Přehledový test pevných disků s rozhraním ATA a SATA
Vypečené plotny
Velikost programů i denně používaných dat stále stoupá a výrobci pevných disků se předhánějí ve vývoji, což dohromady dává dobré předpoklady pro obměnu stávajícího pevného disku nebo pro pořízení nového. Podívali jsme se proto na aktuální nabídku pevných disků.

Ať k pořízení pevného disku vedou jakékoli důvody, je při jeho koupi vždy nutné zvážit požadavky, které na disk klademe, a podmínky, za jakých budeme disk provozovat. V nově pořizovaném počítači výrobce disk zpravidla již zvolí sám, tedy značku, kterou má právě v nabídce, a model podle toho, zda se jedná o sestavu výkonnou, nebo levnější. Pouze kapacita většinou bývá na přání zákazníka. Jestliže však kupujeme disk samostatně, nemusíme se nijak omezovat a značku i model disku můžeme zvolit tak, aby splňoval naše výkonnostní, ale třeba také kapacitní požadavky.
Pro primární systémový disk je určitě vhodné vybrat model se 7200 otáčkami za minutu a s 8 MB vyrovnávací paměti; jestliže však potřebujeme disk pro přenášení dat v externím USB adaptéru, bohatě postačí levnější jednotka s 5400 otáčkami; ta by však měla být mechanicky odolnější, aby vydržela občasný transport.
V testu jsme se soustředili na disky ATA, které hlavně od nástupu rozhraní Serial ATA s převahou válcují disky SCSI; ty se již zdaleka tak často nepoužívají ani při náročných serverových řešeních. Rozhraní ATA - ať již v paralelní verzi s teoretickou přenosovou rychlostí 100 MB/s respektive 133 MB/s (rozhraní označované jako ATA100 nebo ATA133) - nebo rozhraní Serial ATA v první verzi, schopné přenést 150 MB/s, totiž na většinu potřeb bohatě stačí; zvláště rozhraní Serial ATA přebírá některé výkonnostní a bezpečnostní prvky sběrnice SCSI. Jmenujme například ochranu kontrolními součty a inteligentní řazení požadavků pro vyšší výkon.

CO JE NA SKLADĚ?
Celkem se podíváme na sedmnáct jednotek, na deset s paralelním a na sedm se sériovým rozhraním. Zastoupeny jsou jak výkonné modely včetně 74GB Raptoru firmy Western Digital, který jako jediný nabízí 10 000 otáček za minutu, tak disky Maxtor MaXLine, které jsou určeny spíše pro dlouhodobé skladování dat v síťovém prostředí. Jsou sice pomalejší, ale oproti běžným modelům slibují vyšší provozní životnost. 
S disky Serial ATA to není tak jednoduché, protože ve většině případů se setkáváme s disky paralel ATA, které obsahují převodník pro SATA sběrnici, ale jinak jsou vlastně shodné. Takový disk by teoreticky měl podávat stejné výkony v obou verzích, přesto se však určité rozdíly objevují. V takových případech jsou příčinou rozdíly v implementaci.

