"Co ₧e to je to DNS? DNA bych v∞d∞l, ale DNS?"... DNS znamenß Domain Name System, systΘm pojmenovßnφ domΘn, tedy systΘm pou₧φvan² p°i adresovßnφ na sφti Internet. A co ₧e je to vlastn∞ ta domΘna? DomΘna (domain) je slovo pochßzejφcφ z francouzÜtiny (kam se zase dostalo z latiny) a podle historickΘ epochy a mφsta mohlo znamenat: 1. souhrn panovnφkov²ch statk∙, feudßlnφ panstvφ, ovlßdanΘ ·zemφ 2. hlavnφ pracovnφ obor ("to je jeho domΘna...") 3. fyzikßln∞ - oblast materißlu stejnΘ magnetizace atd. atd. Podle obor∙ by mi jist∞ mohli nejr∙zn∞jÜφ odbornφci uvßd∞t dalÜφ p°φklady ze sv²ch profesφ. Pro nßs je vÜak nynφ asi nejvhodn∞jÜφ vyjφt z pojmu oblast. DNS je hierarchick² distribuovan² systΘm, pou₧φvan² pro organizovßnφ jmen (adres) na Internetu. DNS seskupuje a organizuje hierarchicky vÜechny p°ipojenΘ u₧ivatele a zßrove≥ zajiÜ¥uje nezßvislost na n∞jakΘ centrßln∞ spravovanΘ databßzi jmen. DNS je tedy jednφm ze zßkladnφch princip∙, kterΘ umo₧≥ujφ fungovßnφ Internetu tak, jak ho dnes znßme.
DomΘna - oblast, m∙₧e b²t urΦena jak fyzicky, t°eba zem∞pisn∞ (uk - Velkß Britßnie, cz - ╚eskß republika atd.), tak t°eba zßjmov∞ (edu - v²uka, com - obchod apod.) a podle °ady dalÜφch kritΘriφ. Jak u₧ jsme si uvedli, jde v p°φpad∞ DNS o systΘm hierarchick², tedy n∞kterΘ domΘny majφ vyÜÜφ a jinΘ zase ni₧Üφ ·rove≥. Entity poΦφtaΦ∙, resp. u₧ivatel∙ na Internetu jsou proto oznaΦovßny v DNS seskupovßnφm oznaΦenφ jednotliv²ch domΘn vedle sebe od nejni₧Üφ a₧ po nejvyÜÜφ ·rove≥. V souvislosti s DNS musφme proto takΘ zmφnit FDQN - Fully Qualified Domain Name (pln∞ kvalifikovanΘ jmΘno domΘny). Pokud si p°edstavφme systΘm pojmenovßnφ domΘn (DNS) jako stromovou strukturu, kde ka₧d² uzel mß sv∙j vlastnφ popis, potom FQDN pro urΦit² uzel je popis tohoto uzlu, nßsledovan² popisem vÜech uzl∙, le₧φcφch mezi tφmto uzlem a ko°enem pomyslnΘho stromu. Zde je t°eba podotknout, ₧e nejvyÜÜφ domΘna se v₧dy vynechßvß (nejvyÜÜφ domΘnou je zde mφn∞n ko°en hierarchickΘho stromu, tedy samotn² Internet). Nap°φklad FQDN www.poci.kocourkov.edu m∙₧eme rozebrat od domΘny nejvyÜÜφ ·rovn∞ a₧ po ·rove≥ nejni₧Üφ. ┌pln∞ vpravo je oznaΦenφ edu, tedy education - vzd∞lßvßnφ, Φili jde o entitu v oblasti Ükolstvφ. Vlevo od nφ u₧ nachßzφme kocourkov, tedy oznaΦenφ univerzity v Kocourkov∞. DalÜφ oznaΦenφ domΘny poci napovφdß, ₧e jde o vyhlßÜenou fakultu poΦφtaΦov²ch v∞d tΘto univerzity. ┌pln∞ vlevo je pak domΘna nejni₧Üφ ·rovn∞, tedy www, znamenajφcφ, ₧e se jednß o stanici World Wide Web. TakovΘto pln∞ kvalifikovanΘ domΘnovΘ pojmenovßnφ pak jasn∞ urΦuje, o kter² uzel sφt∞ jde. P°φnos systΘmu DNS je jist∞ nemal², pokud si p°edstavφme rozsßhlost celosv∞tovΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ a schopnost definovat kter²koli jejφ uzel pomocφ urΦitΘ kombinace n∞kolika nßzv∙ domΘn. Na princip pou₧itφ DNS nemajφ vliv ani stßle se m∞nφcφ a zdokonalujφcφ nßstroje a postupy, pou₧φvanΘ na Internetu.
