Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 21/96)
Internet se rozr∙stß neuv∞°iteln²m tempem a je t∞₧kΘ sledovat vÜe, co se d∞je. Navφc, v mnoha textech o nov²ch produktech a technologiφch se objevujφ zkratky nebo termφny oznaΦujφcφ nejr∙zn∞jÜφ internetovskΘ protokoly. ╚ert, aby se v tom vyznal. Bohu₧el, Φerti z°ejm∞ zatφm Internet nepot°ebujφ (lovit virtußlnφ duÜiΦky se asi nevyplatφ), ale my lidΘ ano. Proto Φasto pot°ebujeme v∞d∞t, na co je ten Φi onen protokol urΦen. No, a prßv∞ proto je zde tento Φlßnek, sna₧φcφ se vnΘst trochu sv∞tla do tohoto chaosu. Fiat lux!
DNS (Domain Name System)
Jak jist∞ vφte, ka₧dΘ za°φzenφ v Internetu je definovßno unikßtnφ Φφselnou IP adresou. TakΘ jist∞ vφte, ₧e adresy jsou pojmenovßny lidÜt∞jÜφm zp∙sobem. A p°eklad t∞chto IP adres na textovΘ ekvivalenty zajiÜ¥uje prßv∞ DNS pomocφ DNS server∙, kterΘ spolu navzßjem komunikujφ.
CHAP (Challange Handshake Authentication Protocol)
Protokol umo₧≥ujφcφ automatickΘ p°ipojenφ po vytßΦenΘ lince k vaÜemu poskytovali Internetu. Vy pak nemusφte zadßvat heslo a u₧ivatelskΘ jmΘno, vÜe probφhß bez vaÜφ ·Φasti. Existuje jeÜt∞ podobn² protokol PAP, kter² je mΘn∞ bezpeΦn², nebo¥ data zasφlß nezak≤dovßna. Co₧e? ╪φkßte, ₧e ₧ßdn² protokol PAP nebo CHAP nepou₧φvßte a p°esto nic p°i p°ipojovßnφ nezadßvßte? V∞tÜinou tomu tak je, proto₧e vßÜ p°ipojovacφ software pou₧φvß tzv. skriptov² jazyk, kter² ud∞lß veÜkerou prßci za vßs a zadß po₧adovanΘ vstupy, tak jak byste to uΦinili vy.
FTP (File Transfer Protocol)
Tak tenhle termφn jste u₧ urΦit∞ n∞kde slyÜeli. ╚asto se pou₧φvß pro oznaΦenφ programu, kter²m manipulujete se soubory po sφti. P∙vodn∞ vÜak definuje protokol, kter² urΦuje, jak budou data p°enßÜena a operace, kterΘ lze se soubory provßd∞t. Program FTP je klient, kter² prßv∞ pou₧φvß pro svou prßci tento protokol.
HTTP (HyperText Transfer Protocol)
Hmm, i tahle zkratka je vßm pov∞domß. Je pou₧ita v definici URL adresy, v p°φpad∞, ₧e zdroj mß poskytnout data v obligßtnφm HTML formßtu p°φznaΦnΘm pro WWW. Prßv∞ pomocφ tohoto protokolu jsou data p°enßÜena a je s nimi odpovφdajφcφm zp∙sobem zachßzeno.
LidΘ si dost Φasto myslφ, ₧e s webovsk²mi servery komunikujφ browsery pouze zp∙sobem "dej mi soubor". Nenφ to tak, pro komunikaci pou₧φvajφ prßv∞ HTTP protokol, kter² nabφzφ dalÜφ mo₧nosti ne₧ jen "sta₧enφ" HTML.
IP (Internet Protocol)
Nejni₧Üφ komunikaΦnφ protokol, kter² byl specißln∞ vyvinut pro Internet. Umo₧≥uje paketovou komunikaci, kdy jednotlivΘ pakety obsahujφ informaci o tom, kam majφ b²t doruΦeny. Nenφ tedy vytvo°eno doΦasnΘ spojenφ, po kterΘm by data proudili do doby ne₧ je op∞t ukonΦeno.
IP protokol se v souΦasnΘ dob∞ rozÜi°uje za hranice Internetu a dob²vß lokßlnφ sφt∞. Jeho velkou v²hodou je ·spornost, proto₧e pakety b∞₧φ jen tam, kam majφ a netoulajφ se zbyteΦn∞ po sφti. U Ethernetu je tomu naopak, vÜe je rozesφlßno vÜem v p°φsluÜnΘm segmentu sφt∞ a informaci si ponechß pouze urΦen² p°φjemce. Na druhou stranu chybφ dostateΦnß kontrola, zda byl paket doruΦen a takΘ mo₧nost p°enosu dat, kterß vy₧adujφ stßlou rychlost. V souΦasnΘ dob∞ probφhajφ poslednφ kola jednßnφ o novΘ generaci protokolu IP, kter² p°inese podstatnΘ novinky.
MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions)
Internet je velice maceÜsk² k netypick²m dat∙m, jimi₧ jsou i texty psanΘ v nßrodnφch abecedßch s pou₧itφm nejr∙zn∞jÜφch nabodenφΦek. Proto organizace IETF definovala protocol MIME, umo₧≥ujφcφ rozpoznßvat r∙znΘ typy soubor∙, se kter²mi je poslΘze odpovφdajφcφm zp∙sobem zachßzeno. Po sφti jsou data p°enßÜena ve formßtu, aby ho byly schopny pou₧φt i starÜφ servery a klient (nebo specißlnφ server) potom data p°φsluÜn²m zp∙sobem dek≤duje.
