Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 18/96)
Jaromφr K°φ₧
V minulΘm pokraΦovßnφ tΘto rubriky jsem zaΦal otevφrßnφm ilustrovan²ch t²denφk∙. V²klad toti₧ pojednßval o n∞kter²ch zajφmav²ch podrobnostech prßce se sφtφ Internet a prßv∞ ve zmφn∞n²ch t²denφcφch, ale i v denφcφch se stßle vφce objevujφ poznßmky a Φlßnky k tomuto tΘmatu. Dnes si pro zm∞nu m∙₧eme zapnout televizi. Zkusme t°eba MTV (tedy Music Television, televiznφ kanßl, zam∞°en² jen a jen na hudbu, p°edevÜφm nov∞jÜφch styl∙ a ₧ßnr∙). Zjistφme zßhy, ₧e ani sv∞t hudebnφch skupin, interpret∙ a jejich fand∙ nenφ uÜet°en "klouzßnφ po sφti", tedy prßce s Internetem. Ka₧dß v²znamn∞jÜφ skupina Φi zp∞vßk mß toti₧ svou strßnku, jinak °eΦeno - inzeruje svoji adresu http://n∞co.n∞co.n∞co... P°epneme-li na jin² televiznφ kanßl, °ekn∞me t°eba n∞mecky mluven², po chvφli jeho sledovßnφ se nßm m∙₧e stßt, ₧e op∞t narazφme, t°eba v reklamnφm vysφlßnφ na "Web adresu" typu http://atd.atd.atd... HTTP znamenß "HyperText Transfer Protocol", tedy hypertextov² p°enosov² protokol. Jinak °eΦeno, jde o protokol, kter² je vyu₧φvßn pro p°enos hypertextov²ch dokument∙ na sφti Internet (ohledn∞ hypertextu m∙₧ete najφt zb∞₧nΘ informace v n∞kter²ch m²ch p°edeÜl²ch p°φsp∞vcφch - HTML, WWW aj., p°φpadn∞ v °ad∞ Φlßnk∙ odbornΘho tisku). HTTP se dß takΘ definovat jako specißlnφ podmno₧ina Φi slu₧ba Internetu, urΦenß pro p°φstup na stanice World Wide Web.
P°ipom∞≥me si struΦn∞, ₧e World Wide Web neboli celosv∞tov∞ rozprost°enß pavuΦina, jak znφ doslovn² p°eklad, je modernφ, bou°liv∞ se rozÜi°ujφcφ systΘm hypertextovΘ komunikace na sφti Internet. Dovoluje u₧ivatel∙m pohodln² p°φstup k informacφm, ulo₧en²m ve tvaru hypertextovΘho dokumentu - vzhledn∞ formßtovan²m text∙m, ilustracφm, animacφm, zvuk∙m a videosekvencφm. Nßpad World Wide Web p°iÜel na sv∞t v EvropskΘm centru pro jadern² v²zkum (CERN) v Äenev∞. ┌zce souvisφ s jazykem pro oznaΦovßnφ hypertextu - HTML (viz minul² p°φsp∞vek). V tomto jazyce p°ipravenΘ hypertextovΘ dokumenty lze pohodln∞ prohlφ₧et prßv∞ na stanicφch WWW, jak se zkrßcen∞ n∞kdy World Wide Web oznaΦuje.
Aby bylo mo₧nΘ najφt na "pavuΦin∞" WWW ₧ßdanou informaci, tedy abychom se mohli p°ipojit a Φφst si ₧ßdanou strßnku a p°es odkazy (napsanΘ v jazyce HTML) se p°esouvat na strßnky jinΘ, byl vytvo°en URL. URL zde nemß ₧ßdnou souvislost s moΦov²m ·strojφm, tedy urologiφ, ale znamenß "Uniform Resource Locator", co₧ se dß p°elo₧it jako "jednotn² lokßtor zdroj∙". URL p°edstavuje systΘm standardnφho pojmenovßvßnφ a adresovßnφ v sφti WWW. Jde vlastn∞ o zp∙sob adresovßnφ mφst a soubor∙ s pou₧itφm r∙zn²ch protokol∙. Nap°. http://www.iso.ch/infoe/intro.html je URL strßnky, obsahujφcφ ·vodnφ pojednßnφ o systΘmu ISO (tedy mezinßrodnφ organizace pro normalizaci a standardy). Abychom vÜak URL jasn∞ji pochopili, musφme si rozebrat jednotlivΘ Φßsti uvedenΘ adresy.
Prvnφ prvek, kter²m zaΦφnß ka₧dß adresa URL, je http. Jak u₧ jsme si °ekli, jde o protokol. DalÜφ Φßst adresy je skupina domΘn, kterΘ lze v∞tÜinou pom∞rn∞ dob°e "deÜifrovat". V tomto p°φpad∞ jde o t°i domΘny: www.iso.ch prvnφ "www" naznaΦuje, ₧e jde o World Wide Web stanici, druhß "iso" °φkß, ₧e jde o International Organisation for Standardization a t°etφ domΘna "ch" je zem∞pisnou domΘnou, znamenajφcφ èv²carsko. DomΘny v domΘnovΘ adrese nemusφ b²t nutn∞ t°i, jako v rozebφranΘm p°φkladu, t°eba adresa na Krßlovskou botanickou zahradu v Kew (Royal Botanic Garden, Kew) mß domΘny Φty°i - http://www.rbgkew.org.uk/ . VÜimn∞te si op∞t poslednφ zem∞pisnΘ domΘny "uk", kterß udßvß, ₧e jde o mφsto, polo₧enΘ v Britßnii (uk - United Kingdom).
Vra¥me se ovÜem k naÜemu p°φkladu http://www.iso.ch/infoe/intro.html a sice poslednφm dv∞ma Φßstem uvedenΘ adresy. Po domΘnßch nßsleduje adresß°, v tomto p°φpad∞ "infoe" a koneΦn∞ nßzev souboru, zde "intro.html". Jinak °eΦeno, z uvedenΘ adresy vypl²vß, ₧e se lze p°es protokol http spojit na urΦitou stanici WWW ve èv²carsku, konkrΘtn∞ stanici ·°adu ISO a na tΘto stanici si nechat prohlφ₧eΦem zobrazit soubor intro.html, kter² je umφst∞n v adresß°i infoe. Jak prostΘ a jasnΘ, ₧e? Ve skuteΦnosti je celß v∞c jeÜt∞ prost∞jÜφ. Prßce s adresami http spoΦφvß v jejich jednoduchΘm (nabφzφ se a vnucuje pou₧φt a₧ v²razu bezduchΘm) p°ejφmßnφ, kopφrovßnφ, ani₧ by se Φlov∞k musel v∙bec sna₧it Φφst jednotlivΘ adresy. V praxi u₧ivatel, zde vlastn∞ Φtenß° hypertextu na WWW, stiskem myÜi na ikon∞ p°epne zobrazenφ rßzem t°eba z jednoho kontinentu na druh² kontinent. Je pravda, ₧e n∞kde na n∞jakΘ stavovΘ, Φi dialogovΘ °ßdce prohlφ₧eΦe si m∙₧e p°eΦφst na jakΘ adrese se prßv∞ nachßzφ, ale na druhou stranu se nemusφ o takovΘ "podrobnosti" zajφmat. Vrßtφme-li se zase zp∞t k naÜemu p°φkladu s ISO, m∙₧eme si popsat jednotlivΘ kroky p°ipojenφ p°es http. ZaΦn∞me tedy, vzhledem k pom∞rn∞ malΘmu rozÜφ°enφ t∞chto slu₧eb v naÜich krajφch, na ·plnΘm zaΦßtku (jeden p°ipojen² poΦφtaΦ k Internetu p°ipadß na 440 obyvatel ╚eskΘ republiky). Nejprve zjistφte, t°eba jako fanda astronomie, ₧e p°es Internet, konkrΘtn∞ WWW lze zφskat ΦerstvΘ fotografie vesmφru, po°φzenΘ HST (Hubble Space Telescope - teleskop, umφst∞n² na ob∞₧nΘ drßze kolem Zem∞).
