Amilo D1840W/P4 Hlavně s citem! Pokud u notebooku vyžadujete maximální výkon, máte dvě možnosti. Tou první je velmi drahý notebook, osazený těmi nejvýkonnějšími mobilními komponentami. Druhou možností jsou pak notebooky osazené desktopovými procesory. Takto vybavený notebook má výhodu ve velmi dobrém výkonu za přijatelnou cenu. Nevýhody pak tkví ve snížení mobility kvůli velké hmotnosti a v nedostatečné výdrži na baterie. Přesně do této skupiny patří notebook Fujitsu Siemens Amilo D1840W/P4. Notebook je vyveden ve stříbrné barvě, jež se stává typickou pro většinu notebooků, jen spodek notebooku, kde je několik otvorů pro nasávání vzduchu větráčky, je z černého plastu. Po designové stránce Amilo nijak nevybočuje. Z konstrukčního hlediska oceňujeme velké místo pro opěru rukou. Na klávesnici se subjektivně píše dobře, problémy nám však působilo rozmístění některých kláves. Umístění kláves PgDn/Up a Home vpravo ve svislé poloze je již typické pro vícero výrobců a je tak na vás, jestli tomuto uspořádání přijdete na chuť. Prohození levé klávesy Ctrl a Fn nepatří mezi nejšťastnější, nicméně i s tímto prvkem se setkáváme na stále větším počtu notebooků. Pravda je, že si na toto uspořádání zvyknete, ale chce to nějaký ten čas. K překlepům pak zase dochází, když píšete na běžné desktopové klávesnici. Touchpad je veliký a dobře reaguje. Pochvalu zaslouží speciální označená plocha pro rolování dokumentů či webových stránek. Touchpadu nechybí dvě typická "myší" tlačítka, která jsou bohužel dost tuhá, plus další kombinované, sloužící pro rolování. Můžete tak rolovat pomocí touchpadu či pomocí tohoto tlačítka. Informačních diod má Amilo požehnaně. Signalizace spánkového režimu a nabíjení/provozu na síť je vidět i při zavřeném víku. Nechybí typické diody pro Caps Lock, NumLock atd. K dispozici jsou tři tlačítka pro spouštění aplikací. DROBNÉ PROHŘEŠKY K umístění portů nemáme váženější výhrady (snad jen USB porty mohly být dále od sebe). Umístění audiokonektorů (S/PDIF, OUT, IN) na čelní stranu notebooku osobně nepovažuji za nejlepší volbu - kabely se pak hlavně při používání s touchpadem pletou. Umístění infračerveného portu do zadní části notebooku chválíme. Optimální pozice je sice na boku notebooku, ale hlavně že nebyl IrDA port umístěn v čelní části. Takové umístění je totiž nejméně praktické. HARDWAROVÁ VÝBAVA Notebook staví na dvou základních kamenech - na silném procesoru a na širokoúhlém displeji. Nejdříve k procesoru. Jedná se o desktopové Intel Pentium 4, taktované na 3,0 GHz. Procesor využívá 800MHz sběrnici a výkon podporuje technologie Hyper-Threading. Tu lze případně v BIOS deaktivovat, což u notebooků nebývá vždy zvykem. Operační paměti má systém k dispozici 512 MB. Data uložíte na 60GB disk Toshiba, který nás přenosovou rychlostí 20 MB/s příliš nepotěšil. ACH, TEN DISPLEJ... Nyní zpět k druhému lákadlu notebooku - k displeji. Ten je jak velkým plusem, tak i bohužel minusem tohoto stroje, a to kvůli provedení krytu. Kryt je totiž tak měkký, že při trochu větším tlaku by lehce mohlo dojít k proražení displeje, například v situaci, kdy uložíte notebook do brašny, do horní sekce dáte adaptér, který je velmi těžký a velký, a někde se s brašnou lehce opřete. Je to velká škoda, s displejem je kvůli krytu potřeba pracovat s velkým citem. Displej samotný je však skutečně povedený a sledovat na něm DVD bylo přímo potěšení. Aby také ne, když jde o širokoúhlé provedení s rozlišením 1280 x 800 bodů. O zpracování grafických dat se stará mobilní Radeon 9600 se 128 MB RAM. Ten sice nepatří mezi "mobilní" špičku, ale i tak poskytuje slušné výsledky (viz tabulka). Pochvalu zaslouží integrace Wi-Fi síťové karty, MMC/SD karty a poměrně širokého spektra portů včetně FireWire. Notebook Amilo D1840W/P4 je dobrou volbou pro uživatele, kteří chtějí multimediální přenosný počítač hlavně na domácí použití a s notebookem nebudou moc cestovat. Velmi dobře ho lze použít na sledování DVD filmů, které lze zpestřit i prostorovým zvukem, a to díky přítomnosti S/PDIF. DVD-RW mechaniku lze také využít například pro zálohu dat. Proti notebooku mluví velmi slabá ochrana displeje, jeho hmotnost a velký a těžký adaptér - skutečně nic, co byste s sebou denně rádi tahali. Domácí použití je živnou půdou pro tento dobře vybavený model. Adam Nosek AMILO D1840W/P4 Výkonný, ale velký notebook. Procesor Intel Pentium 4 3,0 GHz HT, 512 KB L2 cache, FSB 800 MHz Čipová sada SiS 648FX + SiS SB 963 Paměť 512 MB RAM PC266 DDR, max. 1024 MB Grafická karta ATI Mobility Radeon 9600 Pro, 128 MB RAM Displej TFT, 15,4", 1280 x 800 bodů Pevný disk Toshiba MK6021GAS, 60 GB Optická mechanika DVD+RW Ricoh RW8165 Síťová karta Realtek RTL8180 Wireless LAN (Mini-) PCI, SiS 900-Based PCI Fast Ethernet Adapter Modem Smart Link 56K Modem Porty 3x USB 2.0, 1x FireWire, audio in/out, S/PDIF OUT, S-Video, VGA, LPT, IrDA Rozměry 358 x 269 x 35,8 mm Hmotnost 3500 g Operační systém Windows XP Home Edition Výrobce/poskytl Fujitsu Siemens Computer Cena s DPH 49 990 Kč Záruka 2 roky VideoMate TV Gold Plus Televize bez televizoru Až z dálkami vonícího Tchaj-wanu k nám dorazil zajímavý televizní tuner pro PC. Všechny doposud