦit, co a jak bude na strßnkßch zobrazeno.
- Nakonec je zapot°ebφ vybrat zp∙sob, jak²m bude zvolenΘho cφle dosa₧eno. To jest protokoly, jazyky a v neposlednφ °ad∞ takΘ nßstroje.
2. Realizace
- Idea musφ b²t zhmotn∞na ve form∞ HTML strßnek, CGI soubor∙, Java program∙ a dalÜφch prost°edk∙.
3. Udr₧ovßnφ sφdla
Po zve°ejn∞nφ a spuÜt∞nφ serveru nenφ Φas na odpoΦinek, ale zaΦφnß nikdy nekonΦφcφ kolotoΦ. VÜechen obsah musφ b²t neustßle udr₧ovßn a kontrolovßn a obnovovßn.
Plßnovacφ - pro grafickΘ znßzorn∞nφ organizace budoucφho webovskΘho sφdla.
OrganizaΦnφ - pro udr₧ovßnφ kontroly nad projektem.
RealizaΦnφ - pro vlastnφ vytvß°enφ obsahu. Ty dßle m∙₧eme rozd∞lit na:
WebovskΘ editory - pro vφce Φi mΘn∞ automatizovanou a vizualizovanou prßci s HTML dokumenty.
GrafickΘ nßstroje - pro tvo°enφ animovan²ch soubor∙ nebo grafick²ch obrßzk∙.
OrganizaΦnφ nßstroje - pro udr₧ovßnφ dokumentov²ch struktur.
V²vojß°skΘ nßstroje - pro vytvß°enφ iteraktivnφch slu₧eb a propojenφ na proprietßrnφ databßze.