4. St°φhßnφ

SamotnΘ st°φhßnφ zßb∞r∙ m∙₧e b²t jednoduchΘ nebo naopak pracnΘ. V∞tÜinou staΦφ vzφt jednotlivΘ zßb∞ry a posklßdat je vhodn∞ za sebe a o°φznout nepodstatnΘ v∞ci. Na zaΦßtek je vhodnΘ umφstit titulek, obsahujφcφ nejen nßzev videa (nap°. Dovolenß :-) ), ale i mφsto a datum konßnφ (pop°φpad∞ od do). Titulky je mo₧nΘ vklßdat i uvnit° filmu nap°. pro bli₧Üφ specifikaci zßb∞r∙ ("Eifelovka") nebo pro zm∞nu Φasu (sled dnφ apod.).

Videoeditory obsahujφ mno₧stvφ p°echodov²ch efekt∙ (transitions) mezi scΘnami, v∞tÜina z nich ale nenφ p°φliÜ vhodnß. Slo₧itΘ p°echody p∙sobφ ruÜiv∞ a lze je pou₧φt pouze u podstatn∞jÜφ zm∞ny ve videu (nap°. dalÜφ den). Jinak je nejvhodn∞jÜφ pou₧φt tu nejzßkladn∞jÜφ "prolφnaΦku".

Asi nejhorÜφ v∞cφ je vlastnφ komentß°, alespo≥ pro m∞. Vlastnφ hlas Vßm bude p°ipadat ·pln∞ jin², ne₧ se sami slyÜφte. D∙le₧itΘ je dr₧et stßlou intonaci hlasu, "nezpφvat". Chce to trochu cviku, ale dß se to zvlßdnout. Co budete °φkat, si p°edem napiÜte na papφr, nemluvte p°φmo z hlavy, proto₧e v∞Üinou uprost°ed v∞ty zapomenete, co jste cht∞li °φct.

ZvlßÜtnφ pozornost zaslou₧φ hudba na pozadφ. Ta dokß₧e video velice o₧ivit, dlouhΘ "hluchΘ" zßb∞ry p∙sobφ v∞tÜinou nudn∞. Styl hudby je pot°eba uzp∙sobit tΘmatu. Dokumentßrnφm videφm, jako jsou zßb∞ry z dovolenΘ, p°φrody apod., sluÜφ lehkß pohodovß hudba, nap°. smooth jazz, apod. (viz dokuntßrnφ serißly v TV). Naopak akΦn∞jÜφ zßb∞ry (nap°. bunjee jumping, seskok padßkem, kolo, raftovßnφ, ...) unesou rychlejÜφ a svi₧n∞jÜφ hudbu, zßle₧φ jen na vaÜem vkusu (rock, techno, beat, ...). Hlasitost mß b²t ale mφrnß, aby hudba nep°ehluÜovala p∙vodnφ zvuk.

Se st°φhßnφm nechvßtejte, proto₧e po koneΦnΘm renderingu a smazßnφ originßl∙ u₧ chyby budete napravovat t∞₧ko. V²sledek si alespo≥ jednou nakonec pus¥te, proto₧e je to poslednφ Üance na opravy.

Sest°φhanΘ video je nutnΘ n∞kam ulo₧it a zaarchivovat. Tady v∞tÜinou vznikß nejvφce rozep°φ, proto₧e ka₧d² mß sv∙j "zaruΦen²" zp∙sob. Proj∩me si projφt mo₧nosti zßlohovßnφ vΦetn∞ klad∙ a zßpor∙.

