Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 06/96)

---

K Φemu je Internet vlastn∞ dobr² ?

Internet stejn∞ jako mnoho dalÜφch v∞cφ je u₧iteΦn² pouze pokud vφte, jak ho pou₧φt. A u poΦφtaΦ∙ to platφ dvojnßsob. M∙₧ete u nich strßvit hodiny Φasu bez viditelnΘho v²sledku.

Tak₧e, kolem Φeho, ₧e ten vÜechen humbuk je ? Internet ale m∙₧e b²t opravdu u₧iteΦn², a to hned n∞kolika zp∙soby. V n∞kter²ch oblastech se bez n∞j dokonce neobejdete. Pokud Φasto pracujete s informacemi a jejich vΦasnß znalost je pro vßs nezbytnß, bude Internet brzy vaÜφm kamarßdem. Ale i v jin²ch oblastech m∙₧e b²t p°ipojenφ na Internet velice prosp∞Ün²m krokem.

PoÜtovsk² panßΦek
Posφlat zprßvy pot°ebuje dnes u₧ ka₧d². Zasφlßnφ poÜtou je nejen Φasov∞ nßroΦnΘ, ale takΘ pom∞rn∞ drahΘ, zvlßÜt∞ jednß-li se o zßsilku urΦenou dalekΘ cizin∞. Posφlat faxy nebo telefonovat je sice rychlejÜφ, ale jeÜt∞ dra₧Üφ ne₧ v p°φpad∞ poÜty. Ale p°i pou₧itφ e-mailu, jak se elektronickß poÜta jmenuje, se spojφ v²hody obou zp∙sob∙. Pokud nedojde k zßva₧nΘ technickΘ zßvad∞, a to se dnes u₧ tak Φasto nestßvß, tak vaÜe elektronickß zßsilka dojde prot∞jÜku b∞hem n∞kolika hodin. Navφc m∙₧ete ke klasickΘmu textu p°ipojit i soubor, kter² obsahuje jakßkoliv data. Tak m∙₧ete zaslat sv∙j nejnov∞jÜφ hudebnφ v²tvor, nejnov∞jÜφ stav projektu apod. Ve Spojen²ch stßtech, kterΘ u₧ jsou tradiΦn∞ v Φele technickΘho v²voje, je domßcφ prßce na vφt∞znΘm postupu. Tak se vytvo°φ virtußlnφ t²m, kter² sdφlφ svß data pomocφ elektronickΘ poÜty a dalÜφch prost°edk∙, kterΘ Internet nabφzφ.

Samoz°ejm∞, ₧e zßkladnφm p°edpokladem pro zßsφlßnφ elektronickΘ poÜty je, aby adresßt m∞l takΘ e-mailovou adresu. Dnes, zejmΘna v zßpadnφ Evrop∞, mß tΘm∞° ka₧d² p°φstup na Internet nebo alespo≥ prßv∞ e-mailovu adresu. V n∞kter²ch zemφch je dokonce nep°φtomnost tohoto spojenφ na vizitce znßmkou nedostateΦnΘ technickΘ vysp∞losti.

Jste rozenφ °eΦnφci ?
Na e-mailovskΘ slu₧by navazujφ tzv. diskuznφ skupiny. Tyto skupiny jsou tΘmaticky rozd∞leny a existujφ jednak celosv∞tovΘ skupiny, jednak jednotlivΘ mφstnφ. Jsou dostupnΘ na serverech, odkud s nimi m∙₧ete s p°φsluÜn²m klientsk²m programem pracovat. Do t∞chto skupin m∙₧ete vφcemΘn∞ bez omezenφ p°ispφvat. Podmφnkou je neurß₧et z·Φastn∞nΘ osoby, nepou₧φvat sprostß slova a obsah vaÜich zprßv by nem∞l b²t jin²m zp∙sobem zßvadn². A prßv∞ kolem t∞chto bod∙ se toΦφ n∞kterΘ legislativnφ problΘmy Internetu. A to nejen z d∙vod∙ nedodr₧enφ zmφn∞n²ch "doporuΦenφ". Proto₧e, zatφmco v mφst∞ p°φsp∞vku m∙₧e b²t obsah "nezßvadn²", v jinΘ zemi, kde jsou zprßvy dostupnΘ, je dokonce trestn².

V diskuznφch skupinßch m∙₧ete nalΘzt °eÜenφ vaÜeho problΘmu, dozv∞d∞t se zajφmavosti o vÜem mo₧nΘm. Na druhou stranu mnoho zprßv je "jalov²ch" a jejich Φtenφ vßm p°ivodφ spφÜe bolenφ hlavy ne₧ novou informaci.

Soubory na cestßch
Ka₧d², kdo se starß o n∞jak² poΦφtaΦ, a¥ sv∙j nebo jako sprßvce v∞tÜφho poΦtu poΦφtaΦ∙, brzo zjistφ, ₧e ten ovladaΦ k tiskßrn∞, kter² pou₧φvß, je zastaral² a k novΘm programu, kter² si prßv∞ po°φdil, je zapot°ebφ nov∞jÜφ.

