Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 30/96)
Tlust² paklφk bankovek vysok²ch hodnot na v∞tÜinu lidsk²ch bytostφ p∙sobφ uklid≥ujφcφm a se stoupajφcφm poΦtem celkovΘho obnosu a₧ euforick²m dojmem. Klasick² zp∙sob placenφ "na d°evo" ze ₧ivota pomalu mizφ (pokud neobchodujete s kolumbijsk²m kartelem) a vÜichni si zvykßme na to, ₧e naÜe penφze jsou prezentovßny v²pisy z bankovnφch kont. Bezhotovostnφ p°evody pen∞z krom∞ pohodlφ p°inßÜejφ takΘ pom∞rn∞ vysokou bezpeΦnost, kterΘ dnes nenφ nikdy dost.
Internet krom∞ zßbavy a p°emφry informacφ nabφzφ takΘ mo₧nosti rychlΘho nßkupu. Aby bylo mo₧nΘ platby realizovat, je nutnΘ vlastnit kreditnφ kartu nebo platit p°i odb∞ru zbo₧φ. Ob∞ metody jsou nevhodnΘ a ob∞ s sebou nesou znaΦn∞ vysokΘ re₧ijnφ poplatky. Naproti tomu tzv. elektronickΘ penφze jsou urΦeny prßv∞ pro bezhotovostnφ platby s vysokou mφrou bezpeΦnosti a bez velk²ch poplatk∙. Jejich pou₧φvanφ se pomalu rozÜi°uje, p°iΦem₧ propagßto°i musφ Φelit dv∞ma zßkladnφm problΘm∙m: ned∙v∞°e prodejc∙ a u₧ivatel∙ a legislativ∞ jednotliv²ch zemφ.
P°es vÜechny problΘmy, kterΘ zavßd∞nφ elektronick²ch pen∞z obnßÜφ, se podle vφce v²zkumn²ch spoleΦnostφ brzy doΦkßme doby, kdy velkß Φßst zbo₧φ a slu₧eb bude hrazena touto cestou. V roce 2005 by dokonce celß p∞tina plateb m∞la prob∞hnout v podob∞ jedniΦek a nul, kdy celkov² objem by m∞l dosßhnout tΘm∞° t°φ miliard dolar∙. Nenφ tedy divu, ₧e mnoho spoleΦnostφ se ve v²voji systΘmu pro elektronickΘ penφze anga₧uje. P°φpadnΘ licenΦnφ nebo i provoznφ poplatky vypadajφ velice slibn∞.
ElektronickΘ penφze vÜemo₧n∞ podporuje v∞tÜina firem podnikajφcφch na Internetu, proto₧e na nich jsou zßvislΘ jejich v²d∞lky. Pokud se vΦas poda°φ internetovskΘ banky "rozjet", je velice pravd∞podobnΘ, ₧e rozsßhlΘ investice do vybavenφ a v²voje specializovan²ch internetovsk²ch aplikacφ se koneΦn∞ vrßtφ. Jestli₧e spot°ebitelΘ budou elektronickΘ penφze ignorovat, je velice pravd∞podobnΘ, ₧e cel² zßzrak, kter² se jmenuje Internet, tiÜe zmizφ v propadliÜti d∞jin.
ProblΘm pou₧φvßnφ elektronick²ch pen∞z souvisφ komplexn∞ s bezhotovostnφmi platbami. AΦkoliv bankovnφ p°evody a kreditnφ karty jsou pom∞rn∞ rozÜφ°enΘ, drtvivß v∞tÜina lidskΘ populace spolΘhß na barevnΘ papφrky a kovovΘ mince. A nenφ d∙vod domnφvat se, ₧e se to v nejbli₧Üφ dob∞ zm∞nφ. P°edstava, ₧e vaÜe penφze existujφ jen jako zßznam na disku banky, kter² je jako jinß technika zniΦiteln², je nep°φjemnß. Proto se p°edpoklßdß, ₧e p°inejmenÜφm v nejbli₧Üφ dob∞ bude digitalizace pen∞z pouze dopl≥kem ke klasickΘmu ·Φtu.
P°esto majφ elektronickΘ penφze Üanci v p°φpad∞, ₧e se poda°φ v∞tÜin∞ vysp∞l²ch zemφch dosßhnout urΦitΘ dohody o jejich kontrole a plynutφ do zahraniΦφ. Zatφm v∞tÜina aktivity okolo digitßlnφ m∞ny probφhß v USA, kde je takΘ nejvφce u₧ivatel∙ Internetu, pro n∞₧ je p°edevÜφm urΦena. Pouze v n∞kolika mßlo zemφ Evropy je mo₧nΘ elektronickΘ platby pou₧φvat, a v∞tÜina evropsk²ch vlßd je z existence digitßlnφch pen∞z zd∞Üena.
Krom∞ zßpasu elektroniky s papφrem se jednotlivΘ firmy perou o to, kter² systΘm se stane standardem. Ve chvφli, kdy spot°ebitelΘ, firmy a vlßdy zaΦnou houfn∞ uznßvat jednu technologii, ostatnφ se v podstat∞ mohou "jφt klouzat". A proto₧e jde o znaΦnΘ penφze, ne v₧dy konkurenti pou₧φvajφ ΦistΘ praktiky. V²sledkem existence desφtek proprietßrnφch °eÜenφ je dezorientace u₧ivatele. Nikdo z nßs rozhodn∞ nechce mφt desφtky digitßlnφch ·Φt∙, aby byl schopen platit vÜemi zp∙soby.
Nejv∞tÜφ Üanci na prvenstvφ v cφlovΘ pßsce majφ firmy CyberCash a DigiCash, jejich₧ technologie jsou nejrozÜφ°en∞jÜφ. Vφt∞z m∙₧e b²t jen jeden, ostatnφ se budou muset spokojit s drobky, kterΘ spadnou ze stolu, kde bude hodovat tv∙rce technologie pro p°φÜtφ generaci pen∞z.
TradiΦnφ 95,5 %
ElektronickΘ penφze 4,5%
TradiΦnφ 84 %
ElektronickΘ penφze 16 %
TradiΦnφ 80 %
ElektronickΘ penφze 20 %
Zdroj: Killien & Associates