Scenalyzer Live

Nelineární zpracování videa je pro mnohé z nás synonymem nevyčerpatelných možností i komfortu. Bohužel i zde musíme řešit problémy, které nám znepříjemňují práci. Typickým příkladem je hrubý sestřih materiálu. Jistě mi dáte za pravdu, že "rozstříhávat" film na několik set samostatných scén není právě to, co nás na zpracování videa láká. Existuje několik způsobů, jak se této situaci vyhnout. Někteří se budou spoléhat na své kameramanské schopnosti a zkušenosti - ti nemají potřebu provádět rozsáhlé dodatečné úpravy. Jiní použijí loggovací nástroje pro přesné vymezení nepovedených scén na pásce a teprve poté je zaznamenají. Do poslední kategorie spadají uživatelé, kteří nejsou v zacházení s videokamerou příliš zruční, nebo kteří raději natáčí více než je nutné. Není se za co stydět - raději delší, než kratší a raději více, než méně, samozřejmě mluvím o záběrech. Pak je ale nutné provést čistý sestřih scén a každou individuálně upravit. Ale jak z toho ven...nejjednodušší řešení nabízejí videoeditory s automatickou detekcí scén (Vegas Video, Ulead Media/Video Studio, Movie Pack a atd.) Není-li tato funkce podporována vaším editorem, přichází na řadu Scenalyzer.

Instalace Umístění na CD http://www.scenalyzer.com

trialware (30 dní)  |    Win..9x/Me, NT, 2000, XP  |    0,8 MB  |    anglicky  |    40 USD

Scenalyzer patří delší dobu mezi podařené "doplňky" videoamatérů. V podstatě jde o dva samostatné programy od jednoho autora se společným jmenovatelem - tím je právě automatické rozdělení filmu na jednotlivé scény. Jejich princip je podobný, ale každý používá jiný způsob.

Původní, freewarový Scenalyzer je schopen generovat scény pouze z video souboru uloženého na disku. Tak dokáže detekovat a separovat scény z jednoho dlouhého, třeba hodinového záznamu. K tomu využívá dvě metody detekce: u záznamu obsahujícího časový kód, tj. údaje o datu a času záznamu. Tyto informace jsou ukládány při natáčení současně s videem do pomocných stop na pásce. Každá nově zaznamenaná scéna je tak přesně definována numerickým kódem, který Scenalyzeru říká, kde je začátek a kde konec scény. Timecode dokáží zapsat všechny digitální videokamery. Díky digitálnímu přenosu je na rozdíl od záznamu přes analogové vstupy zachován i ve videosouboru na disku. U zdigitalizované analogové nahrávky je detekce scén řešena optickým scanováním záznamu. Při tom je vyhodnocován obrazový údaj na jednotlivých snímcích filmu a scéna je tak vymezena na základě jejich odlišnosti. Problém je v tom, že program v tomto případě může chybně vyhodnotit rychlou změnu záběru v jedné scéně a rozdělí ji na dvě scény. Typickým příkladem jsou rychlé švenky kamerou, projíždějící automobil v záběru apod. Tento způsob není proto vhodný používat, máme-li k dispozici Timecode, který je naprosto přesný. Ovšem jen za předpokladu, že časový kód je souvislý. K jeho přerušení dochází např. vyjmutím kazety nebo vynecháním prázdného místa na pásce. Tomu lze zabránit velmi jednoduše...vezměte novou DV/D8 videokazetu a bez přerušení záznamu na ni nahrajte třeba tmu. Nemějte obavy, že by tento přepisu měl viditelný vliv na kvalitu dalšího záznamu, jestě ne u digitálního záznamu na kvalitní kazetu.

Ale vraťme se k Scenalyzeru a k tomu co ještě umí. Program je ve své podstatě velmi jednoduchý, čemuž odpovídá i jeho ovládání. Po importu AVI souboru je pouze nutné zvolit způsob detekce scén - zda půjde o tzv. Datestamps využívající Timecode, či scanování optické (u něho lze vybrat jeden z pěti stupňů kvality detekce). Také je vhodné nastavit příslušný DV codec. Je-li ponechán "defaultní", jsou při zápisu vybrané scény fyzicky překopírovány ze zdrojového .avi souboru na jiné místo disku. V nejhorším případě je proto nutné počítat s tím, že na disku bude zapotřebí tolik volného místa, jaká je velikost originálního souboru. Naopak, zvolíme-li stejný kodek, který byl použit u zdrojového videa, vyhneme se možným komplikacím v editoru a uspoříme nemálo místa na disku. Scenalyzer vytvoří v dané lokalitě jen odkazy na jednotlivé scény s příponou avi, které lze běžným způsobem naimportovat do editoru jako plnohodnotné video soubory. Celkově však tyto soubory zabírají jen zlomek objemu zdrojového souboru. Nejsem si však jist, zda je tomu tak u jiných kodeků, ale u Canopus DV Codecu zcela jistě. Scenalyzer po "prozkoumání" souboru vypíše seznam rozpoznaných scén i s jejich náhledy, takže není problém najít ty správné a tlačítkem Write Scenes je, ať už jejich kopie nebo zmíněné zástupce, vyextrahovat na disk.

Abychom získali úplný přehled o vyhledaných scénách, vygeneruje Scenalyzer i tzv. Clip Sheet. Zde jsou k dispozici náhledy všech scén pěkně pohromadě. Můžeme i nastavit jakým způsobem se mají náhledy zobrazovat např. počet a velikost snímků reprezentující scénu. Pokud se nám některá nelíbí (nechceme ji nahrát), klepneme na její náhled, ten je přeškrtnut červeným křížkem a scéna je tak vyřazena ze soupisu. Když už je řeč o seznamech nebo soupisech, musím na adresu Scenalyzeru uvést patrně jedinou, ale o to podstatnější vítku. Tou je samozřejmě také soupiska, tentokrát střihová EDL soupiska. S tímto standardem jsou totiž kompatibilní všechny vyspělejší editory. Kdyby ji dokázal Scenalyzer vytvořit, měli bychom společně s vytisknutým Clip Sheetem nejen kompletní přehled o scénách na pásce, ale mohli bychom ji kdykoliv v budoucnu využít pro dávkový záznam scén přímo z prostředí editoru. Scenalyzer sice "umí" vytvořit soupisku v textovém formátu, podobnou EDL, ale ta není kompatibilní ani s jedním typem EDL soupisky. A ještě jednu drobnost - vygenerované scény jsou pojmenovány timecodem ve formátu rok:měsíc:den_h:m:s. Používání velkého množství takto pojmenovaných souborů je v editoru poměrně nepřehledné. Přesto může takové označení pomoci těm, kteří do filmu vkládají datum a čas ve formě titulků, protože tento údaj najdou právě v názvu scény. Přesto malá rada - budete-li chtít klipy opatřit jiným názvem, např. názvem a čísly (např. Thajsko 1,2 až X), použijte k jejich přejmenování jednoduchý český program Renamer, který je volně k dispozici na Internetu a který je určen k hromadnému přejmenování souborů - ušetří vám jistě spoustu času.

Podívejme se na jeho služebně mladšího příbuzného, Scenalyzer Live, který je v pravém slova smyslu opravdu "živější". O tom, že jeho základní využití je identické s verzí bez přívlastku Live - tj. detekce scén, jsem je již zmínil. Stejné zůstaly i obě popsané metody scanování. Přesto je Scenalizer Live zcela odlišný tím, že scény "nevyzobává" z videosouboru na disku, ale již v průběhu přenosu videa do PC. Jednoduše řečeno - scény jsou na disk ukládány již jako samostatné klipy. Možná namítnete, že detekci scén umějí i ovladače některých videoeditačních karet. Ano, ale ty v drtivé většině řeší tento problém odlišně. Prohlédnou videokazetu a na základě časových údajů vytvoří soupisku scén pro dávkový záznam. Program pak ovládá videokameru a podle seznamu vybrané scény zaznamená. Tzv. Batch Capture je v tomto případě nejméně vhodný - kamera musí přetočit pásek na počáteční bod klipu (In Point) + několik snímků zpět podle nastaveného Offsetu a teprve poté scénu přehraje aby mohla být zaznamenána - takto postupuje u každého zvlášť. Tím pádem dochází k neustálému převíjení, zastavování a opětovnému spouštění videokamery. K podobnému účelu není samozřejmě videokamera konstruována, takže dochází k rychlému mechanickému opotřebení přístroje, nehledě na časovou náročnost tohoto postupu.

