V²robci sφ¥ov²ch operaΦnφch systΘm∙ (NOS) se dostali do patovΘ situace. Ka₧d² produkt si naÜel svΘ mφsto a vydobyl urΦitou pozici a renomΘ. Zdßlo by se tedy, ₧e situace je stabilizovanß a nedojde k v∞tÜφm ot°es∙m. Omyl, dojde a velmi brzo, a to dφky tzv. Intranetu. Pou₧φvßnφ internetovsk²ch technologiφ, zejmΘna WWW, na podnikov²ch sφtφch doznßvß znaΦnΘ popularity. A prßv∞ zde se otevφrß novß oblast, kde mohou v²robci NOS svΘ produkty uplatnit a zφskat dolßrky za jejich prodej. Podle nyn∞jÜφch odhad∙ bude celkov² kolßΦ p∞kn∞ velk², a nenφ divu, ₧e vÜechny firmy investujφ horem dolem do v²voje sv²ch °eÜenφ. Ale ouha, soupe°em stßlic na softwarovΘm nebi nejsou jen jejich historiΦtφ konkurenti, ale takΘ mnoho daleko menÜφch a spφÜe neznßm²ch firem. Ty takΘ v∞tÜinou nabφzejφ svß °eÜenφ daleko d°φve, ale chybφ jim rozsßhlß marketingovß i technickß podpora. Proto se dß Φekat, ₧e v∞tÜinu pov∞stnΘ smetany slφznou t°i nejv∞tÜφ dodavatelΘ operaΦnφch systΘm∙: Microsoft, IBM a samoz°ejm∞ Novell. Je takΘ jistΘ, ₧e se vedle nich prosadφ dalÜφ firmy, p°edevÜφm Netscape, ale takΘ n∞kte°φ databßzovφ giganti, jako je Oracle a Informix.
Budoucnost je vzdßlenß
Hlavnφmi zbran∞mi nov²ch NOS je podpora HTML dokument∙, Javy a elektronickΘ poÜty. VÜichni t°i dodavatelΘ nabφzejφ urΦitΘ produkty ji₧ dnes, ale ty jsou bu∩ v beta-verzφch, nebo podporujφ pouze zlomek proklamovan²ch funkcφ. VÜechny firmy tedy ₧ivφ trh p°edevÜφm sv²mi tiskov²mi zprßvami, kterΘ ohlaÜujφ revoluΦnφ °eÜenφ, propojenφ vÜech existujφcφch technologiφ atd. SkuteΦnΘ produkty lze oΦekßvat na konci tohoto roku, a ty dokonalejÜφ dokonce a₧ p°φÜtφ rok. Do tΘ doby se ovÜem ve sv∞te Intranetu a Internetu p°ihodφ mnohΘ, a po uvedenφ nov²ch NOS budou muset jejich v²robci rychle p°ipravovat updaty, aby podpo°ili novΘ technologie, kterΘ se b∞hem tΘto znaΦn∞ dlouhΘ doby objevφ.
N∞kterΘ firmy tedy dajφ urΦit∞ p°ednost program∙m od menÜφch a dynamiΦt∞jÜφch firem, kterΘ se nynφ sna₧φ na Internetu vybudovat svou finanΦn∞ zajiÜt∞nou budoucnost. Giganti, kte°φ je zatφm vφcemΘn∞ ignorujφ, by se m∞li p°ece jen mφt na pozoru, proto₧e Internet t∞mto firmßm nabφzφ mo₧nost, jak se tΘm∞° bezplatn∞ prezentovat ÜirokΘ ve°ejnosti. B∞hem doby, kdy budou bojovat mezi sebou, jim m∙₧e vyr∙st velmi nemilß konkurence schopnß vystrΦit je i z trh∙ velk²ch podnikov²ch informaΦnφch systΘm∙, kde lze Φekat p°ece jen urΦitΘ vßhßnφ. Je ovÜem takΘ fakt, ₧e mnoho velk²ch firem bude spolΘhat na svΘ standardnφ dodavatele, aby si udr₧ely alespo≥ ΦßsteΦnou kompatibilitu a jist∞ i dobrΘ vztahy.
