Předpisy

Štítek na videokazetu - Zásady pro technické vybavení amatérských filmů a videoprogramů
Základní rady pro promítače amatérských videoprogramů
Ochranný svaz autorský - Porušování autorského práva

Štítek na videokazetu

Tento štítek vznikl proto, že se stále ještě nacházejí promítači, kteří netuší, že videokazety VHS a S-VHS mají více zvukových stop a nečtou dobře míněné rady! Štítek si vytiskněte (nastavte tisk tohoto rámce, strana 1) a připojte k vaší videokazetě.

Zásady pro technické vybavení amatérských filmů a videoprogramů

Videoprogramy

1. Videoprogramy se přijímají pouze na kazetách VHS v systému PAL. Další systémy a normy mohou organizátoři používat v případě, kdy dokáží zajistit projekci těchto kazet.
   
2. Každý videoprogram musí být na začátku samostatné videokazety. Před vlastním programem a po jeho skončení by mělo být aspoň 20 až 30 vteřin černé. Videoprogram končí zpravidla titulkem KONEC, po tomto titulku by již neměl následovat žádný záznam.
   
3. Videokazeta by měla být zajištěna proti smazání. Za nezajištěnou kazetu nenesou organizátoři odpovědnost.
   
4. Zvuk u videokazet VHS a S-VHS musí být nahrán v každém případě v podélné stopě. Organizátoři mohou zajistit reprodukci z Hi-Fi stop (ev. STEREO), pokud mají k dispozici potřebnou techniku.
   
5. Videoprogram zaznamenaný rychlostí LP je nepřípustný.
   
6. Videokazety musí být přetočeny na začátek videoprogramu (začátek videokazety). Na krabičce musí být vyznačeny tyto údaje:
   a) přesný, nezkrácený název filmu
   b) systém (např. VHS, S-VHS) a bar. TV normu (PAL)
   c) časovou délku filmu v minutách (měří se délka videoprogramu od prvního do posledního záběru včetně titulků)
   d) způsob ozvučení (podélná stopa, Hi-Fi stopa, STEREO, CH-1, CH-2)
   e) jméno a úplnou adresu autora, eventuálně příslušnost k filmovému klubu či svazu
   Aby nedošlo při manipulaci s videokazetami k záměně, je třeba i na videokazetě vyznačit název filmu, délku, způsob ozvučení a autora.
   

Filmy

Na projekce se připouštějí pouze filmy formátů S-8 (rychlost 18 nebo 24 obr./vt.) a 16 mm (rychlost 24 obr./vt.).

1. Úprava filmů
   Každý film se skládá ze zaváděcího pásu, startovacího pásu, zaostřovací značky, vlastního filmu a koncového pásu.
   
   Zaváděcí pás je souvislý, neslepovaný film, který se zhotovuje se buď z dříve prodávaných zaváděcích pásů nebo z kusu čistého (osvětleného) filmu. U 8 mm filmů je dlouhý aspoň 60 cm, u 16 mm filmů měří aspoň 200 cm. Na jeho začátku je poznamenán plný název filmu, jeho obrazová frekvence a způsob ozvučení. Další informace se na zaváděcí pás neuvádějí.
   
   Na zaváděcí pás navazuje dokonale černý startovací pás, který u 8 mm měří aspoň 80 cm a u 16 mm filmů aspoň 150 cm. U 16 mm filmů se doporučuje používat tzv. televizních startů, které obsahují zaváděcí pás s vyznačením názvu filmu i startovací pás s čísly.
   
   Film, zvláště 8 mm, by měla uvádět zaostřovací značka, která slouží pro přesné doostření obrazu. Tvoří ji libovolný dostatečně kontrastní osobní, klubový nebo svazový symbol. Doporučuje se, aby značka byla co nejjednodušší a ležela pouze ve středu plochy na bílém podkladě. Bílá plocha slouží pro nastavení bílé pro videotechniku při přepisu filmů na video. Tato bílá by měla být natočena na materiál, na který se celý film točil. Zaostřovací značka musí být na plátně aspoň pět vteřin. Této době odpovídá 0,4 až 1 m filmu (podle formátu a obrazové frekvence).
   
   Vlastní film nesmí mít výrazněji poškozené děrování a jeho slepky musí zajistit hladký průchod projektorem bez rizika rozlepení. Film končí zpravidla titulkem KONEC, po tomto titulku by již neměl následovat žádný záznam.
   
   Na vlastní film bezprostředně navazuje koncový pás zhotovený z dokonale černého filmu. Koncový pás 8 mm filmů je dlouhý aspoň 60 cm a u 16 mm filmů 120 cm.
   
   
2. Zvukový doprovod
   Film lze ozvučit výhradně jednopásově a to magnetickou či optickou stopou. Na stopě nesmí být kromě zvukového doprovodu žádné jiné nahrávky, např. název filmu, akustické synchronizační značky apod.
   
   Magnetická stopa - užívá se pro ozvučení 8 i 16 mm filmů
   
   Optická stopa - používá se výhradně pro ozvučení 16 mm filmů.
   
   
3. Adjustace filmu
   Film musí být navinut na nepoškozené normalizované cívce odpovídajícího průměru a uložen v polyethylénovém sáčku do vhodné ochranné krabice. Na krabici z vnější strany čitelně a trvanlivým způsobem vyznačíme tyto údaje:
   a) přesný, nezkrácený název filmu
   b) filmový formát (S-8, 16mm)
   c) obrazovou frekvenci (18 nebo 24 obr./vt.)
   d) časovou délku filmu v minutách (měří se pouze délka vlastního filmu od prvního do posledního záběru včetně titulků)
   e) způsob ozvučení (magnetická nebo optická stopa)
   f) jméno a úplnou adresu autora, eventuálně příslušnost k filmovému klubu či svazu
   Aby při převíjení nedošlo k záměně cívek, musí být název filmu uveden také na cívce.
   

Závěrečná ustanovení

Jiné normy, systémy a formáty zde neuvedené mohou organizátoři připouštět pouze v případě, kdy o tom informovali ve svých informačních materiálech a jsou schopni tohoto předvedení.
Zásady pro technické vybavení amatérských filmů a videoprogramů vstupují v platnosti po schválení Koordinační rady pro amatérský film a video dnem 1.1.1995. Tímto datem pozbývají účinnosti předchozí ustanovení pro technické vybavení amatérských filmů.

Základní rady pro promítače amatérských videoprogramů:

1. Znát zvukové stopy
2. Umět ovládat videorekordér
3. Mít správně zapojen zvukový řetězec
4. Připravit si videokazety
5. Nastavit zvukové stopy
6. Promítnout film kvalitně
7. Přetočit kazetu na začátek


1. Znát zvukové stopy

podélná stopa - monofonní, může být nezávisle na obraze změněna, tuto stopu přehrávají všechny videorekordéry

Hi-Fi (šikmá) stopa - dvoukanálová zvuková stopa (L - levý kanál a R - pravý kanál), která je zaznamenaná stejně jako obraz v šikmých stopách, nelze ji tedy měnit aniž by se zanechal původní obraz, tato stopa může být stereofonní, tuto stopu přehrávají pouze videorekordéry s označením STEREO
Při prvním nahrání na videokazetu, např. pořízení kopie z jiného zdroje (kamera, televize), se Hi-Fi stopy (či stereozáznam) automaticky smíchají a nahrají se do podélné stopy. Je to proto, aby celý tento zvukový záznam dokázal přehrát i monofonní videorekordér, který má jen podélnou stopu.

