Interlace a deinterlace

Nejprve si vysv∞tleme, co to vlastn∞ je Interlace neboli proklßdßnφ. Vychßzφ z principu televize, jak byla zavedena ji₧ b∞hem prvnφ poloviny dvacßtΘho stoletφ. Mluvφme o starΘm dobrΘm ΦernobφlΘm vysφlßnφ. Hledal se princip, jak dosßhnout dobrΘ rozliÜovacφ schnopnosti a co nejvyÜÜφho poΦtu snφmk∙ za vte°inu p°i co nejmenÜφ Üφ°ce pßsma. Chyt°φ in₧en²°i na to p°iÜli, i kdy₧ tenkrßt jeÜt∞ netuÜili, kolik problΘm∙ tφm zp∙sobφ v dneÜnφ dob∞.

Televiznφ signßl se p°enßÜφ v analogovΘ form∞, v poΦtu 50 p∙lsnφmk∙ za vte°inu, obraz mß celkem 625 °ßdk∙, ovÜem pouze 576 jsou viditelnΘ, ostatnφ slou₧φ pro synchronizaci, pop°. pro p°enos dopl≥kov²ch slu₧eb jako teletext apod. Jeden p∙lsnφmek je tvo°en polovinou °ßdk∙, tedy viditeln²ch 288 °ßdky, p°iΦem₧ prvnφ p∙lsnφmek obsahuje sudΘ °ßdky a druh² p∙lsnφmek lichΘ, co₧ dß celkem cel² obraz. Na obrazovce TV se nejprve zobrazφ prvnφ p∙lsnφmek (se sud²mi °ßdky) a potΘ druh² p∙lsnφmek s lich²mi °ßdky, p°iΦem₧ obrazovka ji₧ nezobrazuje p°edchozφ p∙lsnφmek. Dostßvßme tak iluzi pln²ch 576 °ßdk∙ p°i 50 snφmcφch za vte°inu. Iluze by nebyla ·plnß, kdyby prvnφ p∙lsnφmek nebyl z jinΘho ΦasovΘho okam₧iku ne₧ druh² - dostßvßme tak dva snφmky s polovinou obrazovΘ informace, ovÜem Φasov∞ (o 1/50s) a obrazov∞ (o jeden °ßdek obrazu) posunutΘ. Tφm se uÜet°ila polovina p°enosovΘho pßsma. Pozd∞ji p°i nßstupu barevnΘ TV se podobn²m principem p°idala barva, pouze namodulovanß nad p∙vodnφ jasovou slo₧ku, tak₧e byla zachovanß kompatibilita s p∙vodnφm Φernobφl²m vysφlßnφm a Φb televize stßle mohou p°ijφmat barevnΘ vysφlßnφ. Existuje ovÜem n∞kolik zp∙sobu p°idßnφ barev, oznaΦenΘ PAL, SECAM, ... to je ale ji₧ pro nßs nezajφmavΘ. Iluze vypadß takto:

<

PoΦφtaΦovΘ monitory fungujφ na podobnΘm principu, zobrazujφ ale neproklßdan∞, tedy po cel²ch snφmcφch, ka₧d² snφmek obsahuje vÜechny °ßdky. Existujφ dv∞ zßkladnφ metody, jak proklßdanΘ video zobrazit na monitoru, °φkß se tomu Deinterlace. Jedna se naz²vß Weave a je nejb∞₧n∞jÜφ. Pro dosa₧enφ vyÜÜφho rozliÜenφ se spojujφ dva p∙lsnφmky dohromady, ka₧d² je ale z jinΘho ΦasovΘho okam₧iku, tak₧e p°i pohybu objekt∙ dochßzφ ke znßme "zubatici" - rozt°epenφ obrazu. Framerate je dßle poloviΦnφ, tedy 25 snφmk∙/s. Obrßzek napovφ vφce:

Druhß metoda Bob vyu₧φvß opaΦnΘho principu - zachovßvß poΦet snφmk∙ za vte°inu, tedy 50, ale duplikuje jednotlivΘ °ßdky. Dochßzφ tak ke snφ₧enφ rozliÜenφ na polovinu ve vertikßlnφm sm∞ru, navφc se obraz o jeden °ßdek chv∞je nahoru a dol∙, proto₧e p∙lsnφmky jsou prßv∞ o ten jeden °ßdek posunuty. Op∞t se podφvejme na jeden frame: