MalΘ ohlΘdnutφ: VideosystΘm ATi Video Xpression s TV tunerem ATi TV s MPEG1 dekodΘrem

1. ┌vod

Cht∞l bych se vrßtit k jednomu z prvnφch multimedißlnφch video systΘm∙ pro domßcφ poΦφtaΦ, kter² se kdy objevil.

PφÜe se rok 1996, na trhu se rozÜi°ujφ Pentia , objevujφ se prvnφ grafickΘ karty s HW 3D akceleracφ a sv∞t digitßlnφch multimΘdiφ je ovlßdnut fenomΘnem zvan²m MPEG. Formßtem vymezen²m komisφ ISO a IEC, kter² dφky kompresnφmu pom∞ru a₧ 1:200 a relativnφ nenßroΦnosti dekomprese videa p°inßÜφ multimΘdia na tehdy b∞₧nΘ sestavy. I kdy₧ formßt MPEG1 nebyl ₧ßdnou ₧havou novinkou (pochßzφ z roku 1992), dosßhly systΘmy za p°ijatelnou cenu teprve v tΘto dob∞ takovΘho v²konu, aby mohl b²t pou₧φvßn. P°esto₧e se dnes procesory jako Pentium u₧ pou₧φvajφ jen pro nenßroΦnΘ kancelß°skΘ aplikace, v polovin∞ roku 1996 se jednalo o stßle pom∞rn∞ nßkladn² High-endov² procesor a ne ka₧d² na n∞j m∞l, pop°. ne ka₧d² cht∞l kupovat nov² procesor (a p°φpadn∞ i desku k n∞mu), aby si "luxus" videa na poΦφtaΦi mohl dovolit. TΘto skupin∞ lidφ se zaΦali v∞novat tehdejÜφ v²robci grafick²ch karet, co₧ byli p°evß₧n∞ Matrox, Elsa, ATi a Diamond. Okam₧it∞ zaΦali vytvß°et r∙znΘ MPEG dekodΘry, kterΘ by byly schopny tento videoformßt p°ehrßvat na mΘn∞ v²konn²ch sestavßch, kde procesor nezvlßdal. (Co se t²Φe MPEG enkodΘr∙ byla situace chudÜφ, dominovaly karty VideoNT, v n∞kolika verzφch, z nich₧ jedinß, z dneÜnφho pohledu pou₧itelnß, VideoNT PRO p°i max. rozliÜenφ 352*288@30FPS stßla p°es 50000KΦ).

Vra¥me se k dekodΘr∙m. Objevila se spousta r∙zn²ch modul∙, kterΘ se "zasouvaly" p°φmo do grafick²ch karet, stejn²m zp∙sobem, jak²m se rozÜi°ovala pam∞¥ karty. JinΘ byly urΦenΘ do ISA slot∙ a k v²stupu bylo mo₧nΘ p°ipojit TV Φi projektor (nezßvislΘ na VGA). Aby mohl b²t obraz p°φmo na monitoru, byly vyvφjeny r∙znΘ systΘmy propojenφ grafickΘ karty a dekodΘru, vzßjemn∞ nekompatibilnφ. Proto bylo vytvo°eno rozhranφ VFC (video feature conector/cable - 13 pßr∙ pin∙ na kart∞), port umφst∞n² jak na grafice, tak na dekodΘru, kter²m mohla b²t data binßrn∞ p°enesena do grafickΘho jßdra. Rozhranφ VFC bylo tehdy pou₧φvßno i pro TV karty. Najdeme ho na mnoha starÜφch grafick²ch boardech. Dφky tomuto konektoru a pou₧itelnosti kodeku MPEG se zaΦaly televiznφ karty rozÜi°ovat. èlo o to, ₧e dokud neexistoval videokodek, kter² by byl pou₧iteln² (s ohledem na kapacitu HDD a v²kon CPU), nebyly TV karty p°φliÜ populßrnφ, nebo¥ nebyly pou₧itelnΘ jako videorekordΘr a kupovat je jen ke sledovßnφ televiznφch program∙ byly tΘm∞° vyhozenΘ penφze. ProblΘm se zßznamem se vy°eÜil a karty zaΦali produkovat i mnozφ v²robci, kte°φ toho s multimΘdii moc spoleΦnΘho nem∞li. To je jeden z d∙vod∙, proΦ situace s kompatibilitou nebyla zdaleka bezproblΘmovß; stßvalo se, ₧e karta jednoho v²robce nebyla ochotna spolupracovat s grafikou jinΘho v²robce.