Co tedy kuchyn∞ nejd∙le₧it∞jÜφch softwarov²ch producent∙ va°φ pro svΘ zßkaznφky? V ka₧dΘm p°φpad∞ podivuhodnΘ sm∞si.
Novell na zaΦßtku cesty
Novell, tradiΦnφ dodavatel sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu NetWare, tak populßrnφho u nßs, trochu zaspal dobu. A zvolil naprosto jin² p°φstup k vytvo°enφ intranetovskΘho °eÜenφ. Mß k dispozici nejÜirÜφ instalovanou zßkladnu, m∙₧e tedy sv²m zp∙sobem urΦovat taktiku boje. Mnoho u₧ivatel∙ Netwaru volφ mφsto p°echodu na jinou platformu podporujφcφ Internet p°φmo kombinacφ Netwaru a internetovsk²ch dopl≥k∙. Novell zatφm z toho t∞₧φ, a jeho aktivita kolem nov²ch technologiφ se smrskla na prohlßÜenφ o budoucφ verzi novellovskΘho sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu a jeden produkt. Tφmto produktem je Novell Web Server, kter² je realizovßn jako sada NLM modul∙ a funguje spoleΦn∞ s klasick²m NetWare 4.X serverem. V dodßvce se serverem se nachßzφ jeÜt∞ n∞kolik podporn²ch produkt∙, ty vÜak ji₧ nejsou v²robkem Novellu, ale jin²ch firem. Dß se tedy °φci, ₧e Üvec se dr₧φ svΘho kopyta a nepouÜtφ se do neznßm²ch vod. Hlavnφ p°ednostφ serveru od Novellu je podpora NDS (Network Directory Services), objektovΘmu systΘmu sprßvy slu₧eb na sφti. Tento server je vlastn∞ zatφm jedin², kter² slu₧by NDS dokß₧e p°φmo zp°φstupnit. V dalÜφ verzi by se m∞la rozÜφ°it podpora pro bezpeΦnost a databßze.
V budoucφm Netware, kter² je zatφm oznaΦen Green River, by m∞la p°ib²t p°φmß podpora IP protokolu s DHCP protokolem a dalÜφ integrace internetovsk²ch slu₧eb s NDS. Tφm ovÜem tΘm∞° veÜkerß podpora Internetu a Intranetu konΦφ. Jist∞, Novell spolΘhß na svΘ nezßvislΘ v²vojß°e, nebo¥ jejich podpo°e v∞nuje dostatek finanΦnφ i technickΘ podpory. Ale stejn∞ se nemohu zbavit dojmu, ₧e Novell trochu Internet podce≥uje. V ka₧dΘm p°φpad∞, u₧ivatelΘ NetWaru majφ mo₧nost alespo≥ ΦßsteΦn∞ rozÜφ°it svΘ slu₧by o prßci na Internetu nebo vytvo°it podnikov² IS zalo₧en² na Webu. Myslφm, ₧e novellovsk² Intranet si vyberou p°edevÜφm ti, kte°φ majφ ji₧ Netware nainstalovßn. Je to velkΘ mno₧stvφ st°ednφch a v∞tÜφch podnik∙, ty menÜφ se z°ejm∞ spφÜe vydajφ cestou pokus∙ a omyl∙ s nezßvisl²mi v²robci.
IBM mß silnou pozici
IBM se prohlaÜuje za spoleΦnost, kterß od zaΦßtku v∞novala Internetu pozornost. Nevφm, zda-li je to skuteΦn∞ pravda, ale nynφ se Velkß Modrß prezentuje p°edevÜφm integracφ internetovsk²ch slu₧eb do svΘho budoucφho operaΦnφho systΘmu - Merlin. I souΦasn² OS/2 Warp Connect je vybaven zßkladnφ sadou podpory Internetu, tak₧e u₧ivatelΘ nep°ijdou zkrßtka.