vídané karty pro příjem televizního vysílání vyžadovaly, tedy jestliže chtěl uživatel mít pořad nahraný, aby byl počítač pro záznam připravený. Kvůli nutnosti nechat celý večer, nebo dokonce přes víkend zapnutý PC nebylo nahrávání filmů do počítače příliš praktické. VideoMate TV přichází s jednoduchou, ale elegantní funkcí - nastavitelný vnitřní časovač karty dovede v cca pětiminutovém předstihu zapnout počítač a připravit programy pro záznam. Vypnutí PC po ukončení záznamu je pak běžnou samozřejmostí. Aby bylo vůbec zapnutí PC možné, karta se dodaným kabelem propojuje s příslušným konektorem základní desky. Pomocí dálkového ovládání televizní karty také lze počítač zapínat a vypínat. Hlavní úkoly televizní karty představuje přehrávání a záznam televizního vysílání, případně analogového videa v počítači. K tomu jsou na kartě integrovány komponenty firmy Philips, a to jak analogový TV tuner, tak v současnosti asi nejpoužívanější kódovací čip SAA7134. Dva vstupy slouží pro připojení antén (televizní a FM rádio), druhá dvojice pak formou kompozitního a S-Video vstupu slouží pro připojení videa. Do další zdířky patří senzor dálkového ovládání a poslední dvojice konektorů pak zastupuje průchozí linkový konektor. Ten se využije v případě externího propojení na zvukovou kartu. Pohodlnější je však použít vnitřní propojení, pro které se také dodává kabel podobný zvukovému propojení CD mechaniky. Po instalaci hardwaru je třeba zabývat se programovým vybavením. Na instalačním CD nalezneme ovladače a základní obslužné programy, další disky pak obsahují programové vybavení pro následné zpracování nahrávek. Pro obsluhu televizního tuneru slouží Compro PVR. Kromě naladění a přepínání stanic se jeho prostřednictvím spouští i záznam videa a ve výčtu podporovaných vlastností nalezneme náhled všech známých kanálů i efektní funkci time-shift. Jejím prostřednictvím lze živé vysílání pozastavit a následně s odstupem prohlížet, zatímco aktuální vysílání se dále zaznamenává. I když musíte od televizoru (počítače) odejít, neunikne vám ani minuta pořadu. Tedy s výjimkou zhruba tří sekund potřebných k inicializaci záznamu. Time-shift standardně používá menší rozlišení i datový tok záznamu, aby byla zachována plynulost videa při souběžné kompresi a dekompresi, na výkonných sestavách si však můžeme dovolit provozovat time-shift i v plné kvalitě. Záznam videa, ať již z kabelového, nebo anténního vstupu, již samozřejmě v plné kvalitě možný je. Program Compro PVR podporuje pouze vestavěnou softwarovou MPEG-2 kompresi. To dnes již není s kapacitou pevných disků a s nízkými cenami vypalovacích DVD mechanik i médií velká nevýhoda - požadavek na přímé kódování do DivX formátu již není kritický. Jestliže si plánujete vytvářet domácí DVD filmy, přijde vhod jeden z přímo vestavěných profilů záznamu, který je pro standardní formát filmových DVD nastaven. Rozlišení obrazu, kvalitu zvuku i datový tok výsledného záznamu však lze libovolně zvolit. Jestliže vůbec nevyhovuje záznam do formátu MPEG-2, lze samozřejmě díky standardnímu rozhraní použít i jiné programy pro záznam videa, třeba populární, zdarma šířený VirtualDub. Program pro řízení radiopřijímače vypadá téměř totožně. Stejně jako "videorekordér" lze i "radiopřijímač" pohodlně řídit dálkovým ovladačem. Naladěné stanice lze pojmenovat a přiřadit tlačítkům pro zrychlenou volbu, kromě nastavení hlasitosti a tlačítka Mute pak není v praxi nic dalšího potřeba. Na dálkovém ovladači poté nalezneme i tlačítka vyhrazená přepnutí funkce (obslužných programů) mezi televizí a rádiem. Stiskem červeného tlačítka Rec lze i u radiopřijímače zaznamenat aktuální vysílání. Pro načasované nahrávání slouží trvale spuštěný Scheduler, v němž přehledně nastavíme zaznamenávaný kanál, kvalitu i čas záznamu. Časovat lze i pravidelně se opakující úlohy, oproti stolnímu videorekordéru však chybí příjem VPS signálů pro přesné nahrávání pořadů. Jestliže po nastavení záznamu počítač vypneme, vnitřní časovač karty jej v předstihu zapne, přihlásí se do Windows zadaným uživatelským jménem a heslem a připraví programy pro záznam - uživatele i heslo je nutné zadat pokaždé individuálně při programování záznamu. Zapnutí počítače funguje spolehlivě pouze při plném vypnutí, se systémem hibernovaným na disk si přihlášení uživatele bohužel neporadilo. Tuner VideoMate TV Gold Plus firmy Compro vykazuje dobrou kvalitu příjmu i citlivost ladění. Nahrané filmy jsou velmi dobře použitelné - svou kvalitou s lehčím rozostřením při MPEG-2 kompresi odpovídají nahrávce, byť levnějšího, videorekordéru. Dálkový ovladač pro běžnou obsluhu plně dostačuje, takže kromě úvodního naladění nebo nastavení záznamu není přímá práce s programy nutná. Škoda že dosud jsme tento zajímavý tuner nenalezli v nabídce některé z českých distribučních společností. Miroslav Stoklasa VIDEOMATE TV GOLD PLUS Interní televizní tuner. Sběrnice PCI Tuner Philips Čipová sada Philips SAA7134 Formát záznamu MPEG-2 nebo MPEG-1 Datový tok záznamu max. 10 Mb/s Další funkce FM radiopřijímač, zapnutí PC Příslušenství dálkové ovládání Software Compro DVD, Ulead DVD VideoStudio 7 SE a DVD MovieFactory 2 SE Výrobce/poskytl