OznaΦovßnφ pomocφ zkratek - jmen domΘn vÜak nenφ a nem∙₧e b²t jedin²m mo₧n²m popisem adresy na Internetu. Ve skuteΦnosti se toto slovnφ Φi pφsmennΘ oznaΦenφ p°eklßdß do fyzickΘ adresy, kterou lze zapsat jako ΦφselnΘ, op∞t domΘnovΘ pojmenovßnφ, nap°. 192.33.33.109. Ve skuteΦnosti toto poslednφ ΦφselnΘ oznaΦenφ p°edstavuje tzv. IP adress (IP - Internet Protocol), tedy adresu pro p°enosov² protokol Internetu.
I kdy₧ pro orientaci na Internetu nenφ dnes vlastn∞ t°eba v∙bec ₧ßdn²ch zem∞pisn²ch znalostφ, m∙₧e b²t n∞kdy u₧iteΦnΘ v∞d∞t, kam se p°ipojujeme, tedy co znamenß poslednφ zem∞pisnß domΘna v DNS. Potom pom∙₧e jednoduchß informace, ₧e zem∞pisnΘ domΘny odpovφdajφ pφsmenn²m k≤d∙m, p°id∞len²m pro jednotlivΘ zem∞ mezinßrodnφ normou ISO 3166. V tΘto norm∞ mß ka₧dß zem∞ p°id∞leny t°i r∙znΘ k≤dy. P°edevÜφm k≤d, sestßvajφcφ ze dvou pφsmen, k≤d t°φpφsmenn² a koneΦn∞ k≤d Φφseln².
Mo₧nß ₧e souΦasn² u₧ivatel Internetu, sedφcφ u kvalitnφho prohlφ₧eΦe, ani nemß zßjem se p°φliÜ starat o n∞jak² systΘm DNS, nebo¥ veÜkerß jeho komunikace se sv∞tem se m∙₧e odehrßvat na ·rovni pohodlnΘho v²b∞ru v pestrobarevn²ch nabφdkßch pomocφ myÜi. Na obrazovce jen vybφrß z mo₧nostφ "Uka₧ sem, jestli₧e chceÜ toto" nebo "Uka₧ sem, pokud chceÜ tamto", a rßzem se dφky vazbßm (links), kterΘ nastavil autor WebovskΘ strßnky, ocitß hned v Austrßlii a hned zase v Americe, tak naΦ se zam²Ület nad DNS? Se zp∙sobem zßpisu domΘnovΘho pojmenovßnφ je to jako s p°φstupem k ₧ivotu. Jsou lidΘ praktiΦtφ, kte°φ se bez zamyÜlenφ vrhajφ na nßstroj a pou₧φvajφ ho. Jsou naopak "Ü¥ouralovΘ", kte°φ se sna₧φ neustßle ptßt proΦ?
Ve skuteΦnosti se ale i ten nejpraktiΦt∞jÜφ a nejmΘn∞ zv∞dav² u₧ivatel Internetu d°φve Φi pozd∞ji s pojmenovßnφm domΘn seznßmφ. ZaΦne ho p°ece jenom zajφmat, co vlastn∞ znamenß ta m∞nφcφ se sekvence znak∙ ve stavovΘm °ßdku prohlφ₧eΦe, jednou konΦφcφ au, jindy zase at... No a pak p°ijde t°eba i na to, ₧e sßm m∙₧e spoustu adres vymyslet. StaΦφ, kdy₧ si jen uv∞domφ, jak DNS funguje. Tak nap°φklad, pova₧me, kolik spoleΦnostφ s celosv∞tovou p∙sobnostφ dokß₧e pr∙m∞rn² konzument tiskov²ch a televiznφch reklam zpam∞ti vyjmenovat. No a pokud si nßÜ "brouzdal" po Internetu vzpomene, ₧e na konci adresy bude nejspφÜ com (proto₧e v∞tÜina firem se prezentuje na Internetu z obchodnφch d∙vod∙), p°ed tuto domΘnu zapφÜe nßzev firmy a jeÜt∞ vφce vlevo uvede www, mß tΘm∞° jistotu, ₧e si za chvφli m∙₧e proΦφtat nejnov∞jÜφ firemnφ informace.
Se systΘmem domΘnovΘho pojmenovßnφ se potvrzuje jedno znßmΘ pravidlo, toti₧ ₧e v∞tÜina genißlnφch v∞cφ je ve svΘ podstat∞ genißln∞ jednoduchß...