Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 04/96)

---

Internet lze vyu₧φt nejen p°i v²uce odborn²ch p°edm∞t∙

Otßzka vyu₧itφ Internetu na st°ednφch Ükolßch je neustßle velmi diskutovan²m tΘmatem. Mnozφ uΦitelΘ si stßle nedovedou p°edstavit, jak by bylo mo₧no vyu₧φt sφ¥ prßv∞ v jejich p°edm∞tu. Rßd bych tedy pro zaΦßtek alespo≥ nastφnil nßvrh praktickΘho vyu₧itφ slu₧eb Internetu v n∞kter²ch oborech, je₧ se Φasto vyskytujφ v uΦebnφch osnovßch naÜeho st°ednφho Ükolstvφ.

Nßvrhy a nßm∞ty jsou zatφm neadresnΘ - podrobn∞jÜφ rozpis i s kontakty na jednotlivΘ slu₧by sφt∞ p°ineseme v nßsledujφcφch vydßnφch. Na ty nejzajφmav∞jÜφ se lze vÜak dostat ji₧ dnes p°es WWW strßnku, kterß je umφst∞na na adrese:

http://www.fi.muni.cz/~mirek/strskol.html

Ekonomika
Na mnoha Ükolßch (nemusφ to b²t zrovna obchodnφ akademie) se ₧ßci uΦφ podnikat v tzv. fiktivnφch firmßch. Jde o malΘ firmiΦky, kterΘ pomysln∞ podnikajφ v nejr∙zn∞jÜφch oborech. VzßjemnΘ obchody se uskuteΦ≥ujφ nejen v rßmci jednΘ Ükoly, ale takΘ meziÜkoln∞ prost°ednictvφm centra fiktivnφch firem v Praze.
Pro mimopra₧skΘ zßjemce je vÜak komunikace pomocφ klasickΘho poÜtovnφho ·°adu velmi nepru₧nß, zdr₧uje obchody, a tφm i celou v²uku. Vyu₧itφ Internetu se na tomto mφst∞ p°φmo nabφzφ. Centrum fiktivnφch firem je ji₧ dnes na sφ¥ p°ipojeno; staΦφ tedy, budou-li p°ipojeny i p°φpadnφ zßjemci ze strany st°ednφch Ükol a komunikace m∙₧e zaΦφt.

Literßrnφ v²chova
Tento obor na prvnφ pohled nem∙₧e s poΦφtaΦov²mi sφt∞mi nijak souviset. P°esto se na Internetu ji₧ v dneÜnφ dob∞ vyskytuje spousta informacφ o sv∞toznßm²ch klasick²ch i souΦasn²ch autorech. Mnohß jejich dφla si lze ji₧ dnes prost°ednictvφm sφt∞ p°eΦφst v originßle (samoz°ejm∞ v elektronickΘ podob∞). Prakticky ka₧dΘmu znßm∞jÜφmu autorovi je v∞novßna n∞kterß z lokßlnφch nebo celosv∞tov²ch diskusnφch konferencφ, fungujφ r∙znΘ kluby p°φznivc∙ apod. Faktem vÜak z∙stßvß, ₧e jen mßlokter² st°edoÜkolsk² student se takto intenzivn∞ zajφmß o sv∞tovou literaturu. Tento zdroj je tedy vyu₧φvßn p°edevÜφm uΦiteli literatury, kte°φ zß₧itky a novΘ poznatky student∙m zprost°edkovßvajφ.

D∞jepis
I zde se nabφzejφ podobnΘ argumenty jako u p°edm∞tu literßrnφ v²chova. K sφti mß toti₧ p°φstup mnoho u₧ivatel∙, kte°φ se d∞jinami a d∞jepisem aktivn∞ zab²vajφ. Tito lidΘ sestavujφ pouΦnΘ WWW strßnky s ilustracemi a na tyto strßnky umis¥ujφ novΘ poznatky z dob dßvno minul²ch. Samoz°ejm∞ takΘ diskutujφ v konferencφch a tφm Üφ°φ svΘ poznatky do okolφ. Zdroj by m∞li aktivn∞ vyu₧φvat nejen studenti se zßjmem o historii, ale zejmΘna uΦitelΘ d∞jepisu, kte°φ si zde mohou v²razn∞ rozÜφ°it svΘ obzory. Od uΦitel∙ lze takΘ oΦekßvat, ₧e vstoupφ do ve°ejn²ch diskusnφch skupin a budou napravovat p°φpadnΘ omyly mladÜφch zßjemc∙ o historii, p°φpadn∞ s nimi diskutovat o sporn²ch otßzkßch.

Zem∞pis
Podpora zem∞pisu je v Internetu pom∞rn∞ Üirokß. Internet je rozlo₧en prakticky po celΘm sv∞t∞, a to ho p°φmo p°edurΦuje k tzv. virtußlnφmu cestovßnφ. Tento obor se rozvinul p°edevÜφm s rozvojem slu₧by WWW, nebo¥ HTML-strßnky svojφ strukturou p°φmo vybφzejφ k realizaci podobn²ch aktivit. Nejzajφmav∞jÜφ oblastφ je asi virtußlnφ cestovßnφ prost°ednictvφm interaktivnφch map sv∞ta, Evropy, Φi jednotliv²ch stßt∙. Slu₧ba by se mohla stßt pro studenty velmi p°ita₧livß a populßrnφ. Nenßsilnou formou by se tφmto zp∙sobem mohl rozÜφ°it jejich vÜeobecn² p°ehled o jednotliv²ch zemφch sv∞ta.