P∙vodn∞ byla specifikace MIME urΦena v²hradn∞ pro elektronickou poÜtu, jak vypl²vß z nßzvu. Dnes se vÜak takΘ pou₧φvß pro definici specißlnφch soubor∙ na WWW serverech. Prohlφ₧eΦ podle typu souboru urΦenΘho MIME popisem, spustφ externφ aplikacφm, kterß umφ s daty zachßzet.
NFS (Network File System)
Aby bylo mo₧nΘ pou₧φvat disky umφst∞nΘ na Internetu podobn∞ jako jinΘ sφ¥ovΘ disky, byl definovßn protokol NFS. Ten urΦuje p°enosovΘ protokoly u₧φvanΘ p°i prßci s t∞mito disky. V souΦasnΘ dob∞ bylo NFS implementovßno do °ady produkt∙ a operaΦnφch systΘm∙, hlavn∞ z unixovskΘho sv∞ta.
NNTP (Network News Transfer Protocol)
Pro p°enos a prßci s diskuznφmi skupinami je urΦen protokol NNTP. Program, ve kterΘm si prohlφ₧φte a reagujete na zprßvy umφst∞nΘ v diskuznφch skupinßch, pou₧φvß prßv∞ tento protokol.
Proto₧e archivy se zprßvami b²vaji opravdu nabobtnalΘ, je nutnΘ umo₧nit u₧ivateli p°enßÜet pouze ta data, kterß opravdu pot°ebuje. Tak si nejprve p°enesete k sob∞ seznam skupin, potom nßzvy jednotliv²ch Φlßnk∙ ve vybranΘ skupin∞ a nakonec text vybranΘho Φlßnku.
NTP (Network Time Protocol)
Pro synchronizaci Φasu poΦφtaΦ∙ p°ipojen²ch na Internet byl vytvo°en tento protokol.
PAP (Password Authentication Protocol)
Stejn∞ jako CHAP, poskytuje mo₧nost p°ipojit se ke svΘmu ·Φtu bez nutnosti interakce se serverem. Nenφ absolutn∞ zabezpeΦen, tak₧e vaÜe heslo je posφlßno v textovΘm formßtu a m∙₧e b²t p°eΦteno. Pou₧φvß se p°edevÜφm ve spoluprßci s protokolem PPP.
PPP (Point-to-Point Protocol)
Mnoho poΦφtaΦ∙ se k Internetu p°ipojuje pomocφ vytßΦenΘ linky a modemu. Tento zp∙sob p°ipojenφ neodpovφdß po₧adavk∙m protokolu IP, kter² je pro veÜkerou komunikaci po Internetu pou₧it.
PPP umo₧≥uje pracovat s pakety po normßlnφ telefonnφ lince, tak jako byste byli p°ipojeni po LAN sφti. Je velmi populßrnφ, proto₧e takΘ umo₧≥uje pou₧φvßnφ IPX a Netbeui protokol∙, charakteristick²ch pro nejr∙zn∞jÜφ LAN sφt∞.
POP (Post Office Protocol)
Nejvφce pou₧φvanou slu₧bou Internetu je elektronickß poÜta. POP je zßkladnφ protokol pro komunikaci klientsk²ch program∙ s poÜtovnφmi servery. Existujφ t°i verze POP, POP2 a POP3. V souΦasnΘ dob∞ se pou₧φvß v²hradn∞ POP3.
Tento protokol umo₧nuje Φtenφ zprßv ze serveru a zapisovßnφ zprßv na server. Pokud p°ijde zprßva, je ulo₧ena v u₧ivatelov∞ schrßnce na serveru a teprve kdy₧ se p°ipojφ, staßhne si ji k sob∞. POP je takΘ pou₧it na ov∞°enΘ toto₧nosti u₧ivatele p°i p°ipojovßnφ na poÜtovnφ server.
SLIP (Serial Line Internet Protocol)
TakΘ SLIP nabφzφ mo₧nost pracovat s Internetem p°es vytßΦenou linku. Je mo₧nß vφce pou₧φvßn ne₧ PPP, je populßrnφ zejmΘna na Unixu. Je o n∞co starÜφ a nenφ schopen p°enßÜet IPX nebo jin² LAN protokol.
SMTP (Simple Mail Transfer Protocol)
PoÜtovnφ servery si musφ vym∞≥ovat zprßvy mezi sebou, aby mohly b²t doruΦeny koneΦnΘmu p°φjemci. Na to je urΦen tento protokol, kter² umo₧≥uje neustßl² tok informacφ po Internetu.
SNMP (Simple Network Management Protocol)
Kontrolnφ protokol pro vzdßlenou prßci s nejr∙zn∞jÜφmi za°φzenφmi a jejich °φzenφ, konfiguraci a oÜet°ovßnφ chybov²ch stav∙. SNMP nenφ ji₧ dßvno jen protokolem Internetu, proto₧e se obecn∞ pou₧φvß v poΦφtaΦovΘm pr∙myslu pro jednotnou sprßvu sφ¥ov²ch za°φzenφ.
UUCP (Unix-to-Unix Protocol)
UUCP byl p∙vodn∞ urΦen pro p°enos soubor∙ mezi unixovsk²mi poΦφtaΦi. Pozd∞ji se pou₧φval na p°enos elektronickΘ poÜty a diskuznφch skupin a dnes pomalu mizφ ze sφt∞, proto₧e ho vytlaΦuje SMTP a POP.
UUCP neposkytoval zpracovßnφ poÜty v reßlnΘm Φase, kdy jednotlivΘ servery odesφlajφ a p°ijφmajφ poÜtu prakticky neustßle. UUCP musφ zavolat cφlov² server, poslat data a spojenφ zase ukonΦit.