Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 22/96)
Internet se rozvφjφ zßvratnou rychlostφ, poΦet nabφzen²ch slu₧eb roste, stejn∞ jako poΦet p°ipojen²ch u₧ivatel∙. Kdo vÜak jsou tito u₧ivatelΘ? Co vlastn∞ od Internetu Φekajφ? Na tyto a podobnΘ otßzky by mohl ΦßsteΦn∞ odpov∞d∞t tento Φlßnek, kter² vyu₧φvß v²sledk∙ pr∙zkumu o demografii Internetu provedenou Massachusetskou univerzitou na ja°e minulΘho roku. Je to nejaktußln∞jÜφ seri≤znφ v²zkum, kter² je k dispozici, ale proto₧e b∞hem poslednφch m∞sφc∙ se mnohΘ zm∞nilo, je nutnΘ brßt v ·vahu, ₧e se pom∞ry pon∞kud liÜφ.
Objektivnφ v²zkum je tΘm∞° nemo₧n²
Je velmi t∞₧kΘ a₧ nemo₧nΘ provΘst objektivnφ v²zkum, kter² by nebyl zatφ₧en °adou chyb pochßzejφcφch ze samotnΘ metodiky v²zkumu. Zmφn∞nΘ m∞°enφ navφc pou₧φvalo naprosto novΘho p°φstupu, kdy informace byly zφskßvßny elektronickou cestou. Na n∞kolika WWW strßnkßch (Prodigy atd.) bylo mo₧nΘ se k v²zkumu p°ipojit a svß data zapsat pomocφ jednoduch²ch formulß°∙. Proto₧e Internet nenabφzφ velkΘ mo₧nosti celosv∞tovΘho oznamovßnφ, mnoho lidφ o existenci probφhajφcφho v²zkumu nev∞d∞lo.
Podle pou₧itΘho zp∙sobu zφskßvßnφ informacφ lze usuzovat, jak²m zp∙sobem se v²sledky mohou liÜit od skuteΦnosti. V tomto p°φpad∞ se podle mΘho nßzoru z·Φastnili p°edevÜφm zkuÜen∞jÜφ u₧ivatelΘ, kte°φ majφ velk² zßjem o rozvoj Internetu a d∞nφ na n∞m. Na zaΦßtku roku 1995 to byl z°ejm∞ reprezentativnφ vzorek, ale v souΦasnΘ dob∞ se Internet t∞Üφ obrovskΘmu zßjmu tzv. normßlnφch nepoΦφtaΦov²ch u₧ivatel∙, kte°φ se od zmφn∞nΘ skupiny znaΦn∞ liÜφ.
Vlastnφ v²zkum
Tohoto, v po°adφ ji₧ t°etφho v²zkumu se z·Φastnilo tΘm∞° 14 000 osob. Oproti minulΘmu roku je v²razn² nßr∙st, kter² byl mimo jinΘ zp∙soben velmi zajφmav²m faktem. V nedßvnΘ dob∞ neexistovaly mimo platformu Windows prohlφ₧eΦe schopnΘ pracovat korektn∞ s formulß°i na WWW strßnce, kterΘ byly pro v²zkum pou₧ity. A nynφ se podφvejme na otßzky, kterΘ byly polo₧eny a jejich v²sledky.
V∞k u₧ivatele
Pr∙m∞rn² v∞k u₧ivatele se od minulΘho roku zv²Üil o Φty°i roky a nynφ je 35 let, co₧ je pom∞rn∞ vysokΘ Φφslo. VelkΘ procento (30,4 %) je ve v∞ku mezi 21 a 30 lety. Tyto v²sledky jsou zajφmavΘ, proto₧e v∞tÜina lidφ si myslφ, ₧e u₧ivatelΘ Internetu jsou mladφ lidΘ a teenage°i. Ale znovu je nutnΘ upozornit, ₧e v²sledek je ovlivn∞n metodikou v²zkumu, mladÜφ roΦnφky nerady "ztrßcejφ" Φas Φinnostφ pro n∞ nezajφmavou.
TakΘ ₧en je na Internetu nynφ vφce (15,5 %) ne₧ v p°edchozφch letech. Pokud porovnßme v²sledky z minul²ch v²zkum∙ s tφmto nejnov∞jÜφm dojdeme k zßv∞ru, ₧e pom∞r mezi mu₧i a ₧enami pou₧φvajφcφmi Internet, se m∞nφ tΘm∞° lineßrn∞. Ka₧d² rok se tak tento pom∞r zvyÜuje ve prosp∞ch ₧enskΘho pohlavφ o 6 a₧ 10 %. V USA bylo dokonce procento ₧en o n∞co vyÜÜφ ne₧ pro zbytek sv∞ta a 19,1 % u₧ivatel∙ on-line slu₧by prodigy jsou ₧eny.
