Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 15/96)
Rychlost Ethernetu, kterß je ve velmi ideßlnφm p°φpad∞ 10 Mb/s, p°estala dßvno staΦit, a tak se u₧ivatelΘ i v²robci poohlφ₧ejφ po novΘm °eÜenφ.
Mnoho v²robc∙ a jejich r∙zn²ch sdru₧enφ se sna₧φ prosadit svΘ °eÜenφ rychlΘ lokßlnφ i vzdßlenΘ komunikace. Standard∙ vzniklo mnoho, a to i na zßklad∞ stejn²ch technologiφ. AΦkoli n∞kterΘ jsou na trhu k dispozici ji₧ pom∞rn∞ dlouhou dobu, ₧ßdnΘ z nich se nepoda°ilo dostat do pozice, ve kterΘ byl a vlastn∞ stßle jeÜt∞ je Ethernet.
P°epφnan² Ethernet
Tato upravenß technologie Ethernetu je nejoblφben∞jÜφ pro zrychlovßnφ provozu na sφti. NejvyÜÜφ rychlost (tj. 10 Mb/s) se sice nem∞nφ, ale dφky novΘ technice se k nφ reßlnß rychlost daleko vφce p°ibli₧uje.
Vlastnφ technologick² zßklad z∙stßvß stejn², pouze se m∞nφ zp∙sob prßce °φdicφch prvk∙ sφt∞. PomalΘ sm∞rovaΦe, kterΘ sφ¥ov² provoz °φdφ jsou nahrazeny daleko rychlejÜφmi p°epφnaΦi. Velmi Φastß je kombinace p°epφnaΦ∙ a sm∞rovaΦ∙ v zßvislosti na technickΘ infrastruktu°e sφt∞.
Obliba pramenφ p°edevÜφm z levnΘho p°echodu od klasickΘho (n∞kdy takΘ sdφlenΘho) Ethernetu. Nenφ toti₧ zapot°ebφ m∞nit vÜechen hardware, proto₧e nap°. pou₧itΘ PC karty jsou stejnΘ jako pro Ethernet. Vym∞nit je zapot°ebφ sm∞rovaΦe za p°epφnaΦe, kterΘ rychl² provoz zajistφ. Nejv∞tÜφ nßklady jsou p°edevÜφm v nßvrhu novΘ sφ¥ovΘ struktury. Prßv∞ sprßvnΘ navr₧enφ je velmi podstatnΘ pro reßlnΘ zrychlenφ sφ¥ovΘ komunikace.
ISOEthernet
Prvnφmi aplikacemi, kter²m p°estal staΦit sdφlen² Ethernet byla multimΘdia. èφ°ka pßsma by sice obecn∞ vyhovovala, ale problΘmem z∙stalo, jak zajistit p°enos informacφ, kterΘ musφ b²t doruΦeny v p°esnΘm ΦasovΘm sledu.
Jako °eÜenφ vznikl ISOEthernet, kter² ke klasickΘmu Ethernetu p°idßvß dalÜφch 6 Mb/s. Toto dodateΦnΘ pßsmo m∙₧e b²t rozd∞leno na 96 64 kb/s kanßl∙ nebo na t°i 2 Mb/s kanßly. T∞mto kanßl∙ m∙₧e b²t vyhrazen urΦit² Φas, kter² je pot°eba pro p°enos takov²ch dat jako jsou video, zvuk a multimΘdia. V souΦasnΘ dob∞ se IsoEthernet p°φliÜ nepou₧φvß, proto₧e nep°inßÜφ obecnΘ zrychlenφ komunikace, pouze p°idßvß dodateΦnΘ p°enosovΘ pßsmo pro multimedißlnφ data. A podle mnoha sφ¥ov²ch mana₧er∙ nenφ hlavnφm problΘmem nemo₧nost p°enßÜet nap°. video v reßlnΘm Φase, ale celkovß ztuhlost jejich sφt∞. V takovΘm p°φpad∞ ISOEthernet nepom∙₧e.
Jeho velkou v²hodou je pou₧φvßnφ standardnφch protokol∙ pro ISDN pro dodateΦnΘ p°enosovΘ pßsmo. Tak lze velmi bezbolestn∞ pou₧φt ISDN jako levnΘ WAN propojenφ.
P°ekß₧kou je nutnost v²m∞ny tΘm∞° vÜech sφ¥ov²ch prvk∙, a to i sφ¥ov²ch karet v desktopov²ch systΘmech. Na sm∞rovaΦe ISOEthernetu lze sice p°ipojit i starΘ ethernetovΘ karty, ale bez v²hod, kterΘ ISOEthernet p°inßÜφ.
Mo₧nß budoucnost ISOEthernetu spoΦφvß v kombinaci standardu 100Base-T pro 100Mb/s komunikace se specifikacφ ISO. Na tΘto variant∞ se nynφ pracuje a tak se v blφzkΘ budoucnosti setkßme s ISO100Base-T Ethernet specifikacφ.
FastEthernet
Tento termφn oznaΦuje v podstat∞ stejnou technologii jako je klasick² 10Mb/s Ethernet. FastEthernet pou₧φvß dokonce velmi podobnΘ komunikaΦnφ techniky a specifikace jako pomal² Ethernet. Pracuje vÜak na maximßlnφ rychlosti 100 MB/s. Vyrßb∞nΘ adaptΘry a dalÜφ za°φzenφ pro FastEthernet mohou pracovat i na normßlnφm Ethernetu o rychlosti 10 MB/s. To umo₧≥uje snadnou v²m∞nu ethernetovskΘ sφt∞ za FastEthernet. V souΦasnΘ dob∞ obliba FastEthernetu dφky jeho kladn²m vlastnostem rychle stoupß. Proto₧e vyrßb∞nΘ sφ¥ovΘ prvky umo₧≥ujφ kombinaci 10/100 Mb/s Ethernetu, lze postupn∞ obm∞≥ovat jednotlivΘ sφ¥ovΘ segmenty podle momentßlnφ pot°eby a finanΦnφch mo₧nostφ.
VG-AnyLAN
Tato technologie mß stejnΘ zßklady jako FastEthernet. AvÜak jejφm zßkladnφm rysem je mo₧nost definice priority pro jednotlivΘ pracovnφ stanice.
VG-AnyLAN pracuje takΘ s rychlostφ 100 MB/s. Dovoluje navφc p°enßÜet po stejnΘ sφti datovΘ rßmce Ethernetu i Token Ringu, co₧ je v n∞kter²ch p°φpadech smφÜen²ch sφtφ velmi v²hodnΘ.
P°epφnan² Token Ring
Podobn∞ jako u Ethernetu je mo₧nΘ zv²Üit pr∙chodnost sφt∞ pomocφ zm∞ny °φdφcφch prvk∙ bez nutnosti m∞nit cokoliv na stran∞ desktopu. P°epφnan² Token Ring je vÜak mΘn∞ rozÜφ°en²m °eÜenφm, proto₧e jeho implementace je dra₧Üφ ne₧ u p°epφnΘho Internetu.
Proto₧e TokenRing znamenß obecn∞ protokol, u n∞ho₧ nep°edpoklßdß velkß budoucnost, investice do tΘto technologie se vyplatφ pouze v p°φpad∞, ₧e mßte ji₧ stßvajφcφ sφ¥ pou₧φvajφcφ architekturu TokenRingu.
FDDI neboli Fast Token Ring
Specißlnφ technologie pro Token Ring umo₧nuje dφky novΘmu zp∙sobu p°edßvßnφ tokenu dosßhnout o mnoho v∞tÜφch p°enosov²ch rychlostφ a pr∙chodnosti. FDDI je v souΦasnΘ dob∞ jedinß technologie pro pßte°nφ sφt∞, kde je zajiÜt∞na dostateΦnß spoluprßce mezi produkty r∙zn²ch v²robc∙. Jejφ rozÜφ°enφ je pom∞rn∞ vysokΘ a pou₧φvß se Φasto jako protokol pro pßte°nφ sφt∞.
ATM (Asynchronous Transfer Mode)
Technologie ATM pat°φ mezi nejdiskutovan∞jÜφ a nejznßm∞jÜφ technickß °eÜenφ pro rychlΘ sφt∞. Dφky sdru₧enφ jednotliv²ch v²vojß°∙ a v²robc∙, kte°φ ATM produkujφ v ATM Foru se poslednφ dobou jednotlivß °eÜenφ sjednocujφ a v budoucnosti bude mo₧nΘ kombinovat navzßjem produkty r∙zn²ch v²robc∙. V souΦasnΘ dob∞ existuje n∞kolik rychlostnφch variant pro ATM sφt∞.
