Jak se tocil "Trosecnik"


  Je zacatek unora roku 2000 a my jsme prave narychlo dodelali nas posledni hrany film. (abychom stihli Strekovskou kameru). Film je hotov a my premyslime co dal. Navrh chvilku si od filmovani odpocinout trval asi dve minuty.  Otevreli jsme suplik se schvalenymi namety. Hned navrchu lezel namet o trosecnikovi.  Po kratke uvaze  jsme se rozhodli, ze se do nej pustime.  Pri zpracovavani scenare jsme narazili na  problem. Kde vezmeme more. Obchazime mistni rybniky. Vsechno je male. Obchazime cestovni kancelare. Vsechno je  drahe. Zadny sponzor na obzoru. Odkladame zpet do supliku. Nahle napad. Udelame to animovane. Ale jak. Vzhledem k narocnosti scen jsme se nakonec rozhodli pro pocitacovou animaci. V obave pred sklouznutim do klise pocitacovych her, jsme premysleli jak celkovy dojem z filmu polidstit. Vysledkem nasi snahy byla kombinace pocitacove animace s zivymi herci.

  

   Prace na scenari zapocaly koncem unora. Od brezna se jiz zacalo s vlastni animaci. Vzhledem k tomu, ze prace s grafickym programem je dost narocna, stalo se, ze sestivterinova podmorska sekvence se prepocitavala tri a pul dne nepretrzite. Kdyz byla hotova, byla ulozena. Za tyden jsme usoudili, ze by bylo hezci, kdyby se v zaberu objevili dva delfini. Dobra, dalsi tri dny prepocitavani. Nakonec by nebylo od veci, kdyby voda v mori nebyla uplne cista. Dobry napad, dalsi tri dny prepocitavani.  Obdobnym zpusobem jsme postupovali i s ostatnimi animovanymi sekvencemi s tim, ze u ostatnich to uz netrvalo tri dny, ale jen jeden.

     

Postup pri klicovani

   Po kompletaci animovanych casti jsme museli dotocit hrane pasaze, kde se odehrava jakysi dej. K propojeni obou slozek  jsme pouzili klicovani.  Prvni ukol sehnat modre pozadi.  Idealni se jevilo sehnat modre vymalovanou mistnost. To se nam bohuzel nepodarilo. Museli jsme koupit modrou latku. Tu jsme dokupovali asi trikrat, protoze ji porad nebylo dost. Dalsi starosti bylo zajistit dostatecne velky prostor pro nataceni, nebot jsme potrebovali nasvecovat ze  znacne vzdalenosti. Nakonec nam vysla vstric Zakladni skola v Uncine, ktera nam zapujcila svou telocvicnu, za coz jim srdecne dekujeme. Posledni fazi bylo zajisteni kostymu. Cast jsme zajistili z vlastnich zdroju a cast z pujcovny. Pak uz zacalo vlastni nataceni. Dotackami jsme stravili tri dny, nebot nektere zabery se nevyvedly hned napoprve a museli se pretocit.

   Po te jiz jsme se zavreli do "strizny" a pustili se do kompletace. Ta spocivala prevazne v zaklicovani  hranych sekvenci do animovane casti.  Pote nasledovalo ozvuceni (ruchy),  dabing (dialogy) a titulky. Posledni zalezitosti, kterou v zadnem pripade nepodcenujeme bylo zhotoveni prebalu na kazetu

  Jelikoz jsme se s timto filmem chteli zucastnit regionalniho kola souteze neprofesionalni videotvorby, probihaly zaverecne prace na posledni chvili (jako vzdy). Nakonec jsme vse stihli a dokonce jsme s timto filmem postoupili do celostatniho kola ze 3.mista ve sve kategorii.  Vrcholem naseho snazeni bylo to, ze porota poverena vyberem filmu na mezinarodni soutez UNICA, vybrala tento nas filmecek na tuto prestizni soutez. Byli jsme tim velmi a mile prekvapeni. Soucasne s tim nam pribyly starosti s prevodem filmu do mezinarodni verze.  Takze jsme museli sve nove projekty trosku odlozit.