Zaplaveným obcím scházejí peníze
Zdroj:
12.9. 2002
Starostové obcí se shodují, že rozdělit peníze na úklid podle počtu obyvatel je nesmysl.
Peníze od státu? V Píšťanech je ještě neviděli a stejně stačit nebudou
Přestože státní pokladna rozdala obcím téměř sto miliónů na úklid po povodních, starostové nevědí z čeho zaplatí faktury firmám, které pomáhaly.
*Aleš Vojíř *
Peníze, které rozeslalo Ministerstvo financí jako první pomoc zcela zaplaveným malým obcím, nestačí ani na základní úklid. Starostům i krajským hejtmanům se navíc nelíbí klíč, podle kterého vláda peníze rozdělovala. Pomoc dostaly poničené obce, které nemají více než sedm tisíc obyvatel - ovšem nikoli podle toho, kolik škody voda způsobila. Rozhodující byl počet obyvatel.
"Obce, které nejsou tak poškozené, dostaly několikanásobně víc peněz, než o kolik žádaly," upozornil například hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Jinde ovšem peníze chyběly a rozdíly musel dorovnat kraj.
Obdobnou situaci řešili i na Plzeňsku či na severu Čech. "Úředníci z Prahy nevidí, jak jsou obce potřebné. Nevidí, že Terezín, kam přicházejí finance ze zahraničí, třeba tolik peněz od státu potřebovat nebude. Narozdíl od jiné obce, o níž se v novinách nepíše," míní ústecký hejtman Jiří Šulc.
Způsob rozdělení prvních peněz se nelíbí ani v postižených obcích. "Je to výmysl měst - ta spolknou peníze a malé vesnice nebudou mít šanci," tvrdí například starosta středočeských Zálezlic Josef Šulc. "Zatím mi přišel příslib, že peníze máme dostat. Ale na účtě je nemáme."
Kabinet ovšem tvrdí, že způsob, kterým první finance rozdával, je správný. "Peníze sice byly rozděleny podle počtu obyvatel - ale jen těch postižených velkou vodou. Kdyby to bylo podle počtu všech lidí, byl by to nesmysl, to by všechny peníze zůstaly v Praze," podotkla mluvčí vlády Anna Stárková.
Stejně se obhajuje i Ministerstvo financí, které peníze obcím rozesílalo. "To, co obce už dostaly, byly pouze peníze na úklid, na košťata, lopaty, holinky a čistící prostředky. Další peníze, určené na obnovu, dostanou od krajů a ministerstev," říká mluvčí úřadu Jaroslav Dědič. "Například miliarda na výstavbu nových bytů a domků už odešla na Ministerstvo pro místní rozvoj."
Vládní peníze však zatím zasaženým obcím příliš nepomohly. "Dostali jsme osm set tisíc. Každá koruna je dobrá, jenže u nás jsme škody spočítali na půl miliardy," říká Martin Kurc, starosta obce Kly, kde musí být po povodni strženo padesát domů. I na řadě dalších míst slíbené peníze od státu nepokrývají ani polovinu škod.
"Vůbec třeba netuším, kdo zaplatí firmám, které v době, kdy byl vyhlášen stav nouze, na naši prosbu popadly techniku a lidi a jely obcím pomáhat," připomíná ústecký hejtman Jiří Šulc. "Faktury ještě nechodí - ale my na ně mít nebudeme. Měl by to platit stát - vždyť stav nouze vyhlásil premiér," říká hejtman Šulc.
Podle mluvčí vlády však stát všechny podobné faktury hradit nebude. "Z určité části zřejmě ano, ale ne vše," tvrdí Stárková.
Situace pro mnoho obcí je a bude i nadále velmi tíživá. Mnoho jich je zadlužených - celkově dluh obcí dosáhl na konci roku 2001 téměř padesáti miliard korun. "Obce ve svých rozpočtech mají jen minimální rezervy, to nestačí. Většina z nich bude závislá na dotacích ze státního rozpočtu", míní Petr Vinš z agentury CRARating, která posuzuje schopnost obcí a měst splácet půjčky.
Obce si často také nemohou půjčit od bank, protože nemají majetek, kterým by ručily. Buď žádný už před povodněmi neměly, nebo jim jej vzala voda.