• Kazeta Digital8 nebo miniDV - export zp∞t na kazetu v DV formßtu je nejkvalitn∞jÜφ, pro dlouhodobΘ skladovßnφ se ale p°φliÜ nehodφ. V²robci udßvajφ maximßlnφ dobu skladovßnφ asi 5 let, ne₧ zaΦnou vznikat chyby p°i Φtenφ, projevujφcφ se dropouty a blokov²mi poruchami (nemusφ b²t zpoΦßtku viditelnΘ, proto₧e DV obsahuje jistΘ chybovΘ korekce). Nepou₧φvejte LP m≤d, kde je rezerva pßsku velmi malß. Tato metoda je vhodnß, pokud se rozhodnete v dohlednΘ dob∞ p°evΘst zßznam do jinΘho formßtu. Nehodφ se pro ΦastΘ pouÜt∞nφ, ale jen jako zßloha.
• P°evod do MPEG - mluvme o MPEG-2, proto₧e starÜφ formßt MPEG-1 mß poloviΦnφ rozliÜenφ a takto degradovat video urΦit∞ nechcete. Toto je asi nejsch∙dn∞jÜφ metoda, kterß umo₧≥uje jednoduchΘ p°ehrßvßnφ a kompatibilitu do budoucna (MPEG-2 bude i v budoucnu podporovat snad ka₧d² stolnφ p°ehrßvaΦ, navφc ceny t∞chto p°ehrßvaΦu rychle klesajφ). MPEG-2 lze dnes ji₧ vypßlit bu∩ p°φmo na DVD (DVD-R, DVD-RW, DVD+R, DVD+RW), nebo i na CD, u kterΘho je ale t°eba poΦφtat s ni₧Üφ kapacitou (maximßln∞ 20 minut videa na CD). V²hodou CD je ale cena a mo₧nost p°epßlit pozd∞ji na DVD (to znamenß vypßlit na CD jako soubor, ne jako SVCD, XCVCD apod.). Pou₧φvejte pouze kvalitnφ CD, mßm vyzkouÜeno, ₧e levnß CD vydr₧φ maximßln∞ 1-2 roky bez vyblednutφ, kde₧to u znaΦkov²ch (Verbatim, Kodak Gold, ...) je ₧ivotnost °ßdov∞ desφtky let (nap°. Verbatim dßvß celo₧ivotnφ zßruku na data).
• P°evod do MPEG4 - vypßlenφ na CD ve formßtu MPEG4 (DivX, XviD, ...) nenφ p°φliÜ vhodnΘ, proto₧e tyto formßty nepodporujφ proklßdßnφ (interlace), i kdy₧ to vypadß, ₧e v budoucnu budou. Zatφm ale neexistujφ stolnφ p°ehrßvaΦe a tyto formßty takΘ nejsou uzav°eny jako standard, tak₧e novΘ verze t∞chto kodek∙ mohou b²t nekompatibilnφ se starÜφmi (a zakoupen² p°ehrßvaΦ s podporou DivX m∙₧e b²t za rok zastaral² a neschopn² p°ehrßt nov² formßt). V²hodou je, ₧e na CD se vejde vφce ne₧ ve formßtu MPEG-2, p°i plnΘm rozliÜenφ v dobrΘ kvalit∞ je to asi hodina.
• Archivace na pevn² disk - setkal jsem se i s archivacφ ve formßtu MPEG-2 na pevnΘm disku. Mß to jist∞ v²hodu v kapacit∞ (dneÜnφ disky majφ °ßdov∞ desφtky gigabajt∙, tedy desφtek hodin videa), nenφ to ale p°φliÜ pohodlnΘ, p°ehrßvat lze pouze na PC (nebo p°es TV v²stup grafickΘ karty na TV) a t∞₧ko budete n∞komu disk p∙jΦovat kv∙li jednomu videu
• P°ehrßtφ na (S-)VHS kazetu - tato metoda je v souΦasnosti "nejkompatibiln∞jÜφ", video mß tΘm∞° ka₧d², tak₧e je vhodnΘ pro pouÜt∞nφ u znßm²ch apod. Nehodφ se pro archivaci, proto₧e VHS mß ni₧Üφ horizontßlnφ rozliÜenφ ne₧ DV a DVD (p°ibli₧n∞ VHS 220 a S-VHS 400 °ßdk∙ oproti 520 u DV), trp∙ r∙zn²mi neduhy (chv∞nφ obrazu) a nenφ p°φliÜ perspektivnφ do budoucna. TakΘ ztrßty po n∞kolika letech budou velice v²znamnΘ (zaÜum∞nφ nahrßvky dφky analogovΘmu zßznamu)

UrΦit∞ se nechajφ najφt i jinΘ metody archivace, toto jsou ale nejdostupn∞jÜφ, ka₧d² a¥ si vybere tu svou. Podle mΘho nßzoru je vzhledem k budoucnosti nejlepÜφ vypßlenφ na DVD ve formßtu MPEG-2. Proto₧e DVD vypalovaΦky i mΘdia jsou zatφm p°φliÜ drahΘ, vyplatφ se zatφm zßlohovat ve stejnΘm formßtu na CD (delÜφ zßznamy rozd∞lit na vφce CD) a v budoucnu po poklesu cen p°epßlit na DVD disk.