Potom ho bu∩ musφte shßn∞t po vÜech Φertech nebo se prßv∞ poohlΘdnout po Üirok²ch dßlavßch FTP archiv∙. Nenφ v₧dy jednoduchΘ najφt ten soubor, kter² hledßte, ale pokud existuje, potom n∞kde na Internetu urΦit∞ le₧φ.

Navφc jsou internetovskΘ archivy samoz°ejm∞ zdrojem nep°ebernΘho mno₧stvφ sharewarov²ch program∙ a testovacφch verzφ komerΦnφho softwaru.

Probφrßnφ se tunami softwaru je dosti Φasov∞ nßroΦnΘ, a pokud se chcete jen podφvat, co vßm Internet nabφdne, potom se v d₧ungli rychle ztratφte.

Informace, to je deviza
Prvotnφm ·kolem Internetu je sdφlenφ a poskytovßnφ informacφ. Jednφm z nßstroj∙, kter² je urΦen pro p°φstup k informacφm ulo₧en²m na internetovsk²ch serverech, je Gopher. Gopher je klientsk² software, kter² pom∞rn∞ p°ehledn²m zp∙sobem umo₧nuje pracovat s textov²mi informacemi. A nejen s nimi, dokß₧e s p°φsluÜn²mi externφmi programy pracovat i s jin²mi typy dat.

Dnes je gopher vytlaΦovßn nov∞jÜφm typem prßce s hypertextov²mi daty.

World Wide Web, to nenφ nadßvka
Nejv∞tÜφ rozruch kolem Internetu se t²kß prßv∞ WWW. World Wide Web - celosv∞tovß sφ¥ hypertextov²ch strßnek je toti₧ na prvnφ pohled nejp°ita₧liv∞jÜφ.

Data jsou ulo₧ena v HTML (HyperText MarkUp Language), souborech na p°φsluÜn²ch serverech a se sv²m softwarem je m∙₧ete zpracovat. HTML-soubory mohou obsahovat obrßzky a propojenφ na dalÜφ typy dat. JednotlivΘ strßnky, jak se soubory, kterΘ jsou zobrazovßny na vaÜφ obrazovce jmenujφ, obsahujφ propojenφ na dalÜφ a tak vytvß°ejφ propletenou sφ¥. Tato sφ¥ obepφnß cel² sv∞t a dejte si pozor, a¥ vßs ihned nepolapφ. Strßnky obsahujφ obrßzky, a nov∞ji i multimedißlnφ data, a jejich velikost stßle roste. Natßhnout jednu strßnku se m∙₧e protßhnout i na minuty, zejmΘna pokud je vaÜe p°ipojenφ pomalejÜφ.

Aplikace klient/server nejen na podnikov²ch sφtφch
Rozvoj sφ¥ov²ch aplikacφ, kterΘ jsou dnes v∞tÜinou oznaΦovßny jako klient/serverovskΘ aplikace, je velmi rychl² a dß se Φekat, ₧e bude pokraΦovat. Dnes jsou tyto aplikace provozovatelnΘ i p°es heterogennφ prost°edφ Internetu. Tyto aplikace se uplat≥ujφ jednak v mezipodnikovΘm sdφlenφ informacφ, tak i v komerΦnφch slu₧bßch.

Po p°φchodu nov²ch technologiφ, jako je nap°. objektov² programovacφ jazyk Java, se zdß, ₧e tvorba aplikacφ pro WWW a Internet v∙bec bude snadnou a levnou zßle₧itostφ.

Rßj pro podnikßnφ ?
Firmy mohou shledat Internet jako jedineΦnΘ mΘdium, jak pro svou propagaci, tak pro vytvo°enφ svΘho informaΦnφho systΘmu. A jako komunikaΦnφ prost°edek je, jak ji₧ bylo konstatovßno v ·vodu, Internet naprosto nedosti₧iteln².

Ale ...
Jako v₧dy se musφ po pozitivnφch strßnkßch objevit takΘ n∞jakß negativa. U Internetu je to p°edevÜφm nepom∞r mezi vlo₧en²mi prost°edky a zφskan²mi hodnotami. Velmi rychle m∙₧ete utratit statisφce za vybavenφ a podporu sv²ch internetovsk²ch plßn∙ a p°itom bez viditeln²ch v²sledk∙ vaÜeho ·silφ. P°ed vstupem do rozbou°en²ch vod Internetu se zamyslete, co pot°ebujete a zda-li to v∙bec pot°ebujete. To platφ zejmΘna v p°φpad∞, ₧e se chystßte z°φdit sv∙j WWW server, p°φpadn∞ p°φmo specißlnφ komerΦnφ slu₧by. Musφte si toti₧ zapamatovat, ₧e v souΦasnΘ dob∞ se zlatokop∙m na Internetu p°φliÜ neda°φ. Pou₧φt Internet jako dopl≥ek ke stßvajφcφm aktivitßm, m∙₧e b²t rozumnΘ, ale vrhnout se po hlav∞ do budovßnφ infrastruktury a server∙ se lehce m∙₧e stßt osudn²m.