Scenalyzer Live a některé novější editory, které jsem zmínil v úvodu jsou v tomto směru o krok dále a nabízejí podstatně elegantnější a šetrnější způsob. Live a jemu podobní načítá dopředně několik snímků do Bufferu, kde vyhodnocuje jejich Timecode. Zjistí-li, že kód označuje začátek nové scény, ukládá ji na disk jako další soubor. Základem je podpora OHCI standardu. Je tedy schopen spolupracovat s jakýmkoliv Fire Wire řadičem nebo videoeditační kartou, která je s tímto standardem kompatibilní. Nemusí to být jen jednoduchý a levný hardware, ale i poměrně speciální, drahé karty (např. Pinnacle ProONE). Jediný problém, který by zde mohl nastat je, že ovladače některých karet spolupracují jen s "firemními" DV soubory (umějí samozřejmě i jiné, ale je třeba je renderovat apod.) Scenalyzer Live pamatuje i na tuto variantu a umožňuje zvolit konkrétní typ DV AVI souboru. Samozřejmostí jsou oba základní typy DV - type 1 a 2. Kromě nich to jsou i soubory kompatibilní s např. Pinnacle Studio DV nebo Matrox RT 2000. Poslední verze podporuje Canopus DV Codec. Má to jeden háček. - Scenalyzer je kromě částečné podpory karty DV Storm s Canopus hardwarem i nadále nekompatibilní - pouze dokáže prostřednictvím doplňkového Fire Wire řadiče vytvořit odpovídající soubor.

Program nabízí dva druhy záznamu - přímé nahrávání souvislého videa nebo s dělením scén a druhý, tzv. Batchcapture mód. Přitom využívá funkci pro rychlé scanování pásky, kterou během několika minut prohlédne a vytvoří soupisku klipů. Všechny scény jsou podobně jako ve Scenalyzeru zobrazovány několika snímky ve vodorovných pásech, ale zde si je navíc můžeme přehrávat v kontrolním okně. Při přímém záznamu je opět vytvořen seznam scén, ale protože jsou již všechny zaznamenané, je nutné nepotřebné klipy vymazat z disku nebo je přemístit do jiného souboru. I to lze provádět přímo v prostředí programu. Zajímavou alternativou k běžnému nahrávání je záznam jen každého x-tého snímku. Jak jej využít? Např. budeme-li chtít zachytit změny oblohy během jedné hodiny v minutovém klipu. Nemusíme nahrávat celou pásku s pomalu se pohybujícími mraky a upravit ji zpomalením v editoru, ale se Scenalyzerem Live zaznamenáme jen každý 60tý snímek.

K další organizaci slouží např. dávkové přejmenování klipů podle jednoho zvoleného (ne totožným jménem, ale navazujícím, např. číslem). Mimochodem, Scenalyzer Live nabízí na rozdíl od původního Scenalyzeru tři druhy automatického označení scén, z nichž nejpoužitelnější je číselné. Selekce scén je jednoduchá, i třeba díky možnosti jejich seřazení podle data, délky apod. Scenalyzer Live má poměrně propracované i možnosti dalšího nastavení. Např. volba zvukového kanálu, pokud záznam obsahuje více audio stop, obrazového formátu 16:9, nastavení kvality náhledového okna nebo uložení statických obrázků, vybraných ze scény. Tato může být velmi užitečná, chceme-li z filmu vybrat některé záběry a uložit je jako obrázky. Na výběr je více formátů, volby velikosti obrázku i Deinterlace, kterým odstraníme prokládání obrazu a získáme tak čistší obraz z "rychlých" záběrů. Širším využití umocňují i základní funkce pro přehrávání uloženého videa nebo pro export zvolených scén zpět na pásku.

Závěr

Myslím, že oba programy jsou ukázkou toho, že v jednoduchosti je síla a že stačí jen dobrý nápad. Každý z nich má své výhody - verze Live toho dokáže samozřejmě více, ale je za ni nutné zaplatit. Myslím, že by nebylo od věci, kdyby Scenalyzer Live navíc disponoval funkcemi jako Scenalyzer. To znamená, že by byl schopen detekovat scény nejen při záznamu, ale i ze souboru. Pak by již chyběl jen export do EDL a tisknutelný výstup ve formě Clip Sheetu - takový Scenalyzer by pak těžko hledal konkurenci.

Jan Kosnar