Compro Technology Cena s DPH cca 2200 Kč HP Compaq business notebook nc6000 Kancelářský dříč Compaq nc6000 patří v široké nabídce firmy HP mezi tzv. "tenké a lehké" notebooky a nabízí dobrý výkon. Jeho hmotnost je něco přes 2,5 kg, což je přijatelné. Základem notebooku je technologie Intel Centrino, a tedy i procesor Pentium M, jehož frekvence už vyrostla až na 2 GHz. Testovaný model ukrýval verzi 735 s frekvencí 1,7 GHz. Paměť má kapacitu dostatečných 512 MB a disk velikost 40 GB. Kromě dostatku prostoru nabízí i slušnou rychlost - jde o disk s rychlostí otáčení 5400 ot./min. a naměřenou průměrnou přenosovou rychlostí 30 MB/s. V šachtě na boku notebooku je výměnná kombinovaná mechanika (DVD/CD-RW). Vybrat si tedy můžete podle potřeby i jinou (popřípadě i druhou baterii nebo disketovou mechaniku). Pevný disk lze v případě potřeby po uvolnění šroubu také zaměnit. Design je poměrně konzervativní (tím nechci říct ošklivý), z barev převládá černá, doplněná stříbrnými detaily. Kryt je částečně z magnezia, takže přestože je tloušťka notebooku něco přes 3 cm, působí odolně. Ve víku je 14,1" displej s rozlišením 1024 x 768 bodů, do kterého data posílá grafická karta ATI Radeon 9600, takže ani grafické programy a hry nejsou pro tento stroj tabu. Například 11,08 fps v Aquamarku 3 je slušný výsledek, stejně jako 1552 bodů v 3Dmarku 2003. Modem a síťovou kartu už dnes najdete téměř v každém notebooku. U Compaqu jde navíc o síťovou kartu gigabitovou a nechybí ani možnost bezdrátového připojení, a to buď prostřednictvím Wi-Fi (podporován je i rychlejší standard 802.11b/g), nebo Bluetooth, nebo infračerveného portu. Ten je na levém předním rohu a například mobilní telefon můžete mít jak vepředu, tak na boku. Další konektory jsou umístěny vzadu (USB porty jsou pouze dva a bohužel hned nad sebou), dole je nezakrytý port pro rozšiřovací stanici. Šikovný je i slot pro karty SD, které HP podporuje například i v digitálních fotoaparátech nebo PDA zařízeních. Hlasitost se ovládá pomocí tří samostatných tlačítek na přední straně u reproduktorů (poměrně výkonných). Je to šikovnější než ovládání pomocí stisku kombinace kláves. Samostatná tlačítka jsou i pro zamknutí počítače, pro aktivaci bezdrátových možností připojení a pro nastavení notebooku pro prezentaci. Samotná klávesnice je praktická a klávesy jsou rozloženy podobně jako na běžné klávesnici. Další výhodou je to, že uživatel si může vybrat polohovací zařízení - k dispozici je touchpad i trackpoint. Předností notebooku je výborný výkon i rychlý disk, dlouhá výdrž na baterie (v testu vydržel notebook pracovat tři a tři čtvrtě hodiny), Wi-Fi i Bluetooth, snadné ovládání díky příjemné klávesnici a oběma polohovacím zařízením. USB portů však mohlo být více. Pavel Trousil HP COMPAQ NC6000 Výkonný notebook s dobrou konektivitou. Procesor Intel Pentium M 765, 1,7 GHz, 2048 KB L2 cache Čipová sada Intel 855PM Paměť 512 MB DDR, max. 2048 MB Pevný disk HTS548040M9AT00, 40 GB, 5400 ot./min., 8 MB cache Optická mechanika combo LG HL-DT-ST DW/ DVD GCC-4241N Grafická karta ATI Radeon 9600, 32 MB DDR SDRAM Displej TFT, 14,1", 1024 x 768 bodů Porty 2x USB 2.0, S-Video, PP, SP,VGA, RJ-45/RJ-11, FIR, slot SD Card, PC Card Type III/2xII, rozšiřující stanice Síťová karta Intel PRO/Wireless 2200 G Modem Agere System AC'97 Výrobce/poskytl Hewlett-Packard Operační systém Windows XP Professional Rozměry 32,3/34,1 x 317,6 x 262 mm Hmotnost 2596 g Cena s DPH 80 896 Kč Záruka 3 roky Hoop tiny 320 Rtěnka s hudbou Digitální hudební přehrávače jsme v našich testech představovali již několikrát. Nyní vás seznámíme s dalším, s přehrávačem Hoop tiny 320, jenž v elegantním pouzdře ukrývá funkce, které u kapesních digitálních přehrávačů přece jen běžné nejsou. Kromě vnitřní flash paměti má totiž slot pro výměnnou SD kartu. Snadno tak lze v přehrávači skladby obměňovat nebo jen rozšířit jeho kapacitu. V neposlední řadě pak lze přehrávač použít jako čtečku SD karet. Mechanické provedení přehrávače velmi připomíná lehce zvětšený USB klíč. Na konci svého podlouhlého těla má totiž pod krytem standardní USB konektor pro zapojení přímo do portu počítače. Rozměr konektoru spolu se standardní mikrotužkovou (AAA) baterií pak limituje minimální rozměry přehrávače. Tím pádem však zbylo místo na třířádkový, modře podsvícený grafický displej. Základním ovládacím prvkem přehrávače je pětice do kruhu sdružených tlačítek s poněkud zapuštěným, vprostřed umístěným tlačítkem play/pause. Jeho delším podržením se také přehrávač zapíná a vypíná. Stiskem bočních tlačítek se provádí výběr skladeb a posun v rámci přehrávané skladby, horní spouští záznam a spodní přepíná režimy přehrávače. Kromě poslechu MP3 a WMA skladeb lze přehrávač Hoop tiny 320 využít i jako diktafon, a co je zajímavější, i jako FM radiopřijímač. Delším stiskem nenápadného, shora umístěného jog dial ovladače se spustí automatické ladění, které poměrně citlivě (alespoň v Praze) vyhledá a do jedné z 15 pozic uloží dostupné stanice. Ruční ladění je samozřejmě možné také. Zmíněný výkyvný ovladač (jog dial) slouží ve všech režimech jako ovladač hlasitosti a pro přístup do voleb přehrávače. Po stisku příslušného tlačítka se spustí záznam zvuku, který podle toho, zda je zdrojem radiopřijímač, linkový vstup, nebo mikrofon, třídí nahrané MP3 soubory do adresářů. Kvalitu záznamu lze nastavit v několika krocích až do 256 kb/s. Pak se však do vnitřní paměti přehrávače mnoho záznamu nevejde. V režimu radiopřijímače lze záznam zapnout jediným stiskem a jen s minimálním zpožděním, což je pro "chytání" oblíbených skladeb velmi praktické. Po připojení k počítači se přihlásí hned dvě nová "písmenka", jednotky zastupující vnitřní paměť přehrávače a slot pro paměťovou kartu. S oběma pak lze přímo pracovat, kopírovat, číst i mazat soubory. Rychlost bohužel není velká, dokumentace přehrávače uvádí maximální přenosovou rychlost 8 megabitů, což nevyužívá ani možností původního USB 1.1 rozhraní. Na přenos 128 MB hudebních souborů si proto počkáte cca tři a půl minuty. Příjemnou vlastností pro správu paměti je kopírování z SD karty do přehrávače a zpět, stejně jako mazání nahrávek i MP3 skladeb - to v možnostech přehrávačů zatím příliš běžné není. Neobvyklá je také možnost zpomalit či zrychlit přehrávání záznamů. Možnosti poslechu pak doplňují běžnější funkce, jako náhodné nebo opakované přehrávání skladeb, čtyřpásmový nastavitelný ekvalizér s připravenými profily a opakování úseku v rámci skladby. I když pomineme design, tedy výrazný, do metalicky rudé barvy laděný kryt, zůstanou z přehrávače Hoop tiny 320 příjemné dojmy. Nabízí dobré funkce a bohaté příslušenství, v němž kromě sluchátek, pouzdra a tří různých transportních řemínků nalezneme i USB prodlužovačku a audiokabel, tedy vše potřebné. Testovaná verze s kapacitou 128 MB se prodává za cenu pod hranicí čtyř tisíc korun, což je dobrá cena. Pro zájemce o větší kapacitu pak existují modely s větší pamětí a samozřejmě i optimální volba, rozšíření SD kartami. Miroslav Stoklasa HOOP TINY 320 Kapesní MP3 přehrávač. Model HAN-320 Formáty MP3, WMA Vnitřní paměť 128 MB Rozšíření paměti SD karta Rádio FM tuner, paměť na 15 stanic Displej grafický, 128 x 32 bodů, modře podsvícený Napájení 1 baterie AAA Výdrž baterie cca 10 hod. provozu Komunikace USB 1.1 Rozměry 28 x 99 x 30 mm Hmotnost 38 g (bez baterie a SD karty) Výrobce Amac Tek Poskytl Umax CZ Cena s DPH 3990 Kč Sony Ericsson K 700i Telefon se dvěma tvářemi Sony Ericsson K 700i, dlouho očekávaný nástupce úspěšného mobilního telefonu Sony Ericsson T610/T630, je na světě a my jsme se mu podívali na zoubek. Po designové stránce opět "narážíme" na spojení hranatých a zaoblených tvarů: horní a boční stěny jsou ploché, spodní stěna je vypouklá. Oproti modelu T610 však telefon působí více hranatěji, pro někoho možná až příliš. Konstrukce je ještě solidnější než u předchůdce. Zadní kryt baterie se zasouvá do dlouhých "kolejí", což zajišťuje pevnost zadní části telefonu. Celý telefon působí pevným dojmem, nic se nehýbe či nevrže. Co se týče barevného provedení, výrobce vsadil na stříbrnou v kombinaci se šedou a černou barvou. Představu o dokonalém sladění jednotlivých barev si můžete udělat z fotek, které jsou součásti recenze. Čelní stěna přístroje je klasicky koncipována jako běžný telefon, a obsahuje tedy klávesnici a displej. Zadní stěna telefonu pak svým provedením připomíná běžný digitální kompakt. V případě focení se také s telefonem pracuje jako s digitálním fotoaparátem - ve vodorovné poloze. Samozřejmě lze fotit i v běžné, svislé poloze, ale ovládací tlačítka jsou optimalizována pro vodorovnou pozici - například tlačítko spouště je umístěno přesně v místě, kde se nachází ukazováček pravé ruky. Hned vedle jsou prvky sloužící k dalším nastavením. K samotnému foťáčku je dobré dodat, že je schopen pořídit fotky maximálně v rozlišení VGA (640 x 480, více jen interpolací). Jak už se stalo zvykem, přítomnost foťáčku-kamerky umožňuje pořizovat také videozáznamy. Pro focení či pořizování videa za snížených světelných podmínek můžete využít integrovanou LED diodu. Ta je schopna efektivně osvětlit objekty vzdálené zhruba 1,5 metru. Fotky a veškerá ostatní data se ukládají do interní paměti, které bylo přístroji naděleno 42 MB, což je oproti 2 MB u T610 slušný pokrok. Zamrzí však chybějící podpora paměťových karet - přístroj K700i tím ztrácí například na Nokii 6230, se kterou by se jinak mohl poměřovat. Displej byl oproti předchozímu modelu taktéž výrazně vylepšen. Rozlišení se zvýšilo na 176 x 220 bodů a typ displeje se změnil z pasivního na aktivní. Posun v kvalitě zobrazení je skutečně citelný. Novinkou je podpora animovaných obrázků na pozadí v pohotovostním režimu. Klávesnice telefonu vychází nejvíce z modelu T630. Klávesy jsou z průhledného plastu a jsou "natlačeny" poměrně blízko u sebe, což je minimálně ze začátku příčinou překlepů při psaní. Hlavním ovládacím prvkem je joystick. Ten patří podle našeho subjektivního názoru mezi to nejlepší, s čím jsme se mohli setkat. Ovládací tlačítka (dvě softwarová, tlačítko "zpět" a tlačítko C) na obou stranách joysticku jsou opět velmi blízko sebe. Občas se tak stává, že místo softwarového tlačítka omylem stisknete tlačítko "zpět" nebo smažete znak. Na pravém boku přístroje najdete tlačítko Online (okamžitý přístup na WAP). Levý bok