2. TestovanΘ kodeky a postup

Dlouhou dobu jsem p°em²Ülel, co bude pro test nejlepÜφ. Nakonec jsem ho cel² rozd∞lil do dvou dφl∙: S velmi rychlou scΘnou, kterß obsahuje spoustu objekt∙ a spoustu pohybu. Tφm zjistφme, jak je na tom kodek s kompresφ - kolik informace dokß₧e stlaΦit do urΦitΘho bitratu a zda tato informace staΦφ pro sluÜn² zß₧itek z filmu. V druhΘ Φßsti se podφvßme na kvalitativnφ ·rove≥ kodeku z hlediska Φistoty obrazu. Pro to se hodφ nejlΘpe pomalß scΘna jen s minimem pohybu - p°φkladem bu∩ nehybnΘ pozadφ a jen lehce se pohybujφcφ objekt v pop°edφ. Prßv∞ MPEG-4 kodek vychßzφ z tΘto topologie - zjedoduÜen∞ °eΦeno - rozd∞lenφ na pozadφ a pop°edφ a jejich komprese zvlßÜ¥. P∙vodnφ ·Φel tohoto kodeku byl takΘ takov²to - pro konference na internetu s velmi nφzk²m bitratem a mal²mi zm∞nami mezi jednotliv²mi snφmky.

Dßle jsem rozd∞lil ob∞ Φßsti podle pou₧itΘho bitrate - 600, 900 a 1500kbps pro rychlou scΘnu a 500, 700 a 1200 pro pomalou scΘnu. Dφky n∞kter²m program∙m lze kombinovat v jednom souboru r∙znΘ bitraty, nap°. vyÜÜφ bitrate pro rychlΘ scΘny a ni₧Üφ pro pomalΘ, Φφm₧ se zvedna celkovß kvalita filmu. Nechci takΘ p°φliÜ bazφrovat na vznikl²ch miniaturnφch defektech obrazu, kterΘ nejsou z v∞tÜφ vzdßlenosti a bez zastavenφ patrnΘ. Jednotlivß porovnßnφ jsou takΘ velmi relativnφ, zastaven² obrßzek m∙₧e b²t dobr², ale hned nßsledujφcφ p°φÜern², proto nejv∞tÜφ vßhu v tomto testu bude mφt subjektivnφ pocit s celΘ ukßzky, kterß nenφ uve°ejn∞nß (vzhledem k velikosti). Proto takΘ nenajdete ₧ßdnΘ ΦφselnΘ ohodnocenφ apod., musely by se porovnßvat jednotlivΘ snφmky s originßlem a tvo°it rozdφlovΘ snφmky a souΦet vÜech rozdφl∙ by mohl tvo°it hodnocenφ. To ale vzhledem k pou₧itΘ technologii (dekodΘr pracuje v DirectShow) nemo₧nΘ.

Podφvejme se na kodeky, kterΘ jsem v testu pou₧il: