Jinou kapitolou jsou pracovnφ porady v prßci. NejlepÜφ je s sebou p°φstroj na poradu v∙bec nebrat, pot°ebujete se p°eci soust°edit na n∞co jinΘho. Pokud ovÜem oΦekßvßte neodkladn² hovor a p°φstroj s sebou mφt musφte, sedn∞te si alespo≥ blφzko dve°φ, tak, abyste po zazvon∞nφ mohl mφstnost co nejrychleji opustit. Je velmi trapnΘ pohlφ₧et na kolegu, kter² v lehkΘm p°edklonu, ne nepodobnΘm Φlov∞ku sti₧enΘmu nßhlou ₧aludeΦnφ nevolnostφ, opouÜtφ mφstnost a p°itom do telefonu vyk°ikuje äTo jsem straÜn∞ rßd, ₧e volßte!"

Decentnφ odchod z mφstnosti, rychlΘ vy°φzenφ telefonßtu a p°φchod zp∞t se strohou omluvou, to je nejlepÜφ zp∙sob, jak ze sebe neud∞lat nevychovance a p°itom nepromarnit d∙le₧it² telefonßt.

V jinΘ pozici se ovÜem ocitßte tehdy, jste-li ÜΘf. Pak mßte u stolu zpravidla svΘ mφsto a t∞₧ko m∙₧ete zabrat rohovou ₧idli u dve°φ.

Ve vaÜem p°φpad∞ se vyplatφ stejn² postup, jako v restauraci, toti₧ dop°edu se sv²m pod°φzen²m omluvit, ₧e vßs mo₧nß p°eruÜφ neodkladn² hovor. Z∙stanete v jejich oΦφch sluÜn²m Φlov∞kem, zatφmco kdybyste bez varovßnφ odepnul telefon od opasku a zaΦal vprost°ed v∞ty telefonovat, vyslou₧φte si jen jejich potutelnΘ ·sm∞vy.

Zatφm jsme se v∞novali situacφm, kdy je lepÜφ netelefonovat, ale pokud musφte, m∙₧ete. P°ejd∞me nynφ k t∞m, kde je telefonovßnφ ne₧ßdoucφ. NesluÜnΘ, a to je jeÜt∞ slabΘ slovo, bude vaÜe telefonovßnφ na svatbßch, k°tinßch a poh°bech (pokud nejste podnikatel a ₧ivitel celΘho p°φbuzenstva, kterΘ vßm zazvon∞nφ rßdo odpustφ) a p°i kulturnφch akcφch. Zazvon∞nφ, kterΘ vyruÜφ Hamleta z jeho monologu m∙₧e nejen zcela rozhodit vaÜeho oblφbenΘho herce, ale zcela jist∞ si proti sob∞ poÜtvete svΘ okolφ. PodobnΘ ·toky m∙₧ete oΦekßvat i v kinech, na seminß°φch, p°ednßÜkßch a podobn∞.

A poslednφ p°ipomenutφ û to, ₧e netelefonujeme na letiÜtφch, u benzφnov²ch pump a v nemocnicφch se jist∞ rozumφ samo sebou.