pak nabízí tlačítko pro spuštění foťáčku (a později také spoušť) a tlačítka pro regulaci hlasitosti. Menu se dočkalo jen kosmetických úprav, což však neznamená, že jsou nedůležité. Zachována zůstala matice 12 barevných ikon. Změny se projeví až po volbě submenu dané položky menu. Například v případě menu Nastavení je možné se pohybovat nejen vertikálně, ale také horizontálně, menu je rozděleno pomocí záložek. Stejně je dělen také výpis hovorů - přijaté, zmeškané a uskutečněné hovory jsou přesně takto odděleny, což stejně jako v menu přispívá k větší přehlednosti. K700i zaslouží pochvalu i za práci s SMS zprávami. Nyní je možné zprávy v telefonu označit a dále s nimi velice snadno pracovat. Tím bohužel chvála končí - změn doznal i telefonní seznam, ale naneštěstí nedobrých. Seznam nově umožňuje hledání kontaktů pouze podle prvního písmena! Dále už je pak nutné seznamem postupně rolovat. Většina z nás tak bude při hledání kontaktu, respektive při rolování skřípat zuby. Navíc je stále možné uložit jen 510 kontaktů, tedy lépe řečeno položek - pokud si u kontaktu uložíte mobil, telefon do práce a fax, přišli jste hned o tři pozice v paměti. Jak už je zvykem, Sony Ericsson si dobře stojí v oblasti konektivity, a nejinak je tomu i u modelu K700i. S počítačem a ostatními periferiemi jej spojíte kabelem, IrDA portem nebo přes Bluetooth. Do světa se dostanete díky GPRS a HSCSD. U GPRS konečně potěší podpora 4+2 timeslotu (class 10). Zamrzí tak jedině chybějící podpora EDGE, které začne být ke konci roku díky T-Mobilu aktuální. Náruživé mobilní hráče jistě potěší podpora 3D Java her (Mascot Micro3D). Sony Ericsson K700i patří mezi nejvybavenější telefony na trhu. Bluetooth, IrDA, GPRS, HSCSD jsou základy, na kterých se dá dobře stavět. Další detaily, jako je kvalitní zpracování, podpora MP3/WAV (poslech a vyzvánění) a kvalitní displej, dotváří velice povedený telefon. Škoda jen prohřešků s telefonním seznamem, které K700i shazují zejména u manažerů. Pokud "přežijete" telefonní seznam a absenci EDGE, Sony Ericsson K700i je jedním z nejlepších telefonů na trhu. Adam Nosek SONY ERICSSON K700I Dobře vybavený telefon. Displej TFT, 65 tisíc barev Interní paměť 42 MB Paměťové karty ne IrDA/Bluetooth/Wi-Fi/GSM ano/ano/ne/ triband 900/1800/1900 MHz GPRS/EDGE ano - 4+2 timeslot Class 10/ne Vyzvánění MP3/WAV, polyfonní (40 hlasů), monofonní Baterie Li-Ion 700 mAh Další funkce hlasité handsfree Ostatní výbava nabíječka, manuál, CD se softwarem Rozměry 99 x 47 x 20 mm Hmotnost 93 g Výrobce/poskytl Sony Ericsson Cena s DPH 13 990 Kč MSI Mega Player 516 BT Hudba i pro telefon Různé variace na téma "digitální hudební přehrávač" jsme si zvykli mezi novinkami vídat snad každý den. Proto ten výrobce, který chce opravdu zaujmout, musí přijít s něčím novým a neotřelým, s něčím, co tu ještě nebylo. Takovou zajímavou myšlenku si přinesl i přehrávač Mega Player 516 BT společnosti MSI. Na jeho plášti nalezneme kromě jiných i tlačítko označené známým piktogramem standardu Bluetooth, které avizuje možnost tohoto bezdrátového propojení. Není však využito pro přenos skladeb, jak bychom snad mohli očekávat, ale pro propojení s mobilním telefonem - přehrávač totiž dokáže nahradit hands-free sadu pro mobilní telefon. K tomu stačilo integrovat mikrofon do sluchátek a do těla přehrávače zabudovat poměrně levný a energeticky nenáročný komunikační čip. Je až s podivem, že toto elegantní spojení funkcí nenapadlo někoho už dříve. Sluchátka jsme si zvykli nosit na uších téměř neustále, tak proč tedy nepohodlně měnit zařízení, jakmile nás zrovna někdo zavolá? Nejdříve si povíme něco o funkcích pro přehrávání hudby. Přehrávač s vnitřní flash pamětí (u testovaného modelu 256 MB), kterou lze rozšířit vložením paměťové SD karty, si poradí s MP3 a WMA soubory. Jelikož však má i vestavěný mikrofon pro záznam hlasových poznámek, je nasnadě také podpora běžného formátu WAV. Multimediální možnosti přehrávače jsou pak ještě rozšířeny o zabudovaný tuner FM radiopřijímače s možností záznamu. Telefonní funkce zahrnují všechny běžné úkony, tedy přijetí hovoru, odchozí volání i hlasové ovládání a vytáčení, samozřejmě v případě, že je váš telefon podporuje. Pro veškeré Bluetooth funkce je třeba držet ono "magické" tlačítko, dokud se na displeji neobjeví ta správná volba, což u některých voleb dosti zdržuje - přístup k párování zařízení a zapnutí/vypnutí komunikace přes klasické menu nastavení by bylo určitě pohodlnější. Uživatelská přívětivost přehrávače obecně není zcela bez chybičky. Zřejmě ve snaze co nejvíce zjednodušit obsluhu sáhli návrháři k určitým kompromisům. Asi nejvíce chybí přehrávání skladeb z různých podadresářů. I když do paměti se vejde i několik alb současně, všechny je třeba nakopírovat do jednoho adresáře - může pak dojít k promíchání pořadí skladeb. Rozmístění ovládacích tlačítek na tři stěny přehrávače také zabraňuje, zvláště pokud přístroj chráníme dodaným obalem, intuitivnímu ovládání "po paměti". Tlačítko Play/pause stejně jako tlačítko ovládající Bluetooth funkce (BT) je totiž vprostřed čelní stěny, a jestliže je přehrávač uzavřen v pouzdře, jsou obě důležitá tlačítka nepřístupná. Jakmile zaznamenáme příchozí hovor, nastane pravděpodobně šátrání po kapsách a lov přehrávače, abychom mohli "BT" tlačítkem hovor přijmout. Z nepochopitelného důvodu totiž ono tlačítko není umístěno na sluchátku či mikrofonu, kam jej výrobce hands-free sad zpravidla umísťuje. To udiví, zvláště když ještě poznamenáme, že konektor pro sluchátka je speciální (2,5mm jack konektor se čtyřmi vodiči), takže propojení tlačítka by nebylo problémem. Kvůli konektoru se také můžeme rozloučit s vidinou snadného použití jiných, kvalitnějších sluchátek. Stejně řešený je i konektor linkového vstupu, pro který se však alespoň dodává příslušný kabel. Je jasné, že se zažitými standardy si autoři koncepce příliš hlavu nelámali. Zkusme na misky vah rozložit všechna důležitá pro a proti přehrávače. Jako handsfree sada pracuje naprosto bez problémů, vnitřní Li-Ion akumulátor lze dobíjet dodaným adaptérem nebo pohodlně z USB sběrnice, lze rozšířit kapacitu paměti SD či MMC paměťovou kartou a k přehrávači náleží kompletní sada potřebných kabelů a ochranný obal. Na misku záporů naopak padá nepříliš vhodné rozložení tlačítek, nutnost používání speciálních sluchátek, záznam pouze do WAV formátu a relativně pomalejší přenos dat pouze s USB 1.1 standardem. Váhy se ve finále přiklánějí spíše k Bluetooth hands-free sadě a funkce digitálního přehrávače poněkud ustupují do pozadí. To platí jak v komfortu obsluhy, tak v podporovaných funkcích, ale bohužel kvůli sluchátkům i v kvalitě reprodukce. Je to škoda, protože potenciál pro vynikající zařízení tady určitě byl, ale větší množství drobných nedodělků a kompromisů srazilo Mega Player 516 i s Bluetooth funkcemi zpátky do průměru. Miroslav Stoklasa MSI MEGA PLAYER 516 BT Digitální hudební přehrávač s funkcí hands-free. Funkce digitální hudební přehrávač, FM radiopřijímač, flash disk, Bluetooth hands-free Podporované formáty MP3, WMA, WAV Vnitřní paměť 256 MB Rozšíření paměti SD nebo MMC karta Komunikace s telefonem Bluetooth Class 2, verze 1.1 Komunikace s PC minikonektor pro USB 1.1 Konektory čtyřpólový 2,5mm jack pro sluchátka, 2,5mm jack pro linkový vstup Příslušenství ochranné pouzdro, hands-free sluchátka, kabely Napájení vestavěný Li-Ion akumulátor Rozměry 54 x 86 x 11,5 mm Hmotnost 55 g Výrobce Microstar International Poskytl Levi Cena s DPH 6307 Kč Ricoh Aficio 1515PS Řešení vašeho tištění Multifunkční digitální zařízení jsou ve firmách oblíbená, protože takový přístroj v podstatě dokáže pokrýt všechny běžné potřeby při zpracování dokumentů. Má menší prostorové nároky než několik přístrojů, většinou i nižší cenu, než je součet cen zařízení, která nahrazuje, a obsluha a servis jsou jednodušší (spotřební materiál se mění jen v jednom zařízení, a ne v několika). Aficia 1515PS se to týká také, tedy pokud se spokojíte pouze s černobílými dokumenty. Nabízí funkce kopírování, tisku a skenování, a to pro menší podniky nebo pro pracovní skupiny větších firem. Verze s písmenem F v názvu pak zvládne i faxování. Podavač papíru tohoto zařízení (kapacita 250 listů s možností rozšíření) je na spodní straně, na vrchu je plochý skener a ovládací panel. Potištěné dokumenty se shromažďují v "mezipatře" a vejde se tam asi 250 listů. Označení 1515 je odvozeno od rychlosti tisku - zařízení tedy zvládne 15 stránek za minutu při tisku i kopírování. Tisk probíhá při rozlišení 600 dpi a k dispozici je i duplex. Při kopírování můžete zvolit počet kopií, změnu měřítka a další běžné funkce kopírek, a to pomocí tlačítek a grafického displeje. 10 kopií A4 zvládla tiskárna za tři čtvrtě minuty. Při tisku a skenování lze použít jedno z nabízených rozhraní - USB 2.0, nebo Ethernet. I skener je pouze černobílý s rozlišením maximálně 600 dpi. Hodí se tedy jen pro některé typy úloh a dokumentů. Předností je ovšem rychlost - náhled trval pouze 3 sekundy a stránka je naskenovaná za cca 5 sekund. S automatickým podavačem listů (který jsme ovšem nezkoušeli a který stojí 7616 Kč) zvládne Aficio podle dokumentace až 22 stran za minutu. Skenovat můžete například i rovnou do pošty ve formátu PDF nebo TIFF. Kromě ovladačů dostanete na CD i program pro sledování stavu tiskárny (SmartDeviceMonitor), který se hodí v případě, kdy nejste přímo u ní, nebo nechcete pro zjištění stavu použít webové rozhraní (Web Image Monitor). Program DeskTopBinder pak umožňuje například sestavování tisku z různých typů dokumentů. V Aficiu 1515PS se mění válec (výdrž 45 000 stran) a samozřejmě toner (výdrž 8400 stran). Jedna stránka tak vyjde na cca 31 haléřů. Naměřené rychlosti tisku jsou v tabulce. Spotřeba v režimu standby je asi 20 wattů, v režimu spánku asi 5 wattů. Pavel Trousil RICOH AFICIO 1515PS Multifunkční digitální zařízení. Funkce tisk, kopírování, skenování Rozlišení 600 spi Tiskový jazyk RPCS, PCL5e, PCL 6 Rychlosti tisku/kopírování 15 str./min. Rozhraní USB 2.0, Ethernet Kapacita paměti 192 MB Kapacita podavače 250 listů + 100 listů boční podav. Síťové protokoly TCP/IP, IPX/SPX, NetBEUI, AppleTalk (aut. přepínání) Podporované sítě Windows 95/98/Me/NT4.0/ 2000/XP/Server 2003, Mac OS 8.6 a vyšší (s výjimkou OS 10.0.x) Rozměry 468 x 450 x 371 mm Hmotnost 23 kg Výrobce Ricoh Poskytl