V²uka jazyk∙
Vyu₧itφ sφt∞ pro v²uku jazyk∙ je asi z°ejmΘ. Mo₧nost korespondence s rodil²mi mluvΦφmi je velkou v²hodou p°i v²uce. Posφlßnφ poÜty pomocφ sφt∞ je mnohonßsobn∞ levn∞jÜφ a rychlejÜφ ne₧ klasickou poÜtou. V²hody sφt∞ vÜak nekonΦφ u korespondence - p°φnosnΘ je rovn∞₧ studium materißl∙ v p°φsluÜnΘm jazyce, pokroΦilejÜφm lze doporuΦit Φetbu d∞l sv∞tov²ch autor∙ v originßle.
Na tomto mφst∞ je t°eba p°ipomenout, ₧e jak²msi esperantem ve sv∞t∞ Internetu je angliΦtina. Alespo≥ zßkladnφ znalosti angliΦtiny jsou p°i toulkßch sφtφ velkou v²hodou. NicmΘn∞ vznikß spousta WWW stran psan²ch v ΦeÜtin∞ (a samoz°ejm∞ i v jin²ch jazycφch. K dispozici je tΘ₧ nep°ebernΘ mno₧stvφ konferencφ, jejich₧ ·°ednφm jazykem nenφ angliΦtina, ale t°eba i skuteΦnΘ esperanto.

V²poΦetnφ technika P°edm∞t v²poΦetnφ technika jsem zßm∞rn∞ za°adil a₧ mezi poslednφ, proto₧e tady se vyu₧itφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ rozumφ jaksi samo sebou. Od tohoto oboru se oΦekßvß, ₧e se v n∞m studenti nauΦφ zachßzet s poΦφtaΦi, s b∞₧n∞ u₧φvan²mi programy a takΘ s poΦφtaΦovou sφtφ, jakou je nap°φklad Internet.

Mimo vlastnφ v²klad vÜak m∙₧e b²t Internet nßpomocen takΘ k zφskßvßnφ novΘho softwaru pro v²uku i pro zabezpeΦenφ chodu poΦφtaΦovΘ uΦebny, Φi celΘ Ükoly. Na sφti je mo₧no toti₧ nalΘzt obrovskΘ mno₧stvφ anonymnφch FTP-archiv∙ a v nich nep°ebern² poΦet voln∞ Üi°iteln²ch program∙, vyu₧iteln²ch snad ve vÜech oborech.
Krom∞ archiv∙ je v²hodn² takΘ p°φstup do ve°ejn²ch konferencφ, v nich₧ mnoho fundovan²ch odbornφk∙ m∙₧e poradit uΦitel∙m, kter²m mnohdy vysoce odbornΘ znalosti chyb∞jφ, s problΘmy t²kajφcφmi se provozu poΦφtaΦov²ch uΦeben a Ükolnφch sφtφ. P°φsluÜn² problΘm je tak mo₧no snadno vy°eÜit a odborn² rozhled vyuΦujφcφho se tak podstatn∞ rozÜφ°φ.

Stejn²m zp∙sobem si mohou rozÜi°ovat odbornΘ znalosti a dovednosti takΘ studenti. V²klad je toti₧ d∙le₧itß v∞c, ale praxi nenahradφ.

Ostatnφ obory
Je z°ejmΘ, ₧e na tomto mφst∞ nelze vyjmenovat vÜechny p°edm∞ty a poukßzat na uplatn∞nφ slu₧eb sφt∞ p°i jejich v²uce. Berte tedy v²Üe zmφn∞nΘ odstavce jen jako p°φklad vyu₧itφ toho, co nßm Internet nabφzφ. Bylo by chybou se domnφvat, ₧e pokud zde nenφ p°φsluÜn² p°edm∞t vzpomenut, pak se pro n∞j v Internetu nenachßzφ podpora. Je t°eba si uv∞domit, ₧e Internet je v souΦasnΘ dob∞ k dispozici prakticky na vÜech vysok²ch Ükolßch sv∞ta a na mnoha Ükolßch st°ednφch. Studenti a pedagogovΘ Φasto zve°ej≥ujφ v²sledky svΘ prßce prßv∞ prost°ednictvφm Internetu. Chcete-li mφt pravideln² p°φsun aktußlnφch informacφ ze svΘho oboru, pak nenφ lepÜφ °eÜenφ, ne₧ se takΘ zapojit do Internetu, a mφt tak cel² sv∞t p°φmo p°ed sebou na pracovnφm stole.

mirek@fi.muni.cz

Na adrese http://sunsite.mff.cuni.cz/wm/ se nachßzφ jedno z mnoha zrcadel zajφmavΘ strßnky WebMuseum Paris, na kterΘ lze studovat takΘ dφla nejznßm∞jÜφch malφ°∙, jejich₧ dφla jsou roztrouÜena po celΘm sv∞t∞.