AUDIO OUT (tato funkce může být na některých přístrojích označena i jinak) - přepínač, kterým je možno si vybrat poslech jen jedné Hi-Fi stopy (bude hrát pak v obou zvukových kanálech), nebo obou stop (může být i stereofonní záznam) nebo podélné stopy

MIX (ON nebo OFF) - přepínač, který do navolené Hi-Fi stopy (tlačítkem AUDIO OUT) přimíchá podélnou stopu. Mohou tedy nastat tyto varianty:
a) podélná + obě Hi-Fi stopy (mohou být stereo) - Hi-Fi stopy budou hrát každá ve svém kanále (nebo i stereo), do obou kanálů bude přidána podélná stopa. Funkci lze používat v případě, že si do podélné stopy pomocí funkce AUDIO DUB nahrajete pouze komentář či muziku. Pak budou tyto složky pomocí přepínače MIX smíchány s reálnými zvuky v Hi-Fi stopách.
b) podélná + Hi-Fi stopa L - bude hrát L stopa s podélnou v obou kanálech
c) podélná + Hi-Fi stopa R - bude hrát R stopa s podélnou v obou kanálech
d) podélná + podélná - bude hrát v obou kanálech samozřejmě jen podélná stopa

Pokud se jedná o videokopii nebo záznam z televizního vysílání, kde ve všech stopách je stejný zvukový záznam, nelze zapínat přepínač MIX (varianty a, b, c), neboť dochází ke zkreslení zvuku - zvuk z podélné stopy je fázově posunut oproti Hi-Fi stopám a tak dochází k nepříjemnému rušení výsledného zvukového záznamu, čitelné budou jen stereofonní efekty.


2. Umět ovládat videorekordér

Dle výše uvedených variant je nezbytně nutné dokonale znát videorekordér, ze kterého se budou pouštět videozáznamy. Při promítání amatérských videoprogramů je kromě běžných tlačítek nejdůležitější tlačítko AUDIO OUT ev. jinak popsané tlačítko s funkcí přepínání zvukových stop. V případě použití monofonního videorekordéru je obsluha jednodušší, neboť lze reprodukovat zvuk jenom z podélné stopy a to monofonně.


3. Mít správně zapojen zvukový řetězec

Pokud se promítá z videorekordéru, který má Hi-Fi stopy, je předpoklad, že se objeví stereofonní nahrávka. Zvukový řetězec by měl být tedy zapojen stereofonně, tedy tak, aby skutečně v levém reproduktoru hrál levý kanál L a v pravém reproduktoru pravý kanál R. Na výstupním zesilovači není potřeba přenastavovat potenciometr PANORAMA (rozmístění zvuku doleva nebo doprava), neboť správně navolené stopy na videorekordéru by automaticky měly hrát v obou reproduktorech. Pro zvukovou zkoušku využívám vlastní videokazety, kde v každé stopě (L, R, podélná) mám ve stejný moment jiný záznam a na obraze natočen obrazec s přesným popisem zvukových stop.
V případě amatérských filmů se všeobecně doporučuje, aby zvukař s technikou seděl v sále, neboť téměř každý videoprogram potřebuje minimálně přidávat či ubírat na hlasitosti.


4. Připravit si videokazety

Autoři vědí, že soutěžní videoprogramy musí být na začátku samostatné kazety a před začátkem by měly mít aspoň 15 vteřin černého signálu PAL (dá se například docílit z kamery se zakrytým objektivem). Bohužel každý autor má start svého programu umístěn jinak, jednou je to 10 vteřin, jednou 20, jednou 30 a jednou i 60 vteřin. Promítač by si měl tedy před promítáním připravit kazety tak, aby po zhasnutí v sále po krátké prodlevě ihned začal film. Dlouhé čekání na začátek filmu je známkou nepřipravenosti.


5. Nastavit zvukové stopy

Každá videokazeta má být dostatečně jasně popsána, jak má být přepnuta zvuková stopa. Těchto nápisů je třeba se držet. Tedy, pokud autor napíše, že zvuk má v Hi-Fi stopách, přepnout skutečně jen Hi-Fi stopy a nehrát nic jiného. Pokud nemá stopu uvedenu, je nejjednodušší přepnout videorekordér do podélné stopy, kde výsledný zvuk musí být vždy. Existence Hi-Fi stop (což signalizuje videorekordér na displeji) ještě neznamená, že zde bude zvukový doprovod k filmu. V případě nahrávky pomocí AUDIO DUB mohou být dokonce Hi-Fi stopy úplně němé. Některé videorekordéry po výměně videokazet se mohou zpět přepnout z navolené podélné stopy do Hi-Fi stop. Pokud u videozáznamu neexistují Hi-Fi stopy (záznam z monofonního přístroje), videorekordér s Hi-Fi stopami se sám přepne na reprodukci podélné stopy.


6. Promítnout film kvalitně

Každý film má právo být promítnut od první do poslední vteřiny kvalitně. Znamená to to tedy, aby se deset vteřin po začátku ještě nehledala zvuková stopa, nastavovaly se výrazně barvy, či se v sále svítilo do úvodních či závěrečných titulků. Autoři, kteří si dostatečně nepopisují své kazety, si projekci svého snímku mohou tímto poškodit.


7. Přetočit kazetu na začátek

Autor dává promítačům k dispozici kazetu samozřejmě přetočenou na začátek svého pořadu (kazety). Slušností tedy bývá odpromítaný snímek opět vrátit přetočený na začátek. Nehledě k tomu, že manipulací s kazetou se může poškodit či pošpinit pásek a tím i záznam na něm. Na začátku kazety je vždy počítáno s tímto nebezpečím, a proto výrobci kazet lepí před vlastní pásek krátký zaváděcí pás (vždy tak, aby se nikdy nedostal k videohlavám) a výrobci videoprogramů (a tedy i amatéři) proto začínají své programy minimálně těch uvedených 15 vteřin po začátku kazety.


Petr Lášek

Ochranný svaz autorský - OSA

Neděláme si iluze, že každý tvůrce, který natočí amatérský film, půjde ohlásit a zaplatit autorské poplatky za použitou muziku. Nicméně vám přesto přinášíme následující informace přímo od zdroje, kdybyste se přeci jenom rozhodli a autorské poplatky chtěli zaplatit dle zákona.


OSA je ochranná autorská organizace, která zastupuje autory hudebních děl, tj. hudební skladatele, textaře a hudební nakladatele. Následující text je směrován k užití autorských práv pouze k dílům hudebním.


Výroba filmu (udělení synchronizační licence)
Jak postupovat při získání souhlasu k užití hudebních děl do filmu, videa ? Je třeba znát přesný název skladby, autory hudby a textu. Doporučujeme si telefonicky, faxem, e-mailem apod. ověřit, zda se jedná o chráněné skladby. Pokud neužijete při výrobě filmu či videa chráněného hudebního repertoáru, nevzniká samozřejmě žádná povinnost hradit autorské honoráře (autoři tzv. DP Mozart, Smetana apod.). Výrobce jen zašle hlášení o vyrobeném filmu či videoprogramu s uvedením názvu filmového díla, seznam užitých skladeb s konečnou stopáží. Hlášení slouží k dokumentačním účelům a je zařazeno do počítače.


Užití archivní hudby (jedná se o skladby již zveřejněné - autoři zastupovaní OSA)

Tarify za užití archivní hudby při výrobě filmů:
film - sazba 600,- Kč za každou i započatou minutu trvání hudební složky díla
studentské filmy - 100,- Kč za každou i započatou minutu trvání hudební složky díla

Tarify za užití archivní hudby při výrobě videoprogramů a jejich šíření:
(k dispozici je “Smlouva o užití hudebního díla při výrobě videoprogramů a jejich šíření”)

I. Při výrobě videoprogramu určeného k prodeji pro osobní potřebu činí autorský honorář:

1. za výrobu videoprogramu
- 100,- Kč za každou započatou minutu trvání hudební složky videoprogramu
- 50,- Kč za každou započatou minutu trvání hudební složky videoprogramu vyráběného “přepisem” (kopírování filmu na kazety)

2. za šíření videoprogramu prodejem
- 3% z prodejní ceny každého videoprogramu, u něhož délka trvání hudební složky představuje méně než 20% z celkové doby trvání videoprogramu
- 4,5% z prodejní ceny každého videoprogramu, u něhož délka trvání hudební složky představuje 20% a více z celkové doby trvání videoprogramu