Impromat Int. Cena s DPH 46 172 Kč Nikon D70 Skoro profesionální Nikon Loňského podzimu způsobila firma Canon zásadní průlom na trhu s digitálními fotoaparáty, a to uvedením svého modelu Canon EOS 300D. Do té doby jsme znali digitální kompakty, v těch nejvyspělejších formách v podobě "nepravých zrcadlovek" s elektronickým hledáčkem (čili dalším, o něco jemnějším displejem v podobě hledáčku) a s pevným objektivem s možností předsádek, a potom drahé profesionální zrcadlovky s výměnnými objektivy. Pravá zrcadlovka pro amatéry chyběla - do uvedení Canonu EOS 300D. Jen několik měsíců poté ohlásila podobně zaměřený přístroj společnost Nikon a na počátku roku 2004 jej také uvedla na trh: Nikon D70. Být první, či druhý má své nevýhody i výhody. První stanovuje laťku, druhý ji překonává. První odčerpá kupní sílu těch, kdo na takový přístroj nejvíce čekali, druhý musí přesvědčit ostatní. Canon sklidil nejen chválu a velký prodejní úspěch, ale také kritiku. Jeho EOS 300D se zdá ve svých funkcích až příliš "ořezaný". Nikon se z toho poučil, a tak mezi D70 a profesionálními modely je odstup poměrně menší a fotografovi je k dispozici široká paleta možností. Nikon D70 se na našem trhu dodává buďto jako samotné tělo, nebo rovnou ve třech různých sadách. My jsme měli zapůjčen objektiv AF-S DX 3,5-4,5G IF-ED 18-70 mm. Při činiteli 1,5 odpovídá ohnisku 27 - 105 mm u 35mm filmu, a pokrývá tak rozsah běžných kompozic. DX označuje formát snímače (23,7 x 15,6 mm), jenž je použit v D70 a ve všech digitálních zrcadlovkách Nikonu, a řada objektivů s touto značkou v názvu je tomuto formátu zvlášť uzpůsobena. AF-S se navíc vyznačuje rychlým a tichým autofokusem, doplněným prioritou ručního zaostření: namáčknete spoušť, a když se autofokus nezachová tak, jak potřebujete, v ten okamžik můžete zaostřit jinak a dotisknutím spouště pořídit snímek. Jde to snadno, neboť ostřicí kruh je na objektivu blízko k tělu. Objektiv má zaostřování uvnitř, přední člen objektivu se ostřením neotáčí. Jeho průměr je 67 mm; pro případ, že chcete používat filtry. Objektivy v levnějších sadách jsou běžné objektivy AF Nikkor, oba modely z roku 2001. Zrcadlovky této nedávno vzniklé třídy jsou prozatím typické poměrně lehkým plastovým tělem. D70 váží necelých 600 g, byť dohromady se setovým objektivem a včetně baterky je hmotnost fotoaparátu vyšší než kilogram. To však není váha, která by nadšenému fotografovi měla činit potíže. Přístroj je černý a má neklouzavou povrchovou úpravu - proti profesionálním přístrojům působí přece jen trochu laciněji, ale to je namístě. Umístění dvířek prostoru pro kartu přímo pod palec pravé ruky se nezdá šťastné - dvířka nedosedají pevně a trochu "klapou", ale dá se na to zvyknout. Barevný LCD displej kryje průhledná odnímatelná plastová krytka, nemusíte se proto bát jeho poškození. Při kontrole snímků je displej velmi spolehlivý co do barevného podání. Stavový LCD s možností podsvícení je navrchu přístroje, kde přehledně informuje o všech základních nastaveních. Volnou kapacitu karty zobrazuje i při vypnutém fotoaparátu, a sice počtem snímků, které lze ještě pořídit, podle posledního nastavení. Ve zhuštěné podobě poskytuje základní informace i hledáček. Jeho matnice je vybavena středovým kruhem, ohraničujícím oblast měření expozice při režimu se zdůrazněným středem. Pět ostřicích bodů je vyznačeno orámováním - u aktivního bodu se orámování černě vyplní, při špatných světelných podmínkách se tyto značky volitelně ještě červeně osvítí. Je možné též zapnout pomocnou mřížku. Hledáček má poměrně malý rozsah dioptrické korekce, pouze -1,6 až +0,5 dioptrie. Kdyby to nestačilo, je nezbytné dokoupit nástavec. S běžnými brýlemi se však vcelku dá do hledáčku hledět. Kromě otočného voliče režimu je přístroj vybaven hned dvěma otočnými ovladači: hlavním pro palec pravé ruky a doplňkovým pro ukazováček. Nastavení přístroje se volí tak, že podržíte příslušné tlačítko a po dobu, kdy je držíte, otáčíte otočným ovladačem. Na stavovém displeji sledujete, co se děje. Takto můžete zvolit většinu základních nastavení přístroje, aniž byste navštívili menu. To se týká i rozměrů snímků a stupně komprese. Avšak komu je menu bližší, vše může zvolit i v něm. Pouze v menu je dostupná volba způsobu zaostřování. Nabídka režimů je veskrze standardní. Každý fotoaparát dnes nabízí motivové (scénické) režimy, které nastaví výchozí hodnoty pro určitou typickou situaci tak, aby mohl uživatel jen namířit a stisknout spoušť. A tak tu najdeme obecnou automatiku, portrét, krajinu, přiblížení (makro), sport (akci), noční krajinu a noční portrét. Každé zvolení takovéhoto režimu kolečkem znamená nastavení výchozích hodnot, včetně třeba režimu blesku. Část hodnot pak můžeme změnit, část je režimem pevně dána. Jen několik nastavení má trvalý účinek na celý přístroj - mezi ně patří volba citlivosti ISO. Můžete ji nastavit v rozsahu 200 až 1600 (a to v jemných odstupech) - a zároveň povolit její automatiku, kdy se přístroj snaží použít nastavenou hodnotu, kterou však upraví, je-li to nezbytné. Například kdyby byl čas závěrky příliš dlouhý - a kolik je příliš, to také nastavíte v menu. Motivové programy dovolují