Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 28/96)
Hlubokß noc je prosycena sv∞₧φm vzduchem a celΘ m∞sto spφ. Pouze jednou ulicφ se plφ₧φ tich² stφn sm∞rem k mohutnΘ budov∞ banky. Po chvφli vpadne do podloubφ, a z∙stßvß jen ticho. Za hodinku m∙₧eme stejn² stφn spat°it, jak se tiÜe ulicφ pohybuje zp∞t obtφ₧en velk²m vakem pln² Φehosi t∞₧kΘho.
"Loupe₧ stoletφ!" - hlßsajφ druh² den titulky novin. Nejv∞tÜφ banka ve m∞st∞ byla prßv∞ pot°etφ tento m∞sφc vyloupena, a to i p°es zesφlenß bezpeΦnostnφ opat°enφ. Nestalo by se to, kdyby p°edstavitelΘ banky zapomn∞li na hotovΘ penφze a zm∞nili je na °adu jedniΦek a nul umφst∞n²ch na serverech. V∞k elektronick²ch pen∞z se p°iblφ₧il, a brzo budeme mφsto pen∞₧enky nosit pouze Φipovou kartu. ElektronickΘ penφze vÜak najdou p°edevÜφm uplatn∞nφ na Internetu, kde nahradφ v souΦasnΘ dob∞ nejpou₧φvan∞jÜφ platbu pomocφ kreditnφ karty. Ta mß proti elektronick²m pen∞z∙m n∞kolik nev²hod. P°edevÜφm jsou to velkΘ poplatky za ·kony spojenΘ s placenφm, kdy p°i menÜφ zaplacenΘ Φßstce mohou tyto poplatky b²t dokonce dra₧Üφ ne₧ samotnΘ zbo₧φ nebo slu₧ba. Druh²m problΘmem je nedo°eÜenß bezpeΦnost p°enosu informacφ o kart∞. ElektronickΘ penφze majφ tedy zelenou. Jen₧e v souΦasnΘ dob∞ existuje n∞kolik destφtek mechanism∙ provßd∞nφ plateb, a skuteΦnΘ elektronickΘ penφze se prosazujφ pom∞rn∞ pomalu. Je to p°irozenΘ, nebo¥ se skuteΦn∞ jednß o pole neoranΘ, kde lze narazit na nejr∙zn∞jÜφ nßstrahy, kterΘ dnes bude n∞kdo t∞₧ko p°edvφdat.
Nejv∞tÜφ problΘm zp∙sobuje znßm² zaΦarovan² kruh p°i prosazovßnφ novinek do ₧ivota. Aby byly elektronickΘ penφze pou₧itelnΘ, musφ b²t dostateΦn∞ rozÜφ°eny. Musφ je tedy akceptovat a podporovat banky, prodejci a u₧ivatelΘ. Pokud je banky nebudou nabφzet, nemohou elektronickΘ penφze vyu₧φvat prodejci ani u₧ivatelΘ. Pokud je nebudou podporovat prodejci, banky nebudou tento zp∙sob platby nabφzet. NaÜt∞stφ se zdß, ₧e jak n∞kterΘ banky, tak prodejci zaΦφnajφ akceptovat a nabφzet mo₧nost platby pomocφ elektronick²ch pen∞z. Tak₧e zb²vß, aby na tento zp∙sob obchodovßnφ p°istoupili samotnφ u₧ivatelΘ Internetu. Nejd∙le₧it∞jÜφm faktem toti₧ je, ₧e elektronickΘ penφze nejsou p°φmou konkurencφ kreditnφch karet. Jsou p°edevÜφm dopl≥kem, nebo¥ majφ nahradit klasickΘ placenφ skuteΦn²mi pen∞zi. Jsou tedy urΦeny pro ·hrady mal²ch Φßstek pen∞z, za slu₧by, ale i za n∞kterΘ v²robky. Nikde nenφ samoz°ejm∞ °eΦeno, ₧e nelze platit v∞tÜφ Φßstky, ale obecn∞ se p°edpoklßdß menÜφ objem obchod∙ uskuteΦn∞n²ch tφmto zp∙sobem. TakΘ je nad slunce jasnΘ, ₧e nikdo nebude chtφt deponovat na ·Φet u virtußlnφ banky velkΘ Φßstky pen∞z. DalÜφ oblastφ vyu₧itφ mohou b²t on-line hernφ slu₧by, kde m∙₧e u₧ivatel penφze nejen utratit, ale p°i dobΘ konstelaci hv∞zd i zφskat.
