╚tvrtek 18:00 | ||||||||||||||||||||||
|
|
Zachytßvßnφ pro zaΦßteΦnφky ┌plnΘ zßklady zachytßvßnφ, kterΘ jsou naprosto nezbytnΘ pro prßci s videem. Pokud zaΦφnßte, zaΦn∞te prßv∞ zde. Canopus ADVC-100 Externφ obousm∞rn² p°evodnφk s DV enkodΘrem/dekodΘrem pro rozhranφ Firewire PixelView PlayTV@P7000 Internφ PCI karta s hardwarov²m MPEG enkodΘrem PozemskΘ televiznφ vysφlßnφ a konvergence Konvergence vysφlacφch technologiφ pro analogovou televizi a digitßlnφ televizi Canopus uvßdφ Imaginate 2
20.4.2004 Canopus uvßdφ ProCoder 2.0
20.4.2004 Leitch uvßdφ dpsVelocityHD
13.4.2004 14. - 16.4.2004: Interkamera 2004
13.4.2004 H.264 Encoder (TechPreview) 1.04 18.5.2004
Skuste asi najlepsi kodek pod slnkom. Ocakava sa presadenie pre DVD. XviD Koepi 1.0 - 09. 05. 2004 17.5.2004
-J- Dr₧te si Φepice FIN┴LN═ VERZE 1.0 XviD od Koepiho s nejnov∞jÜφm jßdrem Codec Pack - ALL in 1 6.0.1.1 17.5.2004
-J- DalÜφ hromadn² install dekodek∙ , tak₧e , kdo chce tak stahuj... FFDSHOW video decoder 2004-05-14 16.5.2004
-J- Pr∙lom p°ehrßvßnφ MPG4 , doporuΦuji vyzkouÜet , DS filtr pr... Easy CD-DA Extractor 7.0.5 14.5.2004
Audio ripper CD do MP3, WMA, Ogg nebo WAV i s pou₧itφm s ACM kodeky. | ||||||||||||||||||||
3.3.1 Teoretickß - akademickß zm∞na Teoretickß rovina problΘmu vychßzφ z p°φjφmßnφ digitßlnφho videa jako obrazovΘho materißlu urΦenΘho k rozvφjenφ komunikace a zßbavy mezi lidmi. Na tomto poli se anga₧uje mno₧stvφ nadnßrodnφch skupin ustanovujφcφch standardy digitßlnφho videa tak, aby bylo co nejvφce p°φstupnΘ a dalo se co nejÜφ°eji pou₧φvat. Zde vznikajφ r∙znΘ aktivity, kterΘ jsou spφÜe technologickΘho rßzu - v²voj nov²ch technick²ch postup∙ (komprimovacφch algoritm∙, postup∙ v uklßdßnφ, porozum∞nφ obrazovΘ strßnce problematiky atd.), v²voj p°φstroj∙, kterΘ umo₧nφ takto vytvo°enß "novß videa" dek≤dovat i vysφlat - tedy reprodukovat.Nynφ jde o vyu₧itφ a rozvoj t∞ch mo₧nostφ, kterΘ analogovΘ video neposkytovalo. Jednß se o alternativu vzeÜlou z pokus∙ z HDTV, tedy o "video on demand" - video na po₧ßdßnφ. To dovolφ u₧ivateli vytvo°it si vlastnφ personalizovanΘ vysφlacφ schΘma, kterΘ bude odpovφdat p°esn∞ jeho po₧adavk∙m. Hlavnφ zm∞nou oproti klasickΘmu videu je Üance vybrat si po°ad/film, kter² u₧ivatel chce shlΘdnout, zaslat tento po₧adavek spoleΦnosti, u kterΘ je zaregistrovßn, a obdr₧et p°φstupov² k≤d k vybranΘmu po°adu. V tΘto souvislosti se objevilo mno₧stvφ v²zkumn²ch projekt∙ (zejmΘna na univerzitßch) , je₧ se sna₧φ vypracovat projekt digitßlnφch videoknihoven, kterΘ by slou₧ily jednak k t∞mto ·Φel∙m, ale takΘ by vytvo°ily archivaΦnφ globßlnφ sφ¥ pro celΘ digitßlnφ vysφlßnφ a video obecn∞. Spoluprßce probφhß s institucemi jako je NASA, NSF Φi DARPA, kterß je pova₧ovßna za tv∙rce Internetu. P°φtomnost