Pokud vlastnφte poΦφtaΦ, kde provozujete n∞jak² grafick² operaΦnφ systΘm, p°φpadn∞ alespo≥ grafickou nadstavbu operaΦnφho systΘmu, staΦφ zakoupit modem, p°ipojit ho mezi poΦφtaΦ a telefonnφ linku, zaplatit n∞kterΘmu poskytovateli p°φsluÜn² poplatek a pak m∙₧ete jednoho veΦera usednout k rozzß°enΘ obrazovce. Prvnφm krokem pak po spuÜt∞nφ prohlφ₧ecφho programu bude zapsßnφ adresy. Zde se nabφzφ n∞kolik mo₧nostφ. Prvnφ mo₧nost: adresu mßte napsanou na umaÜt∞nΘm a zmaΦkanΘm kousku papφru v kapse, proto ji p°epφÜete do dialogovΘ °ßdky a stisknete ENTER. Druhß mo₧nost: adresa je souΦßstφ seznamu v n∞jakΘm textovΘm souboru, tak₧e ji pouze zkopφrujete do dialogovΘ °ßdky a stisknete ENTER. T°etφ a nejb∞₧n∞jÜφ p°φpad: adresa vßs nemusφ zajφmat, proto₧e se vßm p°i "klouzßnφ po sφti" na monitoru objevφ v n∞jakΘm hypertextovΘm dokumentu odkaz na HST, tedy na ony zajφmavΘ vesmφrnΘ fotografie. Potom staΦφ jen aktivovat myÜφ p°φsluÜn² odkaz a prohlφ₧eΦ za vßs provede adresaci p°es p°φsluÜnou sekvenci "http://n∞co.n∞co.n∞co/...". Postup je v₧dy tak°ka stejn². Objevφ se p°ed vßmi na monitoru text, p∞kn∞ a p°ehledn∞ formßtovan², p°iΦem₧ obrßzky v textu jsou nahrazeny n∞jakou univerzßlnφ ikonou, znamenajφcφ, ₧e obrßzek se na pozadφ prßv∞ naΦφtß. Tak₧e b∞hem Φtenφ a posouvßnφ textu strßnky se postupn∞ dopl≥ujφ jednotlivΘ obrßzky. Zaujme-li vßs b∞hem naΦφtßnφ strßnky n∞kter² odkaz a vy ho aktivujete, proces se opakuje.
Prßv∞ jazyk HTML a systΘm odkaz∙ v hypertextovΘm dokumentu je schopen zajistit na jednΘ °ßdce textu souΦasn∞ odkaz p°es http t°eba do Austrßlie a druh² odkaz n∞kam, °ekn∞me do Finska. Zßle₧φ pak u₧ jen na rychlosti vaÜeho modemu, kvalit∞ telefonnφ linky a takΘ p°φpadnΘm momentßlnφm p°etφ₧enφ ₧ßdanΘho mφsta, jak rychle a pohodln∞ si "zaklou₧ete po sφti".
Mo₧nß si takΘ kladete otßzku, jak t∞₧kΘ, Φi snadnΘ je zφskßnφ takovΘ zajφmavΘ adresy. Odpov∞∩ je v tomto p°φpad∞ neurΦitß. Adres toti₧ zφskßte okam₧it∞ velkΘ mno₧stvφ. OvÜem t∞ch k n∞Φemu rozumnΘmu pou₧iteln²ch adres bude ji₧ mo₧nß mΘn∞.