II. Při výrobě videoprogramu na zakázku objednatele nebo za účelem prodeje pro jinou než osobní potřebu činí autorský honorář:
- za výrobu reklamního spotu Kč 8.000,- za každou započatou minut (!!pozor!! někteří autoři zastupovaní OSA mají “vyjímku”)
- za výrobu pro komerční účely Kč 600,- za každou započatou minutu
- za výrobu videoprogramu pro nekomerční účely (např.výchovně vzdělávací) Kč 300,- za každou započatou minutu


Užití zahraniční hudby
Zahraniční skladby nelze užít bez souhlasu zahraničních vlastníků autorských práv. Na území České republiky mají již zastoupení někteří zahraniční nakladatelé a souhlas s užitím lze získat (adresy k dispozici). Finanční požadavky závisí na příslušném majiteli autorských práv a tudíž nelze sdělit jejich výši.


Hudba komponovaná
V případě hudby komponované přímo pro účely předmětného audiovizuálního díla uzavře výrobce s autorem smlouvu o vytvoření autorského díla. Jedná-li se o autora zastupovaného OSA, výrobce zašle kopii smlouvy a hudební sestavu pouze pro účely dokumentace.

Sazebník autorských odměn za užití repertoáru OSA - rok 2001 (Word, 11 stran, 115 kB)

PhDr. Lenka Nováková, odbor dokumentace - oddělené audiovizuálních práv OSA
Home page: www.osa.cz, E-mail: osa@osa.cz, novakova_lenka@osa.cz

Přestupky na úseku kultury - porušování autorského práva

Neoprávněné užití díla
Podle § 32 odst.1 písm.a) zákona č. 200/1990 Sb. v platném znění (přestupkový zákon)” se přestupku dopustí ten, kdo neoprávněně užije dílo ve smyslu práva autorského, nebo výkon výkonného umělce, záznam výkonu výkonného umělce anebo pořad rozhlasových nebo televizních organizací” (tzv. předměty ochrany podle autorského zákona). Za přestupek lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
Neoprávněnost užití se posuzuje podle autorského zákona. Neoprávněné užití předmětu ochrany je užití, ke kterému nedal oprávněný subjekt (ať už autor, výkonný umělec, výrobce zvukového záznamu, rozhlasová či televizní organizace) svolení. Přestupkem bude tedy nejen případ, kdy uživatel o svolení nepožádal, ale i případ, kdy svolení k užití díla bylo dáno osobou, která k tomu nebyla oprávněna.
Podle § 14 odst.1 autorského zákona lze užít díla (u kterého dosud ne-uplynula doba ochrany podle § 33 autorského zákona), pokud to není dovoleno přímo zákonem, jen se svolením autora. Bez svolení autora může být díla užito pouze v případech stanovených v § 15 autorského zákona (tzv. volné užití díla), na základě soudního rozhodnutí podle § 17 odst. 2 autorského zákona, nebo s úředním přivolením podle § 18 autorského zákona.
Svolení výkonného umělce k užití jeho výkonu po dobu ochrany výkonu podle § 38 autorského zákona se vyžaduje v případech uvedených v § 36 odst. 2 autorského zákona.
K užití záznamu výkonu výkonného umělce uvedeném v § 45 odst. 2 autorského zákona se vyžaduje svolení výrobce zvukového záznamu, nejedná-li se o užití podle § 47 autorského zákona (zhotovení záznamu nebo snímku a jeho využití výhradně k účelům zpravodajství o aktuálních událostech, nebo k účelům vědeckým a vyučovacím). Svolení rozhlasové nebo televizní organizace se vyžaduje, jde-li o užití podle § 46 odst. 2 autorského zákona (pokud se nejedná o užití podle § 47 autorského zákona). Svolení k užití předmětu ochrany se vyžadují pouze za předpokladu, že práva výrobců zvukových záznamů a rozhlasových nebo televizních organizací dosud trvají (§ 45 odst. 5, § 46 odst. 5 autorského zákona).
Oprávnění udělit v konkrétním případě svolení k užití předmětu ochrany podle autorského zákona může jednak sám nositel práva (autor, výkonný umělec, výrobce zvukového záznamu, rozhlasová nebo televizní organizace) nebo v rámci hromadné správy autorských práv ochranná organizace, která nositele práva zastupuje. Výkon hromadné správy ve smyslu zákona č. 237/1995 Sb. přichází v úvahu tam, kde u konkrétních způsobů užití děl není z povahy věci možné, aby nositel práva uděloval svolení sám.
Přestupku se může dopustit pouze osoba fyzická. Pokud dojde k porušení povinnosti uložené právnické osobě, odpovídá podle zákona o přestupcích ten, kdo za právnickou osobu jednal, nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz (§ 6 přestupkového zákona).