v²zkumn²ch center takov²ch formßt∙ p°idßvß zmi≥ovanΘmu sm∞ru na vß₧nosti a exklusivit∞. Snahou t∞chto projekt∙ je objevit novΘ cesty pro automatizovanΘ video - audio indexovßnφ, navigaci a vizualizaci z videa, dßle vyhledßvacφch mechanism∙ a systΘm∙ umo₧≥ujφcφch vklßdßnφ videa do soubor∙ a vypracovßnφ materißl∙ slou₧φcφch pro v²uku, informaΦnφ a zßbavnΘ systΘmy. Zkrßtka vytvo°it inteligentnφ a automatickΘ systΘmy umo₧≥ujφcφ ÜirokΘmu spektru lidφ dosßhnout na zdroje ulo₧enΘ ve vÜech knihovnßch. Tento v²zkum zahrnuje takΘ porozum∞nφ obrazovΘmu materißlu v datovΘm toku, podporu jazyka v automatick²ch operacφch a v rozliÜovßnφ digitßlnφch materißl∙ pro vyhledßvßnφ a zp∞tnou vazbu. V neposlednφ °ad∞ jde o rozÜφ°enφ video-on-demand na Experince-on-Demand (EoD), tedy "zkuÜenosti na po₧ßdßnφ". èlo by o vytvo°enφ specißlnφch nßstroj∙, technik a systΘm∙, kterΘ by u₧ivateli umo₧nily zachytit kompletnφ nahrßvku vlastnφch zkuÜenosti a tak je sdφlet s ostatnφmi. EoD je odpov∞dφ na nßzory p°φvr₧enc∙ klasickΘ televize, kte°φ preferujφ souΦasnou formu TV jako pasivnφho zdroje zßbavy. EoD spoΦφvß v anal²ze v²b∞ru a skladby individußlnφch program∙ aktivnφch u₧ivatel∙, kte°φ odpovφdajφ urΦit²m demografick²m ukazatel∙m. Na zßklad∞ t∞chto ukazatel∙ se vytvo°φ obecnß nabφdka, kterß bude distribuovßna prßv∞ pasivnφm u₧ivatel∙m, dle charakteristik. V podstat∞ takov² u₧ivatel dostane specializovanou a personalizovanou informaci, kterß ovÜem je vystav∞na na zßklad∞ zkuÜenosti n∞koho jinΘho, kdo mß stejnΘ demografickΘ ukazatele a obdobnΘ zßjmy. EoD nabφzφ zkuÜenosti jin²ch k vytvo°enφ individußlnφho v²b∞ru, pota₧mo p°φjmu programu bez vlastnφho v²b∞ru. VÜechny tyto snahy tak sm∞°ujφ k vytvo°enφ systΘmu digitßlnφ knihovny p°φstupnΘ vÜem. Zde by si mohl ka₧d² sestavit vlastnφ videomaterißl, kter² by ho zajφmal. Tedy jde o v²voj automatick²ch inteligentnφch systΘm∙ dovolujφcφch extrahovat z digitßlnφho videa urΦitΘ sekvence dle preferencφ u₧ivatele a slo₧it je v jeden celek. PopisovanΘ snahy jsou teprve ve fßzi v²zkumu, ale jist∞ Φasem dojde k uvedenφ t∞chto systΘm∙ do praxe a b∞₧nΘho ₧ivota. Pro digitßlnφ video a jeho u₧ivatele to bude velk² skok kup°edu. Tφm by vznikla obrovskß informaΦnφ sφ¥, kterß by konkurovala Internetu, vÜe ale nasv∞dΦuje tomu, ₧e se ob∞ sφt∞ propojφ. Op∞t dojde k obrovskΘmu uvoln∞nφ ve vyhledßvßnφ a p°φjφmßnφ informacφ, co₧ v d∙sledku znamenß obrovsk² efekt pro celou spoleΦnost. A pokud to vztßhneme k mediφm a souΦasnΘ praxi - je to zßrukou maximßlnφ mo₧nosti operace s informacemi. Samoz°ejm∞ to p°inese i mnoho negativnφch efekt∙, kterΘ si ovÜem momentßln∞ nejsme schopni p°edstavit. Teoreticky je tato domn∞nka vyjßd°ena v sociologickΘm konceptu nezam²Ülen²ch d∙sledk∙ jednßnφ. |