libovolně změnit způsob zaostřování, neumožňují však zasahovat do způsobu měření expozice a žel ani do barevného podání. Je vhodné k nim přistupovat, jako že jsou na tom kolečku jen pro případ, kdy na delší nastavování není dost času. Někdy je potřeba exponovat jinak, zvolit jinou barevnou teplotu, a máte-li čas si se snímkem vyhrát, je lépe využít programovatelné režimy a příslušná doladění k nim zvolit v menu - je jich tam požehnaně. Velkou devizou Nikonu D70 je rychlost, s jakou nabíhá - můžeme klidně napsat okamžitě: je totiž připraven dost rychle na to, abyste mohli stisknout spoušť, jen co otočíte spínačem. (EOS 300D nabíhá asi 4,5 sekundy.) Další devizou je dávkový režim, nebo zkrátka jen rychlé jednotlivé snímání - přístroj ukládá v mezipaměti až komprimované snímky, proto se jich do ní vejde poměrně hodně. Než mu mezipaměť dojde, chvíli to trvá. Počet zbývajících snímků, které lze rychle pořídit, navíc při namáčknuté nebo plně stisknuté spoušti ukazuje hledáček i stavový displej. Naproti tomu 300D bufferuje surová data, a odmlčí se proto už po čtyřech snímcích. Výchozím režimem zaostřování je nejbližší objekt pod kterýmkoliv z pěti bodů. To můžete změnit na zaostřování podle jednoho bodu, a to buď zcela napevno, nebo s dynamickým zohledněním, když se objekt pohne. Přístroj zaostřuje dvěma způsoby: staticky, kdy nepovolí stisknout spoušť, není-li zaostření "uzamčeno" na objekt, a formou konstantního zaostřování - přístroj ostří neustále po dobu, kdy držíte namáčknutou spoušť. Snímek dovolí pořídit, i když zaostřeno není. Výchozím způsobem měření expozice je "třírozměrná barevná matice", která zohledňuje celou plochu snímku a snaží se napodobovat lidské vnímání - někdy funguje lépe, někdy hůře. Přístroj neexponuje v motivových programech vždy uspokojivě, ale hodně se dá docílit zámkem expozice odděleným od zámku zaostření na spoušti. Tlačítko zámku expozice je dostupné palcem pravé ruky. Jeho přesná funkce - co vlastně zamyká - je volitelná v menu. Může zamykat pouze expozici, nebo zaostření i expozici, nebo jen zaostření. Slouží též k zamknutí zábleskové expozice. Pouze v programovatelných režimech můžeme měření expozice změnit na zdůrazněný střed nebo na bodové. Průměr zdůrazněného středu je možné upravit z výchozích osmi milimetrů na šest, deset nebo dvanáct. Programovatelné režimy jsou tradičně čtyři: automatický, s pevným nastavením času, s pevným nastavením clony a plně manuální. I v automatickém režimu můžete kolečkem pod palcem měnit kombinace času a clony pro pevnou expozici ("posouvat program"). Přístroj je vybaven senzorem otočení na výšku (který je možné vypnout). Aby se však otočení projevilo na snímcích přenesených do počítače, musíte snímky přenést dodaným softwarem Picture Project. Při přenesení běžnými prostředky Windows zůstanou snímky neotočené. Nabídka rozměrů snímku je dobře vyvážená - není jich na výběr příliš mnoho a můžete vybrat rychle, mezi nabízenými rozměry je pak dostatečný odstup, abyste se rozhodli podle toho, co se snímkem zamýšlíte. Snímky, na kterých vám opravdu záleží, můžete pořídit do surového formátu NEF. Ten uloží nezpracovaná data přímo ze snímače, komprimovaná neztrátově na přijatelných asi pět megabajtů. Data pak "vyvoláte" na počítači. Ačkoliv formát NEF je možné základním způsobem zpracovat softwarem Picture Project, a nainstaluje se také plug-in do Photoshopu (máte-li Photoshop), plné využití formátu NEF umožňuje jen Nikon Capture - ten je u přístroje ve verzi plně funkční toliko po dobu 30 dnů, pak jej musíte dokoupit. V kvalitě pořízených snímků nemá Nikon D70 za svou cenu konkurenci. Snímky z Canonu 300D jsou pěkné, ale z Nikonu D70 jsou přece jen ještě o trochu lepší, a to jak v detailu kresby, tak v barevném podání. Ve zvětšení je sice poněkud patrné "zrno", podle použité citlivosti, ale je možné jej potlačit, buďto úpravou formátu NEF, nebo v omezené míře i nastavením v menu. Přístroj se pravda v některých ohledech ovládá trochu těžkopádně, mrzí pak zejména pomalá a neohrabaná lupa při prohlížení snímků, která ani dostatečně nezvětšuje. Celkově je to však nyní, kromě skutečně profesionálních přístrojů, nejlepší digitální fotoaparát na trhu. Marek Janouš NIKON D70 Digitální zrcadlovka. Snímač CCD 23,7 x 15,6 mm (DX) Efektivní rozlišení 6,1 milionu pixelů Dodaný objektiv AF-S DX Zoom-Nikkor 18-70 mm f/3,5-4,5G IF-ED Citlivost ISO 200 - 1600 po krocích 1/3 EV Závěrka 30 - 1/8000 s, B Hledáček výstupní pupila 18 mm, dioptr. korekce -1,6 až +0,5 D Displej 1,8", 130 000 pixelů Velikost obrázku 3008 x 2000, 2240 x 1488, 1504 x 1000 bodů Formát dat tři stupně komprese JPEG, surový NEF, NEF+JPEG Záznamové médium CF, Microdrive Příslušenství krytka LCD displeje, krytka hledáčku, řemínek, lithioiontový akumulátor 1400 mAh, rychlonabíječka, adaptér na lithiové baterie, videokabel, USB kabel Software Picture Project 1.0, 30denní zkušební Nikon Capture 4 Rozměry 140 x 111 x 78 mm Hmotnost 595 g (samotné tělo) Výrobce/poskytl Nikon, s. r. o. Cena s DPH tělo: 38 990 Kč sada s objektivem AF 28-80G: 39 990 Kč sada s objektivy AF 28-80G a AF 70-300G: 42 990 Kč sada s objektivem AF-S DX 18-70G IF-ED: 47 990 Kč