P°φjem u₧ivatel∙
Velmi zajφmavou polo₧kou v²zkumu, zejmΘna pro stovky firem, kterΘ se chystajφ na Internetu vyd∞lßvat, je pr∙m∞rn² p°φjem obyvatel kybersv∞ta.
Pr∙m∞rn² u₧ivatel mß roΦnφ p°φjem pohybujφcφ se mezi 50 a₧ 60 tisφci dolar∙ (p°ibli₧n∞ 1,5 milionu korun). Tato hodnota je o n∞co vyÜÜφ pro obyvatele USA, proto₧e EvropanΘ pat°φ k ni₧Üφ p°φjmovΘ skupin∞ a dosahujφ pr∙m∞rnΘho v²d∞lku 53 tisφc dolar∙ za rok. NejbohatÜφ jsou u₧ivatelΘ slu₧by Prodigy, jejich₧ roΦnφ p°φjem se pohybuje nad 60 tisφci dolary.
To nenφ nijak ÜpatnΘ Φφslo, a pro vÜechny on-line obchodnφky je to p°φzniv²m znamenφm. Mezi jednotliv²mi oblastmi jsou znaΦnΘ rozdφly, zejmΘna na evropskΘm kontinentu. Celß p∞tina u₧ivatel∙ nenφ ochotna platit za informace, kterΘ jsou na WWW dostupnΘ a dß se oΦekßvat, ₧e nejsou ochotni platit v∙bec.
V∞tÜina u₧ivatel∙ je z USA
Podstatn²m ·dajem celΘho pr∙zkumu je mφsto, kde u₧ivatel bydlφ. V∞tÜina (80,6 %) ₧ije v USA a pouze 10 % je z Evropy. To nenφ Φφslo ovlivn∞nΘ pouze faktem, ₧e dotaznφk byl dostupn² pouze v anglickΘm jazyce. Podle p°esn²ch Φφsel, kterß jsou k dispozici na zßklad∞ registrace p°ipojen²ch poΦφtaΦ∙, tento pom∞r odpovφdß skuteΦnΘmu stavu Internetu.
Zam∞stnßnφ
Podle p°edpoklad∙ je nejv∞tÜφ Φßst u₧ivatel∙ Φinnß v oblasti vzd∞lßnφ nebo v²poΦetnφ techniky. Zam∞stnßnφ spojenΘ s poΦφtaΦi mß 31,4 % u₧ivatel∙, dalÜφch 23,7 % studuje nebo naopak vyuΦuje.
Platforma
AΦkoliv Internet vzeÜel nepopirateln∞ ze sv∞ta Unixu, tak unixovΘ stanice pou₧φvß necelß desetina u₧ivatel∙. Stejn∞ jako ve sv∞t∞ osobnφch poΦφtaΦ∙, tak bohu₧el i na Internetu p°evlßdajφ Windows (52 % u₧ivatel∙). Dob°e si vede takΘ Macintosh (26,2 %).
Pou₧φvßnφ WWW
U₧ivatelΘ, kte°φ Internet pou₧φvajφ, na n∞m strßvφ pom∞rn∞ dost Φasu, n∞co mezi 6 a 15 hodinami t²dn∞. TΘm∞° vÜichni spouÜt∞jφ sv∙j prohlφ₧eΦ alespo≥ jednou. V∞tÜina pou₧φvß WWW jako zdroj informacφ a jejich hlavnφ Φinnostφ na Internetu je brouzdßnφ se nekoneΦn²m mo°em strßnek. Polovina u₧ivatel∙ pou₧φvß WWW jako zdroj zßbavy a stejnß Φßst vyu₧φvß Internet pro svou prßci.
V²zkum ukßzal, ₧e Internet se pomalu stßvß b∞₧nou souΦßstφ ₧ivota mnoha lidφ a dφky rostoucφ popularit∞ se z n∞j z°ejm∞ stane hlavnφ informaΦnφ mΘdium budoucnosti.
Pr∙m∞rn² u₧ivatel Internetu je bφl², ₧enat² obΦan USA, kter² pracuje v oblasti poΦφtaΦovΘ techniky nebo vzd∞lßvßnφ. Jeho p°φjem je n∞kde mezi 50 a 60 tisφci dolary a pro svou prßci pou₧φvß p°edevÜφm Microsoft Windows.