Specifikace 25 Mb/s ATM byla vytvo°ena jako levnß varianta rychlΘ komunikace pro desktopovΘ systΘmy. V tΘto Φßsti trhu ATM pom∞rn∞ stagnuje, zejmΘna proto, ₧e zatφm jsou za°φzenφ pro stolnφ ATM drahß.
Naproti tomu 155 Mb/s ATM se velmi dob°e prosazuje jako standard pßte°nφch sφtφ dφky dotateΦnΘmu p°enosovΘmu pßsmu a dalÜφm v²hodßm, kterΘ ATM p°inßÜφ. SouΦasn² strop rychlosti p°enosu na ATM sφti je 622 Mb/s, co₧ je opravdu dostateΦnΘ i pro p°enos HDTV, videa a multimedißlnφch dat.
Frame Relay
AΦkoli tΘmatem dneÜka je rozhodn∞ ATM, technologie Frame Relay se prosadila na pßte°nφ sφ¥∞ u₧ p°ed delÜφm Φasem a je v souΦasnΘ dob∞ dokonce pou₧φvan∞jÜφ ne₧ ATM. Je zalo₧en na podobnΘ technologii jako ATM a nejvyÜÜφ rychlost komunikace je takΘ 155 Mb/s. Frame Relay se prosadila naprosto neoΦekßvan∞ a je ve hv∞zdßch, jak si bude tato specifikace vΘst po p°edpoklßdanΘm masovΘm nßstupu ATM. UskuteΦn∞nß implementace p°enosu hlasu po Frame Relay (FRAD) je hlavnφ p°ednostφ tΘto technologie p°i jejφm porovnßnφ s ATM. Navφc existuje, zejmΘna v USA, velkΘ mno₧stvφ ve°ejn²ch sφtφ, kterΘ pou₧φvajφ Frame Relay. Jejich pou₧itφ pro WAN propojenφ je podstatn∞ rychlejÜφ ne₧ vytßΦenß linka a levn∞jÜφ ne₧ linka pronajatß.
Kterou technologii si vybrat?
Pokud budujete novou sφ¥ nebo jste ji₧ definitivn∞ rozhodli, ₧e ta starß je opravdu nevyhovujφcφ, pak stojφte p°ed zßva₧n²m problΘmem, kterou technologii si vybrat pro vybudovßnφ novΘ infrastruktury. Neexistuje samoz°ejm∞ jednoduchß rada, ale lze nastφnit obecnΘ p°edpoklady.
- P°epφnan² Ethernet je ideßlnφ technologiφ p°edevÜφm pro levn² upgrade od klasickΘho Ethernetu. Pokud je sφ¥ dob°e navr₧ena, m∙₧e staΦit jako koncovΘ p°ipojenφ stolnφch systΘm∙.
- ATM nebo podobn² standard pro velmi rychlou komunikaci je nutn² pro pßte°nφ sφt∞. Zdß se, ₧e ATM se koneΦn∞ prosadφ a cena jeho implementace se dostane na p°φjemnou ·rove≥.
Co je to p°epφnßnφ ?
O p°epφnaΦφch a technologii p°epφnßnφ slyÜφte na ka₧dΘm kroku, ale co to vlastn∞ je ? Jako hlavnφ °φdicφ prvek pro klasick² Ethernet se pou₧φvß tzv. sm∞rovaΦe, co₧ je za°φzenφ nebo software, kter² urΦuje, jak bude datovß komunikace probφhat. Na tento sm∞rovaΦ jsou p°ipojeny poΦφtaΦe urΦitΘho segmentu a sm∞rovaΦ je propojen s dalÜφmi sφ¥ov²mi prvky, aby byla mo₧nß komunikace mezi jednotliv²mi segmenty. Pokud na sm∞rovaΦ p°ijde datov² paket, tak podle toho, kam mß dojφt, rozhodne sm∞rovaΦ o tom do kterΘho segmentu (neboli na jak² dalÜφ sm∞rovaΦ) bude odeslßn. Pro toto rozhodovßnφ se pou₧φvß pom∞rn∞ slo₧itΘ logiky, tak₧e dochßzφ k znatelnΘmu zpo₧d∞nφ, kterΘ se dß °ßdov∞ m∞°it v milisekundßch.
Aby se zamezilo t∞mto prodlevßm, nahrazujφ se sm∞rovaΦe p°epφnaΦi. Tyto p°epφnaΦe majφ na starosti v∞tÜinou daleko menÜφ segment sφt∞ ne₧ sm∞rovaΦe a jsou vzßjemn∞ propojeny. Pokud na vstup p°epφnaΦe p°ijde datov² paket, tak je velmi rychle "p°epnut" na odpovφdajφcφ v²stup podle toho, kam je nasm∞rovßn.
Dφky v∞tÜφ segmentaci probφhß Φasto komunikace v rßmci jednoho nebo dvou p°epφnaΦ∙ a neovliv≥uje zbytek sφt∞. Tak lze i p°i stejnΘ maximßlnφ p°enosovΘ rychlosti dosßhnout podstatn∞ v∞tÜφ reßlnΘ propustnosti sφt∞.
MenÜφ segmenty propojenΘ navzßjem jednotliv²mi p°epφnaΦi majφ nad°azen² sm∞rovaΦ, kter² zajiÜ¥uje komunikaci do dalÜφch segment∙ nebo do dalÜφch sφtφ. Tento sm∞rovaΦ je vÜak mnohem mΘn∞ zat∞₧ovßn, proto₧e k n∞mu se dostanou pouze odpovφdajφcφ pakety, kterΘ jsou urΦenΘ do jinΘho segmentu nebo sφt∞. V²hodou p°epφnaΦ∙ nenφ pouze jejich vysokß rychlost, ale jsou takΘ podstatn∞ levn∞jÜφ ne₧ sm∞rovaΦe a navφc umo₧≥ujφ vytvß°enφ virtußlnφch sφtφ.
VLAN neboli virtußlnφ sφ¥
Virtußlnφ sφ¥ je logicky vytvo°enß skupina poΦφtaΦ∙, kterΘ mohou mezi sebou komunikovat bez ohledu na to, na jak² p°epφnaΦ jsou p°ipojeny. JednotlivΘ virtußlnφ sφt∞ se navzßjem "nevidφ", co₧ umo₧≥uje velmi vysokou bezpeΦnost komunikace na takto vytvo°en²ch sφtφch. Navφc zde zase m∙₧e nar∙st rychlost komunikace, proto₧e se navzßjem "nepletou" data z jednotliv²ch virtußlnφch sφtφ.
RychlΘ sm∞rovaΦe nebo inteligentnφ p°epφnaΦe?
V souΦasnΘ dob∞ se objevujφ dalÜφ plody ne·navnΘ prßce sφ¥ov²ch firem. Jsou to r∙zn∞ koncipovanΘ kombinace p°epφnaΦ∙ a sm∞rovaΦ∙, kterΘ jsou schopnΘ pracovat velmi rychle a p°itom spravovat rozsßhlΘ sφ¥ovΘ oblasti.
Budoucnost bude pat°it z°ejm∞ kombinaci p°epφnaΦ∙ a rychl²ch sm∞rovaΦ∙, kterΘ budou moci uspokojit i rychlostnφ nßroky ATM nebo Frame Relay.
V mnoha p°φpadech je nejv²hodn∞jÜφ kombinace n∞kolika technologiφ, kdy lze dosßhnout p°edevÜφm p°ijateln²ch finanΦnφch nßklad∙. Proto pokud vybavujete celou spoleΦnost od zßklad∙, budete postupovat jin²m sm∞rem ne₧ p°i p°echodu od Ethernetu nebo TokenRingu.
Prvotnφm ·kolem p°i nßvrhu novΘ sφ¥ovΘ struktury je zφskßnφ p°edstavy o povaze dat, kterß se budou po r∙zn²ch sφ¥ov²ch segmentech p°enßÜet. Zdaleka toti₧ nenφ pravda, ₧e 10 Mb/s pro jednoho u₧ivatele je mßlo. P°i tΘto rychlosti je toti₧ bez problΘm∙ mo₧nΘ p°enßÜet video a multimedißlnφ data v reßlnΘm Φase. Na stßvajφcφch sφtφch je sice maximßlnφ rychlost 10 Mb/s dosa₧ena, ale v reßlnΘm provozu se sotva na tuto hodnotu dostanete. V mnoha sφ¥ov²ch instalacφch staΦφ posφlit pßte°nφ struktury a desktopovΘ systΘmy mohou z∙stat nedotΦeny. ZejmΘna p°echod od klasickΘho sm∞rovanφ k p°epφnanφ a virtußlnφm sφtφm p°inßÜφ dostateΦnou p°enosovou kapacitu bez velk²ch nßklad∙.