BezpeΦnost je zajiÜt∞na
Asi nejv∞tÜφ p°ekß₧kou jsou obavy o bezpeΦnost dat p°enßÜen²ch po Internetu, v tomto p°φpad∞ o bezpeΦnost pen∞z ulo₧en²ch ve virtußlnφch bankßch. Ale bezpeΦnost informacφ, kterΘ jsou po Internetu o vaÜich pen∞zφch p°enßÜeny, je znaΦn∞ vyÜÜφ, ne₧ nap°. p°i zadßvßnφ Φφsla kreditnφ karty na WWW strßnce. U n∞kter²ch systΘm∙, jako je DigiCash, se dokonce informace o u₧ivateli v∙bec po Internetu nep°enßÜejφ.
DalÜφ -u₧ oprßvn∞n∞jÜφ - obavy jsou o bezpeΦnost pen∞z ulo₧en²ch ve virtußlnφch bankßch. Nenφ toti₧ zatφm zdaleka jistΘ nakolik jsou servery bank zajiÜt∞ny proti pr∙niku nebo pouhΘmu v²padku. ┌daje o vaÜich pen∞zφch jsou v elektronickΘ form∞ ulo₧eny na serveru. Pokud dojde ke zhroucenφ diskovΘho systΘmu, jsou vlastn∞ penφze nenßvratn∞ ztraceny. Jist∞₧e virtußlnφ banky majφ svΘ systΘmy zßlohovßny, tak₧e by muselo dojφt k v²padku hned n∞kolika systΘmu, ale teoretickß mo₧nost tu stßle existuje (p°i dneÜnφ computerizaci klasick²ch bank, se vßm to m∙₧e stßt i u klasickΘho ·Φtu) a Üustφcφ bankovky p°ece jen vyvolßvajφ klamn² pocit jistoty.
DigiCash
Jednφm z nejrozÜφ°en∞jÜφch systΘm∙ internetovsk²ch elektronick²ch pen∞z je Ecash spoleΦnosti DigiCash. V nßsledujcφm textu se o n∞m dozvφte podrobnosti. PopsanΘ mechanismy se vztahujφ obecn∞ na elektronickΘ penφze, dalÜφ podobnΘ systΘmy se liÜφ p°edevÜφm v provedenφ a detailech.
P°ed mo₧nostφ pou₧φvat Ecash si u₧ivatel musφ nejen ulo₧it penφze u banky, ale takΘ nainstalovat aplikaci, kterß transakce obsluhuje. Tato aplikace b∞₧φ v pozadφ, a objevφ se pouze v p°φpad∞ pot°eby nebo po₧adavku webovskΘho browseru.
Prvnφ, co musφ u₧ivatel uΦinit, je "napln∞nφ" pen∞₧enky zp∙sobem velmi podobn²m vybφrßnφ pen∞z z bankovnφho automatu. Podle sv²ch pot°eb p°enese na sv∙j poΦφtaΦ po₧adovanou sumiΦku digitßlnφch pen∞z. Ty sestßvajφ vlastn∞ z °ady 64bitov²ch Φφsel, kterß jsou generovßna serverem banky. Ka₧dΘ Φφslo reprezentuje bankovku nebo spφÜe minci urΦitΘ hodnoty. JakΘ mince budou ze serveru sta₧eny, rozhoduje software, a pokud dojde k vzßcnΘmu p°φpadu, ₧e pro platbu nejsou k dispozici "drobnΘ", u₧ivatel o n∞ musφ zase po₧ßdat server banky.
Nynφ se ji₧ m∙₧eme vydat do kybernetick²ch obchod∙, prohlφ₧et regßly a vybφrat zbo₧φ. Pokud se nßm n∞co zalφbφ, pouze na to klikneme, vyplnφme p°φsluÜnΘ informace, nap°. adresu a software b∞₧φcφ v pozadφ zobrazφ informaci o po₧adavku k proplacenφ. Na obrazovce uvφdφme, komu platφme a kolik. Pokud souhlasφme, staΦφ stisknout op∞t ikonku potvrzenφ Φßstky a zbytek provede automaticky nßÜ program. Ten takΘ rozhodne, jakΘ "mince" budou pou₧ity k zaplacenφ. Tyto digitßlnφ penφze jsou zaslßny k prodejci, jeho₧ software zase automaticky poÜle informaci o platb∞ virtußlnφ bance. Banka p°ipφÜe Φßstku na ·Φet prodejce. Pozor, u₧ ji neodepisuje z vaÜeho ·Φtu, proto₧e to uΦinila ve chvφli, kdy jste si vybφrali penφze a p°enßÜeli informace o nich na vßÜ poΦφtaΦ. Existuje takΘ mo₧nost, aby po ov∞°enφ pen∞z bankou software automaticky stejnou Φßstku od banky vyzvedl. Tento zp∙sob je vhodn² zejmΘna pro obchodovßnφ a placenφ mezi u₧ivateli, kte°φ cht∞jφ mφt na svΘm poΦφtaΦi stßle k dipozici rozumnΘ mno₧stvφ pen∞z pro drobnΘ platby.