Zde ovÜem soupe°φ IBM s Microsoftem a jeho Windows, a bohu₧el stßle nep°φliÜ ·sp∞Ün∞. Nejv∞tÜφ sφla spoΦφvß v p°enesenφ internetovsk²ch technologiφ na silnΘ stroje, jako je AS/400, a propojenφ se standardnφmi aplikacemi.
Hlavnφ produkt, Internet Connection Server, prßv∞ toto nabφzφ. Je jednφm ze sedmi serverov²ch produkt∙, kterΘ spolu dohromady pokr²vajφ celΘ spektrum pot°eb podnikov²ch informatik∙. Jednφm z nich je i Notes Server, do kterΘho Lotus takΘ p°idßvß internetovskou konektivitu. Programy IBM, jak bylo ji₧ zmφn∞no, krom∞ PC platformy b∞₧φ i na mainframech. ╪eÜenφ firmy IBM je ji₧ tradiΦn∞ urΦeno pro velkΘ firmy a korporace. Bude se sna₧it vnΘst novΘ mo₧nosti do star²ch p°φstup∙, tak₧e tyto firmy nebudou nuceny "bourat" svΘ dosavadnφ informaΦnφ systΘmy, na Intranet budou p°echßzet pozvolna a bez k°eΦφ.
Microsoft nasadil vra₧ednΘ tempo
Jednou ze softwarov²ch firem, kterß se do Internetu vrhla rovn²ma nohama, je Microsoft. B∞hem necelΘho roku, kdy se zaΦala "prointernetovsky" orientovat. V souΦasnΘ dob∞ nabφzφ celou °adu produkt∙ pro Intranet, i kdy₧ v∞tÜina z nich je stßle v beta-verzi. K dispozici je ji₧ nynφ, IIS 1.0, webovsk², FTP a Gopher server, kter² pracuje pod Windows NT. Podle strategie firmy budou NTΦka serverov²m produktem, jeho₧ slu₧by budou vyu₧φvat klientskΘ programy pod Windows 95.
Budoucφ integrace slu₧eb pro Internet postoupφ nejdßle asi prßv∞ v produktech Microsoftu. Tak se zdß po ohlßÜenφ vÜech funkcφ a vypuÜt∞nφ dalÜφ beta-verze Windows NT 4.0. Novß NT doznajφ krom∞ p°epracovanΘho GUI i vnit°nφch zm∞n, na nich₧ se v²znamnou m∞rou podφlejφ prßv∞ aplikace urΦenΘ pro Intranet. Ty budou ΦßsteΦn∞ zabudovßny p°φmo do OS (nap°. RAS pro vzdßlen² p°φstup) a ΦßsteΦn∞ doinstalovatelnΘ jako samostatnΘ produkty. KoneΦnß verze NT bude na sv∞t∞ pom∞rn∞ brzo.
I kdy₧ novß Windows 95 se jen tak neobjevφ, Microsoft ji₧ nynφ p°edvedl n∞kterΘ zßkladnφ rysy. Jednφm z nich bude z°ejm∞ mo₧nost ovlßdat cel² poΦφtaΦ jako webovsk² prohlφ₧eΦ. Zabudovan² prohlφ₧eΦ, elektronickß poÜta a dalÜφ aplikace budou samoz°ejmostφ. Pro svΘ konkurenty p°ipravuje Microsoft tedy smrtelnou kombinaci Windows NT/Windows 95. Dφky svΘ nepopirateln∞ v²bornΘ marketingovΘ strategii se poda°ilo Microsoftu pokr²t velmi ÜirokΘ pole u₧ivatel∙, a nejinak tomu bude i u jeho produkt∙ pro Intranet.
A ostatnφ?
Podporu internetovsk²ch technologiφ p°idßvajφ do sv²ch produkt∙ i dalÜφ producenti operaΦnφch systΘm∙. Po pravd∞ °eΦeno, mnoho z nich tu bylo dokonce d°φve, jako nap°. Sillicon Graphics a dalÜφ v²robci unixovsk²ch operaΦnφch systΘm∙. I oni se budou v²znamnou m∞rou podφlet na prodeji Intranetu, i kdy₧ tΘm∞° jist∞ ne tak dramaticky, jako p°edchozφ t°i giganti.