Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 26/96)
Bookmark
Tzv. Bookmarky jsou vlastn∞ ulo₧enΘ adresy na zajφmavΘ WWW strßnky. Tyto odkazy si uklßdß ka₧d² u₧ivatel a m∙₧e se tak rychle vracet na svß oblφbenß mφsta. Takov² seznam odkaz∙ mß n∞kdy velkou cenu, a proto si p°i zßlohovßnφ sv²ch dat nezapome≥te p°idat na svß mΘdia i tento seznam.
Browser
Browser je anglick² v²raz pro program pou₧it² k prohlφ₧enφ strßnek a prßci s webem. N∞kdy se pou₧φvß i v ΦeskΘ terminologii nebo je p°elo₧en do nep°φliÜ v²sti₧nΘho v²razu pr∙zkumnφk.
cache
Vy kdo pracujete s poΦφtaΦi delÜφ dobu jste jist∞ toto slovo ji₧ slyÜeli. OznaΦuje specißlnφ pam∞¥ nebo oblast na disku, kterß je pou₧ita pro zrychlenφ prßce s daty. TΘm∞° ka₧d² prohlφ₧eΦ pou₧φvß takΘ cache, kde uklßdß sta₧enΘ WWW strßnky. Pokud se na tyto strßnky podφvßte znovu, nesjou stahovßny s Internetu, ale prohlφ₧φte si, ty kterΘ jsou ulo₧eny na vaÜem disku. N∞kdy se m∙₧e stßt, ₧e mφsto sta₧enφ novΘ verze prohlφ₧enΘ strßnky vidφte stßle p∙vodnφ ulo₧enou na vaÜem disku. Pokud si nejste jisti, zda vßÜ prohlφ₧eΦ nezobrazuje starß dat stiskn∞te tlaΦφtko Reload (Refresh apod.).
HTTP (Hypertext Transfer Protocol)
Helper aplikace
Web ji₧ dßvno neobsahuje jen textovß data s vlo₧en²mi obrßzky. Na serverech je mnoho specißlnφch dat, kterß mohou b²t prohlφ₧ena pouze externφmi aplikacemi. Aby u₧ivatel nemusel poka₧dΘ, kdy₧ k takov²m dat∙m p°istoupφ spouÜt∞t p°φsliÜnou aplikaci v∞tÜina prohlφ₧eΦ∙ umφ spustit aplikaci automaticky. Tyto aplikace jsou Φasto takΘ naz²vßny viewer.
Home page
Tzv. domßcφ strßnka oznaΦuje nejvyÜÜφ bod urΦitΘho logickΘho stromu strßnek. Je vstupnφm bodem na dalÜφ pod°φzenΘ strßnky. N∞kdy jsou takΘ takto oznaΦeny osobnφ strßnky u₧ivatel∙ Interentu.
Hot List
Oblφben²m mφstem nßvÜt∞vnφk∙ webovsk²ch sφdel jsou odkazy na dalÜφ zajφmavΘ strßnky. Tyto odkazy jsou Φasto takΘ oznaΦovßny jako Hot List.
HTML (HyperText Markup Language)
HTML je zßkladnφm formßtem pro uklßdßnφ dat, kterß jsou pak prohlφ₧ena WWW browsery. Existuje n∞kolik verzφ tohoto jazyka, a takΘ dalÜφ neoficißlnφ rozÜφ°enφ od nejr∙zn∞jÜφch firem.
http (HyperText Transport Protocol)
WWW prohlφ₧eΦe pou₧φvajφ pro svou komunikaci se servery prßv∞ tento protokol. Ten umo₧≥uje nejen Φtenφ HTML dokument∙, ale i n∞kterΘ dalÜφ specißlnφ akce dovolujφcφ vytvß°et dynamickΘ WWW strßnky, animace apod.
Hyperlink
Hyperlink je jin² v²raz pro odkaz na dalÜφ WWW strßnku. Tyto odkazy tvo°φ jemnou tkß≥ webovskΘho organizmu.
Java applety
Applety jsou vlastn∞ miniaturnφ nesamostatnΘ aplikace, kterΘ b∞₧φ v prost°edφ prohlφ₧eΦe WWW. Manipulφ p°edevÜφm s grafick²mi daty strßnky a dovolujφ vytvß°et nejr∙zn∞jÜφ animace a dalÜφ kreace.
Kiosk
Proto₧e WWW strßnky jsou v∞tÜinou dosti dlouhΘ a p°i zobrazenφ vÜech tlaΦφtkov²ch menu prohlφ₧eΦe p°ichßzφte o velk² prostor m∙₧ete n∞kterΘ prohlφ₧eΦe p°epnout do jakΘhosi prezentaΦnφho m≤du. Celß obrazovka je potom vyhrazena strßnce a vy vidφte, co se dß.