Penφze jsou anonymnφ
P°i uvedenΘm zp∙sobu placenφ by banka v p°φpad∞ pot°eby mohla sledovat, kdo za co zaplatil. N∞kte°φ u₧ivatelΘ necht∞jφ, podobn∞ jako ve skuteΦnΘm ₧ivot∞, aby n∞kdo m∞l mo₧nost sledovat, za co a kolik utrßcejφ. Proto Digicash umo₧≥uje vytvß°et skuteΦn∞ anonymnφ mince, kterΘ se podobajφ skuteΦnΘ m∞n∞.
Mφsto toho, aby si u₧ivatelsk² software vy₧ßdal elektronickΘ mince od serveru, vytvo°φ vlastnφ "dolarovou" bankovku a tu zaÜle bance ve specißlnφ digitßlnφ obßlce. Ta odepφÜe tuto Φßstku z ·Φtu u₧ivatele a opat°φ ji "razφtkem" potvrzujφcφm sprßvnost a autorizovanost tΘto mince. VßÜ software potom odstranφ obßlku, oznaΦujφcφ u₧ivatele, a mßte k dispozici anonymnφ minci. V p°φpad∞ platby prodejce dostane tuto minci, poÜle jφ bance, kterß rozpoznß sprßvnΘ razφtko a musφ ji p°ijmout. Nem∙₧e vÜak za ₧ßdn²ch okolnostφ "vystopovat", kdo touto mincφ zaplatil. VÜechny v²Üe popsanΘ kroky probφhajφ automaticky, u₧ivatel pouze urΦφ, ₧e chce ze svΘho ·Φtu zφskat "anonymnφ" penφze.
ElektronickΘ ·Φty mohou b²t takΘ napojeny na depozitnφ odd∞lenφ, kde mohou zßkaznφci zφskat krßtkodobΘ ·v∞ry. To znamenß, ₧e zde se dostßvß Ecash do oblasti dominance kreditnφch karet. V p°φpad∞, ₧e zßkaznφk nemß na svΘm ·Φtu dostateΦn∞ velkou Φßstku, software automaticky za₧ßdß o p∙jΦku, a pokud je vÜe v po°ßdku, penφze jsou p°ipsßny na ·Φet u₧ivatele. Odtud jsou p°eneseny popsanou cestou do elektronickΘ pen∞₧enky a potΘ s nimi m∙₧e b²t zaplaceno internetovsk²ch prodejc∙m.
Technicky vzato
Ecash, podobn∞ jako dalÜφ elektronickΘ platebnφ systΘmy, je nezßvisl² na sφ¥ov²ch protokolech a m∙₧e vyu₧φvat TCP/IP i dalÜφ sφ¥ovΘ protokoly. SystΘm Digicashe pou₧φvß pro vytvß°enφ elektronick²ch mincφ ve°ejnΘ klφΦe, zalo₧enΘ na RSA. Zßkladem tohoto systΘmu je existence pßru klφΦ∙. Informace zak≤dovanß jednφm klφΦem m∙₧e b²t rozk≤dovßna pouze p°i pou₧itφ druhΘho nebo naopak. Nenφ tΘm∞° v silßch ₧ßdnΘho v²poΦetnφho systΘmu vypoΦφtat podle hodnoty jednoho klφΦe ten druh².
Kreditnφ karty - Nejpou₧φvan∞jÜφ zp∙sob, kdy na objednßvce umφst∞nΘ na webovskΘ strßnce zadßte Φφslo svΘ kreditnφ karty. Pro ΦeskΘ publikum je tento zp∙sob tΘm∞° zapov∞zen.
A nynφ ji₧ skuteΦn∞ internetovskΘ platebnφ systΘmy:
First Virtual- Platebnφ systΘm zalo₧en² na elektronick²ch pen∞zφch a zp∞tnΘm ov∞°ovßnφ pomocφ elektronickΘ poÜty. U₧ivatel zasφlß po Internetu pouze ID p°id∞lenΘ virtußlnφ bankou.
CyberCash - Pat°φ mezi jeden z nejpou₧φvan∞jÜφch systΘm∙. U₧ivatel mß na svΘm poΦφtaΦi nainstalovßnu tzv. elektronickou pen∞₧enku. M∙₧e s nφ zachßzet ·pln∞ stejn∞ jako s pen∞₧enkou normßlnφ.
Digicash - DalÜφ ze siln∞ podporovan²ch standard∙. Pro komunikaci pou₧φvß 64bitovΘ ÜifrovanΘ klφΦe s dvojitou autorizacφ u u₧ivatele a u banky.
The NetBank - DalÜφ systΘm, kter² vyu₧φvß zasφlßnφ nek≤dovan²ch sΘriφ Φφsel, p°edstavujφcφch urΦitΘ obnosy p°i°azenΘ urΦitΘmu zßkaznφkovi.