Živá hudba
Je-li ochranná organizace požádána fyzickou či právnickou osobou o udělení svolení k užití díla nebo uměleckého výkonu, které je ve výlučné dispozici nositele práva nezastupovaného ochrannou organizací, má ochranná organizace žadateli sdělit, že v daném případě není oprávněna udělovat svolení k užití díla nebo výkonu a že žádost má být adresována přímo nositeli práva.

Úmysl veřejného šíření
Podle § 3 přestupkového zákona postačí k odpovědnosti za přestupek zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. U přestupků podle § 32 přestupkového zákona není výslovně požadováno úmyslné zavinění, to znamená, že postačí zavinění z nedbalosti. Přestupku se tedy dopouští jednak uživatel, který nevěděl, ač vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že k užití předmětu ochrany podle autorského zákona potřebuje souhlas nositele práv, a jednak uživatel, který o existenci této podmínky užití předmětů ochrany podle autorského zákona věděl, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že v konkrétním případě její splnění není třeba.
Úmysl veřejného šíření není atributem přestupku na úseku kultury podle § 32 odst.1 písm a) přestupkového zákona.
Rozhodující je neoprávněnost užití předmětu ochrany. Jak již bylo řečeno výše, tuto neoprávněnost je třeba posuzovat podle autorského zákona. Pokud konkrétní užití díla je možné kvalifikovat jako veřejné provozování díla, ke kterému je dle § 14 odst. 1 autorského zákona třeba svolení autora (popř. ochranné organizace). Autorský zákon neobsahuje definici veřejného provozování. Existuje však rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30.12.1980, kde bylo stanoveno, že za veřejné provozování je třeba považovat každé provozování, které přesahuje meze provozování soukromého t.j. meze provozování v rámci osobního soukromí osoby fyzické (v rámci rodiny a osob spojených s ní osobními vztahy) a u právnické osoby meze její interní potřeby.

Náhrada škody
Podle § 70 odst.1 a 2 přestupkového zákona platí:
1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v trestním řízení, pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání a nejde o přestupek, který se projedná jen na návrh, působí správní orgán, který přestupek projedná k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.
2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost ji nahradit - jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán.
Ve většině případů správní orgán není schopen “spolehlivě” zjistit výši škody. Uplatňuje-li ochranná organizace v tomto případě náhradu škody způsobené přestupkem, odkáže správní orgán ochrannou organizaci s jejím nárokem na soud.

Odměna a náhrada za užití díla nebo uměleckého výkonu
Podle § 7 odst.1 písm. b) zákona 2371995 Sb. (zákon o hromadné správě) je ochranná organizace povinna v příslušném oboru a oblasti sjednávat výši odměn a náhrad za užití předmětů ochrany podle autorského zákona a tyto odměny a náhrady vybírat.
V některých případech je podle tohoto zákona ochranná organizace oprávněna vybírat odměny a náhrady za užití předmětů ochrany i v případě, že nositele práva nezastupuje. Jedná se o odměny a náhrady ve smyslu vyhlášek č. 1151991 Sb. a č. 261/1996 Sb. a ty případy, kdy nositel práva sám odměny nevybírá.
Nezaplacení odměn a náhrad za užití předmětů ochrany není přestupek, ale je porušením autorského práva. Ochranná organizace může tyto odměny a náhrady vymáhat v občanském soudním řízení.
                   
Ministerstvo kultury ČR, samost. odd. autorských práv

Převzato z časopisu Místní kultura č.1-2/98 (vydává IPOS)

Zákon 237 ze dne 27. září 1995 o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů

Zákon 273 ze dne 15. října 1993 o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů