IInternet se dnes dostal na v²slunφ zßjmu milion∙ lidφ na celΘm sv∞t∞. NaÜe republika nez∙stala internetovskΘho Üφlenstvφ uÜet°ena a informace o d∞nφ na tomto populßrnφm komunikaΦnφm mΘdiu se dostßvßjφ stßle Φast∞ji i na strßnky dennφho tisku. Televiznφ reklamy poskytovatel∙ p°φstupu zaujφmajφ mφsto v hlavnφch vysφlacφch Φasech po boku reklam na pracφ prßÜky a ₧v²kaΦky, Φφm₧ lze snadno nab²t dojmu, ₧e bez Internetu se ji₧ neobejdeme. O reßlnΘm pou₧itφ Internetu v naÜem ka₧dodennφm ₧ivot∞ se vedou bou°livΘ diskuze na mnoha ·rovnφch. Kdy₧ odhlΘdneme od faktu, ₧e p°φstup na Internet je u nßs zatφm stßle vφce ne₧ problematick² (dostupnost & rychlost & cena), nelze ne₧ konstatovat, ₧e pro mnoho oblastφ ₧ivota je Internet opravdov²m po₧ehnßnφm.
Prßv∞ naÜe Ükolstvφ pat°φ k oblastem, kter²m m∙₧e Internet vytrhnout nejeden trn z paty.
HardwarovΘ vybavenφ st°ednφch, ale i zßkladnφch Ükol se pomalu (velmi pomalu) zlepÜuje a sφ¥ poskytovatel∙ internetovskΘho p°φstupu ut∞Üen∞ houstne. TechnickΘ problΘmy, kterΘ by mohly vΘst k nedostupnosti Internetu, jsou bohu₧el nahrazovßny nedostatkem kvalifikovan²ch pedagog∙, kte°φ by toto p°ipojenφ iniciovali.
Ovlßdßnφ osobnφch poΦφtaΦ∙ je stßle snazÜφ a pomocφ technologie World Wide Web je dnes i vyu₧φvßnφ Internetu velmi jednoduchΘ a intuitivnφ. Jako nejv∞tÜφ p°ekß₧ka, kterß by se mohla stßt opravdov²m kamenem ·razu, se dnes projevuje nezbytnß znalost anglickΘho jazyka.
ZaΦarovan² kruh se tedy stahuje nejvφce prßv∞ kolem t∞ch pedagog∙ (i budoucφch), kte°φ dokß₧φ pou₧φvat osobnφ poΦφtaΦ a souΦasn∞ vlßdnou i anglick²m jazykem. Mlad², vysokoÜkolsky vzd∞lan² Φlov∞k se znalostφ angliΦtiny a v²poΦetnφ techniky stojφ pak p°ed velmi slo₧it²m (a smutn²m) rozhodovßnφm. Jist∞ tuÜφte, o jakΘ rozhodovßnφ jde. Pokud si na otßzku "UΦit Φi neuΦit?" odpovφ kladn∞ a po nßstupu na n∞kterou zßkladnφ Φi st°ednφ Ükolu se mu poda°φ prosadit internetovskou p°φpojku (alespo≥ modemovou), zφskß nejen naÜe sympatie, ale i obrovsk² zdroj informacφ. Internet pro pedagoga p°edstavuje nenahraditelnΘ mΘdium, kterΘ m∙₧e vyu₧φvat mnoha rozmanit²mi zp∙soby.
Podφvejme se nynφ, co dnes Internet naÜemu Ükolstvφ nabφzφ.
- databanka v²ukov²ch program∙
Internet p°edstavuje jedineΦn² zdroj softwaru vhodnΘho pro v²uku. Mo₧nost stßhnutφ demoverzφ t∞chto program∙ jist∞ uvφtajφ pedagogovΘ, kte°φ si ten sv∙j program jeÜt∞ nenaÜli. I na naÜich vysok²ch Ükolßch vznikajφ nap°. v rßmci diplomov²ch pracφ velmi pozoruhodnΘ didaktickΘ programy, kterΘ se v omezenΘ mφ°e objevujφ i na domovsk²ch strßnkßch jejich autor∙.
- katalog nov²ch didaktick²ch program∙
Mnoho p°ednφch sv∞tov²ch producent∙ v²ukov²ch program∙ informuje na sv²ch WWW strßnkßch o softwarov²ch novinkßch. Zde m∙₧ete zφskat p°ehled o nov²ch multimedißlnφch encyklopediφch Φi programech pro v²uku cizφch jazyk∙, kterΘ pak m∙₧ete zaΦφt hledat na naÜem trhu.
Jako p°φklad m∙₧e poslou₧it nap°. domovskß strßnka britskΘho nakladatelstvφ Heinemann http://www.heinemann.co.uk, z jeho₧ produkce je na naÜem trhu velmi populßrnφ sΘrie jazykov²ch program∙ Listen!
- mezinßrodnφ diskuznφ f≤rum
UΦitel, kter² chce zφskat aktußlnφ informace o mo₧nostech vyu₧φvßnφ Internetu pro v²uku, konzultovat svΘ nßzory a zkuÜenosti s kolegy z celΘho sv∞ta Φi zφskat fundovanΘ odpov∞di na svΘ otßzky, nemusφ ji₧ jezdit na mezinßrodnφ sympozia a konference. Na "pedagogickΘm" serveru Clasroom Connect (Lancaster, Pennsylvania, USA) http://www.clasroom.net/conference/ probφhajφ tΘm∞° denn∞ velmi zajφmavΘ a interaktivnφ diskuze a p°ednßÜky. ModerovanΘ on-line rozhovory (formou chatu) v tzv. Virtual Auditoriu majφ velmi u₧iteΦnß tΘmata. V pr∙b∞hu kv∞tna nap°φklad probφhaly diskuze pod heslem Ask the Internet Trainer. Nßplnφ tΘto diskuze bylo °eÜenφ problΘmu, jeho₧ zadßnφ zn∞lo: Dostali jste dva dny na p°φpravu zaÜkolenφ vÜech Φlen∙ uΦitelskΘho sboru pro prßci s Internetem. Co ud∞lßte?
Na otßzky spojenΘ s tφmto problΘmem, p°ed kter² bude zanedlouho postaven i nejeden Φesk² pedagog (fanda Internetu), odpovφdal odbornφk na slovo vzat² Tim McLein (spisovatel, uΦitel, internetovsk² surfa°), autor knihy Educators' Essential Internet Training System.
Diskuze na tΘma Ask the Net Surfers se toΦila kolem technick²ch problΘm∙ spojen²ch se zavßd∞nφm Internetu do Ükol. Mnoho tip∙, jak vytvo°it skv∞lΘ Ükolnφ domovskΘ strßnky, zφskali ·Φastnφci p°ednßÜky Ask the Webmaster, kterΘ moderoval Dennis Shirk, autor WWW strßnek aktußlnφho serveru Clasroom Connect. DalÜφ diskuze byla urΦena nejen pro uΦitele, ale i pro studenty. Jejφm tΘmatem bylo co nejrychlejÜφ a nejefektivn∞jÜφ vyhledßvßnφ informacφ pomocφ vyhledßvacφch slu₧eb, jako nap°. Yahoo. P°ednßÜka Become a SuperSearcher pat°ila v kv∞tnu k jedn∞m z nej·sp∞Ün∞jÜφch.
SkuteΦnost, ₧e problΘmy, kterΘ provßzejφ zavßd∞nφ Internetu do naÜich Ükol, se objevujφ v r∙zn²ch obm∞nßch na celΘm sv∞t∞ vyplynula z dlouhΘho a "bou°livΘho" rozhovoru Open Chat: Internet in Your School, kter² se konal ka₧dΘ kv∞tnovΘ pond∞lφ od 13 do 14 hod. (EST).
Pro naÜince je bohu₧el nep°φjemn² Φasov² posun, dφky n∞mu₧ tyto diskuze probφhajφ zejmΘna v naÜich noΦnφch a Φasn²ch rannφch hodinßch.
- virtußlnφ nßst∞nka
Jestli₧e se vßm ji₧ poda°φ zφskat p°φstup na Internet, m∙₧ete dßt jeho prost°ednictvφm celΘmu sv∞tu na v∞domφ, ₧e vaÜe Ükola ₧ije aktivnφm ₧ivotem a jejφ ₧ßci se vyrovnajφ sv²m vrstevnφk∙m z celΘho sv∞ta. Na domovskou WWW strßnku vaÜφ Ükoly, kterou lze z°φdit prost°ednictvφm poskytovatele p°ipojenφ, m∙₧ete umφstit obrßzky vytvo°enΘ ₧ßky p°i v²tvarnΘ v²chov∞, hudbu ve formßtu MIDI, kterou ₧ßci slo₧ili p°i hodinßch hudebnφ nauky, eseje a literßrnφ ·tvary (nejlΘpe v anglickΘm jazyce) Φi poΦφtaΦovΘ programy, vytvo°enΘ p°i hodinßch informatiky a v²poΦetnφ techniky. Na vytvß°enφ WWW strßnek se mohou podφlet sami ₧ßci, proto₧e hypertext je ideßlnφ mΘdium pro t²movou prßci. WWW strßnky dnes ji₧ mohou obsahovat i zvuk, grafiku a animace. WWW prohlφ₧eΦe fungujφ i bez p°ipojenφ na sφ¥, proto je p°φprava WWW strßnek lehce realizovatelnß na libovolnΘm poΦφtaΦi ve Ükole.
Pomocφ WWW lze nap°φklad po°ßdat i r∙znΘ sout∞₧e (o nejhezΦφ strßnku atd.), Φi se ·Φastnit nejr∙zn∞jÜφch mezinßrodnφch akcφ.
- d∞tskΘ mezinßrodnφ projekty
Ve sv∞t∞ ji₧ dlouho existuje celß °ada projekt∙ zam∞°en²ch na spoluprßci ₧ßk∙ r∙zn²ch v∞kov²ch kategoriφ. D°φve bylo mo₧nΘ spolupracovat nap°φklad p°i tvorb∞ mezinßrodnφch studentsk²ch elektronick²ch novin. P°φsp∞vky se zasφlaly b∞₧nou elektronickou poÜtou. V souΦasnosti se t∞Üφ velkΘ popularit∞ nap°φklad budovßnφ virtußlnφch encyklopediφ. P°φkladem takovΘho projektu je Kidopedia. VÜechny Ükoly, kterΘ se ·Φastnφ na tvorb∞ Kidopedie, budujφ svΘ vlastnφ Ükolnφ verze. NejlepÜφ p°φsp∞vky z celΘho sv∞ta jsou zasφlßny na centrßlnφ WWW strßnku http://rdz.stjons.edu/kidopedia/, kde vznikß encyklopedie nazvanß The Best of Kidopedia. Abecedn∞ se°azenΘ pojmy obsahujφ nap°φklad zßstupce ₧ivoΦiÜnΘ °φÜe (m∞dv∞di, psi atd.) ale i znßmΘ matematiky, fyziky Φi historickΘ postavy.
Podle nejnov∞jÜφch pr∙zkum∙ je pou₧φvßnφ Internetu pro d∞ti nejlepÜφm motivaΦnφm prost°edkem k zv²Üenφ zßjmu o v²uku cizφch jazyk∙, zejmΘna angliΦtiny.
- virtußlnφ muzea & galerie
Stßle vφce sv∞tov²ch galeriφ a muzejφ buduje svΘ WWW strßnky na kter²ch tyto instituce p°edstavujφ naskenovanΘ obrazy mnoha znßm²ch malφ°∙. Seznam virtußlnφch muzejφ najdete na http://www.rtmol.stt.it/rtmol/road/museum.html.
P°i hodinßch v²tvarnΘ v²chovy m∙₧ete svΘ ₧ßky vzφt nap°φklad na v²let do galerie v Louvru, ani₧ byste opustili svou t°φdu.
DalÜφch p°φklad∙ vyu₧itφ se jist∞ nabφzφ celß °ada.
- obrovsk² archiv
╚asto se stane, ₧e pedagog nem∙₧e nikde sehnat obrßzek, kter²m by lΘpe dokumentoval prßv∞ probφranou lßtku. Na Internetu lze najφt v mnoha archivech obrovskΘ mno₧stvφ nejr∙zn∞jÜφch obrßzk∙. Jestli₧e uΦitel hudebnφ v²chovy pou₧φvß syntetizΘr (Yamaha, Casio atp.) umo₧≥ujφcφ komunikovat s osobnφm poΦφtaΦem pomocφ rozhranφ MIDI, mß mo₧nost zφskat mnoho MIDI soubor∙ s hudbou p°ednφch sv∞tov²ch skladatel∙ i souΦasn²ch hudebnφch skupin.
StruΦn∞ °eΦeno, na Internetu mß dφky vyhledßvacφm slu₧bßm (Alta Vista, Yahoo atd.) ka₧d² uΦitel Üanci najφt pro sv∙j vyuΦovacφ p°edm∞t mnoho u₧iteΦn²ch materißl∙ a informacφ.
- distanΦnφ vzd∞lßvßnφ
VyuΦovßnφ pomocφ videokonferencφ znamenß pravou revoluci v oblasti distanΦnφho vzd∞lßvßnφ. Dßlkovß v²uka pomocφ telekonferencφ zalo₧en²ch na bßzi komunikace pedagoga a ₧ßk∙ pomocφ vysφlaΦek, nenφ niΦφm nov²m. Tento zp∙sob v²uky se praktikuje nap°φklad v Austrßlii, kde dφky obrovsk²m vzdßlenostem a nφzkΘ hustot∞ osφdlenφ v n∞kter²ch oblastech nenφ mo₧nΘ dopravovat ₧ßky do Ükol.
Stßle se zvyÜujφcφ dostupnost Internetu a vzr∙stajφcφ p°enosovΘ rychlosti spolu s nßstupem nov²ch technologiφ, jak²mi jsou RealAudio, XVideo Φi HyperTV, znamenajφ velmi levnou mo₧nost provozovßnφ distanΦnφho vzd∞lßvßnφ.
Jednu z mo₧nostφ, jak po°ßdat videokonference, poskytuje spoleΦnost Insoft. Software nazvan² Communique byl specißln∞ vyvinut pro distanΦnφ vzd∞lßvßnφ prost°ednictvφm videokonferencφ. K p°ednostem tohoto softwaru pat°φ mo₧nost propojenφ mnoha student∙ obrazem a hlasem. P°evratnou novinkou je ale mo₧nost sdφlenφ grafick²ch prost°edk∙, poznßmkov²ch blok∙ a softwarov²ch balφk∙.
VyuΦovßnφ pomocφ videokonferencφ probφhß v n∞kolika krocφch. Opakovßnφ probranΘ lßtky je realizovßno samostatn²m p°ehrßvßnφm videozßznam∙ (mo₧nost zastavit, vrßtit se, p°eskoΦit Φßst).
Ve vÜech fßzφch v²uky je ovÜem nutnß p°φtomnost pedagoga, kter² interaktivn∞ urΦuje postup v²uky a monitoruje aktußlnφ Φinnost jednotliv²ch student∙. UΦitel si na svΘm monitoru m∙₧e pomocφ programu Communique nechat zobrazit pracovnφ obrazovky jednotliv²ch student∙.
UΦitel m∙₧e student∙m pomocφ p°enosovΘ funkce zaslat na jejich obrazovku p°ipraven² obrßzek Φi graf. Stejn∞ tak jim m∙₧e kdykoli zasφlat texty Φi jinΘ soubory. Obrazovka vÜech ·Φastnφk∙ tΘto videokonference obsahuje sdφlenou tabuli (shared write board). Jakßkoli zm∞na na tΘto tabuli se projevφ na obrazovkßch vÜech z·Φastn∞n²ch. Pou₧φvßnφ tΘto tabule se od b∞₧nΘ tabule ve t°φd∞ funkΦn∞ p°φliÜ neliÜφ.
Nejzajφmav∞jÜφ je vÜak mo₧nost vzßjemn∞ sdφlet p°φmo n∞jak² v²ukov² program. M∙₧e se jednat o simulaΦnφ program, jako nap°. Khoros Φi populßrnφ Matlab Φi Xmosaic. KomunikaΦnφ software Communique je pozoruhodn² i skuteΦnostφ, ₧e ₧ßci mohou sledovat pohyb myÜi Φi stisknutφ klßves, kterΘ provedl uΦitel. Äßci mohou mφt zßrove≥ v dalÜφm okn∞ spuÜt∞n² stejn² program a opakovat po uΦiteli vÜechny ·kony.