MIME (Multipurpose Internet Mail Extension)
Jak nßzev napovφdß, MIME bylo p∙vodn∞ urΦeno pro rozÜφ°enφ mo₧nostφ internetovskΘ poÜty o zasφlßnφ netextov²ch dat. Postupem Φasu se MIME stalo takΘ podstatnou souΦßstφ prßce s HTML dokumenty. Umo₧≥ujφ pracovat prohlφ₧eΦ∙m takΘ s multimedißlnφmi daty.
Mirror - Zrcadlo
Mo₧nosti internetovskΘ infrastruktury, stejn∞ jako server∙ jsou znaΦn∞ omezenΘ. N∞kterΘ velmi populßrnφ servey nestaΦφ obsluhovat nßval u₧ivatel∙ a p°φchozφ linky jsou znaΦn∞ zahlcenΘ. Proto ji₧ v dßvnΘ dob∞ zaΦaly provozovatelΘ t∞chto server∙ umo₧≥ovat jin²m provozovatel∙m kopφrovat jejich data na svΘ servery. Jedinou podmφnkou je absolutnφ zachovßnφ obsahu a v∞tÜinou takΘ uvedenφ zdroje. Tyto kopie se naz²vajφ zrcadla, a u₧ivatelΘ mohou p°istupovat k serveru, kter² je jim nejblφ₧.
ObrßzkovΘ mapy
P∙vodn∞ byl jazyk HTML urΦen p°edevÜφm pro rychlΘ prochßzenφ textov²mi informacemi. Postupn∞ p°ib²valo grafiky, a dnes ji₧ snad neexistuje strßnka, kterß by neobsahovala alespo≥ jeden obrßzek. TakΘ odkazy nejsou ji₧ jen uvedeny textem, ale mohou b²t souΦßstφ urΦitΘho obrßzku. Takov² obrßzek je rozΦlen∞n na jednotlivΘ ·seky, kdy ka₧dß Φßst ukazuje na r∙znΘ strßnky. U₧ivatel se nemusφ orientovat v nep°ehlednΘm seznamu odkaz∙, pokud je grafika dostateΦn∞ v²mluvnß ihned vidφ, kam kter² odkaz vede. ProblΘm je, ₧e na nata₧enΘ t∞chto obrßzk∙ musφ Φekat delÜφ dobu ne₧ u normßlnφch textov²ch odkaz∙.
Plug-in
Jednou z mo₧nostφ, jak rozÜφ°it pole p∙sobnosti prohlφ₧eΦe je pou₧itφ externφch aplikacφ. Daleko elegantn∞jÜφ jsou vÜak tzv. plug-iny, programovΘ moduly, kterΘ pracujφ p°φmo uvnit° browseru. Dφky t∞snΘ integraci s mate°sk²m programech mohou pracovat p°φmo s daty na WWW strßnce a vytvß°et zajφmavß propojenφ na dalÜφ data.
Proxy server
Prostor internφ podnikovΘ sφt∞ b²vß Φasto (nebo by alespo≥ m∞l b²t) odd∞len specißlnφm serverem od zbytku divokΘho Internetu. Tak je ochrßn∞n p°ed nezvan²mi nßvÜt∞vnφky, kte°φ nemohou tropit na firemnφch serverech vylomeniny. Tento server se oznaΦuje jako firewall nebo takΘ proxy server. Aby internφ u₧ivatelΘ mohli p°istupovat do Internetu musφ jejich software podporovat prßci skrz takovΘ ochrannΘ brßny.
SSL (Secure Socket Layer)
Specißlnφ protokol vyvinut² spoleΦnostφ Netscape pro zabezpeΦenφ komunikace mezi prohlφ₧eΦem a serverem. Tento standard je zatφm nerozÜφ°en∞jÜφm ochrann²m mechanismem pro data proudφcφ po webovsk²ch spojφch.
URL (Uniform Resource Locator)
Tato nevzhlednß zkratka definuje jednoznaΦnou adresu ka₧dΘho zdroje p°φstupnΘho na Internetu. Adresa se d∞lφ na dv∞ zßkladnφ Φßsti. V prvnφ je uveden typ zdrojem, zkratkou protokolu, kter² je pou₧it pro komunikaci se serverem, ve druhΘ potom textovß nebo IP adresa. Tak nap°. vÜechny URL na WWW strßnky zaΦφnajφ http://, odkazy na FTP archivy ftp:// apod.
VRML (Virtual Reality Modeling Language)
VRML je jednφm z nov∞jÜφch p°φr∙stk∙ do rodiny popisn²ch jazyk∙ pro definici dat v kyberprostoru. Umo₧≥uje vytvß°et virtußlnφ trojrozm∞rnΘ sv∞ty, kterΘ obsahujφ objekty, v novΘ verzi VRML i pohyblivΘ.
WWW (World Wide Web)
Toto znßmΘ trojslovφ je pou₧itΘ pro oznaΦenφ celosv∞tovΘ pavuΦiny strßnek a odkaz∙. N∞kdy m∙₧ete vid∞t i kratÜφ verzi W3 nebo jen web.
(pes)