JAK JSME TESTOVALI
Disky jsme připojovali k testovací sestavě založené na základní desce Asus P4C800, která je osazena čipovou sadou Intel 875P a podporuje disky ATA133 i Serial ATA; ty tak mohou naplno projevit své parametry.
Prvním testem, kterým disky vždy prošly, byl teoretický test HD Tach, který prozradí přístupovou dobu a přenosové rychlosti disku při čtení i zápisu. Disky s vyšší vyrovnávací pamětí a otáčkami zde jasně potvrdily svou převahu.
Další část testu se však zabývala prakticky používanými úlohami, se kterými se disky v provozu setkávají. Po formátování systémem NTFS v prostředí Windows XP jsme na testovaném disku vytvářeli kopii 2GB souboru, tedy četlo se i zapisovalo na jednu jednotku. Dosažené časy se v tomto případě poměrně liší a disky pouze s 2 MB vyrovnávací paměti začínaly ztrácet dech.
Další částí testu byla dekomprese cca 800MB archivu, který obsahoval 100 000 malých souborů. Zdrojem čtení i cílem zápisu byla opět testovaná jednotka. Disky s menší vyrovnávací pamětí nebo otáčkami byly opět v nevýhodě, nicméně v tomto testu zakolísaly i některé z papírově výkonných disků. Kupodivu ne zcela optimálně si poradil i černý kůň testu, tedy 10000otáčkový WD Raptor, který dopadl "pouze" nadprůměrně, což mu poněkud pošramotilo celkové hodnocení.
Pro hráče jsme do hodnocení zařadili i čas potřebný pro start testu Aquamark 3. Po výběru herního levelu trvalo zhruba 17 sekund, než hra načetla všechny potřebné prostorové modely a textury.
Sledovali jsme také hlučnost disků při testu, ale třeba i díky masovému nasazení fluidních ložisek byly všechny disky velmi tiché, v běžném prostředí s téměř neměřitelnými rozdíly. Proto jsme hodnocení hlučnosti do testu nezařadili.
Hlavně u disků 7200otáčkových a 10000otáčkových je třeba věnovat zvýšenou pozornost cirkulaci vzduchu ve skříni, a jestliže například sestavíte pole ze čtyř disků namontovaných těsně nad sebou, hrozí akutní přehřátí. V takovém případě se určitě dostatečně vyplatí prostorná skříň typu "věž" s dostatečnou cirkulací vzduchu.
V tabulce naleznete také údaj "cena za megabajt", který v přepočtu kapacity a ceny disku poskytuje hrubý přehled o nákladech na kapacitu určitého modelu pevného disku. Je to však údaj pouze orientační, protože disky byly zapůjčeny od různých distributorů s rozdílnou cenovou politiku - stejné modely lze v nabídce jiných společností někdy sehnat i levněji. Proto cenu za megabajt celkové hodnocení nezahrnuje. Procentní hodnocení disku tedy odráží pouze jeho výkon v rámci testované škály disků.

A JE TO!
Po dokončení testu všech disků se vyprofilovaly dvě skupiny, které se podle očekávání příliš neprolínají. Jedna skupina, obsahující například již zmíněný WD740 Raptor, ale také disk Hitachi Deskstar 7K250 a všechny disky Samsung řady SpinPoint P, byla orientována na vysoký výkon, který podávala jak v testech teoretických, tak praktických. Naopak disky Maxtor se tlačily do ekonomičtější části spektra s příznivou cenou za megabajt a u dvojice disků MaXLine, také s prodlouženou teoretickou životností (v angličtině udávanou jako MTBF), až na milion provozních hodin. Například 200gigabajtový disk DiamondMax Plus 9 vykazoval cenu pouze 2 haléře za megabajt, což ho spolu s dobrými výkony vyneslo mezi kandidáty na ocenění.
Stupně vítězů však vzala frontálním útokem firma Samsung s tichými disky vydařené řady SpinPoint P. Celkovým vítězem se stal model SP1213N s kapacitou 120 GB a s rozhraním ATA133. Měl velmi tichý chod, dosahoval v testech výborných výsledků a k jeho kladům přispěla i příznivá cena za megabajt kapacity. O mnoho hůře si nevedli ani jeho sourozenci s jinými kapacitami nebo s rozhraním SATA.
Ocenění jsme se rozhodli udělit také 120GB disku Hitachi Deskstar 7K250: byl velmi tichý, jeho cena nebyla vysoká a dosahoval velmi dobrých výsledků v praktických testech i v teoretických testech čtení.
Na závěr musíme uvést i disk Western Digital Raptor, který jsme v testované 74GB variantě hodnotili nedávno v samostatném testu. Je to disk bezpochyby výkonný a navržený pro dlouhou životnost, jeho cena je však velmi vysoká a své plné možnosti ukáže hlavně při nasazení v diskovém poli. Jeho nasazení přichází v úvahu hlavně u serverových systémů a v diskových polích výkonných pracovních stanic a nejspíše nebude volbou domácích uživatelů.
Miroslav Stoklasa