JeÜt∞ n∞co ?
Objevujφ se stßle novΘ slu₧by, jako nap°. telefonovßnφ po Internetu, video v reßlnΘm Φase atd. Internet se stßvß d∙le₧it²m informaΦnφm kanßlem pro mnoho organizacφ po celΘm sv∞t∞. V souΦasnΘ dob∞ prochßzφ Internet velk²mi p°em∞nami a mo₧nß se doΦkßme p°ekvapenφ.

V ka₧dΘm p°φpad∞ Internet je tady a nezdß se, ₧e by jen tak zmizel, spφÜe naopak. M∙₧eme ho ignorovat, ale z°ejm∞ ne na dlouhou dobu.

Pro ka₧dΘho n∞co
Internet mß co nabφdnout ka₧dΘmu z nßs a ka₧d² m∙₧e najφt jeho kouzlo. Poku∩ si myslφte, ₧e vßm Internet nem∙₧e ulehΦit ve vaÜφ prßci nebo bavit vßs, tak v∞zte, ₧e z devadesßti procent se m²lφte. Najd∞te si kategorii, kterß je nejblφ₧e vaÜφ a uvidφte, jakΘ menu vßm Internet m∙₧e sestavit.

èkolßk
èkola hrou, to¥ hlavnφ bonmot naÜeho velkΘho myslitele Jana ╞mose KomenskΘho. A pomocφ Internetu se m∙₧e tento slavn² citßt stßt skuteΦnostφ. V softwarov²ch archivech najdete stovky Φi spφÜe tisφce zßbavn²ch v²ukov²ch program∙, existuje mnoho v²ukov²ch WWW strßnek zejmΘna pro v²uku jazyk∙. A existujφ diskuznφ skupiny, kde se dozvφte t°eba °eÜenφ svΘ poslednφ poΦetnφ ·lohy.

Technik
Internet je pro technika doslova rßjem. Alespo≥ pokud vφ, kam se mß dφvat a co chce hledat. Na Internetu je stßle mnoho technick²ch informacφ voln∞ dostupn²ch, a to jak ve form∞ WWW strßnek, tak soubor∙ v FTP archivech.

In₧en²r
Stejn∞, jako v p°edchozφm p°φpad∞, nep°ebernΘ mno₧stvφ technick²ch informacφ zjednoduÜuje v²vojovou prßci a navφc mu umo₧nuje komunikaci s kolegy po celΘm sv∞t∞. Pou₧itφ dopl≥kov²ch prost°edk∙ ve form∞ klient/serverov²ch aplikacφ Φinφ z Internetu mocn² nßstroj.

LΘka°
LΘka°skΘ encyklopedie, nejmodern∞jÜφ poznatky z celΘho sv∞ta, to vÜe lze na Internetu najφt. Lze najφt i takovΘ zvlßÜtnosti, jako je interaktivnφ pacient, kterΘmu stanovφte diagn≤zu podle p°φznak∙ a nasadφte pat°iΦnou lΘΦbu.

Obchodnφk
Obchodovßnφ po Internetu je ji₧ skuteΦnostφ a nejsou obchodovßny jen komodity souvisejφcφ s poΦφtaΦi. Po Internetu nakoupφte i pomeranΦe a akcie. A navφc, Internet je nejlevn∞jÜφ reklamnφ mΘdium na sv∞t∞, kterΘ navφc umo₧≥uje velmi p°esn∞ zasßhnout cφlovou skupinu podle v²b∞ru. Podle progn≤z by se Internet v p°φÜφm tisφciletφ mohl stßt rßjem obchodnφk∙ a velmi d∙le₧it²m prodejnφm mφstem.

Profesor
Internet byl a bude nejvhodn∞jÜφm mφstem pro akademickΘ debaty vÜeho druhu. Proto je takΘ velmi dobr²m mφstem pro profesory a v∙bec pro vÜechny lidiΦky, kte°φ se z·Φast≥ujφ akademickΘho d∞nφ po celΘ zem∞kouli.

Hospody≥ka
AΦ se to m∙₧e zdßt podivnΘ, i panφ domßcnosti m∙₧e v Internetu nalΘzt zalφbenφ. Jednak existuje mnoho mφst, kde m∙₧e najφt novΘ recepty, nßvody na uÜitφ krßsn²ch Üat∙ a pomocφ elektronickΘ poÜty m∙₧e levn∞ mluvit se sv²mi kamarßdkami po celΘm sv∞t∞.

PovaleΦ
Pro povaleΦe je Internet zemφ zaslφbenou. Nalezne zde zdroj pot∞Üenφ a zßbavy pro dlouhΘ hodiny nicned∞lßnφ. Her je na sφti bezpoΦet, a¥ u₧ p°φmo internetovsk²ch, tak i klasick²ch v softwarov²ch archivech.